Využití endoskopie v interně

Jde o velmi důležitou skupinu vyšetření, která pomáhají diagnostikovat tak dokonale, že nejen nahradili řadu rtg vyš. (Př. Rtg žaludku se provádí jen vyjímečně), ale dokonce i umožňují řadu operačních výkonů.Vsunula se mezi Rtg vyš. a operaci.

Metody umožňují přímý pohled do tělní dutiny nebo orgánu.

Základem je optický přístroj=endoskop=skládá se z části optické a z tubusu.Ten je dnes většinou dokonale ohebný, protože je vybaven vláknitou optikou=skleněná vlákna v počtu 200 000, vedou i při výrazném ohnutí světelný paprsek.Vlákna se nazývají FIBRA=proto metoda=FIBROSKOPIE.Současně vedou i světlo,ale zdroj světla je vždy umístěn mimo nemocného v okuláru přístroje.Vzniká dokonalý, nezkreslený dobře osvětlený obraz,který je možno fotografovat připojeným aparátem, nebo urč.proces filmovat je-li připojena kamera.

FIBROSKOP=ENDOSKOP je vybaven přídavným zařízením=DIOPTICKÉ KLEŠtĚ,kterými lze při vyšetření odebírat vzorky sliznice=biopsii k histologickému vyšetření nebo provádět léčebné zákroky,př:odstranit polypy,cizí těleso,kamínek ve vaterské papile atd.

Popis jednotlivých vyš.+příprava

1)BRONCHOSKOPIE-ohebný bronchoskop k vyšetření průdušnice a průdušek.Provádíme po premedikaci.Před vyšetřením musí být pacient 8hod.nalačno.Po vyšetření, 4hodiny nejí.

2)FIBROSKOPIE ŽALUDKU(=gastroskopie=endoskopie)+ ESOFAGOSKPIE

=vyš.jícnu+duodenoskopie=fib.vyš.duodena,coloskopie-vyš.celého tlustého střeva,sigmoideoskopie=do 60ti cm,nejčastěji se zde vyskytují nádory

Před vyš.8hod nalačno,po vyš.2hod nejíst.Lze bezpečně shlédnout celý žaludek,neexistují „slepá“místa.Fib.žaludku lze provést i jako akutní vyšetření k rychlému zjištění zdroje krvácení.

Každé 1.vyšetření žaludku a duodena musí být provázeno bioptickým vyšetřením a odebíráním 8-12 vzorků z různých míst sliznice.

3)LAPAROSKOPIE-kovový neohebný tenký tubus.Zavádí se po naříznutí kůže v ……. čáře vpravo.Vyšetřuje se :povrh jater,možno provést biopsii cílenou i necílenou,fundus žlučníku,žaludek i slezinu.

2)Leukémie

Je to závažné krevní, nádorové onemocnění,bílé krevní řady

Klinicky dělíme na 3 typy

1)akutní leukémie-Její příčina a původ (etiologie)není známa.Vyskytuje se nejčastěji u dětí.Choroba je způsobena bujením nevyzrávajících buňek v dřeni lymfatické tkáni.Nápadně se zde mohou zmnožit i dosud nediferencované kmenové buňky-blasty.

Akutní leukémie začíná obvykle náhle jako horečnatý až septický stav se zvýšenou krvácivostí.Předpověď je špatná.Diagnóza se opírá o nález nezralých krevních buněk periferní krvi i krvetvorných orgánech.

2)Chronická myeloidní leukémie-je patologické bujení nádorového typu postihující granulocytovou buněčnou řadu v kostní dřeni i v mimodřeňových ložiscích, především ve slezině a játrech, takže zpravidla vzniká i hepatosplenomegalie.

Klinický obraz:nemusí být nápadný, nemoc se často objeví náhodně při vyšetřování krevního obrazu, jindy si nemocný sám nahmatá velkou slezinu.Objeví se známky krvácení na různých částech těla, pacient anemizuje.průměrná doba přežití je několik let.Objeví se trofické defekty dásní.Vždy současně anemický syndrom.

Pro diagnózu jsou důležité změny v bílém krevním obrazu.Je výrazně zvýšen celkový počet leukocytů v krvi, v rozpočtu jsou zvýšeny všechny granulocyty(=typ bílých krvinek,které mají barvitelná jádra) a navíc se objeví nezralé formy bílých krvinek.počty leukocytů jsou většinou nad 100tis.

3)Chronická lymfatická leukémie-Onemocnění je způsobeno bujením tkáně, v níž se tvoří lymfocyty,tj. především v mízních uzlinách,slezině,játrech.Tkáň těchto orgánů je přeplněna lymfocyty,takže je zakryta původní histologická skladba.Při vyšetření nemocného je nejnápadnější zvětšení uzlin(=axilárních,v tříslech),jsou naplněny lymfocyty.Mírně bývá zvětšena i slezina a játra.V krevním obraze je zvýšený počet bílých krvinek, ale v rozpočtu zjistíme, že převažují lymfocyty-ale do 100tis (místo normálních 20-40% z celkového počtu bílých krvinek je u lymfatické leukémie 50-100% lymfocytů)K tomu často bývá anemický syndrom.

Léčba:V poslední době se v léčbě objevily nové možnosti.Podstatně se zlepšila prognóza, prodloužila se délka přežití, změnil se však i průběh.Stále častěji se setkáváme s komplikacemi, z nichž většina je způsobena léčbou.tyto komplikace jsou ošetřovatelsky velmi náročné.

Zásadní obrat v léčbě znamená především zavedení chemoterapie cytostatiky.Používají se cytostatika různého typu,a to podle dohodnutých schémat.Zpravidla se volí různé kombinace,ne-zřídka troj-,čtyřkombinace.První léčebný náraz má být útočný,aby zničil co největší množství maligních buněk.Na útočnou fázi navazuje léčba udržovací.Zhorší-li se stav,dávky cytostatik se opět zvyšují nebo se mění jejich kombinace.Pro injekční formu jsou vyhrazena pracoviště se speciálním vybavením,jinak by mohlo dojít k ohrožení zdraví pracovníků.V praxi se setkáváme s mnoha nežádoucími účinky cytostatik

Důležitá je také imunoterapie.Nejčastěji podáváme imusupresiva-IMURAN+kortikoidy=PREDNISON

Používá se také terapie výkonnými zdroji ionizačního záření ve snaze zničit v co největším rozsahu nádorovou tkáň ozářením.

Transplantace kostní dřeně:zde zůstává problém s vyhledáváním dárců

Komplexní podpůrná léčba:Při soudobém léčebném postupu je nemocný ohrožen mnoha komplikacemi,např:utlumením kostní dřeně.nemocný je ohrožen infekcemi,chudokrevností,krvácivými projevy.proto mají velký význam převody čerstvé krve(=do týdne po datu odběru),destičkových nebo leukocytárních koncentrátů,podávání širokospektrých antibiotik,péče o neinfekční prostředí,úzkostlivá hygienická péče.