Přínos německé klasické filosofie, Kant, Hegel, zákony dialektiky; moderní filosofické směry

• zakladatelem německé klasické filosofie = Immanuel Kant
• narozen v Královci ve Východním Prusku
• jako mladý značné nadání -> podpora přátel – studium na univerzitě v Královci
• studium teologie + zabývá se filosofií, matematikou a přírodovědou
• nechtěl být knězem -> nejdříve domácím učitelem v bohatších rodinách -> soukromý docent -> profesor, přednáší na královecké univerzitě filosofii, etiku, estetiku, matematiku, fyziku a antropologii => umírá v Královci
• myšlenky:
• počátky jeho filosofie = tzv. předkritické období: hypotéza o vzniku sluneční soustavy – > formulována v díle Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes
• hlavní dílo z tzv. kritického období – Kritika čistého rozumu – obsahuje výklad učení o poznání, zavrhuje v ní tzv. „důkazy“ boží existence a učení o nesmrtelnosti => kritika Platóna a Aristotela + Tomáše Aquinského – zabýval se důkazy boží existence
• podstatou jeho filosofického učení = rozlišení „věci o sobě a jevů“:
• rozděluje skutečnost na:
• část kterou vnímáme smysly = nazývá ji svět jevů -> pouze tuto část můžeme adekvátně vnímat a poznávat, a proto je zčásti výtvorem naší psychiky
• část která naši zkušenost přesahuje = nazývá světem „věci o sobě“ -> pro nás přístupná pouze přes naši mysl -> vtiskuje mu formy přirozené našemu vědomí => formy:
• prostor a čas = nejsou něčím objektivním, protože neexistují mimo naší psychiku => mimo ně, nejsme schopni nic jiného vnímat
• etika: založena na tzv. kategorickém imperativu = mravní příkaz člověku: existuje formální zákon mravnosti – každý člověk má mít svůj mravní zákon a má jednat tak, aby ten svůj mravní zákon dodržoval a zároveň tak, aby mohl být mravním zákonem každého jiného člověka => člověk má být přísnější na sebe než na ostatní
• celkově dospěl k subjektivnímu idealismu = nebere, že existuje hmota; a k agnosticismu = nemůžeme vnímat podstatu světa

• W. F. Hegel

= završitel německé klasické filosofie -> patří k největším myslitelům v oblasti filosofie

• neměl příliš vyvinuté řečnické schopnosti -> náročné přednášky x za neobratným způsobem vyjadřování velká hloubka teoretického myšlení
• myšlenky:
• > omítá Kantovo učení o nepoznatelnosti „věci o sobě“ => jevy stejně tak objektivní jako podstata -> odhaluje se v jevu, a tím je i jev podstatný