Geografická kartografie
Kartografie – patří mezi speciální vědy, zkoumá problematiku tvorby a zpracování map, zabývá se technikou
výroby i jejím využitím
– také se zabývá svou historií, vývojem mapování, měřením na mapách, archivováním map
Matematická kartografie – zkoumá matematické postupy, zákony mapování, techniky a výpočty, které souvisí
s tvorbou map
– vybírá nejvhodnější zobrazení
Kartografická polygrafie – zabývá se reprodukcí map, jejich rozmnožováním a finální úpravou
Mapa – výsledek kartografické činnosti
– zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části
- Historický vývoj
– je dán stupněm vzdělanosti a kultury člověka
- Pravěk – první nákresy map – v jeskyních, na kůži, na dřevě, kůře stromů
- Starověk
– 5. – 3. st. př. n. l. Babylónská mapa světa – Země je kruh obklopený vodou
Řecko
– Anaximandros – mapa světa ( Z placka ve vodě)
– začíná pronikat názor o kulatosti Země – 1.vyslovil Pythagoras 6.st.př.n.l.
– Aristoteles – 4.st.př.n.l. – důkaz kulatosti Z – podle kruhového stínu Z při zatmění měsíce
– Thales Euklides – matematik, teoretické základy pro tvorbu map
– Eratosthenés – 3.st. př.n.l. – 1. určil obvod Z, vypočítal délku poledníku mezi Alexandrií a Asnánem
mapa tehdy známého světa – 3 světy – Afrika(Libye), Evropa, Asie
– Hipparchos – astronom, poprvé definoval zd a zš
– Kratés – 1. Glóbus
– Ptolemaios – 1. zkonstruoval kuželové zobrazení, mapa světa 2.st.n.l.
Řím – čerpají info od Řeků
- Středověk
– úpadek kartografie – církev – námitky proti kulatosti země (mapy ve středu Jeruzalém)
– Arabský svět – uchovává poznatky z Antiky
– 14. st. – nástup renesance, návrat k antice, poznání kompasu => kompasové (portulánové) mapy
- Novověk
– 15.-16. st. Zámořské objevy – období velkých geografických objevů
– 1.pol. 15.st. Guthengerg vynález knihtisku
– zpřesňování map
– 19. st. – 1. pokus o zpracování mezinárodní mapy světa
- Mapování ČR – (atlas ČR str. 13)
- Ptolemájova mapa – st. př. n. l., Římané se dostali do Vídně a do Trenčína
- Klaudiánova mapa Čech – 1518, nejstarší mapa Čech, orientována k jihu
– uložena v archívu v Litoměřicích
- Komenský – 1627, mapa Moravy a Slezka, podrobná síť toků, kopečková metoda
- Müllerova mapa Čech – 1720 – podrobná (hl. Vyšší Brod)
- 1800 – vojenské mapování (doba Rakouska-Uherska)
- 1935 – 1.atlas ČSR
- po 2. sv. válce – mapování používané dodnes
- dnes – letecké, družicové snímkování, GPS – určování zeměpisné polohy
- Dělení map:
- podle měřítka mapy – udává zmenšení poměr skutečnosti ku mapě
– měřítko – číselné – např. 1: 100 000
– grafické
– podle měřítka dělíme mapy na:
mapy malého měřítka – 1:1 000 000 a výš
mapy střední měřítka – od 1:200 000 do 1:1 000 000
mapy velkého měřítka – 1:200 000 a níž
- podle obsahu
– obecně zeměpisné – povrch, vodstvo
– tematické mapy – 1 téma – např. nábořenství, průmysl, zemědělství
– topografické – malé území, topogr. značky
generalizace obsahu mapy = zjednodušení, 1 prvek zvýrazněn