USA

Spojené státy jsou rozlohou, která je téměř 10 mil.km² i počtem obyvatel, kterých zde žije  286 miliónů(2005), čtvrtým největším státem na světě. USA se rozkládá na kontinentu Severní Ameriky spolu s Kanadou a Mexikem. Od Kanady se USA rozděluje na 49. rovnoběžce a velkými jezery, od Mexika je to pevninská hranice řeky Rio Grande del Norte. Spojené státy zabírají část severoamerické pevniny a severozápadní část Aljašku. Východní pobřeží omývají vody Atlantského oceánu a západní břehy vod Tichého oceánu.

Hlavní údaje:

Rozloha:9 529 063 km²

Poloha:Západní polokoule

Hlavní město:Washington D.C.

Státní zřízení:pluralitní federativní prezidentská republika

Nejvyšší hory:McKinley 6194 m, Whitney 4418 m

Nejdelší řeka:Mississippi 6020 km

Největší jezero:Lake Superior 83 270 km²

Největší města:

New York 18150, Los Angeles 14650, Chicago 8240, San Francisco 6325, Philadelphia 5975(aglomerace v tis.)

Úřední jazyk:angličtina

Měna:1 americký dolar=100 centů

Náboženská příslušnost:

protestanti 55%, římští katolíci 29%, židé 3,2%, pravoslavní 2,3 %, muslimové 1,9 %, hinduisté 0,2%, ostatní 8,4%

Národnostní složení:

Evropané 75,2%, Afričané 12,1%, Hispánci 9%, Asiaté a obyvatelé Tichomoří 2,9%, Indiáni a Eskymáci 0,8%

Historie:
Historicky prvními osadníky amerického kontinentu byli předchůdci dnešních Indiánů, kteří se na území USA dostali Beringovým mostem z Asie. Prvními evropskými objeviteli Ameriky byli Vikingové, možná byli i prvními osadníky. Vikingské osídlení každopádně nevydrželo dlouho. Dalším evropským mořeplavcem, který dosáhl Amerických břehů byl John Cabot, Ital v britských službách. První trvalé osídlení provedli Španělé na Floridě (1565). V průběhu 17. století vzniklo na Atlantickém pobřeží 13 britských kolonií, oblast kolem Velkých jezer a povodí Mississippi osídlili Francouzi.
Politické a ekonomické problémy mezi britskými koloniemi a Velkou Británií vedly k deklaraci nezávislosti kolonií a válce za nezávislost. Koncem 18 století dochází k územní expanzi USA směrem na západ. Díky ekonomickým problémům a jiným nesrovnalostem dochází k odtržení 11 jižních států a následné občanské válce (válka severu proti jihu). Po skončení války byly odtržené státy opět přijaty do unie – dochází k obnovení územní celistvosti země. Územní expanze pokračovala, počet států Unie se do roku 1912 zvýšil na 48, od Ruska USA odkoupily Aljašku a zahájily expanzi do Tichomoří a Karibské oblasti. Krach newyorské burzy na podzim roku 1929 a nastartoval světovou hospodářskou krizi. Následoval Rooseveltův program radikálních hospodářských a sociálních reforem (New Deal), díky kterému se ve 40. letech 20. století průmyslová výroba USA zdvojnásobila a USA se staly přední hospodářsky vyspělou zemí světa.

Povrch:
Povrch Spojených států lze členit na pět hlavních orografických oblastí. Na východě a jihovýchodě se podél pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu rozkládá široká Pobřežní nížina. Souběžné s východním pobřežím se táhne Appalačské pohoří. Západně od nich centrální nížina přechází v prérijní plošinu. Celou západní polovinu země vyplňuje horské pásmo Kordiller. Jejich západní větev při tichomořském pobřeží a Skalnaté hory na výhodě uzavírají krajinu náhorních plošin, pánví a pohoří. Pobřežní nížina začíná na severovýchodě USA poloostrovem Cape Cod v Massachusetts. Je v této oblasti poměrně úzká a patří k ní také ostrov Long Island ve státě New York.
Vodstvo:
Největší řekou v USA je Mississippi, která se svým největším přítokem Missouri je nejdelší řekou Severní Ameriky a třetí nejdelší řekou světa. Mississippi se svými přítoky a kanály vytváří dokonalou vodní nezamrzající síť. Řeky vlévající se do Atlantského oceánu jsou krátké ale velmi prudké a mají vodopády. Jejich energie je využívána pro průmysl v městech New Yorku, Baltimoru a dalších. Nejmohutnější řekou tekoucí do Atlantského oceánu je řeka sv.Vavřince a Hudson(vlévá se do moře v New Yorku). Řek tekoucích do Tichého oceánu je daleko méně. Můžeme si jmenovat nejdelší řeku  na východě a tou je  Columbie, dále pak Colorado, která vytvořila známý Velký kaňon (350km dlouhý a 1800m hluboký). Území Aljašky je většinou odvodňováno do Beringova moře. Zde je např.řeka Yukon.
Na hranicích s Kanadou se rozprostírá plocha o 250 000 km na níž se rozlévá největší sladkovodní pánev světa. Nejznámější z jezer je Michigenské jezero, které je jediné na území USA a dále pak Hořejší a Huronské. Jezera jsou navzájem propojena řekami – nejvýznamnější je řeka Niagara. Na ní jsou Niagarské vodopády spadající do hloubky 60m a překonávají tak rozdíl dvou jezer Ontaria a Erijského jezera.
Podnebí:
Podnebí USA je chladnější než jinde ve stejných zeměpisných šířkách. Příčinou je studený Labradorský proud ze Severního oceánu. Tyto větry ochlazují severní část USA. Naopak od Mexického zálivu vanou horké větry, těm nic nebrání volně proniknout do středu státu, protože jim v cestě nestojí žádná velká pohoří. Proto zde nastává velký vzestup a pokles teplot. Často jsou zde ničivá tornáda a hurikány. Vzhledem k velké rozloze Spojených států je podnebí velmi rozmanité.Např. na Aljašce je podnebí arktické s výjimkou jižního cípu, kde je podnebí mírné.
Živočichové a ochrana přírody:
Na území vlastních Spojených států žijí kromě evropských druhů v prériích bizoni, zdivočelé koně, kojoti, medvědi, mýval a třeba i puma. Jsou zde rozšířeny různé druhy hlodavců, aligátorů a kajmanů. Na severu USA, na Aljašce žijí polární lišky, lední medvědi, sněžné sovy, losi, jeleni a další. Domácí hospodářské zvířectvo bylo dovezeno přistěhovalci z Evropy. Velká pozornost je věnována ochraně přírody. Aby se zachovaly její krásy udružují se národní parky. Těch je v USA více než 30. Dosud největším je Yellowstonský, rozkládající se na území tří států (Wyoming, Montana a Idaho). Dále Yosemite, Olympia…
Nerostné suroviny a průmysl:
V USA je značné nerostné bohatství: zásoby černého a hnědého uhlí, antracitu, ropy, zemního plynu, železné rudy, mědi, uranu, fosfátu, síry, vanadu a zlata. 2 hlavní oblasti výskytu nerostů a také vysoce rozvinutého průmyslu :Západní – oblast Skalnatých hor a jihovýchodní pobřeží Tichého oceánu, východní – sahající od velkých jezer až do Texasu. V těžbě ropy stojí USA na předním místě ve světě, největší ložiska jsou v Texasu, Kalifornii a Louisianě. Dále jsou v čele světového žebříčku v těžbě zemního plynu, černého a hnědého uhlí, kuchyňské soli, fosfátů, ve výrobě elektřiny, osobních a nákladních aut a mnoho dalších. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou zde dopravní a elektrotechnické, strojírenství, chemický a textilní průmysly. Velmi důležitý je už zmiňovaný strojírenský průmysl, z kterého USA nejvíce těží. – přední místo zaujímá výrobou osobních a nákladních automobilů hlavně v Detroitu a v Indiapolis. – středisky výroby letadel jsou Los Angeles, San Diego, New York – výroba lokomotiv a vagónů Chicago a Philadelphia, lodí Baltimor, Boston a San Francisco .
Zemědělství:
Zemědělství USA je vysoce mechanizované a je soustředěno do velkých farem. Celkově zde převládá živočišná výroba před rostlinnou. – rostlinná: obiloviny, kukuřice (tzv.kukuřičný pás zahrnující státy Indiana, Iowa, Ohio, Missouri apod. USA je největším producentem kukuřice. Dále se zde pěstuje cukrová třtina a v severnějších oblastech brambory. Na jihu pak subtropické plody (Kalifornia, Florida) – živočišná: zde je vedoucím odvětvím chov skotu, vepřů, ovcí a koní, chov drůbeže.

Washington
Hlavní město USA, ležící na federativním území District of Columbia ve východní části USA na řece Potomac. Je to politické a administrativní centrum USA, sídlo prezidenta, Kongresu a dalších ústředních úřadů a institucí. Řada muzeí (historické, dějin přírody, techniky, kosmonautiky,muzeum holocaustu), národní galerie, divadla, opera. Několik universit ,vědeckovýzkumné ústavy.Byl založen r. 1790, od r. 1800 je hlavním městem USA, od r. 1871 má statut federálního distriktu.  Osu tvoří bulvár The Mall s Kapitolem , památníky Washingtonovým ( 170m vysoký obelisk), Lincolnovým a Jeffersonovým, zdí padlých ve Vietnamu atd. Sídlem prezidenta USA je Bílý dům . V předměstí Arlington stojí budova Pentagonu (sídlo ministerstva obrany) a národní vojenský hřbitov (mj. hrob J.F. Kennedyho).

New York
Založen v roce 1626 Nizozemci jako Nový Amsterodam.
Městské čtvrti: Manhattan, Queens, Brooklyn, Richmond, Bronx.
Kromě pevniny zahrnuje i ostrovy Manhattan a Long Island. Tvoří jádro největší sídelní aglomerace USA, která zasahuje do státu New Jersey a Connecticut . Hospodářské, obchodní, dopravní a kulturní centrum USA a největší finanční centrum na světě (burza). Je zde sídlo OSN, centrály nejvýznamnějších světových průmyslových, obchodních a dopravních společností, bank a pojištoven. Kromě těžkého průmyslu jsou zde zastoupena všechna odvětví, hlavně průmysl potravinářský, oděvní, textilní, obuvní, polygrafický, kosmetický.
Významný přístav a významná dopravní křižovatka, tři letiště (J.F.Kennedy Airport), systém expresních dálnic, mostů , tunelů , rozsáhlé metro.Jsou zde četná muzea (Geggenheimovo) a galerie, divadla, zahrady, parky(Central Park). Několik univerzit (Columbijská) a jiné vysoké školy, knihovny, vědecko-výzkumné ústavy, Akademie věd. Mrakodrapy.Socha Svobody (výška  s podstavcem 93m, vztyčena roku 1886) na ostrově Liberty Island je součástí světového kulturního dědictví.11.září 2001-teroristický útok na Světové obchodní centrum (Dvojčata).Významný je cestovní ruch.

Los Angeles
Bylo založeno šp. v roce 1781 jako El Pueblo de la Reyna, součást USA je od roku 1846. Rozvoj nastal roku 1849 (zlatá horečka) a zejména od konce 19. století po objevení ložisek ropy a vybudování dopravní infrastruktury.
Druhá největší metropolitní oblast, nejvýznamnější průmyslové, finanční, obchodní a kulturní středisko západní části země.
Průmysl strojírenský, letecký, zbrojní (rakety), petrochemický, elektrotechnický, automobilový, loďařský, chemický, potravinářský, filmový, farmaceutický aj. Sídlo finančních a pojišťovacích společenství, významná dopravní křižovatka, tři letiště, metro. Několik univerzit, dějiště letních olympijských her v letech 1932 a 1984. Častá zemětřesení, znečištění smogem.
Hollywood -sídlo hlavních filmových společností.Ve čtvrti Beverly Hills rezidence am. filmových hvězd.

Chicago
Založeno v r. 1804 jako Fort Dearborn.  Ve 20. letech 20. století proslulé korupcí a gangsterstvím.
Třetí největší metropolitní oblast USA, významné obchodní průmyslové, dopravní, finanční i kulturní středisko.
Průmysl hutnický (ocelárny), petrochemický, strojírenský (dieselové motory, zem. stoje), potravinářský, elektrotechnický, dopravní zařízení. Jedna z nejvýznamnějších železničních, dálničních a leteckých křižovatek USA. Mezinárodní letiště O´Hare , metro, systém městských expresních dálnic, přístav.Divadlo, muzeum, filharmonie, knihovny a galerie. Několik universit. Významné centrum (The Loop) s významnou moderní architekturou, mrakodrapy.

Philadelphia
Založena v roce 1681 angl. Město hrálo ústřední roli v boji za am. nezávislost. 4.7.1776 zde byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. 28.9.1787 schválena am. ústava. 1790-1800 hlavní město USA.
Významné průmyslové, kulturní a finanční centrum východní části USA. Průmysl petrochemický, elektrotechnický, textilní, polygrafický. Významný přístav a dopravní křižovatka, mezinárodní letiště. Burza (1790, nejstarší v USA). Muzea, divadla, galerie,dvě univerzity.

Detroit
Založen Francouzi v roce 1701.  Významné průmyslové a dopravní středisko. „Hlavní město“  automob. průmyslu (centrály společnosti General Motors, Ford a Chrysler), výroba plechu, laku, technického skla. Dopravní křižovatka, významný přístav a mezinárodní letiště.

San Francisco
Město založeno v roce 1776 Špan. , od r. 1821 součást Mexika, od r. 1848 USA. Rozmach v období zlaté horečky 1849-51. Častá zemětřesení, v r. 1906 bylo téměř celé město zničeno. V r. 1945 zde bylo založeno OSN a přijata Charta OSN.
Ve státě Kalifornia, kulturní a finanční centrum tichomořského pobřeží USA. Průmysl strojírenský, loďařský, elektrotechnický, textilní, potravinářský, polygrafický, oděvní. Významná dopravní křižovatka, mezinárodní letiště , metro. Námořní přístav, sídlo významných finančních institucí (banky, burza), několik univerzit, vědeckovýzkumné ústavy.