Národní hospodářství

= ekonomika státu, hospodářství celé země (všech podniků, domácností a státních institutů)

 

Hospodářské činnosti

= činnosti, které směřují k uspokojování lidských potřeb

• zajišťují se hlavně v podnicích a v domácnostech
• podnik = obchodní závod
• domácnost – provádí výkony malého rozsahu, které jsou určeny pro zajištění života členů domácnosti

 

Subjekty národního hospodářství

1. stát
2. domácnosti
3. organizace

 

členění:

1. podle zaměření a způsobu hospodaření
   1. ziskové organizace (= výdělečné) = podniky

• cíl: dosažení zisku (konkrétní, dá se změnit)
• náklady – vynaložené prostředky v peněžním vyjádření
• výnosy – obdržené prostředky v peněžním vyjádření

2. neziskové organizace (= nevýdělečné)

• školy, nemocnice, armáda, soudy, vláda
• cíl: zlepšovat úroveň společnosti (není konkrétní, nedá se měnit)
• hospodaření – příjmy a výnosy

1. podle vlastnictví majetku
   1. soukromé organizace

• hospodaří s majetkem, který je v soukromém vlastnictví (živnost, obchodní společnosti)

2. družstvo

• hospodaří s majetkem členů družstva, kteří dávají majetek do skupinového vlastnictví, tedy, do vlastnictví družstva

3. státní organizace

• hospodaří s majetkem, který je ve vlastnictví státu (Česká pošta, s. p., Lesy ČR, s. p.)
  1. státní podniky
  2. státní neziskové organizace (organizační složky státu, příspěvkové organizace, územně samosprávní celky)

4. ostatní neziskové organizace

• typy PO podle OZ (korporace, fundace, ústavy)

 

Potřeby

• požadavky lidí (člověk si uvědomí nedostatek)

 

Druhy:

1. podle toho, k jaké stránce lidské osobnosti se vztahuje:
2. fyzické (jíst, bydlet)
3. duševní (přátelství, kulturní zážitek, svoboda)
4. podle toho, kolika se týká lidí:
5. individuální (turista se chce ve městě najíst)
6. kolektivní (stravování v MŠ, ZŠ)
8. hlavní (učebnice)
9. doplňkové (cvičebnice)

 

Rysy:

• každý člověk může mít jiné potřeby
• potřeby se mění (vyvíjejí) a rostou
• potřeby jsou hnacím motivem lidské činnosti a tedy základem celé ekonomiky
• proces uspokojování potřeb nelze nikdy ukončit – uspokojení jedné potřeby vytváří další potřeby

 

Prostředky uspokojování potřeb:

• lidé uspokojují své potřeby spotřebou statků a služeb

 

Statky

= produkty lidské práce nebo přírody, které uspokojují potřeby svou hotovou formou

 

1. podle podstaty

• hmotné – věci (auto, potraviny, …)
• nehmotné – znalosti, dovednosti, vlastnosti, nadání a duševní výtvory člověka

1. podle použití

• spotřební – slouží ke konečné spotřebě (šicí stroj v domácnosti)
• kapitálové – slouží k další hospodářské činnosti, k výrobní spotřebě (šicí stroj v továrně)

 

Existují statky a služby veřejné – získáváme je zdarma, poskytuje je stát, prostředky získává z daní.

 

Služby

= cizí činnosti, které uspokojují potřeby svým průběhem

 

1. věcné – obnovují nebo zlepšují věci (vyčištění kabátu v čistírně)
2. osobní – působí přímo na naší osobu (manikúra, masáž)

 

Životní úroveň

= stupeň uspokojování potřeb

– zahrnuje se do ní:

1. nákup statků a služeb
2. poskytnutí veřejných statků a služeb
3. úroveň životních podmínek

Uspořádání národního hospodářství

(=struktura)

 

1. odvětvová struktura

odvětví = část NH, kterou tvoří podniky s podobnou hlavní činností

1. výroba – dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, zemědělství, lesní hospodářství, rybolov
2. obchod
3. služby – doprava, pošty a telekomunikace, pohostinství a ubytování, peněžnictví a pojišťovnictví
4. veřejná správa – obrana, zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení
5. sektorová struktura

• členění podle toho, jak mají podniky blízko k přírodním zdrojům:

1. primární
   • má nejblíže k přírodním zdrojům
   • čím je ekonomika vyspělejší, tím je podíl produkce tohoto sektoru na celkové produkci nižší (týká se i zaměstnanosti)
   • lesní hospodářství
2. sekundární
   • zabývá se zpracováním toho, co vyprodukuje primární sektor
3. terciální
   • patří sem služby
   • pojišťovnictví, bankovnictví, doprava, telekomunikace, zdravotnictví
   • čím je ekonomika vyspělejší, tím je podíl produkce tohoto sektoru na celkové produkci vyšší (týká se i zaměstnanosti)
4. kvartární
   • věda

 

Národní hospodářství řídí:

1. Parlament ČR – má zákonodárnou moc, vydává např. obchodní zákoník, daňové zákony, zákoník práce, …
2. Vláda – má výkonnou moc, její členové ministři a ministerstva ovlivňují NH
3. Krajské úřady – řídí výstavbu, zdravotnictví, školství …v regionu
4. Česká národní banka = centrální banka (má vliv na činnost ostatních bank)

 

Podniky v NH:

1. malé (do 50 zaměstnanců)
2. střední (do 500 zaměstnanců)

• rychle reagují na potřeby trhu
• pokrývají mezery v oblasti, ve které se velkým podnikům nevyplatí podnikat

1. velké (nad 500 zaměstnanců)

 

monopol = 1 podnik ovládá celé odvětví, má výsadní postavení

dominantní postavení = velký podnik obsadí velkou část trhu nebo většinu trhu

 

 

Ekonomické systémy

• jsou 3 a liší se tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky

 

Základní ekonomické systémy	Ekonomický systém
	zvykový	příkazový	tržní
1. Co a kolik se bude vyrábět	Rozhoduje náčelník kmene na základě zkušeností předchozích generací.	Subjektivně rozhoduje úzká skupina lidí, která má moc (politickou či vojenskou).	Objektivně řeší tržní zákony	Zákon nabídky a zákon poptávky.
2. Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět?
3. Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí?	Podle potřeb členů kmene.	Podle pravidel daných toutéž skupinou lidí.		Zákon úspěšnosti na trhu

 

• centrálně plánovaná ekonomika patří do příkazového ekonomického systému
• smíšeny ekonomický systém = kombinace tržního a příkazového systému (státní regulace)

 

Měření výkonnosti národního hospodářství

2 nejdůležitější ukazatelé:

 

Hrubý domácí produkt (HDP)

= souhrn statků a služeb (vyjádřený v penězích) vytvořený za určité období (zpravidla za rok) výrobními faktory na území státu bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany nebo cizinci (započítává se do něj i produkce vytvořená zahraničními podniky na území našeho státu – např. Siemens, Nestlé, …)

• tento ukazatel je počítán na územním principu (otázka kde) a používá se v Evropě

 

Hrubý národní produkt (HNP)

= souhrn statků a služeb (vyjádřený v penězích) vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušného státu bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí

• tento ukazatel je počítán na národním principu (otázka kdo) a používá se v Severní Americe

 

v ČR se používá jako základní ukazatel měření výkonnosti NH HDP

 

použití HDP:

1. srovnávání s HDP jiných států
2. srovnání v čase

• poměrný ukazatel vývoje = HDP srovnávaného roku  * 100

HDP předchozího roku

• příznivý vývoj – růst HDP o 2-3 % ročně
• velmi příznivý – růst HDP o 4-5 % ročně

1. jako měření pro srovnání životní úrovně

 

 

HDP může být:

nominální

• udává se v běžných cenách, tedy v cenách aktuálního roku
• zahrnuje inflaci

reálný

• udává se ve starých cenách, tedy v cenách stejného roku
• používá se pro vyčíslení přírůstku HDP

 

metody výpočtu HDP:

1. výdajová

–   sčítají se výdaje na:

1. spotřebu domácností (výdaje občanů za oblečení, potraviny, předměty dlouhodobé spotřeby)
2. investice soukromých domácích podniků (výdaje na stroje, budovy, technologie, materiál, suroviny)
3. spotřeba vlády a neziskových organizací (výdaje na obranu, zdravotnictví, školství)
4. čistý vývoz (rozdíl mezi vývozem a dovozem)
1. důchodová

• vychází z rozdělování
• sčítají se:

1. mzdy a platy (dostávají zaměstnanci) včetně dalších nákladů na zaměstnance – SP a ZP
2. renty (dostávají majitelé půdy)
3. čisté úroky (= přijaté – vyplacené) = finanční kapitál (dostávají majitelé kapitálu)
4. zisky = reálný kapitál (dostávají majitelé kapitálu)
5. odpisy
6. nepřímé daně

obě metody výpočtu HDP => stejný výsledek

 

HDP zahrnuje nepřesnosti => neobjevuje se v něm:

1. netržní produkce = statky a služby, které si lidé vyrobili pro vlastní spotřebu
2. statky a služby, které prošly nelegálním trhem

1. šedá ekonomika = příjmy a nezdaněná práce
2. černá ekonomika = příjmy a trestné činnosti, z prodeje drog, …

 

Hospodářský cyklus

• hospodářství se nerozvíjí rovnoměrně
• s určitou pravidelností se střídá pokles a růst HDP, tento vývoj HDP se nazývá hospodářský cyklus
• cyklicky se nevyvíjí pouze národní ekonomiky, ale i světová ekonomika
• výkyvy hospodářského cyklu jsou způsobeny nesouladem mezi růstem produkce a růstem množství peněz v oběhu

 

2 fáze hospodářského cyklu:

1. růst = expanze

• nabídka převyšuje poptávku
• dochází k růstu HDP alespoň za 2 čtvrtletí po sobě, poptávky (i poptávky po práci), cen a výroby

1. pokles = recese

• jestliže se jedná o nepřetržitý pokles HDP alespoň 2 čtvrtletí po sobě
• dochází k poklesu HDP, poptávky, produkce, k růstu nezaměstnanosti
• pokud se jedná o větší pokles HDP nebo o pokles dlouhodobý -> deprese = krize

 

hospodářský cyklus = střídání expanze a recese

 

vrchol

= místo, kde se expanze zastaví

• dojde k zlomu – expanze zpomaluje
• nejvyšší úroveň všech důležitých ukazatelů
• růst nabídky narazí na hranici produkčních možností ekonomiky
• růst cen narazí na koupěschopnost obyvatelstva

 

dno

= místo, kde se recese zastaví

• nejnižší bod