FYLOGENEZE OBĚHOVÉ SOUSTAVY

– společná tekutina- tkáňový mok

• vytváří stálé vnitřní prostředí
• přenos látek: živiny, kyslík, oxid uhličitý, odpadní látky, hormony, protilátky, termoregulace
• u jednoduchých organismů tekutiny jen mezi buňkami – zdlouhavé- vedlo k vytváření cévních systémů

 

TĚLNÍ TEKUTINY – buněčné (cytoplazma), mimobuněčné (tkáňový mok)

1. hydrolymfa – míza + voda

– soli , bílkoviny, améboidní buňky

– žahavci, ploštěnci, ostnokožci

1. hemolymfa (krvomíza) – větší množství bílkovin, některé jsou asimilační barviva

                                               (schopnost přenosu dýchacích  plynů), u neuzavřených oběhů

–  amébocyty

–  většina bezobratlých – členovci

1. tkáňový mok + lymfa + krev

tkáňový mok – tekutina bez buněk (výjmečně bílé krvinky)

lymfa – ve speciálních cévních útvarech, vzniká z tkáňového moku , obsahuje větší množství lymfocytů, mízní ústrojí se poprvé vyskytuje u paryb, je to otevřený systém ústící do cévní soustavy, důležitá role v obraně organismu

krev– obíhá v uzavřeném systému, skládá se z tekuté složky plazmy (voda, minerály, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)

 

Mízní ústrojí – orgán typický pro všechny obratlovce kromě kruhoústé (poprvé u paryb), důležitá role v obranyschopnosti organismu

Cévní ústrojí – uzavřené

Mízní – otevřené, ústí do krevní soustavy, jestliže je mízní soustava, pak tkáňový mok, mízy, krev – tvoří uzavřenou soustavu, přispívá k vytvoření vnitřní rovnováhy = homeostázy

 

 

• Prvoci + houby + žahavci + žebernatci – cévní soustava se nevytváří

 

• Ploštěnci – cévní soustava se vytváří jen u pásnic – 1 hřbetní + 2 postraní cévy- jsou propojeny postranními (okružními) cévkami, mají uzavřený systém bez srdce – tekutina se pohybuje tlakem při pohybu

 

• Hlísti – živiny se pohybují pomocí svaloviny , cévní soustava není vytvořena, i u většiny ploštěnek

 

• Měkkýši – cévní soustava otevřená, krvemíza – někby vytváří až 50% objemu těla, u hlavonožců 5%, obsahuje barvivo hemocyanin (nosič Cu),

centrum soustavy vytváří tepenné srdce, které leží za dýchacími orgány a prochází jím

okysličená krev, srdce má jednu komoru a 1-4 předsíně (souvisí s počtem žaber), je

uložené v osrdečníku (=vazivová blána), který  je napojen na různě dokonalý systém

cév,  okysličená tělní tekutina je vytlačována stlačením srdce do tělní dutiny (mimo

oběhový systém) , dochází   k okysličení buněk (odkysličení tělní tekutiny), poté je

tekutina odsána systémem cév,  odvedena do vlásečnic a  okysličena v žábrech nebo

v plicích a opět putuje do srdce

u některých jsou pulsující žíly – „uzavřený systém“ – aktivně pumpují

hlavonožci – soustava téměř uzavřená ® skoro ke všem buňkám, lze regulovat

 

• Kroužkovci – uzavřená cévní soustava , hřbetní a břišní céva – v každém článku jsou

Propojeny polokruhovými chodbičkami (cévkami), funkci srdce přebírá hřbetní céva – v každém článku je rozšířena, pohyb krve od hlavy k zadní části, u některých skupin mohou pulsovat i postranní cévky, oddělení krve (5%) a mízy (20% objemu těla)

 

• Členovci – uzavřená cévní soustava – redukce systému jen na srdce – vzniká přeměnou hřbetní cévy , poměrně velké , po stranách srdce jsou štěrbiny – ostie– slouží k nasávání tělních tekutin – díky speciálním vazům (zkracování, prodlužování) , nasávání je pasivní (srdce ho neovlivňuje), redukce v návaznosti na DS pokud jsou  žábra–rozvinutější cévní soustava ,   celý povrch těla – méně dokonalá

 

• Ostnokožci – primitivní CS, vztah k ambulaklární soustavě – je otevřená , mají hybdolymfu , pohyb tekutin je pasivní

 

• Pláštěnci – CS otevřená ,  srdce  leží na břišní straně, NS na zádech , srdce je vakovité , 3 typy krevních buněk , speciální barvivo – hemovanadin

 

• Bezlebeční – CS je uzavřená (dále už u vech), uspořádání cév je podobné jako u vyšších, krev je bezbarvá , nemají červené krvinky, kyslík se difůzí dostává do krve – v plazmě k buňce

 

• Strunatci – uzavřená CS, tepny+ žíly + vlásečnice + srdce (cor)=rozšířenina největší tepny – je uložené v blanitém nebo chrupavčitém osrdečníku (pericardium), bývá trubicovité (nejjednodušší) – dochází k dalším úpravám (esovité prohýbání – spirálovité stáčení – vnitřní členění), u vodních obratlovců jím prochází jen krev odkysličená :

Rozděleno na 4 části: žilní splav (sinus venosus)

Předsíň (atrium cordis)

Komora (ventriculus cordis)

 

Srdeční násadec (conus arteriosus)

Žilní splav – tenkostěnný, hladká svalovina, u vodních obratlovců, přetrvává u obojživelníků, vstupují do něj všechny žíly mimo plicních

 

Srdeční násadec –  obojživelníci + vodní , u kostnatých ryb je zredukován, je nahrazován tepenným násadcem

S přechodem  k suchozemským je trend oddělovat okysličenou a odkysličenou krev

Srdce se v průběhu přechodu na souš podélně dělí – oddělení okysličené a odkysličené

 

Systém tepen

Vodní obratlovci – břišní aorta a stdce – z ní vystupují hřbetní tepny – u bezčelistnatých 7-14 párů, čelistnatci původně 6- přeměna nebo zánik, každá žaberní tepnamá přívodní (z břišní) a odvodní část (vchází do 2 větví hřbetní aorty –spojují se), odvodní žaberní tepny vchází do dvou větví hřbetní aorty –2 větve se spojují nad srdcem v nepárovou břišní aortu, z hřbetní aorty jdou odbočky do hlavy – vnitřní krkavice, z břišní aorty odbočky do hlavy  –  vnější krkavice,- paryby, kostnaté ryby druhy se liší počtem žaberních tepen

Vývoj žaberních tepen u suchozemských obratlovců

6 párů:

1. a 2. Pár zaniká

3.pár se u všech obratlovců mění v krkavice – propojení s hlavou, u některých šupinatých plazů zůstává propojení prostřednictvím ductus caroticus – u plazů a savců se krkavice napojuje  na břišní aortu, u ptáků a savců žádné propojení

4.pár – u obojživelníků zachovaný – vystupuje se srdečního nástavce, u ptáků zaniká levá část aorty – zůstává pravá, u savců je zachována jen levá aorta

5.pár – jen u obojživelníků, jinak mizí

6.pár – už u dvojdyšných ryb se mění v plicní tepny, které u obojživelníků vystupují ze srdečního nástavce, u plazů jsou plicní tepny spojeny s aortou, 6.pár se napojuje přímo na pravou komoru

 

Systém žil

1. u vodních se žábrami

krev z hlavy a hřbetní části se sbírá kardiálními žilami – jsou párové a z místa, kde se spojují (nad srdcem), vedou přímo do srdce cuvierovy žíly – vstupují do žilného splavu

z oblasti střev je krev sbírána podstřevní žilou, spolu s vrátnicovou  a jaterní vstupují do žilního splavu

párová, nepárová břišní žíla – končetiny

1. suchozemští

dochází k zjednodušení, z hlavy a přední části těla sbírá do přední duté žíly, zbytek těla – zadní dutá žíla, plicní žíly – vedou okysličenou krev do levé srdeční komory

 

Mízní oběh

• otevřený systém , poprvé u paryb
• slepými mízními vlásečnicemi (mezi jednotlivými buňkami) – mízní žíly – mízovody – kardiální žíly nebo horní dutá žíla
• pohyb – pomalý, pomocí stahování svalů, mohou vznikat mízní srdce (u nižších obratlovců, končí u plazů)
• u krokodýlů, některých ptáků, savců – přítomny mízní uzliny (bílé krvinky, čištění mízy ® obranyschopnost)

 

kruhoůstí – žilný splav, předsíň, komora, tepenný nástavec = jednoduché srdce, mízní soustava není, jen v náznaku – dutiny v horní části těla obsahují tekutiny podobné míze

 

paryby – srdce má 4 části , v krvi je velké množství močoviny – řeší tím osmózu, mízní soustava přítomna Þ dokonalá obranyschopnost

 

ryby– malé změny, u dvojdyšných – plicní vaky – dochází k částečnému rozdělení srdce – předsíně pomocí specializované podélné řasy (přepážky) – často zasahuje až do komory, míšení krve v srdci, poměrně dokonalý mízní systém

 

obojživelníci – malý (plicní) a velký (tělní oběh) – dokonalé rozdělení, předsíně rozděleny na 2 části, komora nerozdělená – ale stále míšení,® do těla a plic krev smíšená, poměrně dokonalý mízní systém –s mízními srdci, lymfatické vaky pod kůží

 

plazi – 2 předsíně+1 komora,u krokodýlů je komora téměř rozdělena na 2 části

 

ptáci, savci –4 části –levá-okysličená, pravá – odkysličená

 FYLOGENEZE TRÁVÍCÍ SOUSTAVY

FUNKCE  – přijmout potravu + zachytit ji

– mechanické a chemické zpracování

– rozložit potravu na jednoduché organické látky

– zabezpečit vstřebávání látek do tělních tekutin

– nestravitelné zbytky jsou odstraněny z těla

 

ZPRACOVÁNÍ POTRAVY

Biochemické trávení – trávením přeměňuje živočich potravu ve výživu tkáňových buněk

Potrava = vysokomolekulární (bílkoviny, škrob) nebo ve vodě nerozpustné látky

Hydrolytické štěpení (základní biochemický děj) = štěpení sloučenin na nízkomolekulární sloučeniny (aminokyseliny, monosacharidy, mastné kyseliny, glycerol), jež jsou rozpustné ve vodě – což umožňuje snadný přesun přes cytoplazmatocké membrány, jsou rozváděny krevními tekutinami

bílkovina = směs aminokyselin – mohou být využity na budování vlastní druhově specifické bílkoviny

= hydrolýza makromolekulárních látek z potravy účinkem enzymů vznikají jednoduché látky rozpustné ve vodě, mohou procházet membránami

 

trávící enzymy  – katalyzují hydrolytické děje – nutné velké množství, jsou schopny rozložit hlavní složky potravy

hydrolýza je samovolná – není nutná energie

 

bílkoviny + n H2O    ®       (n+1) aminokyselin

 

Trávící děje na buněčné úrovni

1. a) INTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá uvnitř buněk, které vytvářejí trávící enzymy

      fagocytóza – částečka obklopena protoplazmou ® vznik váčku ® tento váček splývá

s váčkem obsahujícím hydrolytické enzymy ®   probíhá trávení mimo vlastní cytoplazmu

produkty se   dostávají do cytoplazmy přes    stěny  tohoto váčku, probíhá v trávicích

vakuolách nebo   v lysosómech, je původnější

• prvoci, houby, částečně i láčkovci a měkkýši, nutné drobné částice potravy

 

1. EXTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá vně buňky, váčky s hydrolytickými enzymy (lysosomy) se vyprazdňují do obsahu trávící soustavy – dochází k štěpení částic potravy– nízkomolekulární produkty jsou vstřebávány ve specializovaných buňkách trávicí soustavy

Vstřebávání (resorpce) = přenos látek přes cytoplazmatickou membránu do buněk, které potom předávají dále do tělní tekutiny, probíhá pomocí specializovaných buněk, které mají povrch značně zvětšen mikroklky, je to aktivní děj = nutné dodávání energie (štěpení ATP), vstřebávání je možné i proti koncentračnímu spádu

– u pokročilejších je výhradní (členovci, obratlovci), i velké kusy potravy, u láčkovců slouží k rozpadu na malé částice, jež jsou dále fagocytovány

– nutné látky, jež zabraňují natrávení samotného organismu

 

 

Základní typy trávící soustavy

1. TRÁVÍCÍ DUTINA – 1 otvor (přijímací i vyvrhovací), původní, láčkovci ploštěnci

Trávení probíhá cyklicky (příjem – trávení – vyvržení) – nutné prostředí s dostatkem potravy, v evoluci tendence ke zvětšení povrchu přepážkami či větvením, větve většinou zasahují do všech částí těla (protože nemají vyvinutou soustavu tělních tekutin), potrava (určité množství) musí být přijata, strávena, nestrávené zbytky vyvrhnuty®nemohou přijmout větší množství potravy

Má omezenou funkční specializaci, je méně efektivní než trávicí trubice

 

1. TRÁVÍCÍ TRUBICE – 2 otvory (příjmací a vyvrhovací),trávení je kontinuální (jako na běžícím pásu) = postupně probíhá v několika částech TS, potrava se posunuje – neomezený přísun(příjem potravy je úměrný rychlosti trávení)

u měkkýšů, kroužkovců, členovců a obratlovců

vývojové tendence : zvětšení povrchu

diferenciace

1. zvětšování resorpčního povrchu –( býložravci mají delší trávící soustavu) především prodloužení + slepé výběžky, u obratlovců prstovité výběžky = klky (se zvrásněným povrchem)
2. zvětšování sekrečního povrchu – buňky produkující enzymy se přesunují ze stěn trávící trubice do mnohobuněčných žláz (slinivka břišní u obratlovců), které jsou do TS spojeny jen vývodem

slinné žlázy –enzymy + např i látky bránící srážení krve, jedové žlázy,…

hepatopankreas – u měkkýšů

játra – žluč – lepší trávení tuků, chemické zpracování živin, skladují zásobní

látky, (u obratlovců )

živočichové, kteří zpracovávají rostlinnou stravu mají delší TS než ti co se živí

živočišnou stravou

• diferenciace – souvisí se způsobem výživy, přední část – uchopení a mechanické zpracování potravy® dál do jícnu (málo specializovaná trubice sloužící

k dopravě) ® zásobní části  (vole nebo žaludek) – hromadění potravy,

rozmělňování,  mechanické a  chemické zpracování ® střevo –dokončení trávení,

vstřebávání produktů  hydrolýzy, poslední oddíl – hromadění nestrávených

zbytků, vstřebávání vody

(vole – u ptáků semenožravých –nabobtnávání suchých semen, kloaka –vyůstění

TS, VS, RS)

 

EVOLUCE TRÁVENÍ VE VZTAHU KE ZPÚSOBU VÝŽIVY

 

1)    mikrofágové –přijímají mikrokopické částečky potravy (mlži, houby, vodní organismy)

způsob života se blíží živočichům žijícím v bahně a v půdě (žížala), vodní mají dokonalé

filtrační zařízení – získávají částice potravy, mají  omezené pohybové schopnosti, u

některých slabě vyvinuty smyslové orgány ,  nevyhledávají potravu pohybem, ale udržují

se v oblasti jejich  výskytu

 

• masožravci –dobře vyvinuty orgány na zachycování kořisti, méně složité orgány na mechanické zpracování potravy, snadné trávení živočišné potravy – chemický rozklad, hlavně bílkoviny , na které mají   účinné enzymy Þ polykají i velké kusy potravy – hadi, dokonalé smyslové orgány a pohybová   soustava, dravý způsob života, energeticky bohatá potrava + snadno dostupná

téměř vždy výkonná pohybová soustava

 

• všežravci – převážně rostlinná potrava, doplněná o živočišnou

 

• býložravci – rostliny – jiné složení a stravitelnost než u těl zvířat = nutné větší množství potravy, semena a zásobní orgány – hodně živin, vegetativní části – energeticky chudé- kompenzace množstvím, živiny jsou v rostlinách uzavřeny v celulózových obalech = nutný enzym celuláza – málo rozšířen, orgány na mechanické zpracování jsou hodně rozvinuty, mechanické zpracování má 2 stupně:1. Rozdělení na menší části + spolknuto (kusadla členovců, zuby obratlovců),  drcení v žaludku (u hmyzu) nebo navrácení do úst k lepšímu rozžvýkání (kráva)

u ptáků – rohovitá vrstva v žaludku + spolykané kaménky

u hmyzu – tvrdé kutikulární útvary na drcení v žaludku

živočichové se schopností trávit celulózu:

1. celuláza produkovaná organismem samotným- u měkkýšů radula rozdrtí – trávení

celulázou

1. symbiotické mikroorganismy – štěpí celulózu vlastními enzymy,

hlavně u    přežvýkavců : kvašení celulózy – bakterie syntetizují aminokyseliny –

bakterie   stráveny, tráví a zhodnocují potravu, i u člověka – vytváří různé vitamíny

(A,..)

přežvýkavci: potrava + sliny do bachoru ® zpět do úst ® mechanické zpracování +

chemické zpracování bakteriemi a nálevníky, kteří pomáhají potravu zhodnocovat co

do obsahu živin

 

• paraziti – někteří blízcí masožravcům (blechy, komáři), někteří ztratili orgány typické pro živočichy, (tasemnice)- redukovaná TS- příjem povrchem těla, minimální pohyb

 

DĚLENÍ ŽIVOČICHÚ PODLE ZPÚSOBU PŘÍJMU POTRAVY

 

Mikrofágové – živí se mikroskopickými organismy, intracelulární příjem potravy

(Prvoci, živočišné houby)

Přijímající potravu přes bahno a písek – víří vodu a filtrují  z ní potravu (vířníci, sumýši,

Někteří kroužkovci)

Přijímající tekutiny :rostlinné šťávy a) mšice, cikády- nabodávají sítkovice

(obsahují org látky)

1. včely, vosy, motýli… -nektar

živočišné šťávy –krev a) komáři, klíšťata

1. b) pijavky, upíři, vampíři

– užívají anestetikum (necítíme bolest)

-mléko – u mláďat savců

Polykající velké kusy potravy – hlavně maso (plazi, šelmy, ptáci)

 

Vstřikující do kořisti trávící látky – (prvoci, larvy vážek a potápníků) – vypijí obsah

 

Rozmělňující potravu – velká část živočichů

 

 

1. Prvoci – příjem potravy celým povrchem těla, speciální organely – u nálevníků – buněčná  ústa (cytostoma), buněčný hltan (cytoporix), trávicí vakuola, buněčná řiť (cytopygus) ,       u měňavek – kořenonožců dochází k fagocytóze, cyklóza=dráha pohybu trávicích vakuol

 

2. Houby – v pokožce mají porocyty s otvůrky (ostiemi), ostiemi proudí voda do oskulární dutiny, která je vystlána límečkovými buňkami (cholocyty) v buňkách dochází k intracelulárnímu trávení

3 základní typy hub: a) asconní – jednoduchý, hlavně u vymřelých

1. b) syconní- převážně u vymřelých
2. c) leuconní- nejčastější

 

3. Žahavci – na úrovni gastruly – má 2 zárodečné listy,trávicí plocha vytvořena endodermem ® tělní dutina, v láčce je potrava uzavřena – vstříknutí trávicí látky – přenášeny pomocí bičíkatých buněk, zvětšení povrchu (např. pomocí sept – u korálů), u medúz se vytváří gastrovaskulární soustava = cévní + oběhová soustava, natrávení + okamžitý roznos živin po těle

 

4. Ploštěnci –mají trávicí dutinu, už i mezoderm prvoústí, nemají trávicí trubice, ale trávicí dutinu, přijmací a vyvrhovací otvor je na břišní straně ve středu těla, častý je vychlípitelný hltan, TS má různá uspořádání – různý stupeň složitosti – v závislosti na rozvětvení,druh potravy ,   motolice a tasemnice –TS redukována téměř nemají, příjem potravy celým povrchem těla(potravy je nadbytek), u některých ploštěnek se vyskytuje gastrovaskulární soustava

 

5. Pásnice – poprvé se objevuje typická trávicí trubice, ústní otvor – krátký hltan (za hltanem je speciální útvar –vymrštitelný chobot s bodcem= rynchoce) – střeva – řitní otvor

 

6. Hlístice– trávicí trubice, ústní otvor- zoubky/bodec – krátký hltan- svalnatý oddíl nebo rozšířenina (bulubus)- střevo (jednoduché, rovné)–řitní otvor, u parazitů může TS zakrnět

 

7. Měkkýši – býložravci – ústní otvor –chitinová páska radula (podepřená subradiální chrupavkou)+ někdy pod radulou na patře 2 zoubky (zachycení potravy) – hltan – jícen- žaludek (žvýkací s vápenitými lištami na mělnění)- střevo ( do něj nebo do žaludku ústí hepatopankreas = jaterně-slinivková žláza) – řitní otvor (v plášťové dutině), v trávicích šťávách může být celuláza,                                                                                                          masožravci-(plži, hlavonožci), časté slinné žlázy –obsahují kyseliny (sírová, asparagová) – slouží k rozleptání schránek, natravují potravu, dále podobná TS  býložravých, hlavonožci mají zobákovité čelisti, ochromují NS nebo vstříkávají jedy,                                           mlži – živí se potravou v bahně, víří bahno s vodou- žábra odebírají kyslík –odběr živin – střevo prochází osrdečníkem – řitní otvor

 

8. Kroužkovci –opaskovci, máloštětinatci, kolem ústního ústrojí mají chapadla (smyslové buňky)– hltan – jícen (ústí do něj vápenité žlázy, které upravují pH v žaludku) – střevo s typhlosoeis= spirální řasa (zvětšuje se trávicí povrch) – řitní otvor                                                    enzymy – lipázy, proteázy, amylázy                                                                            pijavky- sekret hirudin – zabraˇbuje srážení krve

 

9. Členovci– kolem úst se tvoří systém na uchopení potravy = ústní ústrojí (základní je kousací)

Korýši –1 pár kusadel, 2 páry čelistí (+ čelistní nožky)® hltan® žaludek (chitinové lišty =mechanické drcení)® střevo – trávicí žláza (hepatopankreas-fce podobná játrům, produkuje, trávicí šťávy

Klepýtkatci – mají klepítka (přeměněné končetiny) =chelicery – mohou do nich ústit

jedové žlázy, pedipalpy – ohmatávání , mohou mít rozměr jako končetina ® hltan ®

jícen +      žaludek (mohou mít nasávací funkci) – střevo, do hltanu ústí slinné žlázy –

časté enzymy viz. miomotělní trávení, dotrávení natrávené potravy probíhá ve střevech

(mnoho výběžků), natravují nebo polykají potravu ® kloaka + řitní otvor

Vzdušnicovci  – kousací ústrojí –horní pysk, kusadla, čelisti, dolní pysk, může být modifikováno: sací (motýl), bodavě sací (komár), lízací (včela, roháč,..)                          hltan (vyústění slinných žláz) – jícen (může být rozšířen na vole) – žaludek (chitinózné destičky) – střevo se slepými výběžky – kloaka- řitní otvor

 

10. ostnokožci – ústní otvor ® hltan ® žaludek + asi 5 párů jaterních výběžků ® dlouhé střevo ® řitní otvor, ježovky   mají Aristotelovu lucernu = specializovaný žvýkací aparát (oškrabují řasy ze skal) , hvězdice – vychlípitelný hltan-vyjídají měkkýše (mimotělní trávení, nebo polykají celé), sumýš – vodní plíce – napojeny na vylučovací otvor

 

11. strunatci – ústní otvor® dutina ústní ® hltan (pharynx) ® jícen (ezofagus) ® žaludek (gaster) ® tenké střevo (intestinotenue) ® (slepá střeva) ® tlusté střevo (colon) ® konečník (rectum) ® (někdy kloaka) ® řitní otvor (annus)

 

• Pláštěnci, bezlebeční – mikrofágy , proděravělý hltan – filtrace vody – kyslík + potrava

 

 

OBRATLOVCI

• Kruhoústí – mihule – dravci, paraziti, přísavky u úst, zoubky na naříznutí pokožky, polykají krev- svalnatý jazyk, proděravělý hltan, sliznatky – likvidují mršiny ryb, nasávají rozloženou potravu

 

• Paryby – ústa na spodní straně, čelistnatci – porcování a uchopení potravy, různě utvářené zoubky (jako plakojidní šupiny) nebo typické trojúhelníkovité zuby (v řadách) – plynule se obnovují, typická TS – malý jazyk – objemný žaludek – poměrně krátké střevo- mají spirálovitou řasu – zpomalení průchodu + zvětšení plochy, žraloci – mají obrovská játra – získává se z nich rybí tuk, díky tuku jsou játra hydrostatickým orgánem, často doplněna žlučníkem

 

• Ryby –čelisti prorostlé zuby –jedna řada (piragna) nebo více, drobné zoubky na patrových kostech (štika), pžerákové zuby (u býložravých), střevo se slepými výběžky = pylorické přívěsky (fce jako střevo, kvasné procesy), kloaka, játra + žlučník, pancreas (slinivka), někdy spirální řasa

 

 

• Obojživelníci – v ústní dutině je jazyk – k chytání kořisti, krátké, kuželovité zuby po obvodu čelisti – někdy na patrových kostech, stejné žlázy jako u člověka, slinné žlázy chybí, žáby – dovedou zatáhnout oční bulvy při polykání – zvětší se hltan ,játra, žlučník , (pancreas)

 

• Plazi – v dutině ústní mají zuby (mimo želvy zobák), jazyk- rozeklaný (čichání), zuby – někdy i jedové (hadi, někteří ještěři), žlábkové, duté,

 

nasedají na čelist: a) shora (akrodontní),

1. b) z boku (pleurodontní),
2. c) v čelisti (alveolární)=vyrůstají z jamek,

polykají potravu v celku (hadi, jed obsahuje i trávicí enzymy) , trhají ji nebo žvýkají

 

• Ptáci – zobák z rohoviny – nemají zuby – ústa (+ slinné žlázy – bobtnání, trávení) – hltan – jícen – vole (dojde k bobtnání) – žláznatý žaludek (chemie) – svalnatý žaludek (mechanika) – střevo- kloaka- řiť, žlučník, játra, slinivka + jazyk

 

• Savci – zuby na čelisti , došlo ke specifikaci :řezáky(I), špičáky(C) , třenové(P), stovičky(M), jazyk – mechanické zpracování potravy – posun, polykání slinné žlázy, nemají kloaku

Přežvýkavci – bachor + čepec + kniha + slez, chemické předtrávení ® vracení do úst k mechanickému drcení,

slepá střeva – hlavně býložravci, slouží k fermentaci (kvašení)

 

 

FYLOGENEZE VYLUČOVACÍ SOUSTAVY

FUNKCE : odstraňování látek z těla

Vylučování = exkrece = odstraňování Zplodin látkové přeměny

Odstranění CO2 , H2O , N  – problematický (aminokyseliny v bílkovinách) Aminokyseliny mohou být vytvořeny na stavbu nových bílkovin nebo rozloženy na energii a amoniak ®   deaminace v játrech  – NH3  je velice jedovatý Þ přeměna na méně jedovaté látky ,které pak odstraňují ven z těla pomocí vylučovacích orgánů  , škodlivé látky do tělních tekutin ® vylučovací orgány čistí tuto tekutinu  (osmózou do vylučovacích orgánů, to co je třeba – zpět do těla)

 

podle změny amoniaku na jednodušší látky rozlišujeme 3 skupiny živočichů:

1. amontelní živočichové – amoniak ® amonné soli Þ zároveň se však vylučuje velké

množství vody,

– vodní bezobratlí, kostnaté ryby, larvy obojživelníků, vodní želvy

 

1. urikotelní živočichové – amoniak ® kyselina močová (slabá, málo rozpustná ve vodě)

Þ  není nutné velké množství vody Þ kašivost moči

– plži, hmyz, plazi, ptáci

 

1. c) urotelní živočichové – amoniak® močovinaÞ potřeba hodně vody

– korýši, měkkýši mimo plžů, ostnokožci, obojživelníci, savci, paryby

 

 

ŘÍZENÍ OSMOTICKÉHO TLAKU

• souvisí s homeostázou, nutný stálý tlak, aby se buňky nepoškodily
• důležité u živočichů – nemají tuhou buněčnou stěnu
• osmotický tlak mimobuněčné tekutiny musí být udržován v mezích blízkých osmotickému tlaku obsahu

 

1. mořští bezobratlí živočichové – mořská voda má velké množství Na+ a Cl- (3%NaCl), podobné složení jako tělní tekutiny (osmotický tlak zastoupení iontů) Þ mořští bezobratlí jsou izotoničtí s mořskou vodou , nepotřebují vyrovnávat tlak nejvyspělejší : rozdílné koncentrace K(+) a Mg(2+) než v mořské vodě Þ vylučování izotonické moči                amonné  soli difundují do prostředí povrchem těla

 

1. sladkovodní živočichové – dříve mořští ® tělní tekutiny mají osmotickýtlak , iontové složení jako mořská voda (0,8%NaCl) koncentrace solí vyšší než ve sladké vodě – jsou hypertoničtí, voda se nasává do těla a sůl unikají – ledviny vylučují velmi zředěnou moč – odstranění přebytečné vody, vstřebávání soli (NaCl) žaberním epitelem (i v malých koncentracích), zplodiny metabolismu (amonné soli) vylučovány žábrami, ledvina řídí osmotický tlak, žábry – příjem vody solí a kůží

1. mořské ryby a paryby – mořské ryby mají tělní tekutiny s 0,8% NaCl zatímco mořská voda 3% Þ tělní tekutiny mají 3* menší koncentraci solí – jsou hypotonické – voda se odsává ven z těla do okolního prostředí Þ ledvina zakrňuje, příjem vody trávicím ústrojím i s NaCl, nadbytečné soli se vylučují žábrami = přenos soli proti koncentračnímu spádu (nutná energie)

 

paryby – nízká koncentrace solí, zadržují v těle organické látky, především  močovinu Þ udržují osmotický tlak v těle  na hodnotách blízkých mořské vodě

 

1. D) suchozemští živočichové

Ztrácení vody: odpařování (povrch těla, dýchací orgány), trávicí soustava (výměšky

trávicích  žláz), vylučovací orgány (dusíkaté zplodiny organismu)

Získávání vody – s potravou, pitím, oxidace živin při látkové přeměně

OMEZENÍ ZTRÁT VODY

– málo propustný povrch těla pro vodu(kutikula, zrohovatělá pokožka,

– speciální stavba dýchacích orgánů, minimální výměna plynů

– vstřebávání vody v poslední části trávící trubice (trávicí soustava)

–Hypertonická moč – vytvářena ledvinami, osmotický tlak je několikanásobně vyšší než

osmotický tlak tělních tekutin, kys. močová ® kašovitá moč téměř bez vody

 

Þ schopnost žít v prostředí téměř bez vody – využití metabolické vody (z látkové

přeměny)- moli,… + živočichové druhotně přizpůsobení životu ve vodě (kytovci) –

zachovali si suchozemský typ

 

 

 

• Prvoci – pulsující vakuoly – odstraňují vodu a odpadní látky

 

• Houby, žahavci, žebernatci– nemají speciální vylučovací orgány, odpadní látky vylučují přímo do prostředí

 

• Ploštěnci – protonefridium – tvořené plaménkovou buňkou a močovým kanálkem, do

kanálku se dostávají tělní tekutiny s živinami a odpadními

látkami® dochází k resorpci ®pohyb do močovodu®u

motolic vstupuje do močového měchýřku ® ven z těla,

u nejprimitivnějších nejsou – vylučovací fci – amébocyty

 

• Pásnice– protonefridia v přední části těla

 

• Hlísti – jednoduchá vylučovací trubice
• Měkkýši –metanefridia – tvořena obrvenou nálevkou, na níž navazuje systém kanálků, nálevka se většinou otevírá do osrdečníku, kanálky ústí do močového kanálku ® zpětné vstřebávání živin ® ven z těla                                                                                          bojanovy žlázy – speciálně upravené vylučovací orgány metanefridického typu

 

• Kroužkovci – metanefridia – obrvená nálevka vstupuje v jednom a vyúsťuje v druhém článku, párovité mnohoštětinatci – solenocyty – paličkovité buňky, které navazují na kanálek a mají bičík, chloragogenní buňky – nachází se ve výstelce tělní dutiny, ukládají se do nich pevné zplodiny, látky zde zůstávají trvale

 

• Členovci – různé typy vylučovacích orgánů primitivní : metanefridie a jim podobné (zredukované na menší počet –1 pár)         dokonalejší : nové typy žláz vznikají přeměnou metanefridií –                                 koaxální žlázy – u báze kyčlí, typické pro klepýtkatce, 1-4 páry, obrvená nálevka je váčkovitá (nefrostom)                                                                                                                          antenální žlázy – na bázi tykadel, typické pro korýše, nefrostem nahrazený váčkem, na   konci se nachází močový měchýř                                                                              maxilární žlázy – u čelistí, podobné předchozím, typicképro korýše                         malpighické žlázy– anatomicky souvisí s TS, ústí do střeva (nemají vlastnívyústění), počet proměnlivý

 

• Ostnokožci – vylučovací fci plní améboidní buňky, odpadní látky mohou být ukládány do pokryvu těla – do tělní stěny

 

• Pláštěnci – VS chybí, její fci přejímají specializované buňky (nefrocyty), mají „ukládací ledviny“ – buňky na ukládání pevných zplodin

 

• Bezlebeční – 90 párů vylučovacích orgánů – solenocytů , VS ústí do ožaberní dutiny

 

 

• Obratlovci – VS úzce souvisí s rozmnožovací soustavou Þ urogenitální soustava vyvíjí se společně, zakládány ze 3.zárodečného listu z celomových váčků v hřbetní části, tvořené systémem vylučovacích kanálků

 

LEDVINY- tvořené nefrony ® tvořené z ledvinových tělísek a ledvinových kanálků ,

Nefrony vzhledově připomínají metanefridie, procházejí složitým vývojem  – původně segmentované v řadě za sebou ® shlukování

 

Typy :

a)      holonefros – výrazná segmentace, v každém tělním článku se zakládá nálevka a klubíčko  (glomerulus), napojeny na primární močovod – Wolfova chodba, hlavně u zárodků, larvy některých kruhoústých, u dospělců nezachován v tomto stavu® vývoj ke složitějším

 

b)      předledviny (pronefros)- anatomicky podobné metanefridiiím, párovitý orgán, mezi nimi   probíhala hřbetní tepna a z ní do každé pronefros ústila malá tepénka – klubíčkovitý tvar, ve vláečnici vzniká velký tlak krve® tekutina je filtrována směrem k nálevce ® filtrát je veden Wolfovou chodbou ven do kloaky, v kanálech dochází ke zpětnému vstřebávání,v přední části těla      ( krhoůstí, kostnaté ryby, larvy obojživelníků)

 

1. opistonefros – vzniká ze zadní části holonefrosu, postupně dochází ke ztrátě segmentace,

dochází ke zvětšování počtu kanálků, postupně se začínají vytvářet Bowmanovy váčky a 

      glomeruly se do nich začínají zanořovat, rozvoj druhotného močovodu, Wolfova chodba

se mění ve vejcovody, u některých skupin má Wolfova chodba fci chámovodu

 

1. prvoledviny– stavebně podobné opistonefros, anatomicky zdokonalené, mají tvar celistvého orgánu

 

1. pravé ledviny (metanefros) – u vyšších obratlovců, vytváří se přeměnou opistonefrosu ®dochází k úplnému uzavření glomerulu v Bowmanově váčku (+vyšší počet) ® sběrné kanálky ® ledvinové pánvičky ® močovod ® močový měchýř ® močová trubice tvar  se různí podle druhu

 

kruhoústí –opistonefros

 

Ryby – může se vyskytovat i pronefros, ale spíš opistonefris s poměrně dobře uzavřené nefrony

 

Obojživelníci – převážně opistonefros – nefrony se začínají shlukovat

 

Plazi – pravé ledviny, které se nacházejí v zadní části těla, není vytvořena Henleyova klička

 

Ptáci – v dospěloti pravé ledviny, Henleyova klička vytvořena, moč se ukládá ve formě bílého povlaku na trusu

 

Savci – pravé ledviny, močový měchýř, tvar ledvin typický pro jednotlivé skupiny