Druhoústí /ostnokožci až obojživelníci/

Ostnokožci (Echinodermata) – kmen přisedlí nebo plovoucí mořští živočichové paprsčitě souměrné tělo (larvy: bilaterálně souměrné) v podkožním pojivu vytvářejí někt. buňky vápnité destičky s jehlicemi část coelomové dutiny se vyvinula v ambulakrální a pseudohemální soustavu
o ambulakrální: soustava vodních cév: z obústí okružní chodby vedou paprsčitě cévy do ramen, dále se větví a na konci má vždy ampulku, z níž vypudí vodu do panožky (pohybová fce)
o pseudohemální: podobné větvení, vyživuje NS („krevní soustava“) smysly: primitivní (hmat, chemoreceptory, oči) rozmnožování: gonochoristé i hermafrodité; vnější oplození; vývoj přes larvu různého tvaru
Zástupci
LILIJICE nejstarší žijící ostnokožci kalichovité tělo s 5 větvenými rameny, stopkou přisedlí nebo volní DS a smysly chybí lilijice růžová
JEŽOVKY kulovitý tvar, krunýř z destiček, pohyblivé ostny v ústech mají žvýkací ústrojí 5 ambulakrálních pásů s panožkami některé mají zploštělé, dvojstranně souměrné tělo ježovka jedlá
HVĚZDICE tělní terč + (5) ramena na spodní straně terče ústa, dále vakovitý vychlípitelný žaludek (mohou trávit mimotělně) dýchání: žábry na koncích ramen jednoduchá miskovitá očka regenerační schopnost pestré, v mořích s vyšším obsahem solí hvězdice růžová
HADICE velmi dlouhá, tenká, někdy i větvená ramena ambulakrální soustava nemá pohybovou funkci, jen dýchací a hmatovou možnost regenerace ztracených ramen hadice obecná
Strunatci (Chordata) – kmen nejdokonalejší živočišný kmen žijí v různém prostředí (slaná i sladká voda, na zemi, v půdě, ve vzduchu) struna hřbetní (chorda)
o na hřbetní straně (z endotermu)
o pevná, ale pružná výztuha těla, opora svalstva
o u všech strunatců v embryonálním vývoji
o u vyšších v dospělosti zaniká – zatlačována páteří (páteř
z ní nevzniká)
o velké množství buněk s velkou vakuolou naplněných tekutinou trubicovitá NS
o na hřbetní straně (vchlípením ektodermu)
o v přední části mozek
o rozvoj smyslů žaberní štěrbiny
o prolamují se z hltanu na povrch těla nebo do ožaberního prostoru (př. kopinatec)
o u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí uzavřená CS
o srdce nebo tepající céva na břišní straně, pod střevem (s výjimkou pláštěnců) ocasní část těla
o za řitním otvorem
o pohybová funkce gonochoristé (s výjimkou pláštěnců) oplození: vnější u vodních; vnitřní (pářící orgán) u suchozemských vajíčka mají hodně žloutku (výj. savci) – vývoj mimo tělo
Maturitní témata z biologie
Pláštěnci (Urochordata) – podkmen mořští, vývojově nejnižší strunatci hlavní znaky strunatců vyvinuty jen u larev (volně plovoucí) vakovité tělo, jednovrstevná pokožka, která zevně vylučuje rosolovitý plášť ústní a vyvrhovací otvor, uvnitř je zažívací trubice, v hltanu endostyl – rýha s kmitajícími brvami, zachycuje plankton NS: jednoduchá (přisedlí) CS: otevřená, srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla hermafrodité, vývoj přes larvu někdy nepohlavní rozmnožování – pučení
Zástupci
sumky larvy volné ( vyvinuty znaky strunatců) dospělci: přisedlí – někdy kolonie vzniklé pučením, vakovité, soudečkovité tělo, trávicí trubice ve tvaru U velká regenerační schopnost larva má chordu (pohyb); dospělec nemá chordu a nervovou trubici, ptž je přisedlý larva má více progresivních znaků než dospělec (má nervovou zauzlinu, chordu…)
o sumka obecná
salpy larva podobná larvám sumek dospělec se volně vznáší v teplejších mořích v celých koloniích i aktivní pohyb: nasají vodu do žaberního koše a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem střídání pohlavního rozmnožování a pučení (připomíná láčkovce) zárodek vyživován placentou (kloakální stěna) někdy světélkování (zvl. buňky nebo symbiontické bakterie)
o doliola zoubkatá
o ohnivka atlantská
vršenky volně pohyblivé  po celý život znaky strunatců (chorda…) rosolovitá schránka s filtračními stěnami (endostyl zakrněl) časté světélkování, drobní, nemá žaberní vak
o vršenka středozemní
Bezlebeční (Cephalochordata) – podkmen mořští živočichové (při dně) rybovité tělo s ploutvovitým kožním lemem (bez párových končetin) struna hřbetní trvale, probíhá celým tělem jednovrstevná pokožka článkované svalstvo NS: mozek a mícha nejsou rozlišeny primitivní smysly (hmatové, čichové, zrakové buňky) CS: uzavřená, bez srdce VS: párové kanálky u horní části hltanu TS: široká ústní dutina s tykadélky, hltan proděravělý asi 180 žaberními štěrbinami, obrvený endostyl zachycuje potravu DS: prokrvené okolí žaberních štěrbin gonochoristé, 26 párů gonád; vnější oplození, vývoj přes larvu
o kopinatec plžovitý
Obratlovci (Vertebrata) – podkmen aktivně pohyblivý, pevná kostra, výkonné nervstvo a smysly tělo: hlavová – trupová – ocasní část kůže: několikavrstevná pokožka
o u vodních: + ochranné sekrety, případně šupiny
o u suchozemských: + někdy šupiny, peří, srst chorda v dospělosti redukována, zatlačována kostrou (páteří) kostra: vnitřní, v dospělosti zpravidla kostěná, v mládí chrupavčitá
Maturitní témata z biologie
o osou je páteř složená z obratlů (10-500)
o lebka: část mozková: chrání mozek
 část obličejová: vznikla přeměnou žaberních oblouků (1.ob.: čelisti 2.-3. ob.: jazylka, sluchové kůstky 4.-6. ob.: hrtan)
o končetiny: ploutvovité; pětiprsté (nohy) svalstvo: podél páteře v segmentech
o u vyšších: svaly a svalové skupiny v souvislostech s vývojem končetin NS: centrální nervstvo: mozek + mícha, obvodové nervy smysly: dobře vyvinuté (zrak, sluch, rovnovážné orgány, hmatové, chemoreceptorické …) endokrinní žlázy (s vnitřní sekrecí): řídící funkce spolu s NS CS: uzavřená; srdce (komory, předsíně), krevní barviva vážou O2 VS: předledvina (pronefros): u larev a embryí, prvoledvina (mesonefros): až po obojživelníky trvale, pravá ledvina (metanefros): má nové vývody – močovody … gonochoristé, vývoj většinou bez larev oplození vnější i vnitřní (vývoj pářících orgánů) rozvoj péče o potomstvo Ektotermní: tělesná teplota je závislá na teplotě vnějšího prostředí Endotermní: udržují stálou tělesnou teplotu Anamnia: neblanatí, kladou vejce do vody, nemají plodové obaly, vajíčko má pouze vaječné obaly Amniota: blanatí, kladou vajíčka na souš, zárodek se musí vyvíjet ve vodním prostředí  mají plodové obaly
Kruhoústí dnes jediní žijící bezčelistnatci vodní, protáhlý tvar těla lebka nemá čelist nemají párové ploutve (končetiny), jen ploutevní lem trvale vyvinuta chorda + primitivní, jen chrupavčitá kostra (sliznatky nemají obratle) kůže hladká (bez šupin), několikavrstevná, vylučuje sliz TS: savá široká ústa na dne přísavné nálevky (přichycení ke kamenům nebo ke kořisti), mají jazyk, „zuby“ z rohoviny NS: mozek malý (ale má všech 5 částí) smysly: po stranách těla (obdoba postranní čáry u ryb), 1 nosní jamka (u čelistnatců jsou párové) CS: srdce: 1 předsíň, 1 komora nepárové gonády, drobné jikry (vajíčka); gonochoristé; přímý i nepřímý vývoj
Zástupci
mihule sladkovodní, po přeměně v dospělce přecházejí do moře (přisávají se na ryby – živí se jejich kůží a svalovinou) dobře vyvinuté oči; nosní jamka končí slepě larvy = minohy (žijí jako saprofágové v bahně)
o mihule mořská; m. říční; m. potoční
sliznatky mořské, rozmnožují se vícekrát za život; přímý vývoj oči přerostlé kůží, nosní jamka ústí do ústní dutiny živí se bezobratlými, napadají poraněné (někdy i zdravé) ryby – zavrtávají se do těla
o sliznatka cizopasná
Paryby (Chondrychthyes) – třída vodní obratlovci (většinou v mořích) chrupavčitá kostra a lebka struna hřbetní je zachována po celý život často mají zachovalou 1. žaberní skulinu (spirakulum) heterocerkní ocasní ploutev (není souměrná), velké prsní ploutve (u rejnoků tvoří široké lemy), vnitřní okraje břišních ploutví samců jsou přeměněny v pářící orgán
Maturitní témata z biologie
plakoidní šupiny (stavba jako zuby savců – z dentinu), na kůži čelistí větší šupiny  několik řad špičatých zubů dokonalé smysly (čich, zrak – oči s víčky, postranní čára), poměrně velký mozek nemají plynový měchýř TS: střevo se spirální řasou (posunuje potravu, zvětšuje se plocha na vstřebávání), kloaka (vyústění konečníku, močových i pohlavních vývodů), velká játra (hydrostatický orgán, zásobárna tuku) DS: stálým pohybem je zajištěn neustálý tok vody nutný k dýchání, žábry CS: dvojdílné srdce gonochoristé, párové pohl. orgány, vnitřní oplození, vajíčka velká (prodělávají vývoj v děloze a někdy živena „žloutkovou placentou“ většinou draví, někdy se živí planktonem
Zástupci
žraloci rybovitý tvar, přední okraj prsních ploutví volný
o máčka skvrnitá
o žralok šedý; ž. lidožravý; ž. velký
o kladivoun
rejnoci zploštělí, rozšířené prsní ploutve tvoří lem
o rejnok ostnatý; parejnok elektrický; piloun obecný
Ryby (Pisces) – třída druhově nejbohatší třída obratlovců ze sladkých vod se rozšířily do všech typů vod aerodynamický tvar těla DS: žábry kryté skřelemi chrupavčitá nebo kostěná kostra kůže
o obsahuje barviva, perleťový lesk
o kryta šupinami: ganoidní, cykloidní nebo ktenoidní kostra
o postupné kostnatění (osifikace) – i na lebce (vždy nějaké úseky chrupavčité)
o chorda někdy zachována, jindy potlačena obratli
o velký počet žeber ploutve
o vyztužené kostěnými paprsky
o párové: prsní, břišní
o nepárové: hřbetní, ocasní, řitní NS: mozek (rozvoj středního mozku a mozečku) smysly: komorové oko (akomoduje), teleskopické oko (u hlubinných ryb, velká čočka), postranní čára (vzniká spojením kanálků šupin, proudový smysl) TS: umístění úst podle způsobu hledání potravy, prostorná ústní i ožaberní dutina, zuby na čelistech i jinde v ústní dutině (požerákové zuby) DS: žábry: na 4 párech žaberních oblouků kryté skřelemi, někdy přídatné dýchací orgány: střevní vychlípeniny, labyrint … plovací měchýř: vychlípenina jícnu vyplněná plynem (u dvojdyšných jako plíce, jinak jako hydrostaticky orgán) CS: srdce má 1 předsíň a 1 komoru, protéká jím odkysličená krev ( do žaber) většinou gonochoristé, oplození vnější a vnitřní (živorodky), trdliště (místo tření ryb), pohlavní dimorfismus obávají všechny vody s různým stupněm nároků (obsah plynů, teplota, salinita …) se stoupající teplotou klesá obsah O2  rybná pásma: pstruhové (nízká t, hodně O2) – lipanové – parmové – cejnové některé ryby potřebují atmosférický O2 – vyplují na hladinu a nadechnou se – O2 projde vnitřními orgány (kapr – rozpuštěný kyslík ve vodě) živí se planktonem, menšími rybami, někdy řasami
Zástupci
dvojdyšní sladkovodní, v tropech: při letním vysychání vody si vytvoří v bahně komůrku, v níž přečkávají  dýchají vzdušný kyslík (životní procesy omezeny na minimum)
Maturitní témata z biologie
ocasní ploutev difycerkní primitivní znaky (upomínají na paryby):
 převážně chrupavčitá kostra
 přetrvávající chorda
 ve střevě spirální řasa znaky upomínající na obojživelníky:
 kloaka
 začíná rozdělení srdeční předsíně ve 2 – oddělování krevních oběhů
 larvy: keříčkovité vnější žábry
 plovací měchýř má funkci plicních vaků (zřasen, prokrven)
o bahník australský
o bahník americký
lalokoploutví 2 skupiny: vymřelá skupina Rhipsida + sladkovodní Rhipsida: z nich Actinistia (slepá vývoj. větev)  Latimeria  ostatní ryby; čtvernožci „živá fosilie“ – dnes 2 druhy lalokovité ploutve, ocasní ploutev difycerkní, dobře zkostnatělá lebka
o latimerie podivná
násadcoploutví ocasní ploutev difycerkní, hodně hřbetních ploutviček, ploutve jsou nasazeny na svaly ganoidní šupiny plicní vaky: mohou dýchat i vzduch nad hladinou larvy: peříčkovité vnější žábry (podobné pulcům mloků)
o bichir nilský
chrupavčití řada znaků připomínající paryby:
 chrupavčitá kostra, zachovalá chorda
 lebka vybíhá v rostrum, ústa na spodní straně
 ocasní ploutev heterocerkní většina znaků rybích v mořských i sladkých vodách, potravu sbírají ze dna
o jeseter malý
o vyza velká
mnohokostnatí ocasní ploutev heterocerkní dobře zkostnatělá lebka s velkým počtem kostí
o kostlín americký
o kaproun obecný
kostnatí silně zkostnatělá kostra, chorda zatlačena obratli šupiny cykloidní nebo ktenoidní, ocasní ploutev homocerkní většina žijících ryb
o losos obecný, pstruh obecný, síh, štika obecná
o karas obecný, kapr obecný, úhoř říční, halančík
o cichlidy, bojovnice, tetry
Obojživelníci (Amphibia) – třída pravděpodobně se vyvinuly z lalokoploutvých ryb čtvernožci: na souši i ve vodě, vajíčka (v rosolovitém obalu) se obvykle vyvíjejí ve vodě larvy dýchají žábrami, dospělci plícemi – oddělují se krevní oběhy kůže:
o nahá (nemají šupiny), na povrchu rohovatí (dýchají celým povrchem) a odlupuje se
o slizové + někdy jedové žlázky
Maturitní témata z biologie
o spodní vrstva: barviva kostra:
o zkostnatělá, chrupavky málo
o obratle silně zatlačují chordu
o plochá lebka, spojená (nedokonale) kloubně s páteří
o prsní kost, k ní připojen pletenec horní končetiny
o pětiprstá končetina: u vodních a u červořů redukována svalstvo: rozlišeno na končetinách smysly: dokonalejší než u ryb, velmi dobrý zrak u žab, na temeni (vidění nad hladinou), oči kryty víčky (3. mžurka), krytolebci měli i 3. oko (temenní), sluch nejlepší u žab DS: plicní vaky: 1 pár; u larev žábry; kožní dýchání CS: tvoří se 2 oběhy: velký (tělní) a malý (plicní), srdce: 2 předsíně (zcela oddělené) + 1 komora gonochoristé snůšky do vody: vajíčko – larva (pulec) – dospělec někdy neotenie: pohlavní dospívání ve stádiu larvy
Zástupci
ocasatí protáhlé tělo, 4 stejné končetiny dlouhý, ze stran zploštělý ocas sluch redukován (chybí bubínek a střední ucho)
o mlok skvrnitý, velemlok obrovský, axolotl, macarát jeskynní
o u nás: čolek obecný, č. velký, č. karpatský, č. horský
beznozí zemní a vodní, v tropech, vzhled dešťovek specializace: beznohé tělo se zářezy, zakrnělé oči, hmatová tykadélka primitivní znaky: zbytky šupin, lebka z plochých kožních kostí
o červoř kroužkovaný
bezocasí skákavý pohyb: zkrácená páteř, ocas chybí, zadní končetiny silnější a delší vydávají zvuky vajíčka ve shlucích nebo řetízcích
o pipa americká, kuňka obecná,
o ropucha obecná, r. zelená, r. obrovská,
o rosnička zelená
o skokan hnědý,
o skokan skřehotavý + s. krátkonohý  s. zelený (= klepton; schopný křížit se sám se sebou)
Maturitní témata z biologie
14. Druhoústí /plazi, ptáci, savci/
BEZBLANNÍ (anamnia) vajíčka ve vodě  nepotřebují ochranu proti vyschnutí zárodky se vyvíjejí volně na vajíčku (ke žloutku přirostlé střevem)
BLANATÍ (amniota) pozemní živočichové (vodní jen druhotně) vajíčka se vyvíjejí na souši a mají vaječné obaly zárodky jsou chráněny plodovými obaly:
o amnion: dvojitá řasa, přerůstající přes embryo až jej uzavře v plodové (amniové) komůrce
o chorion (serosa): dalším růstem vnější řasy, až uzavře zárodek i s amnionem
o alantois: váček ze střeva, vrůstající mezi chorion a amnion do tzv. mimotělního coelomu ( odpadní produkty) – vnější stěna alantoisu může srůstat s chorionem – tvoří chorioalantois:
» u ptáků a plazů leží těsně pod skořápkou a má funkci dýchací
» u savců není skořápka a chorioalantois spolu s děložní sliznicí tvoří placentu (lůžko) – vyživovací, dýchací, vylučovací funkce
Plazi první AMNIOTA pozemní čtvernožci se zrohovatělou kůží – zamezuje kožnímu dýchání ektotermní vyvinuty plíce a třídílné srdce kůže:
o silně rohovatí (šupiny, trny, štíty, drápy)
o suchá – neumožňuje kožní dýchání
o svlékání kůže kostra:
o protáhlý tvar těla (rychlý pohyb)
o málo chrupavčitá tkáň, chorda jen ve zbytcích mezi obratli
o dolní čelist kloubně spojena se čtvercovou kostí – pohyblivost (zvl. hadi)
o pětiprstá končetina – často redukována NS: dokonalejší smysly: dobrý zrak, oči s víčky (had:průsvitná, srostlá mžurka), někt. temenní oko (haterie), čich: Jakobsonův orgán – čichání potravy v ústech, termoreceptory: velmi citlivé v jamkách na hlavě TS: často dlouhý jazyk, vysunutelný, někdy rozeklaný (vnímá chemické látky v ovzduší), zuby: u krokodýlů a hadů už rozlišené, slinné žlázy + někdy jedové, u hadů velmi roztažitelný žaludek (velká sousta), kloaka DS: plíce (i u zárodků) CS: pokračuje dělení srdce na L a P komoru (u krokodýlů skoro dokončeno) – malý a velký oběh VS: spojena s pohlavní soustavou (urogenitální systém), pravé ledviny (metanefros), vodní plazi: NH3: jedovatější, ale ředí ho vodou  hypotonická moč, suchozemští: kys. močová (kašovitá): umožňuje šetřit vodou – není jedovatá  hypertonická moč (někdy až krystalky) gonochoristé, párové gonády vnitřní oplození (kopulační orgány samců) vejce v blanitých i vápnitých obalech přímý vývoj, častá vejcoživorodost (vajíčka při porodu praskají – rodí se živá mláďata)
Zástupci
haterie stará skupina, dnes jediný druh žijící na ostrovech u Nového Zélandu
o haterie novozélandská
želvy dvojitý krunýř z kožních kostí
Maturitní témata z biologie
bezzubé, v čelistech jen ostrý kryt z rohoviny (krájí potravu) hlavu a končetiny skryjí do krunýře (nebo přiloží k němu)
o želva žlutohnědá, ž. bahenní, ž. obrovská, ž. sloní, ž. pravá, kožatka velká
krokodýlové velcí, protáhlé tělo protáhlá, silně ozubená tlama srdce: skoro odděleny komory – 4 díly pokročilé rozlišení svalstva
o krokodýl nilský, aligátor, kajman, gaviál indický
šupinatí nejvíce druhů, skupina v rozvoji velké, překrývající se šupiny volné, pohyblivé kosti na lebce
ještěři obvykle dobře vyvinuté končetiny temenní oko (nefunkční) je zachováno
o gekon zední, agama, leguán, bazilišek
o ještěrka obecná, j. zelená, slepýš křehký
hadi velká pohyblivost, páteř končetiny redukovány pohyblivé spojení čelistních a patrových kostí – umožňuje polykání velkých soust jehlicovité zuby, dozadu skloněné, některé duté nebo spojené s jedovou žlázou bez jedových zubů, zuby vepředu
o hroznýš královský, anakonda velká, krajta tygrovaná, k. mřížkovaná bez jedových zubů (jed. zuby jen vzácně), zuby v zadu
o užovka obojková, u. podplamatá, u. hladká, u. stromová 2 nebo více zubů zvětšených vpředu, jed přiváděn rýhou
o korálovec, kobra indická, k. africká, k. královská, k. černá, mamba, vodnář jedové zuby v předu, jedový kanálek
o zmije růžkatá, z. obecná, z. útočná, chřestýš, křovinář
Ptáci endotermní obratlovci přizpůsobení pro pohyb ve vzduchu kůže:
o suchá, bez žláz ( s výjimkou mazové kostrční žlázy, kterou mastí peří)
o silná vrstva podkožního tuku (tepelná izolace)
o rohovatění:
 peří: obrysové: stvol (brk + osten), prapor (větve s paprsky a brvami spojené háčky), tvoří letky na křídlech; ocasní a krycí po těle (v pruzích = pernice), prachové: nemá stvol, podobné srsti savců, po celém těle, hlavně termoregulační fce, zvláštní drobivý prach  pudr proti vlhnutí peří
 zbarvení peří: zrna barviva (nebo rozpuštěné v tuku), i fyzikální (lom, odraz)
 výměna peří: pelichání: většinou 2krát ročně, hnízdní (svatební) šat: na jaře, zimní šat: na podzim, prostší
 zobák: se silnou rohovinou – tvar závisí na způsobu výživy
 šupiny na běhácích
 drápy na prstech kostra:
o pneumatizace kostí: některé kosti duté, vyplněné výběžky vzdušných vaků – předpoklad pro let
o čelisti protaženy v zobák
o obratle: proměnlivý počet krčních obratlů, velká pohyblivost
o prsní kost má široký štít + hřeben k upevnění létacích svalů
o krkavčí kost: spojuje horní končetinu s hrudní kostí (za klíční kostí)
Maturitní témata z biologie
o končetiny: přední: redukce prstů, zadní: kráčivá (krátké stehno uryté v těle), silná holeň, běhák; veslovací svalstvo:
o silný rozvoj na končetinách
o stromoví ptáci: automatický svírací mechanismus na noze
o mohutné létací svaly: větší: m. pectoralis; menší: m. supracoraciodeus (podklíčkový) – nahoru: menší, dolů: větší NS: vyvinut především mozeček (koordinace pohybu) smysly: dokonalé oči (velké, pohyblivé nezávisle na sobě), akomodace, statokinetické ústrojí TS: roztažitelný jícen, někdy s voletem ke shromáždění potravy (krmení mláďat), žaludek: žlaznatý a svalnatý (se zrnky písku – drcení potravy), kloaka CS: 4 dílné mohutné srdce (až 20% těl. hmotnosti), výkonné, vyvinut pravý aortální oblouk DS: průdušnice – průdušky – průdušinky
o plíce: malé, neroztahují se, 5 plic. vaků: rezervoáry vzduchu, zlehčují tělo, tepel. izolace, nahrazují pot. žlázy
o hlas: na rozdvojení průdušnice zpěvný ústroj (syrinx) – někdy nefunkční (čáp), typy: vábení, varování, hlas mláďat.. VS: pravé ledviny + močovody; tuhnoucí kašovitá moč pohlavní ústroje jen v době páření, jinak zakrnělé, pářící orgán většinou chybí, mají kloaky ve žlaznaté části vejcovodu vzniká bílek a papírová blána, v děloze vzniká skořápka vejce s obaly, možnost ochranného zbarvení, mláďata je proráží zobákem s vaječným zubem páření = tok mláďata: nidicolní (krmivá): holá, krmena, na stromech (pěvci) x nidifugní (nekrmivá): opeřená, potravu shánějí samostatně, na zemi (kur, kachna) schopnost letu:
a) aktivní: mávavý, vířivý, třepotavý
b) pasivní: plachtění, klouzavý (při lovu a přistávání) migrace: jen někteří orientace: vrozená směrová, podle hvězd, slunce, dle krajiny …
Zástupci
běžci křídla obvykle zakrnělá silné nohy (většinou jen 2-3 prsty) vytvořen penis o vejce a mláďata pečuje většinou samec
o pštros dvouprstý, nandu pampový, emu australský, kivi
letci většinou dobře létají samci většinou nemají pářící orgán o mláďata pečují obvykle oba rodiče (nebo jen samice)
tučňáci veslovací nohy i křídla mořští, nelétají, husté přiléhavé opeření, velká společenstva
o tučňák patagonský, t. císařský
potápky vodní, prsty s plovacím lemem
o potápka roháč, p. malá
trubkonosí trubkovité protažené nozdry příbuzní tučňáků – ale jsou výborní letci
o albatros stěhovavý, buřňák lední
Maturitní témata z biologie
veslonozí veslovací noha s plovací blánou dobří letci i potápěči, loví ryby
o kormorán velký, pelikán růžový
brodiví štíhlí, ve vodě neplavou, ale brodí se nidicolní mláďata
o čáp bílý, č. černý, volavka popelavá, bukač malý
plameňáci dlouhé nohy a krk, krátký a zahnutý zobák – filtruje potravu
o plameňák růžový
vrubozobí vodní (plavou nebo se i potápí) velké kostrční žlázy, husté prachové peří, plovací nohy zobák pokryt kůží, okraje jako filtrační zařízení
o labuť velká, husa velká, kachna divoká, polák velký
dravci špičaté drápy, špičatý a zahnutý zobák výborní letci
o hadilov písař, poštolka obecná, káně lesní, orel skalní
hrabaví silné, hrabavé nohy, špatní letci nidifugní mláďata
o tetřev hlušec, koroptev, křepelka, bažant obecný, kur domácí, páv korunkatý
krátkokřídlí krátké křídlo hnízda na zemi, nidifugní mláďata
o jeřáb popelavý, lyska černá, drop velký
dlouhokřídlí vodní a pobřežní většinou plovací noha, dobří letci
o racek chechtavý, rybák velký, čejka chocholatá, sluka lesní, alky
měkkozobí kráčivá noha, dobří letci slabý a krátký zobák se zduřelým ozobím
o holub hřivnáč, h. skalní, hrdlička divoká, h. zahradní, dronte mauricijský
kukačky lesní, stromoví ptáci s dlouhými křídly většinou hnízdní parazitismus v různém stupni
o kukačka obecná
papoušci většinou stromoví, šplhaví ptáci, nápadně pestré zbarvení, býložravci
o andulka, ara, kakadu
Maturitní témata z biologie
sovy noční dravci, jemný sluch a měkké peří, nepohyblivé oči, směřují dopředu ve vývržcích i kosti (rozdíl od dravců)
o výr velký, sýček obecný, puštík obecný, sova pálená
svišťouni slabé nohy, dlouhá ruční část křídla, potravu získávají za letu
o rorýs, kolibříci
srostloprstí stromoví: prsty částečně srostlé, hnízdí v dutinách stromů nebo v norách
o dudek chocholatý, ledňáček, dvojzoborožec
šplhavci stromoví: šplhavá noha, delší silný zobák (údery – živí se larvami hmyzu)
o žluna zelená, strakapoud velký, datel černý, tukan obrovský
pěvci většina ptáků, většinou menšího vzrůstu, samci zpívají nidicolní mláďata
o skřivan polní, kos černý, konipas, sýkora, strnad, zvonek, čížek, špaček, krkavec
Savci endotermní čtvernožci s kůží pokrytou srstí zárodky se vyvíjejí v dělohách, mláďata jsou živena sekrety mléčných žláz kůže:
o pokožka + škára + podkožní vazivo
o rohovatěním:
 srst: podsada (hustá – vlníky, osiníky); pesíky (maskování); hmatové chlupy; vlasový kořínek (periodicky obnovuje činnost  línání), někdy redukce srsti (slon, hroch)
 drápy, nehty, kopyta, roh (trvalé – rohovité útvary, dočasné – kostěnné parohy)
o hodně kožních žláz: potní (termoregulace, vylučování, pachové), mazové, mléčné kostra:
o kosti uvnitř se dření (tvorba krvinek)
o lebka: zvětšuje se mozkovna, dolní čelist kloubně spojena
o páteř: 5 částí, vyvinut atlas i čepovec
o kostra končetin závisí na způsobu pohybu svalstvo:
o diferencováno
o bránice: mezi hrudní a břišní dutinou NS: rozvoj mozku – u vyspělých zvrásnění TS: heterodontní chrup: 3 řezáky, 1 špičák, 4 třenové, 3 stoličky – často neúplný, 2 generace zubů: mléčný, trvalý chrup, kloaka jen u vejcorodých CS: 4 dílné srdce: 2 oběhy, silná svalovina (myokard), jen levý aortální oblouk, bezjaderné červené krvinky párové gonády, vnitřní oplození, samci mají penis páření = periodicky se opakující doba zvýšené sexuální činnosti (tak aby se mláďata narodila do příznivého období) doba březosti: u malých savců krátká, u větších delší utajené oplození: páření na konci léta, spermie žijí ve vejcovodech celou zimu, na jaře ovulace, pak oplození  vznik zárodku (netopýr) utajená březost: oplození, zárodečný vývoj se zastaví ve stádiu blastuly na několik měsíců a vývoj pokračuje v nějaké vhodné době (medvěd, srna, slon)
Maturitní témata z biologie
Zástupci
vejcorodí primitivní skupina blízká vyhynulým savcovitým plazům
ptakořitní jediní dnes žijící (v Austrálii) snášejí vejce, mají kloaku zachována krkavčí kost mají bránici, srst, mléčné žlázy, bezjaderné červené krvinky
o ježura australská, ptakopysk podivný
živorodí rodí živá mláďata
embryonální vývin alespoň z části v děloze kloaka chybí
vačnatí dvojitá pochva chybí placenta  zárodky jsou v děloze jen krátkou dobu, po předčasném porodu je jejich vývoj dokončen v břišním vaku, kam ústí mléčné bradavky Jižní Amerika, Austrálie
o vačice opossum, koala, klokan, ďábel medvědovitý, vakoveverka
placentálové většina savců zárodek dlouhou dobu vyživován v děloze placentou nepárová pochva
hmyzožravci mnoho zubů, terčovitá placenta
o ježek západní, j. východní, rejsek obecný, krtek obecný
letouni aktivní let – jediní ze savců drápy na prstech echolokace – orientace podle odraženého zvuku
o kaloň jedlý, vrápenec, vampír, upír, netopýr
primáti nejvyvinutější mozek, palec v opozici proti ostatním prstům převážně stromový způsob života, denní aktivita býložravci nebo všežravci
 poloopice většinou noční
o lemur, outloň
 opice denní aktivita, dobrý zrak jednoduchá děloha, terčovitá placenta společenský život, sociální chování
o ploskonosí – žijí na stromech, chápavý ocas, široká nosní přepážka
 lvíček, vřešťan, chápan
o úzkonosí – úzká nosní přepážka, ocas není chápavý
 makak, pavián, kočkodan
o lidoopi – velcí, bezocasí, plochý hrudník
 giboni: stromové – gibon
 lidoopi: velcí, stromoví, vyspělé projevy chování – šimpanz, gorila, orangutan
 lidé: Ramapithecus, Australopithecus, H. habilis, H. erectus, H. sapiens
Maturitní témata z biologie
chudozubí primitivní savci, zuby bez skloviny, stále dorůstající
o lenochod, mravenečník, pásovec
hlodavci nejpočetnější řád savců chybějí špičáky rychlé rozmnožování – vrh několikrát ročně
o sysel, svišť, veverka, dikobraz, bobr, krysa, potkan, křeček, morče
zajícovci býložravci
o zajíc polní, králík divoký
šelmy dlouhé, zahnuté špičáky masožravé nebo všežravé
o pozemní šelmy
 kočka divoká, lev, tygr, vlk, liška, medvěd, kuna, jezevec
o ploutvonožci (vodní šelmy) – ploutvovité končetiny, silná vrstva podkožního tuku, hustá srst, loví ryby
 tuleň, mrož, lachtan
kytovci rybí tvar těla, přední končetiny přeměněny v ploutve, zadní chybí společenství, rozvinutá komunikace
o velryba, plejtvák, kosatka, delfín
chobotnatci největší suchozemští savci prodloužením nosu a svrchního pysku  chobot velké ušní boltce – termoregulace, signalizace
o mamut, slon indický, s. africký
lichokopytníci zmohutnění středního prstu, zakrnění ostatních býložravci
o tapír, nosorožec, kůň Převalského, zebra, osel
sudokopytníci 4 prsty, osa končetiny mezi 3. a 4. prstem, na nich kopýtka, rohy nebo parohy stáda, mnozí domestikováni
o nepřežvýkavci
 prase divoké, hroch
o přežvýkavci – čtyřdílný žaludek: bachor, čepec, kniha, sléz
 velbloud, lama, jelen, žirafa, los, bizon, koza, antilopa