Obecná charakteristika

Jsou to živočichové, kteří mají tři zárodečné listy. Ústa dospělého jedince se prolamují na opačném konci zárodku. Z ektodermu vzniká – sítnice v oku, nebo nervová soustava. Z mezodermu – svaly, kostra, orgány. A z entodermu – TS. Jsou to – ostnokožci, polostrunatci a strunatci..

Ostnokožci – Jsou to mořští živočichové, kteří jsou druhotně paprsčitě souměrní. Jejich tělo má nepravidelný kulovitý tvar, nebo podobu centrálního terče s vybíhajícími rameny. Pohybují se pomocí mnoha drobných panožek nebo pohybů ramen. V jejich podkožním vazivu jsou vápenité útvary – ty mohou splynout v kostru a ta vybíhá v ostny- Ostnokožci. Mají vnitřní kostru – endoskelet (opora). Největší  rozvoj dosáhli v druhohorách, ale jsou ještě starší zřejmě prvohory. Larvy ostnokožců – dvoustraně souměrné z části obrvené tělo plavou a jsou součástí zooplanktonu. Prodělají metamorfózu – ztrácí schopnost plavat a mění se jejich souměrnost na paprsčitou. Dnes jejich faunu(ostnokožců) tvoří (zástupci tříd) – lilijice, hvězdice, hadice, ježovky a sumýše. Společným znakem stavby všech jejich soustav je – prstenec kolem nich z ní pak vybíhají paprsčitě boční větve. Ambulakrální soustava – je to systém vodních cév, který umožňuje pohyb panožek a krom pohybu také dýchání a vylučování (podílí se). Pseudohemální soustava – význam není zcela objasněn ale zřejmě – přívod živin nervové soustavě. Jsou to gonochoristé – zralé pohlavní buňky vypouštějí do vody, kde dojde k oplození. Mají obrovskou schopnost – regenerace.

1, LILIJICE –  nejprimitivnější žijící ostnokožci, tvar jejich těla připomíná květy rostlin. Stavba – centrální kalich, na který nasedají pohyblivá a ohebná ramena. Stopka – tou je celé tělo přichyceno k podkladu. Př – Lilijice růžová

2, HVĚZDICE- Jejich tělo má podobu 5ticípé či vícecípé hvězdy. Řitní otvor je nahoře, ústa dole. Dále je pro ně charakteristický – vychlípitelný žaludek(mimotělní trávení). Jsou to dravci – „loví“ polypy, korýše…Př – Hvězdice růžová

3, HADICE – Jsou druhově nejbohatší skupina. Mají slepou trávicí soustavu(vakovitý žaludek). Pohybují se pomocí ramen. Panožky – jen pro zisk potravy(měkkýši, mnohoštětinatci….). Největší schopnost autotomie. Př – Hadice obecná.

4, JEŽOVKY – Mají kulovitá těla. Nemají ramena.Mají vápenitou souvislou pevnou kostru. Ústa mají na spodní straně. Některé druhy zde mají žvýkací zařízení – Aristotelova lucerna. Př – Ježovka jedlá.

5, SUMÝŠI – Mají redukovanou podkožní kostru. Vakovitý tvar těla – mořské okurky + řitní a ústní otvor umístěny v protilehlých částech. Př – Sumýš jedlý

Polostrunatci – Jsou to živočichové, kteří obývají mořské dno. Dva typy – Žaludovci(pohybliví, červovití), Křídložábří(přisedlí, věnec chapadel, střevo tvar U) Znaky – stomatochord –vyztužuje přední část těla, dále mají hltan proděravělý párovými štěrbinami – slouží k dýchání, Nervová soustava – obsahuje hřbetní a břišní pruh, Přední část hřbetního pruhu je trubicovitá.Jsou to mikrofágové.

Strunatci – V rámci druhoústých dosáhly největšího stupně organizace. Znaky – Prvotní opora těla – struna hřbetní(chorda dorsális).Může to být trvalý orgán(u vývojově nižších) nebo může být v průběhu života zatlačena do podoby meziobratlových plotének (vývojově vyšší).Dále mají párové žaberní štěrbiny – stejné jako u Chordy u vyšších mizí a u nižších přetrvávají. Mají trubicovitou nervovou soustavu a je pro ně typický tzv. pravý ocas. – část těla za řitním otvorem, kde již neprochází trávicí trubice.

PLÁŠTĚNCI – Je pro ně typický vnější často rosolovitý plášť. Jejich vývoj je nepřímý a jejich larva má pokročilejší znaky než dospělec. Dospělci nemají Př: Chordu, ocas…ovšem existují i druhy, kde je ocas zachován – pohybliví.Třída – Sumky – je to gonochorista, hermafrodit a přisedlý živočich. Mají otevřenouTS i CS a uzlinovitou nervovou soustavu. Zástupci – Salpa, Vršenka…

BEZLEBEČNÍ – Mají všechny základní znaky Strunatců, které zůstávají zachovány po celý život jedince. Nejznámější zástupci jsou kopinatci – Př – Kopinatec plžovitý – mozek –má tři oddíly, jsou to gonochoristé, vývoj prochází stádiem nesouměrné larvy.

OBRATLOVCI- Opornou stavbou těla je vnitřní kostra (chrupavčitá, nebo z kostní tkáně).Osou kostry trupu je páteř, kostrou hlavy je lebka( obličejovou tvář tvoří – 7 párových žaberních oblouků- Př : u Mihulí, mohou ale také postupně zanikat až vymizet. Důležitý je vznik čelistí(základem je 1. žab. oblouk).NS – dosáhla největšího stupně vývoje. Tvoří ji – mícha a mozek (má 5 částí). CS – uzavřená, červené krvinky – hemoglobin. Dýchací orgány – žábry nebo plíce. Vylučují – párovými ledvinami.

1,BEZČELISTNATCI – nemají ještě vytvořenou horní ani dolní čelist. – Zástupci – Kruhoústí – Př:- mihule potoční – má kruhovitá ústa bez čelistí a pysky se svalnatým jazykem . NS – trubicovitá, vylučují pomocí – pronefros, komorové oči, jsou také chráněné.

2,ČELISTNATCI – Jejich lebka již má horní a dolní čelist.

Paryby – Lze rozlišit – 2 typy – žraloky(tělo torpédovité –plavci), a rejnoky(žijí u dna a tělo mají zploštělé). Hlava paryb vepředu vybíhá v nostrum(rypec). Zvláštním znakem – jsou plakoidní šupiny. Zuby jsou uloženy ve více řadách a jsou obměňovány. Mají chrupavčitou kostru. Mají také 5 párů žaberních skulin. Nemají plynový měchýř. Mají žaberní oblouky.

Ryby – Mají hydrodynamický tvar těla. Tělo je pokryto slizem nebo šupinami. Většinou jsou bezzubí(kapr má potěrákové zuby, Dýchají žaberními lupínky(mají skřele) –plochá kost, která chrání žaberní dutinu. Krev – červené krvinky s velkým jádrem. Jsou to gonochoristé, kteří mají trubicovitou nervovou soustavu. Vylučování – mezonefros, komorové oči(vnímají barvy), postraní čára – hmatové ústrojí. Plynový měchýř – rovnováha. Vývoj přímý.

PAPRSKOPLOUTVÉ – 1, Chrupavčité – mají chrupavčitou kostru, ústa na spodu hlavy a kolem úst hmatové vousky. Př: Jeseter velký, malý. 2, ryby kostnaté – většina ryb mají kostěnou kostru. Tato skupina ryb je zastoupena např: těmito řády – Bezostní –Štika, Losos, Pstruh. Máloostní – mají malý počet ploutevních paprsků, Weberův orgán – něco jako střední ucho. Př – Piraňa, Kapr….Holobřiší – chybí břišní ploutve – Úhoř říční. Ostnoploutví – tvrdé a ostré ploutevní paprsky – Okoun, Makrela…