Starověké Řecko

Mínojská Kréta (asi 3 000-1 500 př.n.l.)
Mínojská kultura starověké Kréty je nám stále v mnoha ohledech záhadou. Původ obyvatel Kréty je neznámý, jejich styl
písma Lineární písmo A a jazyk je doposud nerozluštěn. Z tohoto důvodu zůstává hlavním zdrojem informací
archeologie a řecké báje a pověsti.
 vládl král a jeho úředníci, starali se o administrativu, ekonomii
 hlavním zdrojem příjmů byl obchod, což předpokládá silné námořnictvo a rozvinutá řemesla
 Kréta ovlivňovala okolní oblasti – Řecko na ní bylo závislé, řečtí chlapci bráni jako otroci, služebnictvo
 městské státy – palácové hospodářství
o paláce – nejznámější Knóssos, Faistos – rozlehlé, složitý
systém – Řekům mohli připomínat labyrint
o paláce nebyly opevněny, obranu obstarávalo námořnictvo
o splachovací záchody, koupelny, kanalizace
o ústřední topení
o fresky
o uprostřed dvůr – obřadiště – aréna pro tanec s býky
 uctívání býků – tanečníci, akrobati tancují
kolem býků, skáčou přes ně
 ženy rovnoprávné s muži – velká sociální
prestiž
 kolem roku 1 500 př.n.l. nejspíše oslabilo
krétské státy mohutné zemětřesení.
Řekové využili příležitosti, zbavili se
krétské nadvlády a dostali oblast pod svou
kontrolu.
Mykénské Řecko (1 600 – 1 100 př.n.l.)
 první trvalé osídlení oblasti Peloponésu kolem roku 3 000 př.n.l., pod vlivem Kréty
 1 900 př.n.l. příchod řeckých kmenů Achájů ze severu
 kočovné kmeny, zaostalé, ničí starší osídlení
 přejali kulturu a životní styl dobyté oblasti, vyvinuli svůj vlastní styl písma Lineární B – inspirované Lineárním
písmem A z Kréty, používá však řečtinu
 1 600 př.n.l. počátek Mykénské kultury
 pod vlivem Kréty, ale staví rozlehlé opevněné paláce
 opevnění z velkých kamenných bloků
 používali kovy, bronz, železo
– 2 – STAROVĚKÉ ŘECKO
 obchodovali se Sýrií, Itálií, Egyptem
 ve 12. století mykénská civilizace z neznámých důvodů zaniká
 1 100 př.n.l. příchod kmene Dórů ze severu, vypudili mnoho původních obyvatel, řecká kultura se rozšířila po
egejské oblasti, pobřeží Malé Asie a na Kypru
Homérské Řecko (Doba temna) 1 100 – 800 př.n.l.
Z archeologických nálezů víme, že pompézní architektura, rozvinutá řemesla a lineární písmo mykénské kultury zaniklo.
Přišla nová vlna nájezdníků – obzvláště Dórů. Ti byli zaostalejší. Města zanikla, lidé žili na vesnicích a hlavním zdrojem
obživy se stalo opět zemědělství. Vládli králové a šlechta. Král (basileus) býval obvykle vůdcem nově příchozího kmene
a šlechta se formovala z jeho nejlepších bojovníků. Těm král přiděloval půdu na nově ovládnutých územích. Politický a
hospodářský vliv šlechty byl tedy založen na vlastnictví půdy. Ostatní příslušníci kmene se stali svobodnými,
plnoprávnými občany. Obvykle se živili jako rolníci.
Hlavním zdrojem poznatků o tomto období jsou Homérovy eposy Ilias a Odysea, sepsané kolem roku 800 př.n.l. . Jsou
sice dějově položeny do dřívějšího mykénského období, ale podávají mnoho cenných informací o tehdejší společnosti a
jejích hodnotách. Příběh Trójské války může pomoci objasnit původ řeckého osídlení pobřeží Malé Asie.
Ke konci doby temna přišly důležité změny. Většina těchto změn se odehrála díky a během Velké řecké kolonizace.
 Objevila se první města a městské státy – Poleis (singulár Polis)
 Pro lepší administrativu řecké státy přijaly fénický styl abecedy, ale s řeckými písmeny
 Obchod a řemesla hrály důležitější roli
 Měnil se systém vlády, protože hospodářská síla už nebyla založena výhradně na držení půdy
Velká řecká kolonizace (1100 – 500 př.n.l.)
 Důvodů pro řeckou kolonizaci
bylo více. První vlna souvisela s
nedostatkem půdy. Během ní byly
osídleny ostrovy v egejské oblasti
a pobřeží Malé Asie. Dalšími
důvody bylo přelidnění, sociální
nerovnost, obchodní zájmy.
 Řecké kolonie byly založeny na
Sicílii a v jižní Itálii (Magna
Graecia), jižní Francii, Španělsku,
severní Africe, kolem Bosporu a
Černého moře
 Mateřské město – Metropolis –
udržovalo kontrolu nad nově
založenými městy (apoikia)
 Pro udržení kontroly bylo nutné námořnictvo
 Díky obchodu se do městských států dostalo více zboží
 Majitelé lodí, loďaři, obchodníci a řemeslníci díky kolonizaci bohatli
 Hospodářská síla na kolonizaci zbohatlých lidí nebyly založena na pozemkovém vlastnictví a brzy se začali
domáhat politické moci odpovídající jejich postavení
 Díky těmto třenicím mezi šlechtou a ostatními se začaly objevovat nové formy vlády
– 3 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Formy vlády
Monarchie – monarcha
Oligarchie – oligarchové
Aristocracie – aristokraté
Democracie – demokraté
Anarchie
Tyranie – tyran
monos = jeden
arkho = vláda
oligoi = několik
aristos = nejlepší
kratos = síla
demos = lid
anarkho=bezvládí
Státu vládne král, člen královské dynastie.
Státu vládne skupina vlivných lidí, kteří nepochází
pouze z urozených rodin.
Vláda a neomezená moc je dána jednomu člověku, i
když na ni nemá legální nárok.
Moc ve státě patří lidu, který si vybírá své zástupce
pro plnění vládních funkcí.
Vypadá to, že nevládne nikdo. Stát se nachází
v poměrně dokonalém chaosu.
Vláda připadá členům urozených rodin.
Archaické období (800 – 500 př.n.l.)
Během tohoto období se zformovala většina významných městských států – poleis. Nejvýznamnějšími městskými státy
byly Athény, Sparta, Théby, Korint, Megara. Kromě Sparty prošly podobným vývojem. Původní vesnické osídlení se
měnilo ve větší politické celky – poleis. Společnost a formy vlády se také postupně měnily a vyvíjely.
Starověké Athény
Původně království, spravované králi. V polovině 8. století se ujali vlády Eupatridé (šlechta, vlastníci půdy)
 9 nejvyšších úředníků – Archontů
o Jmenováni na jeden rok
o Velitelé armády a náboženští vůdci
o soudci – výklad zvykového práva
 Areopagos – rada starších
o Poradní orgán archontů
o Soudní tribunál
o Stará se o zahraniční vztahy
o Jmenují úředníky
Athény se neúčastnily první vlny kolonizace, a proto zde nedochází k ranné tyranidě jako ve většině ostatních států.
Konflikt mezi šlechtou a dalšími svobodnými občany přesto sílil.
Drakónovy zákony (621 př.n.l.) – soubor velice tvrdých zákonů, Archont Drako věřil, že tato přísnost je dostatečnou
prevencí možných nepokojů.
– 4 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Solónovy reformy (594-593 př.n.l.)
Solón byl jmenován archontem s výjmečnými pravomocemi, jehož úkolem bylo nalézt kompromis mezi znesvářenými
společenskými třídami – šlechtou a zejména prosperujícími obchodníky.
Zrušil dlužní otroctví (pokud jste nebyli schopni splatit svůj dluh, byli jste se svou rodinou prodáni do otroctví)
 Nová ústava, rozdělil společnost do čtyřech tříd podle výše majetku, nejbohatší – nejen šlechta – mohli
zastávat úřad archontů. Tento krok však uspokojil pouze nejbohatší vrstvy.
 Všichni svobodní občané se mohli účastnit shromáždění – eklésia
Peisistratova tyranie (546 – 510 př.n.l.)
Touto cestou se měly urovnat nekončící spory mezi šlechtou a ostatními.
 Omezil moc šlechty
 Podporoval drobné rolníky
 Podporoval umění – doba rozkvětu Athén
 Jeho synové Hippias a Hipparchos nebyli tak úspěšní, svrženi 510 př.n.l. začátek republiky
Kleisthénovy reformy (509 – 508 př.n.l.)
Kleisthénovými refomami začíná Klasické období
 Nová ústava – rozdělil obyvatele do skupin podle místa bydliště
 Nové obvody 10 Fýl s přibližně stejným počtem obyvatel. Každá fýla se dělila na 3 Tritie (1 městská, 1
pobřežní, 1 vnitrozemí)
 Nova vláda – Rada 500 – 50 členů z každé fýly, schvaluje veškeré zákony, každý den jiný předseda (=
premiér)
 Shromáždění lidu Eklésia – účastnit se mohou všichni svobodní muži, hlasují o nových zákonech
 Nezávislé soudnictví Heliaia
 institut Ostrakismu
11. – 8. století Athény monarchií
8. – 6. století – vláda aristokracie
621 Drakónovy zákony
594 Solónovy reformy
546 Peisistratova tyranie
509 Kleisthénovy reform
Starověká Sparta
Společenské třídy
Dórové ovládli Peloponés a podmanili si původní obyvatelstvo této oblasti. Sparťané se nikdy nesmísili s původním
obyvatelstvem, a tak se ve starověké Spartě zformovaly tři společenské třídy.
 Sparťané – plnoprávní, profesionální, nebo vysloužilí vojáci (bylo jich v prvních letech kolem 9 000, po všech
válkách v pátém století zbylo asi 1 000 Sparťanů)
 Perioikové – cizinci, zabývají se řemesly a obchodem, omezená práva
 Helóti – otroci, původní obyvatelé, přidělováni jako vlastnictví Sparťanům společně s příděly půdy, na které
pracují (kolem 400 000)
– 5 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Forma vlády:
 2 králové (král = basileus), vojenští velitelé, nejlepší a nejzkušenější vojáci
 Gerusia – rada starších – 28 starých moudrých mužů (starších 60 let) + 2 králové, navrhují nové zákony, poradní
orgán králů
 5 Eforů – dohližitelé, výkonná moc, právo odvolat krále, vedou shromáždění lidu
 lidové shromáždění – mohou se účastnit všichni plnoprávní Sparťané, schvaluje zákony
Vojenská demokracie
Sparťané byli neustále ve stavu vojenské pohotovosti – připraveni na válku. Hlavním důvodem byla neustálá hrozba
povstání Helótů. Životní styl a výchova Sparťanů byla proto zaměřena vojensky.
 Půda byla rozdělena na díly stejné rozlohy a přidělena Sparťanům spolu s Helóty, kteří na ni pracovali a
zajišťovali produkci potravin.
 Každý rok se příděly půdy měnily.
 Všichni Sparťané byli rovnoprávní.
 Sparťanům nebylo dovoleno prodat svůj příděl půdy.
 Všichni spartští muži byli profesionální vojáci, nejlepší řecká pěchota – Hoplité
 Sparta nikdy nebyla opevněna, vojáci byli hradbami městského státu
Vojenská výchova
o Miminka byla prohlédnuta, jestli jsou dostatečně silná
o Chlapci žili se svými matkami do 7 let, poté od 7do 30 společně v kasárnách
o Přísná disciplína, výcvik, podněcováni k nenávisti k Helótům
o Vojenská služba od 20 do 60 let
o Sňatky povinné, ale téměř žádný rodinný život, většinu času tráví muži spolu v kasárnách
o Dívky – hlavní úkol být zdravé a rodit zdravé, silné děti
Řecké náboženství
Řecké náboženství bylo polyteistické a antropomorfní. To znamená, že řečtí bohové jednali a vypadali jako lidé – hádali
se, kuli pikle, měli děti, manipulovali lidmi. To, že bohové vypadali jako lidé, je důležité pro pochopení hlavní podstaty
řecké kultury – glorifikace člověka, jeho úspěchů, těla. Pokud bohové jednají jako lidé, lidé se stávají sami bohy –
oslavují sami sebe.
Legendy o řeckých bozích nám mohou pomoci pochopit vývoj řecké společnosti.
 První generace bohů
Na počátku byl chaos. Poté Gaia (země) měla 12 dětí (obrů) s Uranem (nebesy). Gaie se nelíbila krutost s jakou
Uranos zacházel se svými dětmi a přemluvila jednoho ze svých synů Krona (Kronos), aby Urana svrhnul. To se
mu podařilo, ale Uranos ho proklel, že jeho osud bude stejný.
 Druhá generace bohů
Kronos byl hlavním bohem. Zlatý věk, žádné války, žádné konflikty. Kronos měl 6 dětí s Rheou. Pamatoval na
kletbu svého otce a spolknul pět ze šesti dětí. Posledního Dia (první pád Zeus) Rhea ukryla, přežil a nakonec
svrhl Krona.
– 6 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Zeus stvořil lidi – několik generací, fází vývoje
o Stříbrný věk – lidé bojují, zabíjí se navzájem
o Bronzový věk – věk válečníků
o Věk Héroů – bohové manipulují lidmi
o Železný věk – války, destrukce
o Nový věk
Hlavní řecká božstva:
Zeus
Poseidón
Hádés
Héra
Apollón
Artemis
Athéna
Afrodíté
Hélios
Hermés
Dionýsos
Kultura archaického období
Řecká kultura archaického období úzce souvisí s náboženstvím. Většina forem umění se inspiruje řeckými mýty a
legendami a zobrazuje hrdiny jako Proméhea, Héracla, Thésea, Achilla, Odyssea a jejich příběhy.
Literatura:
 Ilias a Odysea – nejznámější herojské eposy sepsané Homérem, 8. století př.n.l.
 Hésiodos – Theogonia – mýty o stvoření světa a bozích
 Práce a dny – zdůrazňuje ctnosti prostého venkovského života v kontrastu s chamtivostí šlechty
 Lyrické básnictví: Archilochos, Alkáios, Sapfó vyjadřuje individualismus (trend sílící s rozvojem městských
států)
 Třetí generace bohů
Filozofie:
 přírodní filozofie, jónští filozofové z Milétu, Thales, Anaximandros, Anaximenes – pátrají po hlavním principu
naší existence, původu světa – 4 elementy (voda, vítr, oheň a země)
 Herakleitos z Efezu, hlavní princip oheň, boj protikladů
 Pythagoras – základem všeho je číslo
Malířství:
 Geometrický styl – vázy – geometrické ornamenty, schematizovaní lidé,
zváířata
 Orientální vlivy – černofigurová keramika později červenofigurová
keramika
Sochařství:
 Vliv monumentálního egyptského sochařství, nevyjadřuje žádné emoce
 Typické sochy – mladík kúros, dívka koré
Architektura:
 Nejtypičtější kamenné chrámy, stavěné ve třech stylech dórský, jónský, a korintský
– 7 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Nejednalo se pouze o sportovní klání, jak jej známe z nejznámějších her v Olympii. Také se pořádaly jezdecké a
umělecké soutěže (básnické, múzické, taneční a řečnické – nejslavnější v Athénách)
776 př.n.l. první hry v Olympii, které se potom konaly ob čtyry roky. Po dobu konání her byl vyhlášen mír, aby
se her mohli zúčastnit nejlepší atleti ze všech městských států. Nejprestižnější hry. Vítězové her se těšili velké
popularitě.
Disciplíny: běh (na stadiónu), pětiboj (běh, skok, hod diskem, hod oštěpem, zápas), volný styl, ‘box’, běh ve
zbroji, jízda na koni, závody čtyřspřeží
Klasické období (500 – 338 př.n.l.)
Toto období můžeme rozdělit na čtyři hlavní části: Řecko-perské války, Periklovy Athény, Peloponéskou válku, a krizi
městských států.
Řecko-perské války (499 – 449 př.n.l.)
Jónské povstání
 řecká města v Malé Asii povstala pod vedením Milétu proti perské vládě, daním, cizím vojenským posádkám
v jejich městech
 Athény poslaly pomoc
 Peršané povstání potlačili a rozhodli se potrestat Athény za jejich pomoc
Dareios Veliký proti Athénám
 492 př.n.l. perské loďstvo zničeno v bouři
 490 př.n.l. bitva u Maratónu – Athéňané pod vedením Milthiada porazili Peršany
Olympijské hry:
Xerxes I. proti Řeckému spolku
Xerxes se rozhodl pro bezpečnější, ale delší cestu do Řecka, překročil Bospor a pochodoval na Athény
 480 př.n.l. bitva u Thermopyl, Sparťané pod vedením Leonida se snažlili zastavit Peršany, všichni padli
 Athény byly evakuovány, poté vypleněny a vypáleny Peršany
 480 př.n.l. námořní bitva u Salamíny – Athéňané pod vedením Themistokla porazili perské loďstvo
 479 př.n.l. bitva u Platají – Sparťané porazili perskou pozemní armádu
 Peršané opustili Řecko, Sparťané ukončili svou účast ve válce, dosáhli svého cíle odchodem Peršanů
Peršané proti Athénskému námořnímu
spolku
 Bojuje se v Egejském moři a
Malé Asii
 Athéňané se stali vůdci
námořního spolku se sídlem
a pokladnou na ostrově Délos
 449 př.n.l. – mírová smlouva
– řecká města v Malé Asii
získala nezávislost na Persii
– 8 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Athény za Perikla (443 – 429 př.n.l.)
Zlaté období demokracie
 Eklésia (lidové shromáždění) – zákonodárná moc, mohou se účastnit všichni plnoprávní muži nad 20 let
 Rada 500 – členové voleni na jeden rok, každá fýla 50 zástupců, vládne 1/10 roku, výkonná moc
 Úřady – práce na všech vládních úřadech byla placena, proto je mohli zastávat nejen bohatí
Nejdůležitější úřad bylo 10 stratégů – vojenští velitelé, ale díky Řecko-perským válkám de facto vláda Athén
(Periklés zastával úřad hlavního stratéga 14 let)
 Heliaia – porotní soudů, každoročně bylo vybráno 6000 Athéňanů, aby sloužili v porotách u soudů (porota měla
vždy lichý počet členů a její velikost závisela na závažnosti obvinění), porota rozhoduje o vině
 Zlaté období umění
Společnost
 Atheňané – plná politická práva, mohou zastávat vládní úřady
 Metoikové (sg. Metoikos)- cizinci žijící v Athénách, omezená práva, musí platit extra měsíční daň – metoikon
 Otroci – vlastnictví pánů, kupují se a prodávají na trzích, nemají svá příjmení, nesmí se ženit
 Ženy – plně podřízeny manželům, žily v oddělených částech domu, neúčastnily se politického rozhodování
Athénský námořní spolek
 Athény jej proměnily ve své impérium, ostatní členové se stali vazaly
 Athény se staly nejbohatším a nejsilnějším městským státem
 Rostla však opozice a zášť proti Athénskému monopolu
Pelopoéská válka (431 – 404 př.n.l.)
 Většina městských států pobouřena rostoucí hegemonií Athén – zformovaly Peloponéský spolek pod vedením
Sparty
 431 začátek války – obležené Athény oslabeny morem (Periklés zemřel na mor) a povstáními nespokojených
členů Athénského námořního spolku
 Athény silnější na moři, Sparta na souši, nerozhodné – 421 mír
 Athénští radikálové chtěli dosáhnout více – začali válku znova
 404 námořní bitva u Aigospotamoi – Athény poraženy, okupovány Spartou – Sparťané dosadili vládu 30 tyranů
Krize městských států (404 – 338 př.n.l.)
Městské státy oslabeny neustálými válkami, pokusy podmanit si ostatní státy
 404 – 371 hegemonie Sparty
 371 – 362 hegemonie Théb pod vládou Epaminóda
 362 – 338 není žádný hegemon – slabé státy, krize
Existovaly dva pohledy jak situaci řešit, oba reprezentovány slavnými řečníky:
Démosténés – obhajuje demokracii, male městské státy, tradiční hodnoty
– slavné řeči proti Filipovi Makedonskému – filipiky
Ísokratés – pro sjednocení států pod silným vůdcem – Filipem
 338 př.n.l. bitva u Chairóneie – Filip Makedonský porazil řecké státy
 337 př.n.l. Korintský spolek – federace řeckých států pod vedením Makedonie proti Persii
– 9 – STAROVĚKÉ ŘECKO
Helénistické období (338 – 0)
Řecká kultura se rozšiřuje po Perské říši – Helénistická kultura – řecká kultura, jazyk a životní styl se staly
dominantními na rozsáhlém území, zároveň jsou obohacovány různými vlivy.
Filip II. Makedonský (359-336 př.n.l.)
 Ovládl Řecko
 Reformoval makedonskou armádu – nova taktika, použití Falangy – čtverce o 16 řadách, vycvičeni k pohybu do
všech směrů, používjí dlouhé píky
 Shromáždil silnou armádu a byl připraven na invazi do Persie
 336 př.n.l. zavražděn
Alexandr Veliký (336 – 323 př.n.l.)
 Bylo mu 20 let když se stal králem – tvrdě potlačil povstání Théb a přiměl Řeky přidat se k jeho expedici do
Persie
 Porazil perského krále Dareia III. v několika bitvách (334 Granicus, 333 Issus) přestože jeho armáda měla pouze
kolem 50 000 mužů proti miliónové perské armádě
 332 př.n.l. vstoupil do Egypta – 331 př.n.l. založil Alexandrii
 331 př.n.l. rozhodující bitva u u Gaugamél – Dareius zavražděn svými generály na útěku z prohrané bitvy
 331 př.n.l. dobyl hlavní město Persie Susy a vypálil druhé hlavní město Perseopolis
 Babylón udělal hlavním městem své říše
 Alexandrova ambice byla ovládnout celý svět (jak mu předpověděli egyptští kněží), a tak pokračoval dále ve
směru na Čínu a Indii, ale musel se vrátit
 Alexandr zemřel v Babylónu v roce 323 př.n.l.
Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla na mnoho částí ovládaných jeho generály – následníky (diadochi).
Nejznámější byl Ptolemaios v Egyptě (království Ptolemaiovců), Seleukos v Sýrii a Persii (Seleukovská říše) a
Antigonos v Makedonii (království Antigonovců)
Kultura klasického a helénistického období
Hlavním znakem klasického řeckého umění je humanismus (glorifikace člověka, jeho těla a mysli), individualismus, a
materialismus. Je ale nutné podotknout, že to neznamená konzumní styl života, jak jej známe dnes. Řekové byli většinou
skromní, nežili v přepychu a nejvyšší poctou pro ně bylo plnit své občanské povinnosti a sloužit státu (ve Spartě to šlo až
do extrému)
Dalšími typickými znaky řeckého umění jsou vyváženost, harmonie a řád.
 Architektura:
chrámy, nejznámější Parthenón v Athénách na Akropoli, amfiteátry (skvělá akustika, největší i pro 12000
diváků)
 Sochařství:
Sochy znázorňující emoce, pohyb, napětí, perfektní anatomii
Feidiás (Parthenon, Zeus v Olympii), Myrón (Diskobolos), Polykleitos (Doryforos – ideální mladý muž)
– 10 – STAROVĚKÉ ŘECKO
 Divadlo:
tragédie Aischylos (Peršané, Oresteia), Sofoklés (Antigona, Král Oidipus), Euripidés (Medea, Ifygénie)
komedie: Aristofanés (Lysistrata)
 Filosofie:
Sofisté: otázky každodenního života, politiky, etiky, řečnictví – Gorgiás, Prothagorás, Sokratés
Platón (427-347) teorie idejí
Aristotelés (384-322) logika, etika, politika, fyzika – učitel Alexandra Velikého
 Historie:
Hekataios z Milétu – mýty o herójích, popis známých zemí
Herodotos (485-425) Řecko-perské války
Thukydidés (460-365) Peloponéská válka
Xenofón (430-355)
 Lékařství:
Hippokratés (5. století př.n.l.)- Hippokratova přísaha, vědecká medicína, snaží se najít důvod nemoci a nejlepší
způsob léčby