Živočichové /prvoci, houby, žahavci, žebernatky/

Prvoci nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové heterotrofní i autotrofní žijí všude – volně i paraziticky tělo tvoří 1 buňka – vykonává všechny základní funkce různé pohybové orgány na povrchu těla plazmatická membrána nebo pelikula pulsující vakuola – odstraňuje vodu; chrizolamiarum – uložené zásobní látky opora, ochrana: pelikula (vystužuje buňku),
pancířky, schránky, tyčinky, axostyl pohyb: panožky, bičíky, brvy, undulující membrány trávení: buněčná ústa, buněčný hltan, potravní vakuola, buněčná řiť smysly: stigma (světločivná fce), brvy a bičíky (hmat. fce) jádro: většinou 1, někdy více (mikronucleus a makronucleus u obrvených) rozmnožování:
o nepohlavně: dělení, pučení, schizogonie (mnohonásobný rozpad)
o pohlavně: gamogonie (makro a mikrogameta); konjugace (výměná části mikronukleu)
Zástupci
BIČÍKOVCI na povrchu mají pelikulu pohybují se pomocí 1 nebo více bičíků žijí jednotlivě nebo v koloniích v nepříznivých podmínkách vytváří cystu
o trubénky
 žijí volně i v koloniích, 1 bičík
 trubénka Haeckelova
o bičivky
 charakteristické organelou kinetoplast – pozměněná mitochondrie
 1-2 bičíky (undulující membrána – blankou spojený bičík s povrchem těla)
 většina žije paraziticky
 trypanosoma spavičná (Trypanosoma gambiense) – parazit krevní plazmy, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha tse-tse
 T. brucei (nemoc skotu)
 Leishmania donovani (intracelulární parazit obratlovců)
o bičenky
 paraziti
 nejčastěji 4 bičíky a více
 v těle axostyl – zpevňovací osní vlákno
 bičenka poševní
 lamblie střevní
KOŘENONOŽCI různý tvar, tvorba panožek někteří tvoří schránky
o měňavky
 jednoduchá tělní stavba – netvoří schránky
 panožky
 hlavně ve sladké vodě
 měňavka velká
 m. zemní; m. úplavičná; m. střevní; m. zubní
o krytěnky
 sladkovodní,
 tvoří si schránky z organické hmoty s jedním otvorem
 rozlitka hruškovitá
 štítovka
o dírkonošci
 mořští – hlavně u dna
 vícekomůrkové schránky z látky podobné chitinu + zrnka písku + CaCO3 (většinou)
 nitkovité panožky (vycházejí z mnoha malých otvůrků) – chytají potravu
 Globigerina (kulovinka) – globigerinové bahno – vzniká z usazených schránek Globigeriny na mořském dně  vápencové nebo křídové vrstvy
Živočichové x Rostliny
živočichové:
rostliny: heterotrofní organismy eukaryotická živočišná buňka zásobní látky: tuk, glykogen aktivní příjem potravy, schopnost pohybu rozmnožují se většinou pohlavně autotrofní organismy eukaryotická rostlinná buňka fotosyntetizují – přeměna jednoduchých anorg. l. v látky organické; produkují kyslík
Maturitní témata z biologie
 Nummulites (penízkovci)
MŘÍŽOVCI mořští planktonní prvoci většinou mají kostřičku z jehlic z SiO2 radioláriové bahno – vzniká ze schránek na dně moří po odumření buněk
SLUNIVKY sladkovodní nitkovité panožky – vyztužené osním vláknem někdy mají schránky (SiO2 nebo chitin) slunivka obecná
VÝTRUSOVCI endoparaziti – v buňkách nebo tělních dutinách živočichů apikální komplex organel = soubor organel k přichycení a pronikání do hostitele
o kokcidie
 napadají játra, střeva, ledviny aj. orgány obratlovců  kokcidiózy
 kokcidie jaterní
 k. střevní
 Toxoplasma gondii – v bílých krvinkách obratlovců, nebezpečí pro těhotné ženy  toxoplasmoza
o krvinkovky
 napadají červené krvinky
 2 hostitelé: obratlovec (krvinky); krev sající členovec
 zimnička
› původce malárie – vysoké horečky, záchvaty zimnice; může být i smrtelné
› přenašeč: komár (r. Anopheles) – jen v teplejších oblastech
› zimnička čtvrtodenní – záchvaty po 4 dnech
› z. třetidenní – rozpad krvinek + záchvaty po necelých 3 dnech
› z. tropická – nejnebezpečnější (záchvaty každý den)
NÁLEVNÍCI vývojově nejpokročilejší prvoci větš. mají 2 typy jader: makronukleus (řídí vegetativní fce) + mikronukleus (rozmn. fce) dobře vyvinuté organely na zpracování potravy pohybové organely: brvy
o bachořci – v bachoru přežvýkavců
o trepka velká
o vířenka
o keřenka
o mrskavka
o slávinka obecná
o plazivenka
o brousilka nezmaří
o bobovka
o lezounek
Houby (Porifera) převážně mořští živočichové dospělci jsou přisedlí 2 vrstvy buněk:
o ektoderm (ploché b., některé s otvory, kudy prochází voda)
o entoderm(límečkovité b. = choanocyty; příjem částeček potravy) mezi vrstvami je rosolovitá hmota – mezoglea mezoglea obsahuje volné buňky:
o amébocyty: fagocytují
o skleroblasty: vylučují jehlice
o spongoblasty: vylučují sponginová vlákna gemule – schluky archeocytů – obrana
Zástupci
Maturitní témata z biologie
VÁPENATÍ kostra z CaCO3 v mělkých mořích
o houba voštinová
ROHOVITÍ kostra z ohebného sponginu (i z SiO2) mořští i sladkovodní
o houba mycí
o houba rybniční
o houba říční
o neptunův pohár
o houba koňská
KŘEMITÍ šestiosé jehlice z SiO2
o houba pletená
Žahavci (Cnidaria) mořští i sladkovodní živočichové vakovité tělo s chapadly – mezi ektodermem a entodermem je mezoglea žahavé buňky paprsčitě souměrní někteří mají i jednoduché orgány difúuzní nervová soustava – rozptýlená síť neuronů 2 tělní typy:
o polyp: přisedlý; tenká vrstva mezogley; nožní terč, tělo, ústní terč, chapadla
o medúza: volně; silná vrstva mezogley; vzhled zvonu s ústním terčem dole,
plachetkou a chapadly rozmnožování:
o pohlavní: u medúzy, oplozené vajíčko  larva  přisedne  změní se v polypa
o nepohlavní: u polypa, pučení  kolonie polypů nebo medúzy (strobilace)
Zástupci
POLYPOVCI (Hydrozoa) převládá stádium polypa rozmnožují se pučením nezmaři
o sladkovodní
o netvoří medúzy
o rozmnožují se pučením i pohlavně
o tělo složené z kmenových buněk ?, vysoká schopnost regenerace
 nezmar obecný
 n. zelený
 n. hnědý
MEDÚZOVCI (Scyphozoa) mořští převládá stádium medúzy – nemá plachetku většinou se živí dravě
o Cyanea arctica
o talířovka ušatá
o Turritopsis dohrnii – obj. 1988, nesmrtelná – umí obrátit proces stárnutí (vrací se do stádia polypu)
KORÁLNATCI (Anthozoa) mořští draví žahavci jen stadia polypa – přisedlí vytváří korálové útesy
o korál červený
o varhanitka
o větevníci
o sasanky
Žebernatky (Ctenophora) mořští plovoucí dravci dvoustranně souměrní pár nitkovitých chapadel s lepivými buňkami (žahavé chybějí) na povrchu 8 žeber z kmitajících destiček  pohyb
o pásovnice Venušina
o vejcovka hruškovitá
o plošenka japonská
o žebrovka vejčitá
Maturitní témata z biologie
11. Prvoústí /ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci/
Ploštěnci žijí volně (ve vodě, v půdě) i paraziticky mají ploché, dvoustranně souměrné tělo pohybují se pomocí kožně svalového vaku TS: slepá, bez řitního otvoru CS ani DS nejsou vyvinuty  dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně VS: tvoří protonefridie (základem jsou plaménkové buňky – filtrují a regulují obsah vody v těle) a vývodné kanálky NS: tvořená párovým mozkovým gangliem a nervovými provazci převážně hermafrodité většinou s nepřímým vývojem, parazité mají složité vývojové cykly vysoká regenerační schopnost
Zástupci
PLOŠTĚNKY ve vodě nebo v půdě pohyb umožňuje řasinkový epitel pokožky a svaly podkožního vaku (i vylučovaný hlen) velká regenerační schopnost přímý vývoj (X u mořských přes larvu); pohlavní i nepohlavní rozmnožování
o ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční
TASEMNICE parazité žijící ve střevech obratlovců dosahují délky i několika metrů tělo je kryto kutikulou a tvoří ho: hlavička s přísavkami a háčky; krček; ploché články živiny přijímá celým povrchem těla hermafrodité s nepřímým vývojem každý článek těla obsahuje samčí i samičí pohl. orgány (1 článek: až 250 000 vajíček) vývojový cyklus: prase pozře článek s oplozenými vajíčky  vyvíjí se larva (onkosféra), která je krví zanesena do svalu  klidové stádium (boubel) s potravou do střeva člověka  uchytí se na střevní stěně a tvoří články s vajíčky  oddělují se a vylučují vážná onemocnění člověka a zvířat (odebírají živiny, vylučují toxiny, způsobují trávicí poruchy, poškozují tkáně….)
o škulovec široký
o řemenatka ptačí
o tasemnice dlouhočlenná (prase  člověk)
o tasemnice bezbranná
o měchožil zhoubný
MOTOLICE parazité s plochým nečlánkovaným tělem, na břišní straně mají 2 přísavky mají složité vývojové cykly část vývoje v těle měkkýšů, část v těle obratlovců vývojový cyklus: obrvená, volně plovoucí larva (miracidium) aktivně proniká do těla mezihostitele  mění se v další vývojová stádia  sporocysta  mění v larvu (redii)  uvnitř redie vznikají pohyblivé larvy s přísavkami (cerkarie)  cerkarie opouští mezihostitele  přichytí se na rostlinách a tvoří cysty  po opadnutí vody jsou spaseny  do trávicí soustavy  v játrech dochází k oplození vajíček  putují do žlučovodu  vyloučeny s výkaly ven do vody (nebo se do definitivního hostitele dostane po pozření masa s cystami)
o motolice jaterní; motolice střevní
o motolice psí; krevnička močová
Hlísti živočichové s válcovitým, nečlánkovaným tělem žijí volně (ve vodě, vlhké půdě) nebo paraziticky tělo je pokryto silnou vrstvou kutikuly, která je chrání před účinky trávicích enzymů hostitele pohybují se pomocí kožně svalového vaku (obsahuje jen podélnou svalovinu) TS: trávicí trubice i s řitním otvorem VS: protonefridie (nebo chybí) NS: gangliová, tvořená mozkovou zauzlinou a nervovými provazci gonochoristé; přímý vývoj (ale i nepřímý přes larvu)
Maturitní témata z biologie
Zástupci
BŘICHOBRVKY mikroskopičtí vodní živočichové na břišní ploše těla mají 2 podélné pásy vířivých brv
o vidlenka velká
HLÍSTICE volné i cizopasné samci jsou větší než samice živočichové typicky červovitého vzhledu, kteří v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu nejpočetnější skupina na zemi (popsaných druhů je však málo)
o háďátka: h. řepné; h. pšeničné
o háďata
o škrkavky: š. dětská
o roupi: r. dětský
o vlasovci: v. mízní (ucpává mízní cévy – elefantióza); v. medinský
o nitkovci: svalovec stočený (trichinelóza – larvy žijí spirálně stočené ve svalech)
STRUNOVCI vnějším tvarem se podobají hlísticím mají velmi pevnou tuhou kutikulu dospělci volně ve stojatých vodách zakrnělá TS, vylučování a dáchání celým povrchem těla
o strunovec vodní
Měkkýši mají měkké nečlánkované tělo žijí v moři, sladké vodě i na souši tělo: hlava (u mlžů chybí)
útrobní vak (chráněn pláštěm – na povrchu útrobního vaku pod ulitou)
svalnatá noha (slouží k pohybu)
+ plášť: vylučuje schránku (3 vrstvy)
 periostrakum (konchioloin)
 ostrakum (CaCO3)
 hypostrakum (aragonit) skořápky: jednoduché ulity (plži)
dvojité lastury (mlži)
jiné: komůrkovité (loděnka); redukované (sépie); chybějí (chobotnice) TS: ústní dutina, hlatan často s chitinovou destičkou (= radula); jícen, žaludek, vývod do plášťové dutiny NS: gangliová – párová ganglia spojená nerv. Provazci CS: otevřená – hemolymfa se vylévá do těl. dutin; srdce (1 komora + 1-4 předsíně); nemají krvinky VS: metanefridie – obrvená nálevka, která odsává odpadní produkty z osrdečníku DS: vodní: žábry (peříčkovité, prostoupené hustou sítí kapilár), suchozemští: plicní vak, někdy celým povrchem těla Smysly: většina má oči, někdy statocysty (k udržení rovnováhy), receptory na tykadlech .. hermafrodité (plži); gonochoristé (většina mlžů, hlavonožci) vnitřní oplození, přímý vývoj, někdy s proměnou (mořští – larva s plovací plachetkou)
ZÁSTUPCI
PLŽI (Gastropoda) mořští, sladkovodní a suchozemští rostlinná i živočišná potrava hlava: 1-2 páry tykadel ulita: ochrana, ale zpomaluje pohyb, uzavírána trvalým n. dočasným víčekm (operculum) noha:pohyb předožábří
o žábry umístěny před srdcem
o ulitu uzavírají trvalým víčkem
Maturitní témata z biologie
o ušeň mořská
 přílipka miskovitá
 ostranka jaderská zadožábří
o žábry za srdcem
o skořápka často redukována nebo chybí
 zej obrovský plicnatí
o sladkovodní nebo suchozemští
o dýchají plicním vakem (i mořští)
 plovatka bahenní
 hlemýžď zahradní
 plzák lesní; slimák
MLŽI (Bivalvia) mořští i sladkovodní dvojstranná souměrnost noha s pláštěm, hlava redukovaná plášťovou dutinou koluje voda lastura s vnitřní perleťovou vrstvou gonochoristé, málo hermafrodité sladkovodní: vývoj přes larvu (glochidie) – parazituje na kůži ryb
o hřebenatka jakubská
o ústřice jedlá
o srdcovka jedlá
o slávka jedlá
HLAVONOŽCI (Cephalopoda) nejdokonalejší měkkýši žijí pouze v moři dýchají žábrami řada vývojově progresivních znaků:
o redukce schránky
o hlava, trup, noha je přeměněna v nálevku
o pohyb umožňuje postranní kožní lem; vystříknutí vody z nálevky; ramena
o vyvinutá nervová soustava
o mají dokonalé, většinou komorové oči; statocysta; čichové útvary; zobák TS: zobákovité čelisti, radula; slinné i jedové žlázy většinou gonochoristé, přímý vývoj pohlavní dimorfismus; samečci mají hektokotylové rameno – slouží k páření
o loděnka hlubinná
o sépie obecná
Kroužkovci mořští, sladkovodní i suchozemští živočichové stejnoměrné článkovíní těla (homogenní segmentace) vnějšímu členění odpovídá i členění vnitřní, segmenty jsou od sebe odděleny vnitřními blanitými přepážkami na povrchu jednovrstevná pokožka se žlázovými buňkami – kolagenová kutikula pohyb zajišťuje kožně svalový vak: okružní a podélná svalovina NS: žebříčkovitá CS: uzavřená, pulzující hřbetní céva VS: metanefridie: obrvené nálevky s vývodem v následujícím článku DS: celým povrchem těla (nebo žábry) gonochoristé i hermafrodité většinou vnější oplození přímý vývoj; mořští přes larvu (trochoforu)
Zástupci
MNOHOŠTĚTINATCI převážně mořští, dýchají žábrami po stranách těla výběžky (parapodia) se štětinkami (k pohybu, mají na nich i smysly..)
Maturitní témata z biologie
nepřímý vývoj: pohyblivá larva trochofora, při přeměně v dospělce vytváří odzadu články a přechází k životu na dně moří
o nereidka hnědá; palolo zelený
o rournatec červovitý; afroditka plstnatá
OPASKOVCI bez výběžků (parapodií) v přední části těla skupiny slizovitých a bílkovinových žláz tvoří opasek (clitellum) – zde se po kopulaci vytváří pouzdro (kokon) kolem vajíček; jeho výměšky slouží k přenosu spermií většinou sladkovodní nebo suchozemští máloštětinatci
o 4 svazky štětinek na každém článku
o regenerační schopnost
o v pokožce slizové žlázy (ochrana před vyschnutím, usnadňují pohyb a dychání)
o hermafrodité, přímý vývoj
o ve vodě i v půdě: tvorba půdy – humus, provzdušňují půdy, potrava ryb
 nitěnka větší
 naidka chobotnatá
 roupice
 žížala obecná
 žížala podhorská pijavice zploštělé tělo, bez štětinek a parapodií
o mají více vnějších článků než vnitřních (druhotné článkování povrchu těla = nepravá segmentace)
o hermafrodité, přímý vývoj
o malá regenerační schopnost
o někteří žijí volně a dravě
o většinou ektoparaziti – sají krev
 přísavky
 žlázy tvořící hirudin (zabraňuje srážení krve)
 vychlípeniny střeva (hromadění krve)
 pijavka lékařská (pouštění žilou, hojení ran – prokrvení)
 pijavka koňská (nesaje krev – nemůže prokousnout kůži ani koně, ani člověka)
 chobotnatka rybí (na kaprovi; nejběžnější)
Maturitní témata z biologie
12. Členovci nejbohatší kmen živočišné říše vodní i suchozemští, přizpůsobili se skoro všem obyvatelným biotopům článkované tělo i končetiny základní zdokonalení nestejnoměrné článkování (heteronomní segmentace)
o články splývají v celky (i uvnitř)
o většinou: hlava (cephalon); hruď (thorax); zadeček (abdomen)
o někdy vše 1 celek (sekáči, roztoči) pravé = článkované končetiny
o z článků spojených „klouby“
o další diferenciace: tykadla, ústní ústroje, kráčivé končetiny vnější kostra – pevná tělní ochrana
o brání růstu
o silná kutikula s chitinem, někdy i CaCO3
o výměna = svlékání  růst skokem (ekdyson – svlékací hormon)
o upíná se na ní zevnitř svalstvo (rozlišené – už ne svalový vak) TS: ústní otvor, horní dolní pysk + obvyklé části
o Základní je ústní ústrojí kousací – někdy přeměněno v lízací (včela), bodací (komár), sací (motýl) … DS: celým povrchem těla – nejdrobnější členovci
o žábry – u vodních
o vzdušnice (tracheje – nejdokonalejší dých. org.) nebo plicní vaky – u suchozemských CS: otevřená (hemolymfa většinou bezbarvá)
o redukovaná u dýchajících vzdušnicemi
o složitě větvená u dýchajících žábrami a plic. vaky
o vakovité srdce na hřbetní straně VS: 1-2 páry metanefridií nebo malphigické trubice (rozvětvené vychlípeniny střeva) NS: gangliová:
o nadhltanová zauzlina („mozek“)
o podhltanová zauzlina
o postupné splývaní ganglií
o složité instinkty
o smysly:
 rozmanité a dobře vyvinuté
 mechano- a chemoreceptory na tykadlech, končetinách …
 oči: oční skvrny, oči miskovité, váčkovité, složené (fasetové) oči – z jednoduchých oček rozmnožování:
o většinou gonochoristé (hermafrodité jen někteří přisedlí a parazité)
o častá partenogeneze
o vývoj: někdy přímý, větš. přes larvu (postupná přeměna = metamorfóza) žijí téměř všude, ale většinou krátce (dny, měsíce, výjimečně léta) Systém: bezkusadlovci: trojlaločnatci; klepítkatci × kusadlovci: žabernatí; vzdušnicovci
Trojlaločnatci (Trilobitomorpha) vyhynulí – typičtí pro prvohory žili ve vodách; tělo ze 3 laloků (hlava, hruď, ocasní štít); 1 pár tykadel Barandien (od Phy na Z až po Rokycany); Skryje (stráň s otisky trilobitů) u Pdy je nenajdeme – druhohorní podloží – opuka (oni žili v prvohorách)
o trilobit
Klepítkatci (Chelicerata) 1. pár končetin přeměněn v klepítka (chelicery) 2. pár končetin větš. Přeměněn v makadla (pedipaldy) tělo: a) hlavohruď: nese chelicery a makadla + 4 páry kráčivých končetin
b) zadeček: bez končetin ( s výj. hrotnatců) gonochoristé, přímý i nepřímý vývoj tagmata – vznikají splýváním článků
Maturitní témata z biologie
Zástupci:
HROTNATCI primitivní klepítkatci, žijí na dně moří hlavohruď kryta širokým, plochým štítem zadeček s dlouhým hrotem končetiny i na zadečku – na nich žábry larvy jsou podobné trilobitům vyhynulí kyjonožci
o ostrorep americký
PAVOUKOVCI první členovci, kteří přešli v druhohorách na souš, návrat do vodního prostředí výjimečně 6 párů končetin ( 4 páry kráčivé) TS: mimotělní trávení – nasávají rozložené živiny DS: plic. vaky či vzdušnice (drobní celým povrchem těla) NS: silná koncentrace ganglií (kromě štírů smysly: jednoduché oči; četné hmatové chlupy rozmnožování: přenos spermií spec. Pářícím orgánem nebo chelicerami či makadly někdy péče o potomstvo štíři
o noční dravci, suchomilní
o malá klepítka, mohutná makadla
o vydrží dlouho hladovět
o v posledním článku zadečku jedová žláza s bodcem
o vejcoživorodost (vaj. Se vyvíjejí ve vejcovodech)
o mláďata nosí na hřbetě samice
 štír kýlnatý; veleštír obrovský pavouci
o zadeček oddělen stopkou, 8 očí
o silné srpovité chelicery s jedovou žlázou k usmrcení kořisti
o snování pavučin: na nohou hřebínky s drápky, snovací bradavky, na nich ústí snovacích žláz, sekret na vzduchu tuhne ve vlákna  k lovu (tkaná pavučina), omotání kořisti – jiný způsob lovu, tkaní úkrytů, pasivní pohyb („babí léto“)
o TS: řada slepých přívěsků (ukládání potravy)
o DS: vzdušnice nebo plicní vaky
o rozmn.: gonochoristé, pohl. dimorfismus (samičky větší), někdy nosí kokony, častý kanibalismus (požírání samečků po kopulaci)
 sklípkan; snovačka; křižák; pokoutník domácí; slíďák; běžnící; skákavky; křižák pruhovaný; stepník rudý štírci
o žijí pod kameny, kůrou, i v domácnostech
o hlavohruď splývá se zadečkem
o dýchají vzdušnicemi
o dlouhá klepítkovitá makadla s jedovou žlázou
 štírek obecný; š. knihový sekáči
o tělo zdánlivě splynulé v jeden celek
o kráčivé končetiny 3-5x delší než tělo (po odlomení sebou seká  autonomie končetin)
 sekáč domácí roztoči
o žijí po celém světě – dravci, parazité
o tělo splynulo v 1 celek
o dýchají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla
o nepřímý vývoj (larva, 3 typy nymf, dospělec)
o chelicery různého tvaru podle způsobu výživy, často spojeny s makadly v tzv. gnathosoma
 čmělíkovci: čmělík kuří
 klíšťata: klíště obecné (bodavé ústní ústrojí s nazpět ohnutými háčky), piják (tularémie)
 sametkovci: roztočík včelí; trudník lidský; sametka; svilušky (na jabloních)
 zákožkovci: zákožka svrabová (vrtá chodbičky v kůži člověka)
Žabernatí (Crustacea) původně vodní živočichové, dýchají žábrami 2 páry tykadel (1. pár: antenuly; 2. pár: antény – hlavně k pohybu)
Maturitní témata z biologie
Zástupci
KORÝŠI hlavně v mořích tělo: hlava + hruď + zadeček tělo je kryté štítem (karapax) nebo dvouchlopňovou skořápkou rozeklané končetiny (někdy jsou i na zadečku) tagmatizace dýchají žábrami (lupínky na nožkách) nebo celým povrchem smysly: statocysty na bázi 1.p. tykadel; složené i jednoduché váčkovité oči rozmnožování: větš. Gonochoristé, někdy partenogeneze, různé typy larev (nauplius – sladkovodní; zoea – mořská) žábronožky
o protáhlé tělo, z boku stlačené, chybí karapax
o plavou hřbetem dolů
 žábronožka letní; ž. solná lupenonožci
o karapax vyvinut
 listonoh jarní; perloočky: hrotnatka, čočkovec klanonožci
o drobní, vodní živočichové, v planktonu
o nemají schránku
o antenuly (tykadla 1.p.) nejdelší – pohyb, kopulace
 buchanka obecná
kapřivci
o dočasní ektoparazité ryb a pulců
o ploché tělo s přísavkou a bodcem, do kořisti vypouštějí jed
 kapřivec plochý svijonožci
o mořští, přisedlí (příchytná „noha“)
o hermafrodité
 vilejš stvolnatý; svijonožec
o desetinožci: typ „rak“, typ „krab“
 rak říční; rak křemenáč; krab říční; humr
o stejnonožci: chybí karapax
 beruška vodní; stínka zední; svinka obecná
o různonožci: chybí karapax, zploštělé tělo ze stran
 blešivec potoční
Vzdušnicovci (Tracheata) nepočetnější, primárně suchozemští členovci, druhotně přešli k nejrůznějšímu způsobu života hlava: 1 pár tykadel, 3 páry ústních končetin nohy jednovětevné dýchání: vzdušnice (tracheje): vchlípeniny pokožky zpevněné chitinem, vyústění (stigmata)
Zástupci
STONOŽKY zploštělé tělo každý článek nese 1 pár noh dravé: 1. pár končetin: kusadlové nožky s jedovou žlázou
o stonožka škvorová; stonoha; strašník dalmatský
MNOHONOŽKY průřez těla obvykle kruhový články splynuly  každý nese 2 páry noh
o mnohonožka zemní; svinule lesní
CHVOSTOSKOCI drobní, většinou půdní (edafon) přilepovací trubička + skákací aparát (závěsné zařízení, skákací vidlice)
o mákovka vodní; larvěnka obrovská
HMYZ často masový výskyt stavba těla: hlava: > složené oči  mozaikové vidění > tykadla  smysly (ale i jinde) > ústní ústrojí  kousací (horní pysk, kusadla, čelisti s makadly a dolní pysk s makadly); někdy pozměněno v bodací, lízací, sací …; hruď: > předohruď, středohruď, zadohruď – končetiny – 3 páry > středo- a zadohruď nesou po 1. p. křídel; zadeček: bez končetin
Maturitní témata z biologie
DS: vzdušnice, u larev vodního hmyzu tracheální žábry, u létavých: rozšířením vzdušnic  vzdušné vaky rozmnožování: > většinou vnitřní oplození > často partenogeneze > řada larválních stádií (instarů) oddělených svlékáním  vliv hormonů: ekdyson (svlékací); juvenilní (růst larev = nymf)
o proměna dokonalá: po larvě klidové stádium  kukla
o proměna nedokonalá: z larvy přímo dospělec (=imago) rozvinuté instinkty – vyvinuté smysly a nervstvo: hl. u společenského hmyzu (i vliv feromonů = vnějších hormonů)
Proměna nedokonalá
 bezkřídlí
– primárně bez křídel (primární  on ani jeho předkové neměli křídla)
– na těle často šupinkovité chlupy
– rybenka domácí
 křídlatí
– u dospělců 1-2 páry křídel nebo druhotně bez křídel (druhotně  nemá křídla, ale předci je měli) jepice
– 2 páry blanitých křídel (zadní menší), křídla kolmo vzhůru
– nymfy ve vodě (dlouhá tykadla, 3 štěty, dravci)
– dospělci žijí krátce (nemají ústní ústrojí)
– jepice obecná vážky
– 2 páry velkých blanitých křídel se síťovitou žilnatinou
– mohutné složené oči, krátká tykadla
– nymfy ve vodě: loví maskou (vychlípitelný spodní pysk)
– motýlice; šídlo; vážka ploská švábi
– přední křídla kožovitá; dlouhá tykadla
– šváb obecný; šváb americký; rus domácí kudlanky
– protáhlá předohruď s párek uchopovacích končetin
– kudlanka nábožná všekazi
– drobní, teplomilní
– staví termitiště, působí škody na dřevě aj. materiálnech
– obligátní společenstva (kasty: tvarová a funkční odlišnost – působení feromonů)
– všekaz jihoevropský škvoři
– zkrácená přední křídla, vzadu na těle klíšťky
– škvor obecný rovnokřídlí
– 2 páry křídel, přední tužší
– zadní končetiny často skákací
– zvuky: třením křídel o sebe nebo zadních stehen o křídla = stridulace
– kobylka zelená; cvrček polní; krtonožka domácí; saranče vrzavá; s. stěhovavá strašilky
– teplomilní býložravci
– napodobují prostředí  mimikry
– lupenitka podivná; pakobylka indická vši
Maturitní témata z biologie
– ektoparazité savců: bezkřídlí, bodavě sací ústní ústrojí, vajíčka („hnidy“) na chlupech
– dorzoventrálně zploštělé tělo, oči redukované
– veš dětská; veš muňka třásnokřídlí
– drobní, třásnitá křídla
– sají rostlinné šťávy
– třásněnka stejnokřídlí
– drobní, sají rostl. šťávy
– bodavě sací ústní ústrojí
– KŘÍSI, MERY, MOLICE, MŠICE, ČERVCI
– cikáda; pěnodějka; mera jabloňová; molice skleníková; mšice maková; mšice zelná; puklice švestková; toulice kopřivová (bílé fleky na kopřivách) ploštice
– 1.p. křídel: polokrovky
– bodavě sací ústní ústrojí, pachové žlázy
– klešťanka velká; bodule obecná; bruslařky; vodoměrky; štěnice domácí; ruměnice pospolná; kněžice trávozelená
Proměna dokonalá střechatky
– střechovitě složená křídla, larvy ve vodě
– střechatka dlouhošíjky
– dlouhá předohruď a tykadla
– dlouhošíjka síťokřídlí
– hustá žilnatina křídel
– mimotělní trávení
– zlatoočka obecná; mravkolev srpice
– hlava protažena v nosec, křídla skvrnitá
– srpice obecná chrostíci
– chloupkatá křídla
– larvy tvoří schránky z písku, ulit měkkýšů …
– chrostík velký motýli
– křídla s chloupky a šupinkami – zbarvení
– sací ústní ústrojí (sosák z čelistí)
– larvy = housenky: 3 páry článk. Končetin + panožky
kousací ústní ústrojí, někdy jedovaté chlupy
slinné žlázy produkují na vzduchu vlákna  kokon (zámotek)
– zavíječ; obaleč jablečný; bourec morušový; píďalka angreštová; lišaj smrtihlav; bekyně mniška; babočka; jasoň; žluťásek; otakárek; bělásek; mol šatní dvoukřídlí
– beznohé larvy
Maturitní témata z biologie
– 2. pár křídel zakrnělý („kyvadélko“)
– velké složené oči
– tiplice; bedlobytka; bejlomorka; komár pisklavý; anofeles; pakomár; ovád; octomilka; masařka; moucha domácí; bodalka tse-tse blechy
– bezkřídlé, zploštělé z boku
– ektoparazité savců a ptáků: bodavě sací ústní ústrojí
– blecha obecná; blecha psí blanokřídlí
– 2 páry blanitých křídel
– samičky: kladélko, někdy přeměněné v žihadlo
– pilatka; ploskohřbetka; lumek; lumčík; žlabatka listová; mravenec; vosa útočná; sršeň obecná; včela medonosná; čmelák brouci
– kousací ústní ústrojí
– 1. pár křídel přeměněn v tuhé krovky
» střevlíci
– většinou masožraví, běžci, většinou nelétaví
– střevlík měděný, svižník polní; kvapník; krajníci
» potápníci
– veslovací končetiny, larvy ve vodě, výborní letci
– potápník vroubený
» drabčíci
– dlouhé tělo, zkrácené krovky
– drabčík zdobený
» mrchožrouti
– hrobařík obecný
» páteříčci
– páteříček sněhový
» světlušky
– samice nelétavé, bioluminiscence
– světluška větší
» slunéčka
– klenuté tělo, loví mšice
– slunéčko sedmitečné
» majky
– parazité včel, jed. kantaridin
– majka fialová
» vodomilové
– larvy dravé
– vodomil černý
» vrubouni
– velcí, hrabavé nohy
– chroust obecný; chrobák velký
Maturitní témata z biologie
» roháči
– samci: velká kusadla, larvy žijí v trouchnivějícím dřevě
– roháč obecný
» kovaříci
– skákání při převrácení na záda
– kovařík krvavý
» krasci
– kovově pestří, beznohé larvy
– krasec lesklý
» tesaříci
– někdy velcí, velmi dlouhá tykadla
– tesařík obecný