Psychika, její podstata a stránky, regulace chování, psychické jevy

• za základ psychiky člověka jsou považovány psychické jevy:
  • psychické procesy
    • poznávací:
      • vnímání – předmět vnímání – něco co působí na naše smysly – např.: světlo, teplota atd.

– kvalita záleží na soustředění

• čití x vnímaní:
  • čití = činnost jednotlivých smyslových orgánů => jeho výsledkem je počitek (barva, způsob vnímání teploty atd.)
  • vnímání = přímé poznávání předmětů a jevů jako celku

– vjem = souhrn počitků -> čím více počitků -> tím více předmětů vnímání

• představy – odraz předmětu , který v daném okamžiku nevnímáme, ale dříve jsme ho vnímali => má reálný podtext
• fantazie – odraz předmětu, který na nás nikdy nepůsobil,ale přesto si jej představujeme (= princ, drak, čarodějnice atd.)
• snění – závisí na bdělém stavu psychiky
• myšlení – zprostředkovaný, zobecňující a abstrahující způsob poznávání, který vede k poznání podstatných obecných vlastností, předmětů a jevů a vztahů mezi nimi

– jeho výsledky se vyjadřují pomocí řeči:

• vnitřní – pro nás pro sebe
• vnější – totožná s vnitřní, ale vyjádřena slovem nebo písemným podáním
• druhy myšlení:
  • praktické
  • názorové – člověk používá představivost, aby si představil situaci, která by mohla nastat (venku je sluníčko, ale vezmu si deštník, kdyby pršelo atd.)
  • abstraktní – založena na schopnosti člověka pracovat s více pojmy
  • konvergentní – snaha najít co nejlepší řešení
  • divergentní – snaha najít více možných řešení
• myšlenkové operace:
  • analýza = rozbor – výběr jednotlivých částí z urč. celku
  • syntéza – skládání jednotlivých částí dohromady
• paměťové: 3 fáze – zapamatování, uchování, vybavování
• motivační – souvisí s uspokojováním základních (jídlo, pití, spánek) nebo nadstandardních lidských potřeb (sdružovat se, vzdělání, seberealizace, sociální jistoty, soužití)

= souhrn hybných činitelů, které nás přivedou k aktivitě

• psychické stavy = základní naladění člověka ovlivňující všechny další projevy psychiky člověka

= charakteristika jedince v nějaké určité době (může být i krátkodobá)

• krátkodobé (deprese, špatná nálada), dlouhodobé (optimismus, pesimismus)
• stavy pozornosti: soustředěný, rozptýlený

– ovlivněny:

• vnitřními podmínkami:
  • city, vůle
• vnějšími podmínkami
  • náhlé podněty
• stavy citové (nálady): radost, smutek
• city = soubor emocí
  • znaky:
• subjektivní
• spontánní
• polární
  • dělení:
• podle úrovně
  • nižší – vyvolávají uspokojení základních životních biologických potřeb (= jídlo, pití, spánek, odpočinek atd.); většinou si je člověk neuvědomuje
  • vyšší – podmíněny sociálně (např. kulturní cit -> kino, divadlo):
    • morální – záleží na výchově
    • estetické – individuální

– otázka vnějšího vzhledu

• intelektuální

• podle průběhu
  • nálada – trvá déle, menší intenzita, vliv vněj. podnětů
  • afekt – rychlý cit, nejkratší časový průběh. Může být velice kladný nebo záporný
  • vášeň – dlouhodobý časový průběh, velice intenzivní (kladná i záporná; může se postupně měnit z kladné na zápornou)
  • citové vztahy – prožívání sympatií, antipatií

• znaky:

• polarita = každý psychický stav může mít svůj protiklad
• proměnlivost – závisí na vnitřních a vnějších podmínkách
• relativní stabilita = delší doba změny psychického stavu po působení vnitř. Nebo vnějších podmínek na psychiku člověka (nesouvisí s city) -> nereaguje hned (např. při oznámení smrti partnera -> špatný stav nastává až později, než si to člověk uvědomí)
• individuální proměnlivost (variabilita) – délka udržení psychického stavu závisí na individuálních vlastnostech člověka

• psychické vlastnosti
  • schopnosti – např. inteligence = schopnost logického myšlení
    • vypočítáváme: IQ = mentální věk / fyzický věk => průměr 120 – 140

– úrovně: vlohy, nadání, talent, genialita

• dynamické vlastnosti = temperament

   = soubor vlastností, které se projevují způsobem chování a reagování člověka = závisí na délce, intenzitě a rychlosti – podle toho dělíme do 4 skupin:

• cholerik, flegmatik, melancholik, sangvinik

• rysy osobnosti = významné vlastnosti určující povahu člověka: dobrý řečník, člověk v pohodě, nedochvilnost, nezodpovědnost, milý vlídný, nepřístupný, aktivní, plachý, výbušný atd.
• charakter = morálně vůlní vlastnosti

 – svědomí, pravdomluvnost, pilnost, sebekázeň

• psychické obsahy (= specificky získané dispozice -> získávají se během života)
  • vědomosti – poznatky jednotlivých učebních oborů
  • dovednosti :
    • senzomotorické – v závislosti na smyslech
    • intelektové – rozumové
    • sociální = např. schopnost zabavit děti, jíst příborem

– např. řízení auta, plavání, komunikace

–  na rozdíl od schopnosti (= je dána) se je člověk učí během života

• návyky = specificky získané dispozice
  • kladné – zdravá výživa, otužování, cvičení
  • záporné – kouření
• zájmy, záliby – poznatky z toho co nás baví : o sport, přírodu,
• postoje – vyjádření vlastního názoru, stanoviska, přístupu

• podstata psychiky a její stránky:
  • psychika = odraz psychických jevů v chování a prožívání; výrazně určena v dětství
  • stránky psychiky = podmíněnost psychiky:
    • biologická – porucha psychiky – jedinec za to nemůže: výpadky paměti -> nemůže ovlivnit svoje chování atd.

–  závisí na správné funkci jednotlivých orgánů ovlivňující reakce jednotlivce

• sociální – výchova, vzdělání, působnost člověka v sociálních skupinách, které ho ovlivňují

• biologicky správné funkce x sociální narušení
• regulace chování = podíl a vliv psychických jevů na chování jedince:
  • regulace chování s potížemi s pamětí
  • regulace chování s ohledem na temperament -> např. cholerik
  • určité postavení -> dopad na regulaci chování
  • regulace chování vyplývající v působnosti jedince v sociální skupině
  • charakter člověka nutí k přetvářce k jiným odrazům chování
  • regulace chování na základě vzdělání