Indie, Čína a ostatní rozvojové země J, JV a V Asie
INDIE
Patří mezi nejlidnatější státy světa. Její hustota je přibližně 290 ob/km2. Povrch – Na severu se táhne nejvyšší pohoří světa Himaláj. Na jihozápadě klesá povrch do rovin Paňdžábu a úrodné náplavové Indoganžské nížiny. Střed poloostrova vyplňují vrchoviny a plošiny Málva, Dekan. Je zde také pohoří Západní a Východní Ghát. Na severu je také poušť Thár. Vodstvo – Nejdelšími řekami jsou Ganga a Brahmaputra. Většina řek se vlévá do Bengálského zálivu. Podnebí – ovlivněno monzuny, tropické a subtropické. Vegetace – polopouště, savany, střídavě vlhké monzunové opadavé lesy. Zvířectvo – slon, nosorožec indický, bengálský tygr, asijský lev, levhart sněžný, gazela pižmová, indický drop velký. Rostlinstvo – mandragorové porosty, v ústí Gangy jedna z největších mandragorových bažin na světě, duby, kaštany, rododendrony. Obyvatelstvo – nejhustěji je zalidněn pás Indoganžské nížiny. 70% obyvatel žije na venkově. Ročně přibývá 18 – 19 milionů obyvatel. Hindštinu používají 4/5 Indů, anglicky se mluví v jižní části. Z velké skupiny indoárijských jazyků se nejvíce používá bengálština, ásámština. Nejrozšířenějším náboženstvím je hinduismus, který z velké části ovlivňuje psychiku lidí. Podle tohoto náboženství je základním pravidlem zplodit co nejvíce dětí. Běžná rodina má nejméně 6 dětí a pokud možno jen chlapce. Dívky nejsou pokračovatelé rodu. Obyvatelstvo se dělí na kasty (3000 kast). V určité kastě se člověk narodí a jen těžko může přejít do jiné. Nejvyšší kastou jsou brahmáni a nejnižší jsou tzv. nedotknutelní. Více než desetina obyvatel se hlásí k islámu. Zemědělství – nedostatečná produktivita díky nedostatečnému zavlažování, hnojení a vzdělanosti. Nejúrodnější je Indoganžská nížina. Hlavní plodinou je rýže, v sušších oblastech se pěstuje pšenice, pěstuje se také čaj, juta, proso, podzemnice olejná. Na vývoz se pěstuje cukrová třtina, káva, bavlna, tropické ovoce, tabák, koření a kaučuk. V Indii se chová nejvíce skotu na světě (posvátné zvíře). Světově největší jsou také stáda buvolů a koz. Významný je chov drůbeže a rybolov. Nerostné suroviny –těží se černé uhlí, železné rudy, mangan, chrom, měď, uran, bauxit, slída a sůl. Vyváží se drahokamy. Průmysl – textilní, hutnický, strojírenský a chemický (výroba umělých hnojiv). V dopravě dominuje železnice.
ČÍNA
Dělí se do tří oblastí – západní, střední a východní Čína. Západní oblast tvoří Himaláje, Tibetská náhorní plošina. Východní část je tvořena Velkou Čínskou nížinou. Povrch – hornatý s pouštěmi. Poušť Gobi, poušť Takkamakan. Podnebí – na východě je podnebí ovlivněno monzuny, v západní části je kontinentální podnebí velmi suché (srážkový stín). Vodstvo – Chuang-Che se používá na závlahy pro dopravu a staví se na ní největší přehrada na světě. Řeka Chang-Jiang je dopravní tepna Číny. Jezera – Lobnor, Kukunor. Obyvatelstvo – převážně Číňané, postupně se snižuje přirozený přírůstek obyvatelstva. Náboženství je konfucianismus. Zemědělství – Čína je soběstačná ve výrobě potravin. Pěstuje se rýže, kaučukovník, cukrová třtina, ananas, čaj, citrusy, pšenice, kukuřice, proso, bavlna, sója, bourec morušový (Šanghaj). Chovají se prasata, drůbež, ovce, koně, velbloudi, jaci (Tibet). Průmysl – strojírenský, hutnický, chemický, potravinářský, textilní, obuvnický. Těží se černé uhlí, železná ruda. TIBET – náboženství lámaismus, Čína ho obsadila, rozvrátila jejich kulturu, dalajláma přesídlil do Indie. Problémem Číny je komunismus.
BANGLADÉŠ – zemědělský stát, vysoká hustota zalidnění, juta, rýže, textilní průmysl BHÚTÁN – rozvojová země, zemědělství, hornatý povrch, málo měst, zaostalejší než Bangladéš PÁKISTÁN – rozvojová zemědělská země, zemní plyn, soli, pšenice, rýže, cukrová třtina, vyspělejší průmysl potravinářský, textilní, chemický SRÍ LANKA – dříve spojena s Indií, plantážnictví, rýže, těžba grafitu, málo vyspělý průmysl, potravinářský a textilní MALEDIVY – hustě zalidněné ostrovy, rybolov, cestovní ruch NEPÁL – subtropické monzunové podnebí, železo, měď, černé uhlí, ropa, síra, hinduismus a buddhismus, 80% negramotnost, skot, kozy, buvoli, ovce, zaostalá doprava BARMA – zaostalá zemědělská země na poloostrově Zadní Indie, tropické lesy – těžba dřeva, rýže, cukrová třtina, dobytek, buvoli ropa, cín, stříbro BRUNEJ – sultanát, ropa, ¾ obyvatel těží ropu, bohatý stát