Terciární sektor v České republice

Terciární sektor a jeho postavení v české ekonomice po roce 1989

Služby se v transformující se ekonomice staly nejdynamičtějším sektorem ekonomiky. Je to důsledek jeho značného zanedbání v období centrálně řízeného hospodářství. Výrazně se zvýšila nabídka a kvalita služeb ve všech oborech. Největší rozvoj zaznamenaly peněžní služby  a obchod.

Obchodní síť

Kromě obrovského rozšíření nabídky zboží všeho druhu zaznamenala zejm. velké změny v rozmístění a ve způsobu prodeje. Vzniklo mnoho nových supermarketů a hypermarketů (TESCO, Globus, Billa, Delvita, Makro, Carefour, Kaufland aj.), které se většinou staví na okrajích velkých, ale i menších měst. Širokou nabídkou i cenovou politikou (nižší ceny, periodické slevy) získávají zákazníky a vytlačují z trhu domácí podnikatele, zvláště menší prodejce.

Cestovní ruch

Země má širokou nabídku turistických atraktivit – jak přírodních, mezi nimiž dominují horské oblasti (Krkonoše, Šumava, Beskydy, Jeseníky), tak i kulturněhistorických (hrady, zámky, muzea, historická jádra měst – Praha, Český Krumlov, Telč, Třeboň aj.). Neustále se zvyšuje nejen pobyt zahraničních turistů na našem území delší dobu, ale i počet těch, kteří naší zemí pouze projíždějí. Všechny formy zahraničního cestovního ruchu působí pozitivně na rozvoj dalších služeb – ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, zábavních apod. Časté jsou stížnosti , že kvalita služeb neodpovídá cenám a dochází k okrádání klientů (taxikáři).  Cesty našich občanů dříve směřovaly v letním období hl. k Černému moři, zčásti i na jugoslávské pobřeží Jadranu, od počátku 90. let se cílem českých turistů staly středomořské pláže v Itálii, Francii a Španělsku. Značný zájem byl také o poznávací zájezdy. Tento zájem vedl ke vzniku velkého množství cestovních kanceláří.

Lázeňství

Je založené na výskytu termálních a minerálních pramenů, ale i peloidů (rašelin). Ze současných 36 lázní patří třetina k lázeňským centrům mezinárodního významu s výrazným podílem zahr. návštěvníků. Lázeňská zařízení léčí zejm. závažná onemocnění oběhového ústrojí, cévní a srdeční choroby (Františkovy L., Poděbrady, Teplice nad Bečvou), pohybového ústrojí (Klímkovice, Karviná-Darkov, Františkovy L., Teplice, Velichovky), dýchacího ústrojí (Jeseník, Karlova Studánka, Mariánské L.) a trávícího ústrojí (Karlovy Vary, Františkovy i Mariánské L., Luhačovice). Gynekologické nemoci se léčí v Klímkovicích a Františkových L.

Doprava a spoje

Dosavadní stav je z hlediska potřeb neuspokojivý. Jedinou ucelenou částí dálničního systému představuje tah Plzeň – Praha – Brno, na který postupně navazují úseky směrem k německé hranici, na Hradec Králové a z Brna na Olomouc. Z ní zatím krátkými úseky dálnice pokračuje na Mohelnici a na Ostravu. Síť silnic je velmi hustá, ale značně zastaralá. Chybí dostatek kapacitních silnic a objezdů i průtahů sídel. Železniční síť českých drah je zastaralá a pomalá. Železniční doprava zůstává významná pro přepravu velkoobjemových nákladů, ale v přepravě osob ustupuje silniční. Vodní doprava nemá příliš možností – splavný je pouze úsek Labe od Chvaletic a Vltava od Prahy. Význam však má pouze v mezinárodní dopravě surovin.

Školství

Zásadní změnou byla v 90. letech možnost zřizovat vedle státních škol i školy soukromé a církevní. Zejména ve středním školství vzniklo velké množství nestátních škol. Jejich rozvoj byl podporován i značnými státními dotacemi. Dalším znakem je růst počtu mladých lidí získávajících vyšší než střední vzdělání s maturitou. Došlo ke zřízení vyššího odborného školství a vznikla řada nových univerzit, fakult a studijních oborů.

Zdravotnictví

České zdravotnictví má tradičně solidní úroveň. Vysoký je počet zdravotních zařízení i lékařů. Problémem je však zajištění dostatku finančních prostředků (zdravotní pojištění, otázka spoluúčasti pacientů, platové ocenění lékařů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví) a jejich racionálního využívání.