Blanatí druhoústí živočichové

Blanatí druhoústí živočichové

Reptilia (plazi), Aves (ptáci), Mammalia (savci)

Zařazení: Nadkmen: Druhoústí (Deuterostomia)

Kmen:Strunatci (Chordata)

Podknen: Obratlovci (Vertebrata)

Nadtřída: Čelistnatci (Gnatostomata)

Třídy: Pancířnatci

Trnoploutví

Paryby

Ryby

Obojživelníci

Plazi

Ptáci

Savci

Třída: Plazi (Reptilia)

plně přizpůsobeni k suchozemskému životu, patří mezi vyšší obratlovce (blanatí = Amniota), asi 6 000 druhů

Rozmnožování

zárodkům vodní prostředí nahrazuje tekutina uvnitř zárodečných obalů (amnion – vnitřní blána nahrazující vodní prostředí, allantois – hromadí se v něm produkty metabolismu zárodku, serosa – vnější blána s ochranou fcí.), pohlaví se nápadně liší (sexuální dimorfismus), některé druhy jsou vejcoživorodé (oviviparní)

Dýchací soustava

na dýchání se podílí hrudní koš, dýchají výhradně plícemi, kožní dýchání neumožňuje zrohovatělá pokožka, párové vnější nozdry ® nosní dutina (rozdělena na horní čichovou a dolní dýchací část) ® vnitřní nozdry ® hrtan ® průdušnice (zpevněná chrupavčitými prstenci) ® průdušky ® plíce (vnitřně zřasené), nemají hlasové ústrojí

Svalstvo

mimořádný rozvoj a diferenciace kosterního svalstva, vyvinuty svaly zpevňující páteř a břicho, svalstvo pohybující krkem a svalstvo končetin, poprvé svalstvo mezižeberní (umožňuje dýchání hrudním košem)

Kostra

téměř úplné zkostnatění, dokonalá pohyblivost hlavy je zajištěna krčním oddílem páteře, tvořeným dvěma obratli, lebka podobná obojživelníkům, avšak s větším počtem krycích kostí

Cévní soustava

Uzavřená,diferenciace cévní soustavy až k úplnému oddělení oběhu tělního a plicního u krokodýlů a želv, poprvé vrátnicový (jaterní) krevní oběh

Nervová soustava

poprvé se vyvíjí druhotná kůra velkého mozku (neopallium), vyvinutější polokoule velkého mozku (náznaky šedé kůry mozkové) a mozeček

Smyslové orgány

vyvíjí se vnější ucho (bubínky pod úrovní povrchu těla), párové nosní dírky, oči jsou po stranách hlavy, chrání je mžurka a pohyblivá víčka (u hadů a gekonů víčka srostlá = tzv. „hadí oko“), Jacobsonovo ústrojí – v jamce ústního patra, chemická analýza okolí

Vylučovací soustava

párové pravé ledviny (metanefros) ® močovody ® močový měchýř ® kloaka

Stavba těla:

rozlišujeme 3 základní tělesné typy:

typ ještěrkovitý – protáhlé tělo, čtyři pětiprsté končetiny, dlouhý ocas

typ hadovitý – bez končetin

typ želvovitý – dorzoventrálně zploštělé tělo uzavřené mezi vyklenutým hřbetním a plochým břišním štítem (carapax a plastron)

Kožní soustava

pokožka produkuje rohovité šupiny (ektodermálního původu) chránící před vysycháním a mechanickým poškozením, šupiny mají na různých částech těla různou velikost i tvar, opotřebovaná pokožka se svléká, nemají kožní žlázy, řada druhů ještěrů a haterie v ohrožení odvrhují ocas, který mrskavými pohyby poutá pozornost útočníka = autotomie

Trávící soustava:ústa (drobné nerozlišené zoubky) ® hltan ® jícen ® svalnatý žaludek ® tenké střevo (v přední části vyúsťují játra a slinivka břišní) ® tlusté střevo (na rozhraní je slepé střevo) ® kloaka

Systém plazů

Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia)-od triasu beze změny, haterie novozélandská – jediný recentní druh

Podtřída: Želvy (Testudinata)- tělo uzavřené v kostěném krunýři (hřbetní štít = carapax, břišní štít = plastron)., svalstvo trupu je zakrnělé, svalovina krku, končetin a ocasu je mohutná, u vodních želv se vyskytuje doplňkové dýchání sliznicí úst, příp. dýchání konečníkem, matamata třásnitá, želva bahenní, želva žlutohnědá, želva zelenavá, želva čtyřprstá, želva sloní, kajmanky, karety (nezatažitelný krk, nohy přeměněny v ploutve), kožnatky (redukovaný krunýř)

Podtřída: Krokodýlové (Crocodylia)-žijí obojživelným způsobem v tropickém a subtropickém pásmu, válcovité tělo s dorzoventrálně zploštělým trupem a dlouhým, mohutně osvaleným a ze stran zploštělým ocasem, hlava je plochá a nízká , s protaženou a hluboce rozeklanou tlamou,nohy krátké a silnézuby ukotveny v jamkách (alveolách), aligátor severoamerický, kajman černý, krokodýl nilský, gaviál indický

Podtřída: Šupinatí (Squamata)- nejpočetnější skupina plazů, pokožku svlékají (včetně oční rohovky),nemají druhotné kostěné patro ani zubní alveoly

• Řád: Ještěři (Sauria)vždy zachovány pletence obou končetin i prsní kost

Čeleď: Ještěrkovití (Lacertidae)210 druhů v Euroasii a Africe, mají plochý rozeklaný jazyk a lámavý ocas, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední, slepýš křehký, blavor žlutý, krátkonožka evropská

Čeleď: Leguánovití – v Americe a na Madagaskaru

leguán zelený, bazilišek obecný ,agamy – agama stepní, trnotep, moloch, dráček létavý, gekoni – gekon hrbolkatý, gekon zední, gekon obrovský, varani – varan komodský, varan pustinný, chameleoni – chameleon obecný

• Řád: Hadi (Ophidia) asi 2350 druhů, vývojově nejmladší skupina, ztráta končetin (zbytky pouze u hroznýše), tělo členěno na hlavu, trup a ocas, obratle nerozlišené, žebra pohyblivá, kořist polykají v celku (vzájemná pohyblivost levé a pravé poloviny čelisti), pouze pravá plíce, nemají bubínek ani močový měchýř), asi pětina druhů má vytvořeny jedové zuby (jed má tři složky: hemoragickou – poškozuje stěnu cév, neurotoxickou – ochrnuje dýchací centrum, hemolytickou – porušuje stěnu červených krvinek)

užovky (obojková, podplamatá, hladká, stromová), kobry (indická, africká, černokrká), mamby, zmije (obecná, růžkatá), chřestýši, hroznýši (krajta mřížkovaná, hroznýš královský, anakonda velká),korálovky( floridská,sedlatá)

 

 

Třída: Ptáci (Aves)

vyvinuli se z plazů, přes 9000 druhů,schopní letu

Tělo

má kapkovitý, dokonale aerodynamický tvar ,kryto tenkou kůží s peřím (vyrůstá z pernic):

peří prachové (plumae) – zajišťuje tepelnou izolaci

peří krycí (obrysové – pennae) – tvoří obrys těla

jediná žláza – žláza kostrční (zejména u vodních ptáků, u některých druhů je zakrnělá), na hlavě je rohovitý zobák,nohy – kráčivé, hrabavé (bažant), plovací (rybák), veslovací (kormorán), šplhací (žluna), uchopovací (žluna) atp.

Kostra

nemají ocasní páteř, dlouhé kosti jsou duté, na prsní kost se upíná létací svalstvo, pánev je na vnitřní straně nesrostlá, což umožňuje snášet vejce s pevnou skořápkou, lebka je bezešvá

Svalstvo

nejmohutnější je prsní létací sval (20 % váhy těla), musculus ambines – umožňuje automatické sevření prstů ptáka při dosednutí na větev

Trávící soustava

dutina ústní → hltan → jícen (rozšířen ve vole) → žlaznatý žaludek → svalnatý žaludek → krátké nerozlišené střevo (ústí sem slinivka břišní a velká dvoulaločná játra, mají dvě slepá střeva) → konečník → kloaka,většinou mají žlučník (kromě holubů, papoušků a pštrosů)

Dýchací soustava

ze všech obratlovců nejvýkonnější, otvory v zobáku → choany → hrtanová štěrbina → průdušnice (v místě rozdvojení je hlasové ústrojí = syrinx) → průdušky → plíce (nejsou vytvořeny plicní sklípky) → vzdušné vaky

Cévní soustava

podobná savcům, z levé komory vystupuje pravý aortální oblouk (u savců levý), mají vyvinutý ledvinový vrátnicový oběh, mají ze všech obratlovců největší srdce, nejvyšší krevní tlak a rychlost tepu, tělesná teplota okolo 40°C,červené krvinky mají jádro

Vylučovací soustava

pravé ledviny → močovod → kloaka

Nervová soustava

12 párů mozkových nervů,dobře vyvinut vegetativní nervový systém

Smyslové orgány

řídící úlohu má čidlo zrakové a čidlo sluchové,oči chráněny víčky a z vnitřního okraje mžurkou, kterou za letu nebo potápění přetahují přes rohovku, vidí barevně, mají nesmírnou koncentraci zrakových buněk (až 1 milion na 1 mm²⁾

Rozmnožování

jsou odděleného pohlaví, samičky mají pouze levý vaječník (kiviové a papoušci i pravý), pohlavní soustava ustí do kloaky, vejce má vápenatou skořápku, mládě hnízdo opouští ve stáří asi 3 týdnů

hnízdění:

páry se vůbec netvoří – jeřábek, jespáci, rajky

páry vznikají jen na několik dní – bahňáci, kolibříci

páry žijí společně jen několik týdnů a rozdělí se při dokončení snůšky – kachny

páry se tvoří na jedno hnízdní období, do doby osamostatnění mláďat – většina druhů

páry se tvoří na celý život – husy, jeřáby, orli, ořešník, brhlík, chocholouš

žijí polygamně (samec žije s více samicemi) – pštros, bažantovití, bukač

žijí polyandricky (samice se páří s více samci) – kukačka, bahňáci

stavba hnízda:

hnízdo budují oba partneři – ledňáček, straka, datlovití, lejsek

samice staví hnízdo, samec přináší materiál – holubi

samice staví bez pomoci samce – pěnkavy, sýkory, kolibříci

samec staví hnízdo, samice přináší materiál – fregatky

hnízdo vůbec nestaví – alky, lelci, sovy

Systém ptáků

Podtřída: Praptáci (Saururae)-Archeopteryx lithographica (mezistupeň mezi jamkozubými plazy a dnešními ptáky, žil před 140 miliony lety)

Podtřída: Praví ptáci (Ornithurae)přední končetiny přestavěny na křídla, vyvinuli se ve svrchní křídě

Nadřád: Prvoptáci (Protornithes = Odontognathae)- vymřelí, měli zuby v zobákovitě prodloužených čelistech, dlouzí až 2 m , nevykazují žádné vývojové vztahy k současným ptákům

Hesperornis, Ichthyornis

Nadřád: Běžci (Paleognathae)

nejsou schopni letu, prsní kost je bez hřebenu, kosti pouze slabě pneumatizovány, zadní končetiny mohutné, přední zakrnělé

Pštrosi-nemají kliční kost,moč a trus odstraňují samostatně, samec má mohutný penis, pštros dvouprstý

Nanduové- nandu pampový

Kasuáři- kasuár přílbový, emu australský

Kiviové- kivi jižní, moa (vymřelý, váha asi 500 kg, výška 3,5 m)

Tinamy-jsou schopny letu, mají pneumatické kosti i vyvinutý hřeben prsní kosti, tinama chocholatá

Nadřád: Létaví (Neognathae)

• Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)– nejsou schopni letu, specializováni k plavání a potápění, pod kůží souvislá vrstva tuku, žijí v koloniích a mají vyspělé sociální chování, tučňák brýlatý, tučňák patagonský, Aptenodytes forsteri, Pygoscelis adeliae
• Řád: Potáplice (Gaviiformes)– potáplice severní
• Řád: Potápky (Podicipediformes)- potápka roháč, potápka černokrká, potápka malá
• Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)mládě (snáší jediné vejce) má mimořádně dlouhý vývoj (8 měsíců), albatros stěhovavý (rozpětí křídel až 350 cm), buřňák lední
• Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)všechny čtyři prsty směřují kupředu, pelikán bílý, kormorán velký, kormorán černý
• Řád: Brodiví (Ciconiiformes)dlouhý, přímí zobák, dlouhý krk a dlouhé brodivé nohy

nemají vole, žaludek je třídílný

Čápi-mají zakrnělé hlasové ústrojí čáp bílý, čáp černý, čáp marabu

Volavky-volavka popelavá, bukáček malý, bukač velký, kvakoš noční

Ibisové- klopík bílý, ibis posvátný

• Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)-nedokáží usednout na větev,plameňák růžový
• Řád: Vrubozobí (Anseriformes)mají mimořádně vyvinutou kostrční žlázu mají dlouhý krk, krátký plochý zobák s rohovitou ploténkou na konci,na okraji zobáku jsou rohovité lamely (procezování vody a bahna),husa velká, domácí,kachna divoká,domácí,labuť velká,černá,polák velký,polák chocholačka,morčák velký,kajka mořská(nejhodnotnější prachové peří z ptáků)

 

• Řád: Dravci (Falconiformes)- silný, zahnutý zobák se silnější horní čelistí, jejich prsty mají srpovitě zahnuté drápy („spáry“), mají mimořádně bystrý zrak, všechny druhy jsou masožravé,zachovalá kostrční žláza,roztažitélný jícen pomáhající pohltit i velkou kořist

kondor velký,jestřáb lesní, káně lesní, orel skalní,sup bělohlavý, poštolka obecná,sokol stěhovavý,krahujec obecny,moták pochop,luňák hnědý – jediný náš tažný dravec, sokol stěhovavý, ostříž lesní, dřemlík tundrový, poštolka obecná, sup bělohlavý

• Řád: Hrabaví (Galliformes)- mají tupé široké drápy,silné nohy a zobák,velké vole,jsou semenožraví a hmyzožraví,nejsou dobří letci,výrazný pohl.dimorfismus

Tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, kur sněžný, bažant obecný, koroptev polní, křepelka obecná, kur bankivský, páv korunkatý, perlička kropenatá,krocan divoký

• Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)nemají vole

drop velký, jeřáb popelavý, chřástal vodní, chřástal polní, slípka zelenonohá, lyska černá

• Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)- nemají vole

bahňáci, kulík říční, čejka chocholatá, sluka lesní, bekasína otavní, břehouši, kolihy, pisíkové, vodouši, jespák bojovný, racek chechtavý, rybák obecný, chaluha příživná, alka malá, papuchalk plochozobý

• Řád: Měkkozobí (Columbiformes)- mají dvoudílné vole, kostrční žlázu nahrazuje drobivý prach, měkké ozobí jim umožňuje pití sáním

dronte mauricijský, holub skalní, holub doupňák, holub hřivnáč, hrdlička divoká, hrdlička zahradní

• Řád: Kukačky (Cuculiformes)-kukačka obecná (známá hnízdním parazitismem)
• Řád: Papoušci (Psittaciformes)nepříbuzní s ostatními řády,3olhavé nohy s vratiprstem, mozkovna pohyblivě spojena s horní čelistí, andulka vlnkovaná, kakaduové, korely, arové, amazoňané, nestor kea, papoušek šedý
• Řád: Sovy (Strigiformes)-noční ptáci,oči směřující dopředu,živí se hlodavci ale i bezobratlými,hnízdí v dutinách stromů, puštík obecný, kalous ušatý, výr velký, sova pálená, sýček obecný
• Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)podobné sovám ,lelek lesní
• Řád: Svišťouni (Apodiformes)- extrémně specializovaní k letu, nemohou chodit po zemi,rorýs obecný (za letu i spí), kolibříci, salangana bělobřichá
• Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)-prsty při kořeni částečně srostlé,ledňáček říční, mandelík hajní, vlha pestrá, dudek chocholatý
• Řád: Šplhavci (Piciformes)- mají šplhavé nohy( 2. a 3. prst směřují dopředu,1. a 4.dozadu),potravu hledají pod kůrou stromů či v mraveništích,žijí v páru žluna zelená, strakapoud velký, datel černý, krutihlav obecný, tukani
• Řád: Pěvci (Passeriformes)- dokonale vyvinuto zpěvné ústrojí, více než polovina všech žijících ptačích druhů (5100)

Skřivanovití– skřivan polní, chocholouš obecný

Konipasovití– konipas bílý, konipas horský, linduška lesní

Sýkorovití- sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora parukářka, mlynařík dlouhoocasý, moudivláček lužní

Šoupálkovití– šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krátkoprstý, zedníček skalní

Brhlíkovití– brhlík lesní

Pěnkavovití- pěnkava obecná, zvonek zelený, stehlík obecný, konopka obecná, čečetka, zvonohlík obecný, čížek lesní, křivka obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý

Snovačovití– vrabec domácí, vrabec polní

Žluvovití– žluva hajní

Špačkovití– špaček obecný

Krkavcovití– krkavec velký, vrána obecná, havran polní, straka obecná, sojka obecná, kavka obecná, ořešník kropenatý

Ťuhýkovití- ťuhýk obecný, ťuhýk šedý

Brkoslavovití- brkoslav severní

Vlaštovkovití- vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule říční

Střízlíkovití– střízlík obecný

Drozdovití- kos černý, kos horský, drozd zpěvný, bělořit šedý, červenka obecná, rehek domácí

Pěnicovití– pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, rákosník velký, králíček obecný, budníček menší, sedmihlásek hajní

Význam ptáků:hospodářský význam mají především zdomácnělí ptáci (slepice, kachny, husy) jako zdroj masa a vajec.Chovány jsou i jiné druhy drůbeže např. perličky, holubi, exotičtí ptáci (papoušci, kanáři).Ptáci jsou i významnou lovnou ,,pernatou zvěří ‘‘(koroptev, bažant, tetřev, kachny ,sluky,).Sovy a dravci mají nezastupitelný význam jako přirození nepřátelé drobných hlodavců v krajině.Řada pěvců a šplhavců je potravními specialisty, zaměřenými na hmyzí škůdce.Hospodářské problémy mohou způsobovat lovem ryb kormoráni,špačci na vinicích,zdivočelí holubi poškozují ve městech svým chemicky agresivním trusem architekturu a mohou být přenašeči chorob. Při hodnocení ptáků ale jednoznačně převažuje jejich kladný přínos.

 

Třída: Savci (Mammalia)

vyvinuli se z plazů,jsou vývojově nejpokročilejší třída strunatců, tělní dutina rozdělena bránicí na hrudní a břišní část, mláďata zpravidla vyživována placentou

Tělo:

v kůži bohatě rozvinuté žlázy (potní, mazové, pachové a mléčné), dochází však i k silnému rohovatění pokožky, kůže tvořena mnohovrstevnou pokožkou a mohutnou škárou, pod kůží vrstva podkožního vaziva, tělo kryto srstí (tvořena keratinem):

pesíky – zevní krycí chlupy

podsada – jemné ochlupení

chlupy hmatové “sinusové“ – u šelem a nory obývajících hlodavců

kůže pigmentována výhradně melaninem, útvary kožního původu – drápy, nehty kopyta, rohy

(parohy-plné, shazují se a vyrůstají z čelní kosti x rohy- duté, vyrůstají z kůže a jsou trvalé)

tvar těla:

suchozemský čtyřnohý savec – končetiny pod trupem, tělo vždy zřetelně členěno na hlavu, krk, trup a ocas

podzemní savec – trup protáhlý, válcovitý se zkráceným ocasem, končetiny krátké, lopatovité

vodní savec – tělo vřetenovité, bez zjevně patrného krku a zadních končetin, s ploutvovitým ocasem a předními končetinami

zcela zvláštní specializací je rozvoj křídel s kožní blánou a závěsnými zadními končetinami u letounů

Kostra:páteř má pět oddílů:

krční – sedm krčních obratlů (1. = atlas, 2. = čepovec + 5 dalších)

hrudní (12) – mají mohutné výběžky, na něž následují nedělená žebra

bederní (6) – nemají žebra

křížové (4) – srůstají v kost křížovou

ocasní – různý počet

lebka má část mozkovou a část obličejovou, dolní čelist tvořena jednou kostí, ve středním uchu mají tři sluchové kůstky, chrup je rozlišen na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky

Svalstvo:

typický je plochý sval bránice, mezižeberní svalstvo, žvýkací svaly, podkožní ploché svaly, obličejové mimické svalstvo, vzpřimovač chlupu (= musculus errector pilorum)

Nervová soustava:

nejvýraznější poměr hmotnosti mozku k hmotnosti těla, rozvoj koncového mozku, relativně velký je i mozeček, mícha končí v křížové části páteře a nejde do ocasu

Smysly:

čich – není vyvinut pouze u kytovců

Jacobsonův orgán – zachován u hmyzožravců, šelem a kopytníků ( k vyhledávání samic)

sluch – nápadný rozvoj vnějšího ucha (nejdokonalejší u letounů a kytovců)

zrak – vidí zpravidla barevně a velmi dobře, komorové oko kulovitého tvaru s čočkou schopnou zaostření, šelmy a sudokopytníci mají v cévnatce odrazovou vrstvu, zvyšující citlivost vidění při nedostatku světla, mrkají horním víčkem

Cévní soustava:

mají čtyřdílné srdce, zachován pouze levý oblouk aorty (u ptáků pravý), červené krvinky jsou bezjaderné, tělesná teplota kolem 36°C

Trávící soustava:

ústa (vyvinuty svalnaté tváře) → hltan → jícen → žaludek → dvanáctník (ústí do něj játra a slinivka břišní) → tenké střevo → tlusté střevo → konečník→ řitní otvor, ústní dutinu tvoří tvrdé a měkké patro, jazyk je pohyblivý, slinné žlázy produkují sliny obsahující ptyalin, žaludek obsahuje kys. solnou (HCl)

Dýchací soustava:

nosní dutina → nosohltan → hrtan (chrupavčitý, na počátku je záklopka – epiglottis. Mezi hrtanovými chrupavkami jsou nataženy slizniční řasy = hlasivky) → průdušnice → průdušky → plíce, na dýchání se podílí mezižeberní svalstvo a bránice

Vylučovací soustava:

pravé ledviny → močovod → močový měchýř

Rozmnožování:párové vaječníky (♀) a párová varlata (♂), vždy vnitřní oplození, placenta – zprostředkovává výživu, dýchání a vylučování zárodku

Systém savců:

Podtřída: Vejcorodí (Prototheria)– starobylá skupina savců, nesoucí řadu znaků po plazech, snášejí až 3 cm velká, žloutkem bohatá vejce v pergamenové bláně

• Řád: Ptakořitní (Monotremata)- znaky plazů – stavba močopohlavního ústrojí, typ vajec, plně vyvinutá kloaka, časný srůst lebeční kosti a kolísavá tělesná teplota, funkční pouze levý vaječník jako ptáci, savčí znaky – plnohodnotná srst, mléčné žlázy, 3 sluchové kůstky, 7 krčních obratlů, bránice, úplně rozdělené srdce, vlastní znaky – u ptakopysků čelisti změněné v rohovité lišty, ostruhy na zadních končetinách, u ježury vakové kosti

ježura australský, ptakopysk podivný

 

Podtřída: Živorodí (Theria)asi 4300 druhů,samice přivádějí mláďata na svět porodem

Nadřád: Vačnatí (Metatheria)asi 250 druhů, rodí nedokonale vyvinutá mláďata, která dokončují svůj vývoj zpravidla v břišním vaku samice, samice mají dvě dělohy i dvě pochvy, samci rozeklaný penis,mají párové vakové kosti, mozek je málo rýhovaný, chybí tzv. kalózní těleso spojující mozkové hemisféry, vačice opossum, vakovlk, ďábel medvědovitý, vakoveverka, koala, vombat, klokan obrovský, klokan rudokrký

Nadřád: Placentálové (Placentalia = Eutheria)asi 4050 druhů,placenta vzniká prorůstem klků plodových obalů zárodku (allantochorion) do zduřelé a bohatě prokrvené děložní sliznice, krevní oběh matky a plodu nikdy nesplývá, nikdy nemají vakové kosti ani vak, třenové zuby jsou vždy dvougenerační (mléčné a trvalé), polokoule velkého mozku jsou propojeny kalózním tělesem, dokonale je vyvinut i druhotný strop mozku (neopallium)

• Řád: Hmyzožraví (Insectivora)- považováni za vývojový základ ostatních řádů placentálních savců, mají úplný, téměř nerozlišený chrup tvořený ostrohrannými zuby, mají rypáčkovitě protaženou hlavu, rodí holá a nevidomá mláďata, ježek evropský, bělozubka nejmenší, rejsek malý, rejsek obecný, rejsek vodní, bělozubka šedá, krtek obecný
• Řád: Letuchy (Dermoptera)-jemně osrstěná blána, táhnoucí se od hlavy přes oboje končetiny až k ocasu, jim umožňuje seskakovat z vyvýšených míst klouzavým letem (nedokáží vzlétnout), letucha filipínská
• Řád: Letouni (Chiroptera)- jediní savci dokonale přizpůsobeni k letu, mezi protaženým 2.-5. prstem přední končetiny mají neosrstěnou letovou blánu, táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám (u některých druhů až k ocasu), zadní nohy zakloubeny obráceně, orientují se ultrazvukovými signály o kmitočtu 40 až 90 kHz (echolokace), kaloň malajský, vrápenec malý, vampýr dlouhojazyčný, upír obecný, netopýři (velký, hvízdavý, rezavý, večerní, ušatý)
• Řád: Tany (Tupaioidea = Scandentia)mají velmi dobrý zrak a oproti hmyzožravcům vyvinutější mozek, vývojový stupeň mezi hmyzožravci a poloopicema, tana obecná
• Řád: Primáti, Nehetnatci (Primates)- vznikli ve svrchní křídě, redukce čichu a zdokonalení oka, mají vyvinuté klíční kosti, pětiprsté končetiny, mimořádně pohyblivý ramenní kloub, zápěstí i kloub loketní

Podřád:Poloopice (Prosimiae)na prstech jsou drápy, pouze na palci je vyvinutý nehet, mají 36 zubů, lemur kata, ksukol, outloň váhavý, komba ušatá, nártoun celebeský

Podřád:Opice (Anthropoidea = Simiae)na všech prstech mají nehty,obličejová část je zkrácena,oči směřují dopředu,redukce čichu

Nadčeleď:Ploskonosí –široká nosní přepážka, vyspělý sociální život, kosman bělovousý, malpa kapucínská, vřešťan rezavý, chápani

Nadčeleď:Úzkonosí- úzká nosní přepážka, zorná pole obou očí se překrývají (mají stereoskopické vidění), samice mají menstruační cyklus, pavián pláštíkový, kočkodan zelený, makak rhesus, guerézy, hulman posvátný, magot bezocasý

Nadčeleď:Lidoopi a lidé (Hominoidea)- společný základ s úzkonosými opicemi

Čeleď:Gibboni- stromoví lidoopi s mimořádně dlouhýma rukama, nemají ocas, gibbon lar,

Čeleď :Šimpanzovití:znaky blízké člověku, vyspělé sociální chování,šimpanz učenlivý,gorila,orangutan,

Čeleď:lidé (Hominidae), od konce třetihor (asi 14 milionů let), Ramapithecus, Australopithecus, Paranthropus, člověk zručný, člověk dělný, člověk vzpřímený, člověk neandrtálský ,člověk moudrý (žijící druh),

• Řád: Chudozubí (Edentata)-redukce skloviny, příp. chrupu,

Lenochodi- nápadně pomalý pohyb, zmenšení mozkovny a mozku, všechny zuby stejné a bez skloviny, kolísavá tělní teplota 28°- 35°C, 6 – 9 krčních obratlů, lenochod tříprstý

Mravenečníkovití-bezzubé čelisti, mravenečník velký

Pásovcovití- mají nápadný krunýř, tvořený kostěnými pásy škárového původu,i přes 100 nerozlišených zubů,pásovec devítipásý

• Řád: Hlodavci (Rodentia)1800 druhů, často dochází k přemnožení, chrup s trvale dorůstajícími řezáky

Čeleď Veverkovití- veverka obecná, svišť horský, sysel obecný

Čeleď Bobři- živí se lýkem listnatých stromů, nepřemnožují se, bobr evropský (u nás vyhuben koncem první poloviny 18. stol.)

Čeleď Křečkovití- asi 570 druhů, mají 16 zubů, křeček polní, křeček zlatý, lumík norský, hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní, pískomilové, nutrie říční, ondatra pižmová

Čeleď:Myšovití- chybí špičáky a třenové zuby, myšice (křovinná, lesní, temnopásá), myška drobná, myš domácí, potkan, krysa obecná

Čeleď Plchové- plch lesní, plch velký, plšík lískový

Čeleď Slepcovití- oči mají přerostlé kůží

Čeleď:Dikobrazi-dikobraz evropský

Čeleď:Morčatovití-morče divoké, kapybara, činčila vlnatá

• Řád: Šelmy (Carnivora)nemají vyvinuty klíční kosti a slepé střevo,téměř po celém světě, poslední třenák horní čelisti a první stolička v dolní čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky

Čeleď Medvědovití- největší pozemní šelmy, nemají mimické svalstvo, ocas je zakrnělý

medvěd hnědý, medvěd lední, medvídek mýval, panda velká

Čeleď:Lasicovití = Kunovití-lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní, kuna lesní, tchoř tmavý, fretka, sobol asijský, norek americký, skunk smradlavý, rosomák, jezevec lesní, vydra říční

Čeleď:Cibetkovití-cibetka africká, ženetka evropská, promyka ichneumon, promyka mungo

Čeleď:Hyeny-mají mimořádně silné žvýkací svaly-hyena skvrnitá

ČeleďKočkovití-mají ostré zatažitelné drápy- kočky (domácí, divoká, plavá), rys ostrovid, lev pustinný, tygr džunglový, levhart skvrnitý, jaguár americký, puma americká, irbis horský, gepard štíhlý

Čeleď:Psovití- kořist loví štvaním, žijí ve smečkách,liška obecná, liška polární, fenek berberský, psík mývalovitý, mývalovec kuní, vlk, šakal obecný, kojot prériový, pes dingo, pes domácí

Čeleď Ploutvonožci (Pinnipedia)mají společné předky s medvědovitými šelmami, většina vázána na moře, pouze dva druhy jezerní, pětiprsté končetiny přeměněny ve veslovací ploutve, zadní končetiny plní fci. ploutve ocasní všechny zuby hrotité

Čeleď:Lachtanovití = Lvouni,lachtan ušatý

Čeleď:Tuleňovití- tuleň obecný

Čeleď:Mrožovití- mrož lední (jediný druh)

• Řád: Zajícovci (Lagomorpha)-mají stále dorůstající řezáky po celém povrchu kryté sklovinou (celkem 4), špičáky chybí, požírají a opět tráví své výkaly = cekotrofie

Čeleď: Pišťuchovití-především v třetihorách,pišťucha horská

Čeleď:Zajícovití- zajíc polní, zajíc bělák, králík divoký

• Řád: Chobotnatci (Proboscidae)největší suchozemští savci (3-5 tun), chobot vzniká srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem, řezáky horní čelisti přeměněny v kly (až 2 m), lebka odlehčená pneumatizovanými kostmi, kožní žlázy chybí, mají vynikající paměť, mamut, mastodont, slon africký, slon indický
• Řád: Ochechule (Sirenia)přední končetiny přeměněny na pádlovité ploutve, zadní zakrněly, koroun bezzubý (vyhuben člověkem), moroň indický, kapustňák širokonosý

 

• Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)palec a klíční kost chybí, obličejová část lebky silně protažena, mají velké slepé střevo a dlouhou trávící soustavu,varlata zůstávají v pánevní krajině (u koňovitých sestupují do šourku ),velmi vyvinutý je čich

Čeleď:Tapírovití- tapír jihoamerický

Čeleď:Nosorožcovitímají tři prsty,nosorožec dvourohý, nosorožec indický, nosorožec bílý

Čeleď:Koňovití- kůň Převalský, tarpan (v 18. stol. vyhuben), kůň starokladrubský, osel africký, poloosli, zebra stepní

• Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)nemají klíční kost ani 1. prst

Nepřežvýkavci (Nonruminatia)mají úplný chrup

Prasatovití- mají štětinatou srst, jsou všežravý, horní pysk proměněn v rypák, samci mají mohutné kly,prase divoké, prase bradavičnaté, babirussa celebská, pekari páskovaný

Hrochovití-hroch obojživelný

Mozolnatci (tylopoda)-mají složený žaludek-velbloud dvouhrbý, velbloud jednohrbý, lama vikuňa, lama guanaco

Přežvýkavci (Ruminantia)žaludek ze 4 částí: bachor, čepec, kniha, slez ,horní řezáky mají v různé míře redukovány, tenké střevo je mimořádně dlouhé (u krávy až 60 m)

Jelenovití samci mají kostěné parohy (u sobů i samice),jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný, sob polární, los evropský

Žirafovití- žirafa mramorovaná, okapie pruhovaná

Turovití –obě pohlaví mají rohy pokožkového původu, nemají řezáky ani špičáky, antilopa losí, buvolec stepní, gazela Thompsonova, kudu velký, přímorožec arabský, pakůň žíhaný, voduška velká, antilopa nilgau, sajga tatarská, kamzík horský, kozy (domácí, bezoárová, šrouborohá), kozorožec horský, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, pratur indický, tur gaur, tur banteng, tur gayal, yak divoký, zubr evropský, zubr bison

• Řád: Kytovci (Cetacea)nejsou schopni života mimo vodu, tělo zcela lysé, nemají klíční kosti, potní a slinné žlázy,příbuzní s řády dnešních sudokopytníků(stavba žaludku,urogenitální soustavou,chromozomů),čich zredukován,sluch dokonalý,vnější zvukovod zarostlý kůží,adaptace pro dlouhé potápění,většinou žijí ve skupinách, 2 mléčné bradavky v hlubokých brázdách po stranách pohlavního otvoru,mládě se rodí ocasem napřed,matka je vynese k hladině k prvnímu nadechnutí,

Podřád:Ozubení- dýchací otvor na temeni hlavy,komunikují pro člověka slyšitelnými zvuky a ultrazvuky ,schopni hydrolokace

delfín obecný, delfín skákavý, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, narval jednorohý

Podřád:Kostnicovci- místo zubů mají jemné rohovité listy( zuby mají jen v embryonálním stadiu nebo těsně po narození,neprorážejí ale dásně)Zachycují plankton a propouštějí vodu,

plejtvák obrovský, velryba grónská

Význam savců:Savci byli po celou existenci lidstva potravou člověka případně jeho konkurenty. Využití savců pro potřeby člověka nabylo významu, když člověk objevil výhody jejich domestikace.Volně žijící savci jsou dnes součástí promyšlené péče o krajinu.druhová skladba v ekosystému je ovšem pozměněna. Ve snaze udržet vysoké stavy užitkové zvěře byly podstatně sníženy stavy šelem,které jsou přirozenými regulátory početnosti druhů.Součastná tendence v chráněných územích směřuje k ponechání stavu blízkého přirozenému vývoji.