obsah otázky:

= fylogenetický vývoj jednotlivých soustav

 

Orgány a orgánové soustavy živočichů

– orgány jsou útvary tvořené souborem tkání jednoho nebo několika druhů, spojených společnou fcí

– tkáně zajišťují základní fci orgánů

– orgány mají pouze mnohobuněční živočichové

– u prvoků jsou odpovídající fce zajišťovány strukturami, které se nazývají organely

 

Vývoj tělního pokryvu

– jako tělní pokryv se označují buněčné vrstvy, které kryjí tělo (kůže), + všechny produkty kůže

 

Bezobratlý

– tělo bezobratlých je kryto jednovrstevnou pokožkou, která vytváří na svém povrchu kutikulu

– kutikula je většinou ze sklerotinu (součástí je chitin), ale může být inkrustována minerálními látkami (krunýře raků, hmyzu..)

– kutikula se tvoří už u hlístů

sklerity: pospojovaný klouby

1. horní sklerit: tergit
2. postranní: pleurit
3. spodní: sternit

– vnitřní svaly se na sklerity upínají

– kutikula je pevná = aby živočich mohl růst ® svlékání

– živočich roste skokem – působí proti sobě 2 hormony: ekdyson: působí pro svlékání

: jevenilní h.: proti svlékání

– juvenilní horm. se používá v boji proti škodlivému hmyzu ® nemůže se svléknout = smrt

– svlékání je ovlivněno i vnějšími faktory

– u ostnokožců (ježovky, hvězdice) je pokožka zpevněna miner.l. v podobě Ca destiček nebo jehlic

– pokožka může obsahovat žlázy (hlenové, mucinové, voskové..) – jejich sekrety doplňují ochrannou fci tělního pokryvu

– u měkkýšů = ulity, lastury ® část pokožky

= svrchní: periostrakum (konchiolin)

= ostrakum

= hypostrakum: z anorg. hmoty, aragonit (z tohohle vznikají perly)

– pokožka u žahavců je tvořena žahavými b.

 

Obratlovci

– kůže obratlovců je tvořena vícevrstevnou pokožkou (epidermis), pod ní je uložena mnohovrstevná škára a podkožní vazivo

– pokožka na povrchu rohovatí a odlupuje se – škára má fci obnovy b.

– u vodních živočichů v pokožce  žlázy – produkují sliz, u suchozemských žlázy: hlenové, slizové, mazové, mléčné, potní..

– spodní část škáry obsahuje cévy, nervy, svalová vlákna.. – ukládá se zde podkožní tuk

deriváty pokožky: nehty, kopyta, drápky, plazí šupiny, chlupy, peří ptáků…

– rybí šupiny jsou kostěné

 

 

Vývoj nervové soustavy

– první n.s. u žahavců: rozptýlená – tvoří ji rozptýlené nervové buňky, které se navzájem

dotýkají svými výběžky

– k první koncentraci nerv.b. do ganglií (zauzlin) dochází u medůz

– primitivní gangliová soustava = ploštěnci – z párové hlavové zauzliny vybíhá několik

podélných, síťovitě propojených pruhů do těla

– nerv.b. se přesunuli do hlavové části (=cefalizace)

– pro kroužkovce je typická : žebříčkovitá nerv.soustava

– vzniká propojením ganglií, které vznikli v jednotlivých tělních článcích

– podélné nerv.pruhy = konektivy, příčné přepážky = komisury

– žebř.s. i u členovců ® větší spojení ganglií, články splývají dohromady

 

– u měkkýšů se gangliová s. specializuji v souvislosti s rozdělením jejich těla: hlava, noha, plášť

– největší koncentraci neuronů a nejsložitější stavbu n.s. mezi měkkýši mají hlavonožci

– radiální nerv.s. se tvoří u ostnokožců: je tvořena paprsky

– u polostrunatců: trubicovitá nerv.s.: umístěna nad strunou hřbetní

– strunatci – trubicovitá nerv. s. z ektodermu = chorda

 

– obratlovci: CNS = mícha, mozek

– mozek tvořen dvěma váčky: 1. přední: * koncový mozek, mezimozek

2. zadní: * střední mozek, mozeček, prodl.mícha

( doplnit znalosti z člověka, k čemu jednotlivé části mozku slouží)

– neopalium: „vrstva inteligence“ se objevuje poprvé u plazů

 

Vývoj smyslových orgánů

– smyslové orgány informují organismus o vlastnostech vnějšího a vnitřního prostředí

– smysl.org. jsou vytvořeny pouze u mnohobuněčných

– 1. smysly : dotykové, chemoreceptory

 

sluchové ústrojí: slouží k zachycení zvukových vln

– zvuk ® dospěje na membránu ® rozechvěje se ® putuje k smysl.b.

– u hmyzu jsou sluch.org.uloženy na holeni prvního páru končetin, nebo na zadečku

– u obratlovců: sluch.org. je uložen v chrupavčitém – později kostěném pouzdře ve stěně lebeční

stavba : vnější ucho + boltec: u nižších obratl., plazů – chybí

: střední ucho + bubínek + ušní kůstky: 3 u savců, 1 u ostatních obratl.

: vnitřní ucho s Cortiho orgánem, který je uložen v lageně: u savců uložen v hlemýždi

– u některých ryb přenáší zvukové vlny soustava kůstek zvaná Weberovo ústrojí – nepojeno na plynový měchýř, dále do středního ucha

– žáby mají bubínek na hlavě

– ocasatí obojživelníci mohou přijímat zvukové vibrace i přes nohy ze země

– u savců umět stavbu sluch.org – viz.MO biologie člověka

 

– proudový orgán: u ryb, obojživelníků: tlak proudící vody vnímají neuromasty = citlivé b.

– u hmyzu: tympanální orgán – na hlavě, nasedají na něj buňky citlivé na vibrace – podráždí se – přenos signálu

– zvukový orgán mají : v tykadlech, na nohou, na zadečku

 

fotoreceptory:

– orgány zachycující světelné vlnění

– k vnímání pouhé intenzity světla slouží zrakové b. bez pigmentu, rozptýlené na různých místech těla: (mlži, žížaly)

– pro směrové vidění se vytvářejí oči: obsahují pigment

= ploché : medůza, měkkýši

= miskovité: ploštěnky

= pohárkovité: měkkýši

– pro obrazové vidění dokonalejší typ oka, registruje obrysy..

složené oko: členovci (hmyz, korýši..) tvořené ommatidii – tisíce

– tvoří mozaikový obraz

– na povrchu je rohovka (kutikula) – fce čočky

– pod ní krystalová jehla, okolo jsou pigmentové buňky

– uvnitř jsou světločivné b. (= retinuly) vytváří výběžky – světločivné tyčinky (=rhabdory) zachytávají světlo a mění ho v informaci

aposiční složené oko: ommatidia jsou pigmentové b. – odděleny, jsou přizpůsobeny k vidění na světle

superposiční: ommatidia jsou neodděleny – ve tmě se můžou stáhnout – světlo, které projde podráždí rhabdory

 

komorové oko: (obratlovci, hlavonožci)

– vytváří na sítnici převrácený obraz pozorovaného objektu

– vzniká z ektodermu

– největší oko na světě má krakatice (40cm průměr)

 

Chemoreceptory:

– orgány, informující o chemických vlastnostech prostředí

– zahrnují orgány: čichové, chuťové

– čichové: u hmyzu: senzily – nejjednodušší smyslové brvy, zasouvají se do kutikuly

– volná nervová zakončení po celém tele

– čichové orgány jsou u hmyzu většinou v tykadlech, u obratlovců v nosní dutině

obratlovci: (paryby a ryby) čichový orgán v ústní dutině, čichové jamky

obojživelníci: vlastní čichový orgán =  Jacobsův orgán – vnímá složení vzduchu, plazi (rozeklaný jazyk), savci

tzv. elektrické smysly – např. rejnoci, speciální orgány, tvorba el. impulsů, vznik přeměnou svalové nebo nervové tkáně, slouží k navigaci při vyhledávání kořisti a k jejímu usmrcení.

Sonary – echolokační zařízení, vnímání ultrazvukových vln, kytovci, letouni

 

Soustava oporná

– oporné soustavy jsou různého původu a složení : jsou tvořeny chrupavkou, kostí, sklerotinem, CaCO₃  …schránky

fce kostry:

• ochrana důležitých orgánů před poškozením
• poskytuje oporu pro orgány pohybu – svaly
• jednotlivé části kostry jsou mezi sebou spojeny kloubně – pohyb

– podle způsobu vzniku a lokalizace: kostry vnější a vnitřní

• Bezobratlí: vnější kostra, upínání svalů zevnitř
• vzniká z ektodermu a je vytvořena na povrchu těla
• většinou ji tvoří různá vrstva kutikuly – může být inkrustována CaCO₃

 

• Obratlovci: vnitřní kostra

–  základ – struna hřbetní (chorda dorsalis), je původu mezodermálního

– je umístěna ve hřbetní části těla pod nervovou trubicí

– u nejnižších strunatců je jediným oporným orgánem: počínaje kruhoústými je postupně nahrazována a posléze zcela zatlačena páteří (columna vertebralis)

– vývoj → chrupavčitá (kruhoústí, paryby) nebo kostěná kostra (obratlovci)

– diferenciace – přechod na souš

– ryby – oddíl trupový a ocasní X savci – oddíl krční, hrudní, bederní, křížový, ocasní

zakloubení lebky:

1 týlní hrbol = lebka monokondylní – plazi, ptáci

2 týlní hrboly = lebka bikondylní – obojživelníci, savci

– žaberní oblouky → obličejová část lebky ( především u suchozem. strunatců)

– párové ploutve – stabilizace polohy těla (vodní obratlovci)

 

Kostru obratlovců tvoří 3 fční celky:

• Lebka – 2 části: obličejová, mozková
• Osní kostra – páteř a kostra hrudníku
• Kostra končetin – kostra párových a nepár. ploutví paryba ryb, kostra končetin suchozemských obratlovců

 

Svalová soustava

Bezobratlý

– pohyb pomocí brv, bičíků (mnohobuněční)

– hl.orgánem pohybu jsou svaly (mezoderm. původ)

– svalová vlákénka (myofibrily) – žahavci

– podkožní svalový vak (hlísti, ploštěnci) – zajišťuje lokomoci + pohání tělní tekutiny

 

Obratlovci

– původně segmentální uspořádání (zachováno u kruhoústých, paryb, ryb)

– jednotlivé segmenty : myomery v podobě ležícího písmene W tvoří souvislý sv.plášť, oddělují se od něj skupiny svalů, které pohybují ploutvemi

– letové svalstvo – umístěno v prsní části trupu (ptáci)

– bránice – plochý dýchací sval (savci)

– svalstvo mimické (primáti, šelmy)

 

Trávicí soustava

– soustavu trávicí tvoří vlastní trávicí trubice a přídatné žlázy

– nejjednodušším typem TS je prvostřevo: u bezobratlých

–  žahavci+žebernatky+ploštěnci = gastrovaskulární soustava (slouží současně i k rozvodu živin)

• vyústěním TS na obou koncích těla vzniká trávicí trubice

 

• u bezobratlých

1. ústní otvor s ústrojím pro mechanické zpracování potravy (popřípadě jinak specializované: lízací, sací..)+ žlázy produkující různé látky
2. hltan (vychlipitelný nebo funguje jako sací pumpa)
3. jícen (někdy se rozšiřuje ve vole)
4. žaludek
5. střevo

 

• strunatci
• TS začíná ústy
• počínaje parybami jsou ústa tvořena čelistmi, které jsou většinou opatřeny zuby – nasedají buď na povrch čelisti nebo vyrůstají z jamek
• na spodině ústní dutiny – jazyk
• do ústní dutiny ústí slinné žlázy (i žlázy jedové)
• na patru se vytvářejí rohovité lišty – usnadňují zpracování potravy (u velryb: kostice, filtrace potravy)
• zvenčí je ústní otvor uzavřen pohyblivými pysky
• hltan

= u nižších obratlovců proděravěn otvory a slouží k dýchání

= kříží se v něm dýchací a tráv.s.

• jícen

= může se rozšiřovat ve vole, zásobní vaky..může se v nich potrava natravovat

• žaludek

= vakovitý, u některých složený z několika částí (žlaznatý a svalnatý žaludek ptáků, čtyřdílný žaludek přežvýkavců..)

• střevo

= u vyšších obratlovců: tenké střevo se napojuje na žaludek dvanáctníkem, vzniká slepé střevo, tlusté střevo končí konečníkem většinou společně s vývody cest vylučov. a pohlavních do kloaky

– u placentálů vyúsťuje samostatným řitním otvorem

= vnitřní povrch je zvětšen klky (u nižších má stejnou fci spirální řasa)

• délka střeva: býložravci ho mají delší než masožravci
• součástí TS jsou i dvě žlázy: slinivka břišní, játra

 

souhrn:

• příjem celým povrchem těla – osmotrofní výživa, tasemnice…
• fagocytóza – kořenonožci
• nitrobuněčné trávení – houby
• buněčná ústa → potravní vakuola → buněčná řiť (nálevníci)
• láčka – vakovitá trávicí dutina, 1 otvor (přijímací i vyvrhovací), potrava je zpracována cyklicky
• trávicí trubice – různá délka, složitost, 2 otvory
• ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník
• přídatné žlázy – slinivka břišní, hepatopankreas, slinné žlázy, jedové žlázy
• stěna tr. trubice – jednovrstevný epitel, hladká svalovina
• u bezobratlých – TS z ektodermu (výjimka – žaludek) X obratlovci – entoderm
• býložravci – delší a složitější TS
• ústa – uchopovací fce
• ústní dutina – slinné žlázy u suchozemských živočichů, mechanické zpracování – zuby
• hltan – vychlipují se z něj dýchací orgány
• žaludek – zásobárna potravy (původně) → trávicí funkce, chybí u kruhoústých, chimér, ptáci – 2 žaludky, přežvýkavci – žaludek ze 4 částí
• střevo – savci: tenké střevo s klky, střevo tlusté, konečník
• vodní obratlovci: krátké střevo, zvětšení plochy – spirální řasa (paryby), kličky (ryby)
• kloaka – močopohlavní vývod, obratlovci kromě placentálních savců, mihulí a ryb

 

Dýchací soustava

– do DS se zařazují orgány, které zajišťují výměnu plynů mezi organismem a prostředím

– dýchání celým povrchem těla: prvoci, houby, láčkovci, ploštěnci, kroužkovci

– kožní dýchání se vyskytuje už i obratlovců (např. žáby), i když jen jako pomocný orgán dýchání

• vodní bezobratlý: žábry – prokrvené, zřasené vychlípeniny kůže, umístěny na různých částech těla

– u ostnokožcům slouží k dýchání soustava vodních cév: tzv. ambulakrální soustava

– sumýši: vodní plíce ( vychlípeniny kloaky)

• suchozemští bezobratlý: vzdušnice: hmyz, trubicovitě větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou, prochází celým povrchem těla, ústí navenek otvory (stigmata)

– plicní vaky: klepítkatci,měkkýši:  mají je umístěné na zadečku

– tracheální žábry: dýchání vzdušnicemi a žábrami (vytvořeno u larev hmyzu, žijících ve vodě (jepice, pošvatky, vážky…)

– vodní strunatci dýchají hltanožaberním vakem: pláštěnci, kopinatci

– kruhoústí, paryby a ryby mají žábry vnitřní

– u některých ryb slouží k přídatnému dýchání vzdušného kyslíku plicní vaky (dvojdyšní) nebo plynový měchýř (mnohokostnatí)

– u všech vyšších obratlovců jsou hlavním dýchacím orgánem: plíce (pulmo)

– ptáci mají navíc vzdušné vaky: zasahují do kostí, mezi tělní orgány

 

souhrn

• dýchání vnější – mezi tělem a okolním prostředím
• dýchání vnitřní – uvnitř tkání
• dýchání celým povrchem těla – prvoci, houby, láčkovci, žížaly – princip difúze

 

= mnohobuněční – kožní dýchání nestačí → dýchací orgány

• dýchací otvory – stigmata
• tělní otvory, větší dýchací otvory se nazývají spirakuly, např. členovci
• vzdušnice – tracheje (ektodermální původ)
• dýchání bez účasti oběhové soustavy
• jemné trubice vyztužené chitinem
• hmyz
• plicní vaky
• ektodermální původ
• párové dýchací orgány
• kyslík vstupuje do plicních vaků otvory spirakuly, pak absorbce do krve
• bezobratlí – plži, štíři, pavoukovci
• žábry
• tenkostěnné vychlípeniny
• propojené s oběhovou soustavou
• členitý povrch – vlásečnice, záhyby

– žábry – v žaberní dutině na 4 párech žaberních oblouků

• skřele – kryjí žaberní štěrbiny, u vývojově vyšších ryb
• voda proudí – ž. štěrbiny → ž. lupínky →ž. skuliny
• sifon – svalnatá trubice, vede okysličenou vodu k žábrám, odkysličenou vodu od žaber
• vnitřní žábry – umístěny v těle, měkkýši, korýši, ryby
• vnější žábry – na povrchu těla, obojživelníci
• lístkové a keříčkovité žábry – vodní strunatci
• plíce
• vznikly jako výběžek jícnu
• suchozemští obratlovci
• přenos plynů zprostředkovávají tělní tekutiny
• párový orgán
• nozdry → nosní dutina → hltan → hrtan → průdušnice → průdušky → plíce
• ptáci – neroztažitelné ( zásobárnou vzduchu jsou plicní vaky)
• savci – roztažitelné plíce
• ambulakrální soustava – dýchací soustava ostnokožců

 

Cévní soustava

– soustava oběhu tělních tekutin zahrnuje orgány zajišťující rozvod (cévy) a pohyb (srdce) tělních tekutin: hydrolymfa, hemolymfa, krev, lymfa a tkáňový mok

• cévy

– vznikají poprvé u pásnic

– tvoří buď uzavřený (tekutiny se pohybují pouze v cévním systému) nebo otevřený systém (tekutiny se vylévají do tělních tkání)

– cévní systém u bezobratlých tvoří hřbetní céva (členovci, kroužkovci) + postranní cévy

– u členovců a měkkýšů je cévní soustava otevřená

 

• cévní soustava obratlovců tvoří 3 typy cév:
• tepny: silnostěnné cévy, vedou krev ze srdce
• žíly: tenkostěnné cévy s chlopněmi, vedou krev z těla do srdce
• vlásečnice: koncové slabostěnné části tepen a žil

 

• srdce

– u měkkýšů je tvořeno jednou komorou, předsíněmi

– u hmyzu je srdce trubicovité

– ostnokožci srdce nemají ( mají systém kanálků – ambulakrální soustava)

– srdce strunatců je na břišní straně těla

– z obratlovců mají nejjednodušší srdce paryby a ryby (žilný splav, jedna komora i předsíň) nejsložitější savci a ptáci (dvě předsíně, dvě komory)

– k rozdělení předsíní dochází u obojživelníků, komory se rozdělují už u plazů

 

souhrn:

• žádná – houby, žahavci, ploštěnci
• cévní soustava uzavřená – centrum je hřbetní céva, rozvod krve, krev se nemísí s mízou, kroužkovci
• otevřená cévní soustava – tělní tekutina – hemolymfa, volně se rozlévá do mezibuněčných prostor
• pseudohemální soustava – ostnokožci, nemají srdce, soustava cév
• CS u obratlovců – uzavřená, krev koluje systémem cév (žíly, tepny, vlásečnice)
• venózní srdce – vodní obratlovci, 1 předsíň, 1 komora, 1 krevní oběh
• u plicního dýchání – 2 krevní oběhy (malý a velký)
• evoluce – zmenšování velikosti a zvětšování počtu červených krvinek

 

Vylučovací soustava

– vylučovací orgány jsou vytvořeny u všech organismů s vyjímkou prvoků (pulsující vakuoly)

– odstraňování vody a látek z těla, škodlivé zplodiny = exkrety

• oxid uhličitý – vylučuje se v plicích
• voda – uniká povrchem těla nebo dýchacími orgány
• amoniak – vylučován v podobě amonných solí, močoviny, k. močové
• soli – vylučovány kůží

 

– základním typem vylučovacích orgánů bezobratlých: nefrídie

• protonefrídie – bezobratlí – ploštěnci, hlísti, tvořeny plaménkovými buňkami, vývodnými kanálky, ústí na povrch těla
• metanefridie – tvořeny obrvenými nálevkami, vývodnými kanálky, kroužkovci
• malphigické trubice – ústí do střeva, tvar trubicovité žlázy, vzdušnicovci, klepítkatci
• nefridie – nálevky coelomového původu, členovci

– další vylučovací orgány: malpighické trubice (ústí do konečníku) – vzdušnicovci, klepítkatci

– u bezobratlých: speciální buňky – nefrocyty, chloragogenní buńky

– u obratlovců je stavební jednotkou vylučov. org. : nefron, tvořen malpighickým tělístkem a vývodným kanálkem (odpovídá stavbě metanefrídie)

– nejpůvodnější stavba ledvin: larvy sliznatek (holonefros) –  předledviny (pronefros) u larev ryb a obojživelníků  –  prvoledviny (opisthonefros) nižší obratlovci  –  mesonefros, ebrya vyšších obratlovců –  pravé ledviny (metanefros) vyšší obratlovci

– ledviny: párové orgány uložené při hřbetní stěně tělní dutiny

– močovody ústí do kloaky (u obojživelníků, plazů, ptáků), někdy se shromažďuje v močovém měchýři

– pouze u savců ústí močovody přímo do močového měchýře, z něhož je moč odváděna močovou trubicí z těla

 

Osmoregulace

• mořští bezobratlí – izotoničtí organismy
• sladkovodní ryby – hypertoničtí (tělní tekutiny mají větší koncentraci solí než okolí), ledviny vylučují přebytečnou vodu vnikající do těla, vstřebávání solí žábrami
• mořské ryby – hypotoničtí o., povrchem těla vodu ztrácejí, malé ledviny, málo moči
• suchozemští živočichové – snaha zabránit ztrátám moči – ochranné systémy – kutikula, zrohovatělá pokožka

 

Rozmnožovací soustava

– zahrnuje orgány, které produkují pohl. buňky a slouží k rozmnožování živočichů = orgány generativní

– u nejjednodušších mnohobuněčných (houby, ploštěnky, bičíkovci) vznikají gamety v těle bez přesnější lokalizace

– u ostatních skupin se vytvářejí pohlavní vývody

• gonochoristé: mají oddělené pohlaví, samci varlata, samičky vaječníky
• hermafroditi: samčí i samičí žlázy jsou u jednoho jedince – buď mají samostatný vývod nebo společný = obojetná žlázy ovotestis

– stavba pohl. org. bezobratlých složitá: samci mívají pářící přívěsky nebo penisy

obratlovci:

• vaječníky

–  vejcovody ústí přímo do kloaky (ptáci)

– ve stěnách vejcovodů jsou většinou i žlázy produkující vaječné obaly

– u živorodých: děloha, pochva

• varlata

– párová, u nižších spermie odváděny močovodem, u vyšších chámovody – ústí do močové trubice

 

– u savců, některých ptáků, plazů vzniká kopulační orgán: pyj (penis)

– u některých skupin (šelem, hlodavců, kytovců) je vyztužen kostí pyjovou

 

souhrn:

• žahavci – pohlavní orgány, bez vývodů
• bezobratlí – orgány s vývody, přídatná zařízení usnadňující oplození (kopulační orgány, kladélka)
• hermafroditi X gonochorysti
• partenogeneze – rozmnožování z neoplozených vajíček
• metageneze – vývoj přímý X nepřímý
• hmyz – hemimetabola (proměna nedokonalá) X holometabola
• obratlovci – pohlavní orgány – varlata X vaječníky

 

Hormonální soustava

? nenašla jsem nic víc

– juvenilní hormon – neotenin – udržuje znaky nedospělých stádií, blokuje vývin a přeměnu

– svlékací hormon – ekdyzon – vyvolává změny v pokožce → svlékání