Počátky středověké filosofie; patristika, realismus a nominalismus v rané scholastice

• hlavním duchovním zdrojem středověké kultury = křesťanství – vzniká z židovského náboženského myšlení -> očekáván příchod Mesiáše -> mění starý svět a má začít nový spravedlivý svět

• podle prvních křesťanských vyznavačů tento Mesiáš = Ježíš Nazaretský (asi 1 – 33):
• ve svých vystoupeních opravdu mluvil o konci starého věku = svět násilí a zotročování -> o příchodu nového svět = vláda spravedlnosti, míru, lásky = Boží království na zemi

• > oslovil chudé a bezmocné x znepokojoval mocné -> pod záminkou politicko – náboženských důvodů odsouzen k smrti ukřižováním

= konec historické části jeho života

x    skupina jeho učedníků mluví o vzkříšení => na této víře vzniká křesťanství – ovlivňuje dějiny světa i myšlení až dodnes

• prvotní filosofie křesťanství: jednoduchá: je 1 milující Bůh a lidé, kteří se ke němu musí dostat následováním Krista = jediná správná cesta + morálně mravní příkazy:
  • život v lásce
  • pomoc bližnímu svému
  • úcta k lidem => vznik desatera přikázání boží

• > splynutí s patristikou (1. – 8. stol.) – činnost patres = církevních otců => první pokusy o teologicko – filosofické vyjádření křesťanského náboženství
  • řešení 4 základních okruhů problémů:
    • teologický – učení o Bohu a Boží trojici
    • christologický – o Ježíši Kristu
    • antropologický – vztah člověka a Boha, svoboda lidské vůle
    • problém církevní organizace – struktury církve

• >1. etapa (1.-2.století) – převládá apologetika (=obrana křesťanství před vněj.nepřít.)     +  antignostika = ochrana před gnozí => Tertilulianus: „Věřím, protože to přesahuje lidský rozum.“
• > myšlenka že filosofie je služkou teologie
• gnosticismus (gnose = poznání) = myšlenkový směr, který řeší možnosti poznání – vznik v několika základních formách kombinacemi náboženských idejí
• > řeší otázku theodiceje (= ospravedlnění boha za zlo na světě) rozlišením dvou Bohů:
  • boha dobrotivého
  • boha stvořitele, trestajícího
• představitel Aurelianus Augustinus – dílo:
  • Vyznání – kritika hříšného mládí
  • O svobodě vůle, O Boží obci

• raná scholastika ( 8. – 12. stol.) -> centrální filosofická diskuse = spor o univerzálie = řešení jestli jsou obecné pojmy reálné, jestli skutečně existují anebo jsou-li to jen pojmy, které reálně neexistují
• > realismus – obecné pojmy (univerzálie) existují reálně, jsou na konkrétních věcech nezávislé => universalia antes res – před věcmi

x

• nominalismus – univerzálie existují pouze v našem rozumu jen jako jména (nomina) => universalia post res – po věcech
• > vztah mezi vírou a rozumem: „Věřím, abych porozuměl.“

Příklad: Realismus: existuje reálná lavice, člověk, zlo = jev, název + existuje, je praktický

X                           nominalismus: jsou to pouze jména x fyzicky neexistují -> pouze kokrétní věci, předměty -> neexistují, jsou to obecné věci

– kompromis – „Rozumím, abych věřil.“=> vyřešení sporu realismus x nominalismus: “Obenicny existují ve věcech.”