Rostlinná pletiva
-jsou soustavy buněk stejného původu, stavby a funkce
Původ:a) pravá-buňky se neustále dělí a poté zůstávají v spojení
b)nepravá-druhotním seskupením a srůstem buněk
Pravá pletiva:
1.rozdělení podle tvaru buňky- tloušťky buněčných stěn
a)Parenchym-tenkostěnné kulovité buňky, s velkými mezibuněčnými prostory-interceluárami (vzduch)
podtyp parenchymu je aerenchym-vyplňovací pletivo
b)Kolenchym- tenkostěnné buňky ztlustlé v rozích, zpevňovací pletivo (stonek)
c)Sklerenchym-tlustostěnné buňky s kanálky, umožňují spojení se sousedními buňkami, plní funkci po odumření buňky jako mechanická opora (ořechy)
podtyp sklerenchymu jsou sklereidy-kamenné buňky (v hruškách)
d)Prosenchym-jednosměrně protažené buňky se šikmými příčnými přehrádkami-v cévních svazcích.
Mladší buňky bývají tenkostěnné, starší tlustostěnné
2.rozdělení podle dělivé schopnosti
dělivá (meristémy)-buňky se neustále dělí a umožňují růst rostliny po celý život
malé parenchymatické buňky s velkým jádrem, chybí vakuoly
a)primární meristémy-ve vzrostlých vrcholech kořene a stonku, v růstových zónách listu
b)sekundární meristémy-vznikají obnovením dělivých schopností trvalého pletiva
např.kambium jehož činností vzniká druhotné dřevo a lýko
felogen-korkotvorné-v kmenu pod borkou a zelenou dužinou-vzniká druhotná kůra a kalus (hojivé pletivo).
Trvalá-jsou tvořena diferenciovanými buňkami, přizpůsobeným k určitým funkcím. Jejich buňky se dále nedělí.
- Krycí
- Vodivá
- Zpevňovací
- Základní
Krycí:- –kryjí povrch rostliny ale umožňují výměnu látek
- pokožka- (epidermis)-kryje tělo vyšších rostlin, tvořená plochými dlaždicovitými buňkami bez interceluár, bez chloroplastů, tvoří ji jen 1 vrstva buněk. Na povrchu pokožky je kutikula-obsahuje vosk-kutin -brání rostlinné tělo před nadměrným vypařováním vody. (u pokožky kořene chybí)
výměnu plynů a vody s vnějším prostředím umožňují průduchy (stomata). Většinou na spodní straně listu-chráněny před prachem. U vodních rostlin jsou nahoře, u jednoděložných na obou stranách listu.
Je tvořen 2 svěracími buňkami-můžou uzavírat a otevírat průduchovou štěrbinu (za Slunce a při velkým množství vody se uzavřou).
Hydratody-vodní skuliny-probíhá jimi gutace (výdej vody), nezavírají se.
- chlupy- (trichomy)-výrustky na buňce
- krycí-ochrannou fci., proniká méně světla-méně výparů
- žlaznaté-zakončeny paličkou, vylučují silice, oleje-zápach (muškát)
- žahavé-blízko vrcholu je bun. stěna ztenčená, prostoupena oxidem křemičitým a proto křehká-snadnos e ulomí, dochází k výstřiku žahavé látky.
Vodivá-k rozvádění látek rozpuštěných ve vodě,(od kořenu z litu anorgancké l., od listů organické l.) tvořena sostavou cévích svazků.
2 časti:
část dřevní (xylem)
a)Cévice- (tracheidy)-protáhlé buňky se zdřevnatělými stěnami
- b) cévy-(tracheje)-trubicovité útvary, vzniklé spojením protáhlých buněk nad sebou, umožňují vzestupný transport-z kořene vedou do stonku a listu
část lýková (floem)
- síťovice–z živých protáhlých buněk, neobsahují jádro a jeich příčé přepážky jsou proděravělé. Uskutečňují sestupný transport. Z listů vedou asimiláty do místa potřeby.
typy cévních svazků:-určuje je vzájemná poloha dřevní a lýkové části
- bočné-ve stoncích a listech semenných rostlin
- dvojbočné-ve stoncích tykvovitých rostlin, vnější lýko ývá silnější než vnitřní
- paprsčité-v kořenech kt. druhotně netloustnou, třídá se pravidelně dřevní a lýkoá část
- soustředné-buď dřevo obklopené lýkem (kapradiny) nebo lýko obklopené dřevem (jednoděložné rostliny)
Základní:-parenchymatické buňky, kt. vyplňují postory mezi předchozími typy pletiv
- asimilační-jeho buňky obsahují chloroplasty
- zásobní-obsahuje zásobn leukoplasty se škrobem
- vodnízadržuje vodu (kaktusy)
- vyměšovací-vylučují silice, pryskyřice, alkaloidy, patří mezi ně mléčnice-vyměšují latex (fíkus, smetánka)