Buržoazní revoluce a jejich vliv na evropskou i americkou společnost

• Podstata buržoazních revolucí je spojena hlavně s prosazováním kapitalismu (poprvé se objevuje ve Florencii ve 14. stol).
• V průběhu 15. a 16. stol. se kapitalismus objevuje v nejvyspělejších zemích, jako bylo Nizozemí a Anglie.
• Úkolem buržoazních revolucí bylo zničit feudalismus, který bránil měšťanům získávat politickou moc. V závislých a koloniálních zemích je zaměřena také na dobytí národní nezávislosti. První buržoazní r. byla v Nizozemí a pokračovaly až do 20. stol.

Nizozemská buržoazní revoluce

• dnešní Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a část sever. Francie.
• Nizozemí bylo nejbohatší španělskou provincií. Jeho výnos převyšoval výnosy z ostatních držav, včetně Španělska. Zatímco Španělsko zůstávalo i přes bohatství, které mu plynulo ze zámořských kolonií, zaostalou feudální zemí, Nizozemí posilovalo tendence vedoucí ke kapitalismu.
• Nizozemí
  • 17 samosprávných provincií
  • volný svazek se společným generálním sněmem (právo povolovat daně)
  • každá provincie byla spravována stavovským shromážděním ze zástupců šlechty a měst, měla svého místodržícího, jeho radu a vlastní zákony
  • bohatlo ze zprostředkovatelského obchodu (zboží ze Španělska a Portugal do Antverp a odtud do celé Evropy)
  • dobré i zemědělství (nové technologie), vyspělé řemeslo (manufaktury na výrobu suken, krajek, střelných zbraní),
  • zisky z obchodu byly investovány do dalšího hospodářského rozvoje
• nákladná a málo úspěšná politika přivedla španělskou monarchii do krize
• Španělský král Filip II se snažil k sobě více připoutat nizozemské provincie, zvyšoval daně, omezoval pravomoc samosprávných orgánů, tvrdě začal pronásledovat stoupence reformace, mezi nimiž převažovali přívrženci Kalvínovi
• Počátky nizozemského odboje začali roku 1565
  • důvody náboženské, hospodářské (bída a hlad) a politické.
  • vytvořila se stavovská opozice – mírný odboj – bránila stavovské svobody, odpor proti absolutismu, berní politice a náboženské netoleranci, byla složena ze skupiny aristokratů v čele s princem Vilémem Oranžským
  • španělský král poslal do Nizozemí desetitisícovou armádu pod vedením fanatického katolíka vévody z Alby, proti němuž nemohli stavové postavit odpovídající vojenskou sílu
  • vévoda nastolil hrůzovládu (trvala 6 let), zavedl daně, popravy 100 000 lidí,

– emigrace obyvatel (i Vilém Oranžský)        připravovali zahraniční odboj

• vypukla celonárodní revoluce – odpor proti hrůzovládě, jsou vytvářeny partyzánské oddíly – tzv. Gézové, podle posměšného výroku jednoho z nepřátel ( „žebráci „).
• Gézové vytvořili dvě hlavní skupiny – mořští gézové a lesní.
• mořští gézové měli základny ve francouzských a hlavně anglických přístavech
• ke gézům se připojili radikální příslušníci drobné šlechty a v roce 1569 se postavil do jejich čela sám Vilém Oranžský
• roku 1572 se vylodili u města Brielle, vytvořili základnu revoluce – signál k povstání
• gézové napadali španělské lodě, které přiváželi zboží z kolonií – ztráty pro Španělsko
• taktika ochraných mořských hrází – záplavy, útočníci utonuli nebo se stáhli
• proti této lidové, národní válce nezmohl nic ani vévoda z Alby – požádal o propuštění
• V listopadu 1576 se konalo zasedání generálních stavů v Gentu – dohoda mezi severními a jižními provinciemi, tzv. gentská pacifikace (smíření ) o postupu proti Španělům mezi dosud španělskými a samostatnými provinciemi, proklamace spojenectví, ale zároveň odhaleny rozdílné zájmy a cíle (sever proti kompromisu, jih pro mír i za cenu ústupků)¨
• roku 1579 uzavřela katolická šlechta na jihu tzv. Arraskou unii – oddanost Filipu II. další dohody, urovnání sporů s králem s podmínkou odchodu španělských vojsk
• severní provincie ustavily tzv. Utrechtskou unii a to 23. 1. – za cíl si dali, dotáhnout do vítězného konce
• roku 1581 Unie vyhlásila nový stát Spojené nizozemské provincie – do čela zvolen Vilém Oranžský, území Nizozemska bylo natrvalo rozděleno, severní část si udržela nezávislost, jižní část (dnešní Belgie) zůstala pod nadvládou Habsburků (vyhnáni nekatolíci)
• roku 1584 byl Vilém zavražděn fanatickým přívržencem Španělů, stal se symbolem vlasti, odmítal pocty, osobní majetek věnoval na vyzbrojení vojska a žold, nahradil ho Mořic Oranžský.
• roku 1609 došlo k příměří mezi Nizozemím a Španělskem
• mír vydržel 12 let, definitivní uznání nezávislosti až roku 1648

Anglická buržoazní revoluce

• na počátku 17. stol. skončilo období tudorovské monarchie, v němž většinou docházelo k souladu a vzájemné podpoře mezi potřebami anglických podnikatelů a parlamentu a mezi panovnickou mocí
• nastupuje dynastie Stuartovců (po smrti Alžběty) – roku 1603 nastupuje skotský král Jakub I. – vládl v obou zemích prostřednictvím svých rádců
• rozvíjí se manufaktury, dostatek kapitálu, dostatek levné pracovní síly
• hodně obchoduje, získává rozhodující vliv v sev. části Evropy, začíná pronikat do Indie, zakládají osady ve Virginii
• panovník se sám účastní obchodu, z něhož mu plynou velké zisky a není tak závislý na daních – pokouší se o absolutismus
• Jakub zklamal protestanty v Evropě (nepomohl zeti Fridrichu Falckému) i doma (emigrují do Severní Ameriky roku 1607 a hlavně 1620 – vznik Nové Anglie)
• pokoušel se vládnout sám bez parlamentu, vydržoval stálou armádu – potřeba peněz, větší výdaje než zisky královského dvora – zadlužování
• syn Karel I. – od roku 1629 vůbec nesvolává parlament, pokouší se o absolutismus, došlo k zostření vztahu mezi králem a parlamentem (nové daně, cla bez schválení parlamentem)
• král zasahoval do obchodu – zásah o zdražování dovážených surovin v důsledku zavádění cel, nucené státní půjčky, obnovování feudálních poplatků – desátky, udělování výhradních obchodních práv (monopoly) – to znamená udělovat výsadní práva na prodej mýdla, vína a uhlí a drahé propůjčování těchto práv podnikatelům – omezování podnikatelské volnosti
• odpor šlechty proti novým zákonům a také proti anglikánské církvi – v čele stojí král
• lidé chtěli důkladnou očistu církve od zbytků katolicismu
• Karel I. se snaží omezit samosprávu Skotska, snaží se donutit Skoty k přechodu k anglickému náboženství – Skotsku se to nelíbilo – vypuklo povstání,vpád do severní Anglie, královská vojska se rozutekla
• Karel měl finanční potíže, nemohl proto postavit silnou armádu, nechal proto svolat parlament, aby mu dovolil zvýšit daně na svou armádu
• parlament se sešel v dubnu 1640 ( tzv. krátký parlament ), Karel neuspěl a proto ho po třech týdnech nechal rozpustit
• dochází k první fázi revoluce

1.fáze anglické buržoazní revoluce

• král donucen na podzim roku 1640 svolat parlament (tzv. dlouhý) – ten obratně využil královy tísně – dovolil mu vypsat daně, ale parlament se bude muset dál pravidelně scházet, parlament bude kontrolovat vnitřní i zahraniční politiku
• situace vyvrcholila 12. 11. 1641 Velkou remonstrací (protestem) – ve kterém puritáni odmítli královu samovládu, chtěli právo parlamentu na vlastní vládu
• král utekl na SZ Anglie, kde šlechta panovníka podporovala, začíná na SZ Anglie budovat armádu, to samé dělá parlament na JV

2. fáze anglické buržoazní revoluce

• občanská válka, král X parlament (tuto armádu vytvořil Oliwer Cromwell, původem venkovský šlechtic)
• z počátku měl převahu král, parlament neměl dobré velení a stejné názory
• Presbyteriáni – nejmajetnější podnikatelé, byli smířlivější k panovníkovi
• Independenti – střední vrstvy, jejich postoj k panovníkovi je ostřejší
• z počátku války měli v parlamentu převahu presbyteriáni, parlament vedl válku váhavě, protože by se rádi dohodli, poté však dochází k zásadnímu obratu, v armádě získali převahu Independenti, do čela parlamentní armády se postavil již zmiňovaný O. Cromwell a začal vítězit
• Armáda pod vedením Cromwella se postavila proti konzervativní převaze v parlamentu a zvítězila
• Independenti převzali moc, jejich parlament dal odsoudit krále k smrti a vyhlásil republiku
• Tím byl starý absolutismus definitivně svržen

3. fáze anglické buržoazní revoluce

• byly zlikvidovány proudy v revoluci, které spoléhaly na kompromis s králem
• nová republika se mohla trvale udržet pouze za součinnosti independentů se širokými lidovými vrstvami
• Independenti, vedeni Cromwellem,však začali postupovat proti levellerům
• vláda se skládala ze zástupců lidu bez krále a horní sněmovny – lordů, ve skutečnosti moc independentských důstojníků a obchodní buržoazie
• roku 1651 jsou vydána navigační akta – ve prospěch buržoazie, povolen dovoz zboží do Anglie jen na anglických lodích nebo lodích výrobců zboží (proti konkurenci z Nizozemí)
• Nizozemí obchodovalo s celým světem a ztráta takového odbytiště, jako byla Anglie, by pro ně znamenalo velkou ztrátu a tudíž to vyvolalo Anglo-holandskou válku,

v prosinci roku 1653 se Cromwell prohlásil lordem protektorem a jeho diktatura je opět období hosp. rozvoje Anglie

• Cromwell ztrácel stoupence a popularitu, Cromwell 1658 umírá, na jeden rok vládnul jeho syn Richard, ale byl neschopný a funkce se vzdal

Buržoazní revoluce v USA

• nejvýznamnější postavení získalo 13 anglických osad na východním mezi Floridou a Kanadou
• začali zabírat půdu domorodým Indiánům (neznali železo, zbraně) – násilím byli zatlačováni na západ do vnitrozemí
• feudální poměry se v severní Americe neprosadily, naopak volné podnikatelské úsilí, rychlý růst bohatství osadníků, péče o vzdělání, vzdělanci Franklin a Jefferson – vliv fr. a anglických filozofů, velmi demokratické poměry
• Severovýchod
  • Nová Anglie, převážně horská oblast
  • osídleny hlavně anglickými emigranty – kalvinistickými puritány – menší farmy, zemědělská malovýroba, rybolov na pobřeží, námořní, těžba dřeva
• Střed
  • New York, New Yersey – národně různorodé obyvatelstvo, emigranti z Nizozemí, Německa a Židé, Irové a Skotové.
  • Angličanů byla pouze jedna třetina
  • převaha řemeslné a manufakturní výroby textilu a železářství, výroba pro trh, vytváří se zde průmyslová centra (Philadelphia)
• Jih
  • Maryland, Virginie, Sev. a Již. Karolína
  • velkostatkářské zemědělství, plantáže s monokulturami (tabák, bavlník, cukr. třtina), obchod s černými otroky – nelidské zacházení, naprostá podřízenost majiteli
• V polovině 18. stol se poprvé objevují názory, že osady by se měly sjednotit v jeden demokratický stát.
• Benjamin Franklin pronesl svůj projev v Albany. Anglie neměla důvod tyto snahy potlačovat, potřebovala podporu osad během sedmileté války 1756 – 1763. Během této doby došlo k rozvoji podnikání v Sev. Americe, ale po skončení války v Evropě byla Anglie velice vyčerpána, anglická vláda opět začala bránit osadám v hospodářském rozvoji a volnému podnikání zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků, snaha Anglie o nadvládu nad osadami, proto posláno do severní Ameriky anglické vojsko – omezování rozvoje průmyslu a námořního obchodu ( platnost navigačních akt z roku 1651 ), zákaz přímého obchodního spojení s Evropou, zákaz rozšiřování území směrem na západ od Appalačských ho (vlastnictví anglického krále, zájem na levných kožešinách od Indiánů ) zvyšování daní (např na cukr). V letech 1763 – 1775 došlo ke zhoršení vzájemných vztahů, odpor , protesty, ponecháno clo jen na čaj. Začal se organizovat společný odpor a myšlenka sjednocení ovšem 1/3 kolonistů byla loajální ( tories ) – proti nezávislosti, byli na straně Anglie ( plantážníci a angl. šlechta ), 1/3 se vyslovila pro aktivní boj za nezávislost ( patriots ) – obchodníci a podnikatelé, zbylá třetina byli nerozhodní.
• První odpor se výrazněji projevil roku 1773 tzv. Boston Tea party – na protest proti poplatkům byl náklad čaje ze tří lodí Východoindické společnosti hozen osadníky převlečenými za Indiány do moře, mělo to tvrdé následky, anglický král Jiří třetí Hannoverský omezil samosprávu osad, posílil vojsko, blokáda přístavů pro všechny lodě.
• roku 1774 – kontinentální kongres ve Philadelphii (zástupci 12 osad bez Georgie) – vyslovili se pro společný postup proti anglické zvůli, slib vzájemné podpory, myšlenka úplného rozchodu s Anglií, chtějí vyjednávat, ale přesto začínají budovat armádu
• roku 1775 Anglie vyhlásila Severní Americe válku
• roku 1775 se sešel podruhé kontinentální kongres – nutnost boje za nezávislost a práva Američanů,vznik americké kontinentální armády – v čele bohatý plantážník z Virginie George Washington
• 7. 1776 kongres ve Philadelphii – přijato Prohlášení o nezávislosti, autorem byl právník Thomas Jefferson – spočívá na dvou základních principech demokracie – všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem a všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit individuální svobody, jinak je nutnost ji odstranit a zvolit jinou- -tímto způsobem byla odůvodněna odluka od Anglie – vznik Unie (USA).