FYLOGENEZE OBĚHOVÉ SOUSTAVY
– společná tekutina- tkáňový mok
- vytváří stálé vnitřní prostředí
- přenos látek: živiny, kyslík, oxid uhličitý, odpadní látky, hormony, protilátky, termoregulace
- u jednoduchých organismů tekutiny jen mezi buňkami – zdlouhavé- vedlo k vytváření cévních systémů
TĚLNÍ TEKUTINY – buněčné (cytoplazma), mimobuněčné (tkáňový mok)
- hydrolymfa – míza + voda
– soli , bílkoviny, améboidní buňky
– žahavci, ploštěnci, ostnokožci
- hemolymfa (krvomíza) – větší množství bílkovin, některé jsou asimilační barviva
(schopnost přenosu dýchacích plynů), u neuzavřených oběhů
– amébocyty
– většina bezobratlých – členovci
- tkáňový mok + lymfa + krev
tkáňový mok – tekutina bez buněk (výjmečně bílé krvinky)
lymfa – ve speciálních cévních útvarech, vzniká z tkáňového moku , obsahuje větší množství lymfocytů, mízní ústrojí se poprvé vyskytuje u paryb, je to otevřený systém ústící do cévní soustavy, důležitá role v obraně organismu
krev– obíhá v uzavřeném systému, skládá se z tekuté složky plazmy (voda, minerály, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)
Mízní ústrojí – orgán typický pro všechny obratlovce kromě kruhoústé (poprvé u paryb), důležitá role v obranyschopnosti organismu
Cévní ústrojí – uzavřené
Mízní – otevřené, ústí do krevní soustavy, jestliže je mízní soustava, pak tkáňový mok, mízy, krev – tvoří uzavřenou soustavu, přispívá k vytvoření vnitřní rovnováhy = homeostázy
- Prvoci + houby + žahavci + žebernatci – cévní soustava se nevytváří
- Ploštěnci – cévní soustava se vytváří jen u pásnic – 1 hřbetní + 2 postraní cévy- jsou propojeny postranními (okružními) cévkami, mají uzavřený systém bez srdce – tekutina se pohybuje tlakem při pohybu
- Hlísti – živiny se pohybují pomocí svaloviny , cévní soustava není vytvořena, i u většiny ploštěnek
- Měkkýši – cévní soustava otevřená, krvemíza – někby vytváří až 50% objemu těla, u hlavonožců 5%, obsahuje barvivo hemocyanin (nosič Cu),
centrum soustavy vytváří tepenné srdce, které leží za dýchacími orgány a prochází jím
okysličená krev, srdce má jednu komoru a 1-4 předsíně (souvisí s počtem žaber), je
uložené v osrdečníku (=vazivová blána), který je napojen na různě dokonalý systém
cév, okysličená tělní tekutina je vytlačována stlačením srdce do tělní dutiny (mimo
oběhový systém) , dochází k okysličení buněk (odkysličení tělní tekutiny), poté je
tekutina odsána systémem cév, odvedena do vlásečnic a okysličena v žábrech nebo
v plicích a opět putuje do srdce
u některých jsou pulsující žíly – „uzavřený systém“ – aktivně pumpují
hlavonožci – soustava téměř uzavřená ® skoro ke všem buňkám, lze regulovat
- Kroužkovci – uzavřená cévní soustava , hřbetní a břišní céva – v každém článku jsou
Propojeny polokruhovými chodbičkami (cévkami), funkci srdce přebírá hřbetní céva – v každém článku je rozšířena, pohyb krve od hlavy k zadní části, u některých skupin mohou pulsovat i postranní cévky, oddělení krve (5%) a mízy (20% objemu těla)
- Členovci – uzavřená cévní soustava – redukce systému jen na srdce – vzniká přeměnou hřbetní cévy , poměrně velké , po stranách srdce jsou štěrbiny – ostie– slouží k nasávání tělních tekutin – díky speciálním vazům (zkracování, prodlužování) , nasávání je pasivní (srdce ho neovlivňuje), redukce v návaznosti na DS pokud jsou žábra–rozvinutější cévní soustava , celý povrch těla – méně dokonalá
- Ostnokožci – primitivní CS, vztah k ambulaklární soustavě – je otevřená , mají hybdolymfu , pohyb tekutin je pasivní
- Pláštěnci – CS otevřená , srdce leží na břišní straně, NS na zádech , srdce je vakovité , 3 typy krevních buněk , speciální barvivo – hemovanadin
- Bezlebeční – CS je uzavřená (dále už u vech), uspořádání cév je podobné jako u vyšších, krev je bezbarvá , nemají červené krvinky, kyslík se difůzí dostává do krve – v plazmě k buňce
- Strunatci – uzavřená CS, tepny+ žíly + vlásečnice + srdce (cor)=rozšířenina největší tepny – je uložené v blanitém nebo chrupavčitém osrdečníku (pericardium), bývá trubicovité (nejjednodušší) – dochází k dalším úpravám (esovité prohýbání – spirálovité stáčení – vnitřní členění), u vodních obratlovců jím prochází jen krev odkysličená :
Rozděleno na 4 části: žilní splav (sinus venosus)
Předsíň (atrium cordis)
Komora (ventriculus cordis)
Srdeční násadec (conus arteriosus)
Žilní splav – tenkostěnný, hladká svalovina, u vodních obratlovců, přetrvává u obojživelníků, vstupují do něj všechny žíly mimo plicních
Srdeční násadec – obojživelníci + vodní , u kostnatých ryb je zredukován, je nahrazován tepenným násadcem
S přechodem k suchozemským je trend oddělovat okysličenou a odkysličenou krev
Srdce se v průběhu přechodu na souš podélně dělí – oddělení okysličené a odkysličené
Systém tepen
Vodní obratlovci – břišní aorta a stdce – z ní vystupují hřbetní tepny – u bezčelistnatých 7-14 párů, čelistnatci původně 6- přeměna nebo zánik, každá žaberní tepnamá přívodní (z břišní) a odvodní část (vchází do 2 větví hřbetní aorty –spojují se), odvodní žaberní tepny vchází do dvou větví hřbetní aorty –2 větve se spojují nad srdcem v nepárovou břišní aortu, z hřbetní aorty jdou odbočky do hlavy – vnitřní krkavice, z břišní aorty odbočky do hlavy – vnější krkavice,- paryby, kostnaté ryby druhy se liší počtem žaberních tepen
Vývoj žaberních tepen u suchozemských obratlovců
6 párů:
- a 2. Pár zaniká
3.pár se u všech obratlovců mění v krkavice – propojení s hlavou, u některých šupinatých plazů zůstává propojení prostřednictvím ductus caroticus – u plazů a savců se krkavice napojuje na břišní aortu, u ptáků a savců žádné propojení
4.pár – u obojživelníků zachovaný – vystupuje se srdečního nástavce, u ptáků zaniká levá část aorty – zůstává pravá, u savců je zachována jen levá aorta
5.pár – jen u obojživelníků, jinak mizí
6.pár – už u dvojdyšných ryb se mění v plicní tepny, které u obojživelníků vystupují ze srdečního nástavce, u plazů jsou plicní tepny spojeny s aortou, 6.pár se napojuje přímo na pravou komoru
Systém žil
- u vodních se žábrami
krev z hlavy a hřbetní části se sbírá kardiálními žilami – jsou párové a z místa, kde se spojují (nad srdcem), vedou přímo do srdce cuvierovy žíly – vstupují do žilného splavu
z oblasti střev je krev sbírána podstřevní žilou, spolu s vrátnicovou a jaterní vstupují do žilního splavu
párová, nepárová břišní žíla – končetiny
- suchozemští
dochází k zjednodušení, z hlavy a přední části těla sbírá do přední duté žíly, zbytek těla – zadní dutá žíla, plicní žíly – vedou okysličenou krev do levé srdeční komory
Mízní oběh
- otevřený systém , poprvé u paryb
- slepými mízními vlásečnicemi (mezi jednotlivými buňkami) – mízní žíly – mízovody – kardiální žíly nebo horní dutá žíla
- pohyb – pomalý, pomocí stahování svalů, mohou vznikat mízní srdce (u nižších obratlovců, končí u plazů)
- u krokodýlů, některých ptáků, savců – přítomny mízní uzliny (bílé krvinky, čištění mízy ® obranyschopnost)
kruhoůstí – žilný splav, předsíň, komora, tepenný nástavec = jednoduché srdce, mízní soustava není, jen v náznaku – dutiny v horní části těla obsahují tekutiny podobné míze
paryby – srdce má 4 části , v krvi je velké množství močoviny – řeší tím osmózu, mízní soustava přítomna Þ dokonalá obranyschopnost
ryby– malé změny, u dvojdyšných – plicní vaky – dochází k částečnému rozdělení srdce – předsíně pomocí specializované podélné řasy (přepážky) – často zasahuje až do komory, míšení krve v srdci, poměrně dokonalý mízní systém
obojživelníci – malý (plicní) a velký (tělní oběh) – dokonalé rozdělení, předsíně rozděleny na 2 části, komora nerozdělená – ale stále míšení,® do těla a plic krev smíšená, poměrně dokonalý mízní systém –s mízními srdci, lymfatické vaky pod kůží
plazi – 2 předsíně+1 komora,u krokodýlů je komora téměř rozdělena na 2 části
ptáci, savci –4 části –levá-okysličená, pravá – odkysličená
FYLOGENEZE TRÁVÍCÍ SOUSTAVY
FUNKCE – přijmout potravu + zachytit ji
– mechanické a chemické zpracování
– rozložit potravu na jednoduché organické látky
– zabezpečit vstřebávání látek do tělních tekutin
– nestravitelné zbytky jsou odstraněny z těla
ZPRACOVÁNÍ POTRAVY
Biochemické trávení – trávením přeměňuje živočich potravu ve výživu tkáňových buněk
Potrava = vysokomolekulární (bílkoviny, škrob) nebo ve vodě nerozpustné látky
Hydrolytické štěpení (základní biochemický děj) = štěpení sloučenin na nízkomolekulární sloučeniny (aminokyseliny, monosacharidy, mastné kyseliny, glycerol), jež jsou rozpustné ve vodě – což umožňuje snadný přesun přes cytoplazmatocké membrány, jsou rozváděny krevními tekutinami
bílkovina = směs aminokyselin – mohou být využity na budování vlastní druhově specifické bílkoviny
= hydrolýza makromolekulárních látek z potravy účinkem enzymů vznikají jednoduché látky rozpustné ve vodě, mohou procházet membránami
trávící enzymy – katalyzují hydrolytické děje – nutné velké množství, jsou schopny rozložit hlavní složky potravy
hydrolýza je samovolná – není nutná energie
bílkoviny + n H2O ® (n+1) aminokyselin
Trávící děje na buněčné úrovni
- a) INTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá uvnitř buněk, které vytvářejí trávící enzymy
fagocytóza – částečka obklopena protoplazmou ® vznik váčku ® tento váček splývá
s váčkem obsahujícím hydrolytické enzymy ® probíhá trávení mimo vlastní cytoplazmu
produkty se dostávají do cytoplazmy přes stěny tohoto váčku, probíhá v trávicích
vakuolách nebo v lysosómech, je původnější
- prvoci, houby, částečně i láčkovci a měkkýši, nutné drobné částice potravy
- EXTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá vně buňky, váčky s hydrolytickými enzymy (lysosomy) se vyprazdňují do obsahu trávící soustavy – dochází k štěpení částic potravy– nízkomolekulární produkty jsou vstřebávány ve specializovaných buňkách trávicí soustavy
Vstřebávání (resorpce) = přenos látek přes cytoplazmatickou membránu do buněk, které potom předávají dále do tělní tekutiny, probíhá pomocí specializovaných buněk, které mají povrch značně zvětšen mikroklky, je to aktivní děj = nutné dodávání energie (štěpení ATP), vstřebávání je možné i proti koncentračnímu spádu
– u pokročilejších je výhradní (členovci, obratlovci), i velké kusy potravy, u láčkovců slouží k rozpadu na malé částice, jež jsou dále fagocytovány
– nutné látky, jež zabraňují natrávení samotného organismu
Základní typy trávící soustavy
- TRÁVÍCÍ DUTINA – 1 otvor (přijímací i vyvrhovací), původní, láčkovci ploštěnci
Trávení probíhá cyklicky (příjem – trávení – vyvržení) – nutné prostředí s dostatkem potravy, v evoluci tendence ke zvětšení povrchu přepážkami či větvením, větve většinou zasahují do všech částí těla (protože nemají vyvinutou soustavu tělních tekutin), potrava (určité množství) musí být přijata, strávena, nestrávené zbytky vyvrhnuty®nemohou přijmout větší množství potravy
Má omezenou funkční specializaci, je méně efektivní než trávicí trubice
- TRÁVÍCÍ TRUBICE – 2 otvory (příjmací a vyvrhovací),trávení je kontinuální (jako na běžícím pásu) = postupně probíhá v několika částech TS, potrava se posunuje – neomezený přísun(příjem potravy je úměrný rychlosti trávení)
u měkkýšů, kroužkovců, členovců a obratlovců
vývojové tendence : zvětšení povrchu
diferenciace
- zvětšování resorpčního povrchu –( býložravci mají delší trávící soustavu) především prodloužení + slepé výběžky, u obratlovců prstovité výběžky = klky (se zvrásněným povrchem)
- zvětšování sekrečního povrchu – buňky produkující enzymy se přesunují ze stěn trávící trubice do mnohobuněčných žláz (slinivka břišní u obratlovců), které jsou do TS spojeny jen vývodem
slinné žlázy –enzymy + např i látky bránící srážení krve, jedové žlázy,…
hepatopankreas – u měkkýšů
játra – žluč – lepší trávení tuků, chemické zpracování živin, skladují zásobní
látky, (u obratlovců )
živočichové, kteří zpracovávají rostlinnou stravu mají delší TS než ti co se živí
živočišnou stravou
- diferenciace – souvisí se způsobem výživy, přední část – uchopení a mechanické zpracování potravy® dál do jícnu (málo specializovaná trubice sloužící
k dopravě) ® zásobní části (vole nebo žaludek) – hromadění potravy,
rozmělňování, mechanické a chemické zpracování ® střevo –dokončení trávení,
vstřebávání produktů hydrolýzy, poslední oddíl – hromadění nestrávených
zbytků, vstřebávání vody
(vole – u ptáků semenožravých –nabobtnávání suchých semen, kloaka –vyůstění
TS, VS, RS)
EVOLUCE TRÁVENÍ VE VZTAHU KE ZPÚSOBU VÝŽIVY
1) mikrofágové –přijímají mikrokopické částečky potravy (mlži, houby, vodní organismy)
způsob života se blíží živočichům žijícím v bahně a v půdě (žížala), vodní mají dokonalé
filtrační zařízení – získávají částice potravy, mají omezené pohybové schopnosti, u
některých slabě vyvinuty smyslové orgány , nevyhledávají potravu pohybem, ale udržují
se v oblasti jejich výskytu
- masožravci –dobře vyvinuty orgány na zachycování kořisti, méně složité orgány na mechanické zpracování potravy, snadné trávení živočišné potravy – chemický rozklad, hlavně bílkoviny , na které mají účinné enzymy Þ polykají i velké kusy potravy – hadi, dokonalé smyslové orgány a pohybová soustava, dravý způsob života, energeticky bohatá potrava + snadno dostupná
téměř vždy výkonná pohybová soustava
- všežravci – převážně rostlinná potrava, doplněná o živočišnou
- býložravci – rostliny – jiné složení a stravitelnost než u těl zvířat = nutné větší množství potravy, semena a zásobní orgány – hodně živin, vegetativní části – energeticky chudé- kompenzace množstvím, živiny jsou v rostlinách uzavřeny v celulózových obalech = nutný enzym celuláza – málo rozšířen, orgány na mechanické zpracování jsou hodně rozvinuty, mechanické zpracování má 2 stupně:1. Rozdělení na menší části + spolknuto (kusadla členovců, zuby obratlovců), drcení v žaludku (u hmyzu) nebo navrácení do úst k lepšímu rozžvýkání (kráva)
u ptáků – rohovitá vrstva v žaludku + spolykané kaménky
u hmyzu – tvrdé kutikulární útvary na drcení v žaludku
živočichové se schopností trávit celulózu:
- celuláza produkovaná organismem samotným- u měkkýšů radula rozdrtí – trávení
celulázou
- symbiotické mikroorganismy – štěpí celulózu vlastními enzymy,
hlavně u přežvýkavců : kvašení celulózy – bakterie syntetizují aminokyseliny –
bakterie stráveny, tráví a zhodnocují potravu, i u člověka – vytváří různé vitamíny
(A,..)
přežvýkavci: potrava + sliny do bachoru ® zpět do úst ® mechanické zpracování +
chemické zpracování bakteriemi a nálevníky, kteří pomáhají potravu zhodnocovat co
do obsahu živin
- paraziti – někteří blízcí masožravcům (blechy, komáři), někteří ztratili orgány typické pro živočichy, (tasemnice)- redukovaná TS- příjem povrchem těla, minimální pohyb
DĚLENÍ ŽIVOČICHÚ PODLE ZPÚSOBU PŘÍJMU POTRAVY
Mikrofágové – živí se mikroskopickými organismy, intracelulární příjem potravy
(Prvoci, živočišné houby)
Přijímající potravu přes bahno a písek – víří vodu a filtrují z ní potravu (vířníci, sumýši,
Někteří kroužkovci)
Přijímající tekutiny :rostlinné šťávy a) mšice, cikády- nabodávají sítkovice
(obsahují org látky)
- včely, vosy, motýli… -nektar
živočišné šťávy –krev a) komáři, klíšťata
- b) pijavky, upíři, vampíři
– užívají anestetikum (necítíme bolest)
-mléko – u mláďat savců
Polykající velké kusy potravy – hlavně maso (plazi, šelmy, ptáci)
Vstřikující do kořisti trávící látky – (prvoci, larvy vážek a potápníků) – vypijí obsah
Rozmělňující potravu – velká část živočichů
- Prvoci – příjem potravy celým povrchem těla, speciální organely – u nálevníků – buněčná ústa (cytostoma), buněčný hltan (cytoporix), trávicí vakuola, buněčná řiť (cytopygus) , u měňavek – kořenonožců dochází k fagocytóze, cyklóza=dráha pohybu trávicích vakuol
- Houby – v pokožce mají porocyty s otvůrky (ostiemi), ostiemi proudí voda do oskulární dutiny, která je vystlána límečkovými buňkami (cholocyty) v buňkách dochází k intracelulárnímu trávení
3 základní typy hub: a) asconní – jednoduchý, hlavně u vymřelých
- b) syconní- převážně u vymřelých
- c) leuconní- nejčastější
- Žahavci – na úrovni gastruly – má 2 zárodečné listy,trávicí plocha vytvořena endodermem ® tělní dutina, v láčce je potrava uzavřena – vstříknutí trávicí látky – přenášeny pomocí bičíkatých buněk, zvětšení povrchu (např. pomocí sept – u korálů), u medúz se vytváří gastrovaskulární soustava = cévní + oběhová soustava, natrávení + okamžitý roznos živin po těle
- Ploštěnci –mají trávicí dutinu, už i mezoderm prvoústí, nemají trávicí trubice, ale trávicí dutinu, přijmací a vyvrhovací otvor je na břišní straně ve středu těla, častý je vychlípitelný hltan, TS má různá uspořádání – různý stupeň složitosti – v závislosti na rozvětvení,druh potravy , motolice a tasemnice –TS redukována téměř nemají, příjem potravy celým povrchem těla(potravy je nadbytek), u některých ploštěnek se vyskytuje gastrovaskulární soustava
- Pásnice – poprvé se objevuje typická trávicí trubice, ústní otvor – krátký hltan (za hltanem je speciální útvar –vymrštitelný chobot s bodcem= rynchoce) – střeva – řitní otvor
- Hlístice– trávicí trubice, ústní otvor- zoubky/bodec – krátký hltan- svalnatý oddíl nebo rozšířenina (bulubus)- střevo (jednoduché, rovné)–řitní otvor, u parazitů může TS zakrnět
- Měkkýši – býložravci – ústní otvor –chitinová páska radula (podepřená subradiální chrupavkou)+ někdy pod radulou na patře 2 zoubky (zachycení potravy) – hltan – jícen- žaludek (žvýkací s vápenitými lištami na mělnění)- střevo ( do něj nebo do žaludku ústí hepatopankreas = jaterně-slinivková žláza) – řitní otvor (v plášťové dutině), v trávicích šťávách může být celuláza, masožravci-(plži, hlavonožci), časté slinné žlázy –obsahují kyseliny (sírová, asparagová) – slouží k rozleptání schránek, natravují potravu, dále podobná TS býložravých, hlavonožci mají zobákovité čelisti, ochromují NS nebo vstříkávají jedy, mlži – živí se potravou v bahně, víří bahno s vodou- žábra odebírají kyslík –odběr živin – střevo prochází osrdečníkem – řitní otvor
- Kroužkovci –opaskovci, máloštětinatci, kolem ústního ústrojí mají chapadla (smyslové buňky)– hltan – jícen (ústí do něj vápenité žlázy, které upravují pH v žaludku) – střevo s typhlosoeis= spirální řasa (zvětšuje se trávicí povrch) – řitní otvor enzymy – lipázy, proteázy, amylázy pijavky- sekret hirudin – zabraˇbuje srážení krve
- Členovci– kolem úst se tvoří systém na uchopení potravy = ústní ústrojí (základní je kousací)
Korýši –1 pár kusadel, 2 páry čelistí (+ čelistní nožky)® hltan® žaludek (chitinové lišty =mechanické drcení)® střevo – trávicí žláza (hepatopankreas-fce podobná játrům, produkuje, trávicí šťávy
Klepýtkatci – mají klepítka (přeměněné končetiny) =chelicery – mohou do nich ústit
jedové žlázy, pedipalpy – ohmatávání , mohou mít rozměr jako končetina ® hltan ®
jícen + žaludek (mohou mít nasávací funkci) – střevo, do hltanu ústí slinné žlázy –
časté enzymy viz. miomotělní trávení, dotrávení natrávené potravy probíhá ve střevech
(mnoho výběžků), natravují nebo polykají potravu ® kloaka + řitní otvor
Vzdušnicovci – kousací ústrojí –horní pysk, kusadla, čelisti, dolní pysk, může být modifikováno: sací (motýl), bodavě sací (komár), lízací (včela, roháč,..) hltan (vyústění slinných žláz) – jícen (může být rozšířen na vole) – žaludek (chitinózné destičky) – střevo se slepými výběžky – kloaka- řitní otvor
- ostnokožci – ústní otvor ® hltan ® žaludek + asi 5 párů jaterních výběžků ® dlouhé střevo ® řitní otvor, ježovky mají Aristotelovu lucernu = specializovaný žvýkací aparát (oškrabují řasy ze skal) , hvězdice – vychlípitelný hltan-vyjídají měkkýše (mimotělní trávení, nebo polykají celé), sumýš – vodní plíce – napojeny na vylučovací otvor
- strunatci – ústní otvor® dutina ústní ® hltan (pharynx) ® jícen (ezofagus) ® žaludek (gaster) ® tenké střevo (intestinotenue) ® (slepá střeva) ® tlusté střevo (colon) ® konečník (rectum) ® (někdy kloaka) ® řitní otvor (annus)
- Pláštěnci, bezlebeční – mikrofágy , proděravělý hltan – filtrace vody – kyslík + potrava
OBRATLOVCI
- Kruhoústí – mihule – dravci, paraziti, přísavky u úst, zoubky na naříznutí pokožky, polykají krev- svalnatý jazyk, proděravělý hltan, sliznatky – likvidují mršiny ryb, nasávají rozloženou potravu
- Paryby – ústa na spodní straně, čelistnatci – porcování a uchopení potravy, různě utvářené zoubky (jako plakojidní šupiny) nebo typické trojúhelníkovité zuby (v řadách) – plynule se obnovují, typická TS – malý jazyk – objemný žaludek – poměrně krátké střevo- mají spirálovitou řasu – zpomalení průchodu + zvětšení plochy, žraloci – mají obrovská játra – získává se z nich rybí tuk, díky tuku jsou játra hydrostatickým orgánem, často doplněna žlučníkem
- Ryby –čelisti prorostlé zuby –jedna řada (piragna) nebo více, drobné zoubky na patrových kostech (štika), pžerákové zuby (u býložravých), střevo se slepými výběžky = pylorické přívěsky (fce jako střevo, kvasné procesy), kloaka, játra + žlučník, pancreas (slinivka), někdy spirální řasa
- Obojživelníci – v ústní dutině je jazyk – k chytání kořisti, krátké, kuželovité zuby po obvodu čelisti – někdy na patrových kostech, stejné žlázy jako u člověka, slinné žlázy chybí, žáby – dovedou zatáhnout oční bulvy při polykání – zvětší se hltan ,játra, žlučník , (pancreas)
- Plazi – v dutině ústní mají zuby (mimo želvy zobák), jazyk- rozeklaný (čichání), zuby – někdy i jedové (hadi, někteří ještěři), žlábkové, duté,
nasedají na čelist: a) shora (akrodontní),
- b) z boku (pleurodontní),
- c) v čelisti (alveolární)=vyrůstají z jamek,
polykají potravu v celku (hadi, jed obsahuje i trávicí enzymy) , trhají ji nebo žvýkají
- Ptáci – zobák z rohoviny – nemají zuby – ústa (+ slinné žlázy – bobtnání, trávení) – hltan – jícen – vole (dojde k bobtnání) – žláznatý žaludek (chemie) – svalnatý žaludek (mechanika) – střevo- kloaka- řiť, žlučník, játra, slinivka + jazyk
- Savci – zuby na čelisti , došlo ke specifikaci :řezáky(I), špičáky(C) , třenové(P), stovičky(M), jazyk – mechanické zpracování potravy – posun, polykání slinné žlázy, nemají kloaku
Přežvýkavci – bachor + čepec + kniha + slez, chemické předtrávení ® vracení do úst k mechanickému drcení,
slepá střeva – hlavně býložravci, slouží k fermentaci (kvašení)
FYLOGENEZE VYLUČOVACÍ SOUSTAVY
FUNKCE : odstraňování látek z těla
Vylučování = exkrece = odstraňování Zplodin látkové přeměny
Odstranění CO2 , H2O , N – problematický (aminokyseliny v bílkovinách) Aminokyseliny mohou být vytvořeny na stavbu nových bílkovin nebo rozloženy na energii a amoniak ® deaminace v játrech – NH3 je velice jedovatý Þ přeměna na méně jedovaté látky ,které pak odstraňují ven z těla pomocí vylučovacích orgánů , škodlivé látky do tělních tekutin ® vylučovací orgány čistí tuto tekutinu (osmózou do vylučovacích orgánů, to co je třeba – zpět do těla)
podle změny amoniaku na jednodušší látky rozlišujeme 3 skupiny živočichů:
- amontelní živočichové – amoniak ® amonné soli Þ zároveň se však vylučuje velké
množství vody,
– vodní bezobratlí, kostnaté ryby, larvy obojživelníků, vodní želvy
- urikotelní živočichové – amoniak ® kyselina močová (slabá, málo rozpustná ve vodě)
Þ není nutné velké množství vody Þ kašivost moči
– plži, hmyz, plazi, ptáci
- c) urotelní živočichové – amoniak® močovinaÞ potřeba hodně vody
– korýši, měkkýši mimo plžů, ostnokožci, obojživelníci, savci, paryby
ŘÍZENÍ OSMOTICKÉHO TLAKU
- souvisí s homeostázou, nutný stálý tlak, aby se buňky nepoškodily
- důležité u živočichů – nemají tuhou buněčnou stěnu
- osmotický tlak mimobuněčné tekutiny musí být udržován v mezích blízkých osmotickému tlaku obsahu
- mořští bezobratlí živočichové – mořská voda má velké množství Na+ a Cl- (3%NaCl), podobné složení jako tělní tekutiny (osmotický tlak zastoupení iontů) Þ mořští bezobratlí jsou izotoničtí s mořskou vodou , nepotřebují vyrovnávat tlak nejvyspělejší : rozdílné koncentrace K(+) a Mg(2+) než v mořské vodě Þ vylučování izotonické moči amonné soli difundují do prostředí povrchem těla
- sladkovodní živočichové – dříve mořští ® tělní tekutiny mají osmotickýtlak , iontové složení jako mořská voda (0,8%NaCl) koncentrace solí vyšší než ve sladké vodě – jsou hypertoničtí, voda se nasává do těla a sůl unikají – ledviny vylučují velmi zředěnou moč – odstranění přebytečné vody, vstřebávání soli (NaCl) žaberním epitelem (i v malých koncentracích), zplodiny metabolismu (amonné soli) vylučovány žábrami, ledvina řídí osmotický tlak, žábry – příjem vody solí a kůží
- mořské ryby a paryby – mořské ryby mají tělní tekutiny s 0,8% NaCl zatímco mořská voda 3% Þ tělní tekutiny mají 3* menší koncentraci solí – jsou hypotonické – voda se odsává ven z těla do okolního prostředí Þ ledvina zakrňuje, příjem vody trávicím ústrojím i s NaCl, nadbytečné soli se vylučují žábrami = přenos soli proti koncentračnímu spádu (nutná energie)
paryby – nízká koncentrace solí, zadržují v těle organické látky, především močovinu Þ udržují osmotický tlak v těle na hodnotách blízkých mořské vodě
- D) suchozemští živočichové
Ztrácení vody: odpařování (povrch těla, dýchací orgány), trávicí soustava (výměšky
trávicích žláz), vylučovací orgány (dusíkaté zplodiny organismu)
Získávání vody – s potravou, pitím, oxidace živin při látkové přeměně
OMEZENÍ ZTRÁT VODY
– málo propustný povrch těla pro vodu(kutikula, zrohovatělá pokožka,
– speciální stavba dýchacích orgánů, minimální výměna plynů
– vstřebávání vody v poslední části trávící trubice (trávicí soustava)
–Hypertonická moč – vytvářena ledvinami, osmotický tlak je několikanásobně vyšší než
osmotický tlak tělních tekutin, kys. močová ® kašovitá moč téměř bez vody
Þ schopnost žít v prostředí téměř bez vody – využití metabolické vody (z látkové
přeměny)- moli,… + živočichové druhotně přizpůsobení životu ve vodě (kytovci) –
zachovali si suchozemský typ
- Prvoci – pulsující vakuoly – odstraňují vodu a odpadní látky
- Houby, žahavci, žebernatci– nemají speciální vylučovací orgány, odpadní látky vylučují přímo do prostředí
- Ploštěnci – protonefridium – tvořené plaménkovou buňkou a močovým kanálkem, do
kanálku se dostávají tělní tekutiny s živinami a odpadními
látkami® dochází k resorpci ®pohyb do močovodu®u
motolic vstupuje do močového měchýřku ® ven z těla,
u nejprimitivnějších nejsou – vylučovací fci – amébocyty
- Pásnice– protonefridia v přední části těla
- Hlísti – jednoduchá vylučovací trubice
- Měkkýši –metanefridia – tvořena obrvenou nálevkou, na níž navazuje systém kanálků, nálevka se většinou otevírá do osrdečníku, kanálky ústí do močového kanálku ® zpětné vstřebávání živin ® ven z těla bojanovy žlázy – speciálně upravené vylučovací orgány metanefridického typu
- Kroužkovci – metanefridia – obrvená nálevka vstupuje v jednom a vyúsťuje v druhém článku, párovité mnohoštětinatci – solenocyty – paličkovité buňky, které navazují na kanálek a mají bičík, chloragogenní buňky – nachází se ve výstelce tělní dutiny, ukládají se do nich pevné zplodiny, látky zde zůstávají trvale
- Členovci – různé typy vylučovacích orgánů primitivní : metanefridie a jim podobné (zredukované na menší počet –1 pár) dokonalejší : nové typy žláz vznikají přeměnou metanefridií – koaxální žlázy – u báze kyčlí, typické pro klepýtkatce, 1-4 páry, obrvená nálevka je váčkovitá (nefrostom) antenální žlázy – na bázi tykadel, typické pro korýše, nefrostem nahrazený váčkem, na konci se nachází močový měchýř maxilární žlázy – u čelistí, podobné předchozím, typicképro korýše malpighické žlázy– anatomicky souvisí s TS, ústí do střeva (nemají vlastnívyústění), počet proměnlivý
- Ostnokožci – vylučovací fci plní améboidní buňky, odpadní látky mohou být ukládány do pokryvu těla – do tělní stěny
- Pláštěnci – VS chybí, její fci přejímají specializované buňky (nefrocyty), mají „ukládací ledviny“ – buňky na ukládání pevných zplodin
- Bezlebeční – 90 párů vylučovacích orgánů – solenocytů , VS ústí do ožaberní dutiny
- Obratlovci – VS úzce souvisí s rozmnožovací soustavou Þ urogenitální soustava vyvíjí se společně, zakládány ze 3.zárodečného listu z celomových váčků v hřbetní části, tvořené systémem vylučovacích kanálků
LEDVINY- tvořené nefrony ® tvořené z ledvinových tělísek a ledvinových kanálků ,
Nefrony vzhledově připomínají metanefridie, procházejí složitým vývojem – původně segmentované v řadě za sebou ® shlukování
Typy :
a) holonefros – výrazná segmentace, v každém tělním článku se zakládá nálevka a klubíčko (glomerulus), napojeny na primární močovod – Wolfova chodba, hlavně u zárodků, larvy některých kruhoústých, u dospělců nezachován v tomto stavu® vývoj ke složitějším
b) předledviny (pronefros)- anatomicky podobné metanefridiiím, párovitý orgán, mezi nimi probíhala hřbetní tepna a z ní do každé pronefros ústila malá tepénka – klubíčkovitý tvar, ve vláečnici vzniká velký tlak krve® tekutina je filtrována směrem k nálevce ® filtrát je veden Wolfovou chodbou ven do kloaky, v kanálech dochází ke zpětnému vstřebávání,v přední části těla ( krhoůstí, kostnaté ryby, larvy obojživelníků)
- opistonefros – vzniká ze zadní části holonefrosu, postupně dochází ke ztrátě segmentace,
dochází ke zvětšování počtu kanálků, postupně se začínají vytvářet Bowmanovy váčky a
glomeruly se do nich začínají zanořovat, rozvoj druhotného močovodu, Wolfova chodba
se mění ve vejcovody, u některých skupin má Wolfova chodba fci chámovodu
- prvoledviny– stavebně podobné opistonefros, anatomicky zdokonalené, mají tvar celistvého orgánu
- pravé ledviny (metanefros) – u vyšších obratlovců, vytváří se přeměnou opistonefrosu ®dochází k úplnému uzavření glomerulu v Bowmanově váčku (+vyšší počet) ® sběrné kanálky ® ledvinové pánvičky ® močovod ® močový měchýř ® močová trubice tvar se různí podle druhu
kruhoústí –opistonefros
Ryby – může se vyskytovat i pronefros, ale spíš opistonefris s poměrně dobře uzavřené nefrony
Obojživelníci – převážně opistonefros – nefrony se začínají shlukovat
Plazi – pravé ledviny, které se nacházejí v zadní části těla, není vytvořena Henleyova klička
Ptáci – v dospěloti pravé ledviny, Henleyova klička vytvořena, moč se ukládá ve formě bílého povlaku na trusu
Savci – pravé ledviny, močový měchýř, tvar ledvin typický pro jednotlivé skupiny