Endogenní síly

– vnitřní síly tvořící georeliéf = tvar krajiny

– původ v zemském nitru (zemská kůra, zemský plášť), důsledek pohybu litosférických desek

– nepůsobí nepřetržitě, jen v určitých dobách a jen někde

– vyvolávají pohyby: sopečné, zemětřesení, horotvorné

sopečná činnost

– z magmatického krbu (zem. nitro) se natavená hornina = magma (křemičitá hor.) dostává na povrch 2 způsoby:

– sopka (=vulkán) – místo, kde dochází k výlevu magmatu

=> na povrch se dostává láva, horké plyny, páry (sirovodík, oxid uhelnatý) a spad popela

– láva – žhavé magma vytékající z kráteru (jícnu) sopky, láva na povrchu tuhne a tvoří některé tvary:

kaldera = rozprášená sopka, vzniká po silné erupci, vzniká prohlubeň – často jezera
lávové proudy – láva, která vytékala ztuhla => velmi úrodné půdy
batolit, lakolit – magma tuhne pod povrchem

– sopky se dělí na – činné – více než 500

– nečinné =vyhaslé – vznikaly na přelomy třetihor a čtvrtohor – např. Milešovka, Říp, Trosky

– sop. oblasti – podél oceánských břehů – ohnivý prstenec – od Chile, přes oceánii, na východ Indie, na Islandu

(S. Amerika – Sv. helena (Kordillery), střední Amerika – Popokatepetl, Evropa – Etna,Vesuv, na Islandu,

Afrika – Kamerunská hora v Guinejském zálivu, Asie – Himaláje, Indonésie, Malajsie, Havaj)

– předpověď sop. činností – měří se teplota a složení plynů

zemětřesení

– náhlé, krátkodobé otřesy zemského povrchu

– hypocentrum = ohnisko – místo pod zemským povrchem (v zem. kůře), kde vzniká zemětřesení

epicentrum – místo, kde je zemětřesení nejsilnější, místo nad ohniskem – na zem. povrchu

– druhy zemětřesení: 1) vznik pohybem litosférických desek ( 90%)

2) doprovází sopečnou činnost

3) zřícením stropu podzemních prostor (Macocha)

– při zemětřesení mohou vznikat velké přílivové vlny = cunamy

– oblasti zemětřesení – největší ve střetu lítost. desek – Kalifornie, Tichý oceán, od Chile po Indii, Kamčatka

horotvorná činnost

– vzniká v místě střetu lítost. desek, velké tlaky způsobují na zemském povrchu vrásnění a vnik zlomů:

vrásnění – vlivem tlaku působícím na zemský povrch vznikají vrásy – kolmé, šikmé nebo vrásové příkrovy (složité tvary)

=> vznikají – vrásová pohoří – v Evropě pouze 1 – Švýcarský Jura

– příkrová pohoří – složitá struktura – Alpy, Himaláje

zlomová činnost – v místech porušení souvislých vrstev vznikají zlomy => vynikají zlomová pohoří

– pohoří jsou většinou kombinací obou hornotvorných činností