Hormonální soustava

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Řízení látkové(hormonální) je uskutečňováno prostřednictvím chemických látek:

hormonů,které jsou vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí(endokrinními žlázami)

neurohormonů,produkovaných neurosekrečními buňkami

tkáňových hormonů,jež jsou vylučovány z tkání,které slouží primárně jiným účelům

Hormony také dělíme na : efektorové-působí přímo na činnost nějakého orgánu

glandotropní-působí na jiné žlázy s vnitřní sekrecí

Aby mohla buňka na určitý hormon reagovat,musí obsahovat pro tento hormon tzv.receptor.Hormon působí na buňky cílových orgánů přímo (inkrety)–proniká do buňky a reaguje s receptorem přítomným v cytoplazmě buňky za vzniku hormon-receptorového komplexu,který ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin (proteosyntézu).

Při nepřímém (exkrety) působení je receptor obsažen v cytoplazmatické biomembráně buňky.Vzniklý hormon-receptorový komplex ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky.

U člověka je hormonální regulace uspořádána do hierarchických systémů.

KOMPLEX HYPOTALAMOHYPOFYZÁRNÍ

Nejvyšší postavení zde zaujímají neurosekreční buňky spodiny mezimozku (hypotalamu),které tvoří dvě skupiny.

Skupina těchto buňek vysílá svá zakončení ke kapilárním kličkám hypofyzárního stonku,kterými prochází krev,zásobující přední lalok podvěsku mozkového(adenohypofýza).Produkují jednak neurohormony stimulační –liberiny,jednak neurohormony inhibující-statiny,které ovlivňují produkci adenohypofyzárních hormonů buňkami adenohypofýzy.

Mezi adenohypofyzární hormony patří:

Růstový hormon (somatotropin)-STH

Ovlivňuje metabolismus bílkovin,tuků,sacharidů a minerálních látek.Uplatňuje se především v dětství a dospívání.Stimuluje činnost růstových chrupavek a podporuje zvětšování hmoty.

-hyperfunkce: -v době neukončeného růstu dochází k obřímu růstu (gigantismus)-nadměrný růst dlouhých kostí

-v dospělosti dochází k nadměrnému růstu plochých a krátkých kostí(obrovské dlaně, čelisti…) =akromegálie.Může se jednat o sekundární znak při nádorového onemocnění mozku či nadledvinek

–hypofunkce: -dochází k trpasličímu růstu (nanismus)

Adrenokortikotropní hormon – ACTH

Glandotropní hormon,ovlivňuje činnost kůry nadledvinek (množství glukokortikoidů)

Tyreotropní hormon – TSH

Glandotropní hormon,ovlivňuje činnost štítné žlázy-tvorbu thyroxinu

Prolaktin (luteotropní,laktační hormon)-LTH)

Glandotropní.Řídí rozvoj mléčných žláz,vyměšování mléka,rozvoj žlutého tělíska a ovlivňuje rodičovské chování.Hladina se zvyšuje v těhotenství -kojení.

–hyperfunkce: – ztvrdnutí mléka ,neplodnost(ovlivňuje ovulaci)

Gonadotropní hormon –GH

Glandotropní.Ovlivňuje růst a činnost ženských a mužských pohlavních žláz.Mezi ně patří folikulostimulační hormon-FSH,který u žen podporuje růst folikulů ve vaječnících a produkci ženských pohl. hormonů(estrogenů);u mužů ovlivňuje tvorbu pohl.buňek (spermiogenezi) a luteinizační hormon-LH,podporující u žen růst žlutého tělíska a produkci hormonů žlutého tělíska (progesteron);u mužů ovlivňuje produkci mužského pohl. hormonu (testosteronu) Leidygovými buňkami.

Endorfin

Betaendorfin – vnitřní opiát,chrání proti nesnesitelné bolesti fyzické a psychické.Více se vyskytuje u žen (snášejí bolest lépe).Fantomova bolest-bolest chybějících částí těla.

 

Skupina těchto neurosekrečních buněk hypotalamu vysílá svá zakončení do zadního laloku hypofýzy (neurohypofýza)a produkuje neurohypofyzární hormony,mezi něž patří:

Antideuretický hormon-ADH

Ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moče do krve.Antideuretiky-Léky podávající se při problémech vyluč. soustavy.

Poškození ADH-vznik žíznivky (diabetes incipidus)

Oxytocin

Působí na hladké svalstva dělohy,vyvolávající jeho stahy při porodu a stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence.Lze podle něj určit,kdy porod nastane,podává se při potížích u porodu (vyvolává porod).

ENDOKRINNÍ ŽLÁZY

Nadvěsek mozkový-šišinka (epifýza)

Šišticovité tělísko ,připojené ke stropu komory mezimozku.

Melatonin-brzdí pohlavní činnost.Jeho produkce je závislá na délce osvětlení.S prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá , a proto se tato žláza uplatňuje v tzv.“vnitřních hodinách“ obratlovců.Reguluje celkový životní biorytmus,pro život nepostradatelný,ovlivňuje psychiku a reguluje celk. ontogenetický vývoj.

Štítná žláza ( glandula thyreoidea)

Párová žláza ,jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné(je součástí průdušnice).Váží asi 20 g.Při jejím mikroskopickém zkoumání lze pozorovat žlázové buňky,uspořádané do uzavřených váčků (folikulů).Váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem ,obsahujícím hormon tyroxin.

Tyroxin-ovlivňuje oxidační procesy v buňkách,celkový metabolismus jedince-tvorbu bílkovin.Je ovlivňován hormony z hypofýzy.Je ovlivňován jódem.Tyreotropní H z adenohypofýzy stimuluje epitelové buňky štítné žlázy,vychytává jód z tyreotropního H vzniká trypsin,který ovlivňuje celk. metabolismus.

-hyperfce: – podrážděnost,zrychlení srdeční činnosti,zvýšená produkce tělesného tepla(jedinec špatně snáší teplo)

– zvětšení štítné žlázy(struma)

– v dospělosti-špatné vstřebávání tkáňového moku,vzniká otok(mixedém)-hlavně dolních končetin)

-hypofce: -v dětství –kretenismus-zpoždění tělesného a duševního vývoje

-v dospělosti-tyroxin ovlivňuje i tlak v očích,oční koule jsou tlačeny vnitrobuň. tekutinou ven =

=Basedowova choroba

Kalcitonin-produkují ho buňky uloženy v blízkosti folikulů.Snižuje hladinu Ca^{2+ a PO_43- iontů v krvi.}

Příštitná tělíska (glandulae parathyreoideae)

Jsou čočkovité útvary,uložené na zadní straně štítné žlázy.

Parathormon-udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi.Má vliv na srážlivost krve,stavbu kostí,stahy sval. Vláken.V případě potřeby podněcuje uvolňování vápníku v krvi.

-hyperfce: – odvápnění kostí,lámavost především dlouhých a plochých kostí

-hypofce: – snižuje obsah Ca v krvi,zvyšuje se nervosval. dráždění až ke křečím(tetanie) dýchacích svalů,což

může být příčinou udušení.

Brzlík(tymus)

Mění velikost s věkem jedince,v dospělosti produkuje pouze T-lymfocyty,v dětství brzdí vývoj.

Melatonin-ovlivňuje pohl. žlázy

Slinivka břišní (pankreas)

Hormony vylučují buňky roztroušené v hmotě pankreas= Langerhansovy ostrůvky.

Insulin-snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě

Glukagon-má opačný účinek

Tvorba hormonů je závislá na koncentraci glukózy v krvi .Zvýší-li se hladina krevního cukru,zvýší se produkce insulinu a klesne hladina glukagonu a naopak.

 

 

 

 

Nadledvinky(glandulae suprarenales)

Párové orgány,uložené na horním pólu ledvin.Lze na nich rozlišit korovou a dřeňovou část.

Kůra nadledvin produkuje:

Glutikokortikoidy-Zúčastňuje se při řízení přeměny živin(urychluje přeměny aminokyselin,uvolňuje tuky ze zásobních tkání,řídí syntézu glukózy z aminokys.).Zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích ( stresech,infekčních chorobách,velké tělesné námaze.Mezi nejznámější patří:kortikosterol,kortizon,kortizol-používají se do různých mastí.

Mineralkortikoidy-nejvýznamnější je aldosteron-řídí zpětné vstřebávání Na+ a současně vylučování K+ v ledvi

nových kanálcích.

Androgeny(estrogeny)– jsou vylučovány v nepatrných množstvích a teprve v důsledku genetických postižení mohou být příčinou maskulinních znaků u žen nebo feminních znaků u mužů.

-hyperfce: – nebezpečné v těhotenství vzniká pseudohermafroditismus-nelze rozeznat pohlaví

-hypofce: – Adisonova choroba-duševní choroba,deprese,přehnaná sebelítost,zežloutnutí kůže,sebevražedné

sklony

Dřeň nadledvin

Obsahuje neurosekreční buňky,podobné gangliovým buňkám CNS.Buňky produkují dva chemicky podobné hormony:

Adrenalin-vyvolává rozšíření svalových cév,podporuje srdeční činnost,zvyšuje sílu srdečního svalu.Působí také na hladkou svalovinu průdušek-rozšiřuje jejich průsvit a zlepšuje tak ventilaci plic.

Noadrenalin-vyvolává celkové zúžení cév a zvyšuje tak krevní tlak .

Oba hormony také svým účinkem zvyšují odbourávání tuků a glykogenu;zvyšují tak obsah glukózy v krvi.Uplatňují se tedy v situacích,kdy organismus musí překonávat zátěžové stavy(hald,strach,infekci apod.) tím.že zvyšuje jeho pohotovost a metabolismus.

Varlata (testes)

Obsahují okolo semenných kanálků buňky,produkující mužský pohl. hormon.

Testosteron-ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohl. orgánů a vznik mužských sekundárních znaků.Podporuje též tvorbu bílkovin,a tím nárůst svalové hmoty (má anabolický účinek) a urychluje zánik růstových chrupavek.

Vaječníky (ovaria)

Estrogen-produkují ho buňky tvořící stěnu Graafových folikulů.Patří sem estradiol,který u savců řídí cykly říje a u člověka menstruační cyklus a podmiňuje vývoj ženských sekundárních pohl. znaků.

Progesteron-patří mezi hormony gestageny.Produkuje ho žluté tělísko,které vzniká přeměnou Graafova folikulu.Působí na sliznici děložní,brání zrání dalších Graaf. folikulů (došlo-li k oplození vajíčka) a působí na buňky mléčných žláz.

Plodové lůžko (placenta)

Choriongonadotropin-vytváří se během těhotenství,působí na žluté tělísko a udržuje ho v činnosti.Produkuje též estrogeny.

Tkáňové hormony

Produkované tkáňemi trávící soustavy (žaludku ,střeva) a ledvin.Např. gastrin,sekretin,pankreozym,renin.