PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY
– spadají do psychických jevů
Psychické jevy zahrnují:
- Psychické procesy
- Stavy
- Vlastnosti
- Dílčí psychické předpoklady
- 1.) Psychické procesy – části lidské činnosti, výseky složitého lidského fungování
– mají poměrně krátké trvání
- A) poznávací
- B) paměťové
C) motivační
- A) Poznávací:
- a) vnímání – psychický proces, kterým zachycujeme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány
- informace o vnějším světě, o vnitřním stavu orgánů našeho těla
- schopnost nervových buněk reagovat na podnět = čivost
- vjemové prahy = prahy čivosti podnět musí být dostatečně silný, aby podráždil náš smyslový orgán, ale ne tak silný, aby ho poškodil)
– rozlišujeme vnímání zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové, vnímání pohybu a stavu našich vnitřních orgánů
– výsledek vnímání => vjem a počitek
– vjem – obraz předmětu nebo jevu jako celku
– počitek – obraz jedné vlastnosti předmětu
- b) představování – znovu vybavení si vjemu
– představa – názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány (=znovu vybavený vjem)
- c) fantazie – vzniká tak, že vjemy rozčleňujeme na jednotlivé počitky a z těch potom vytváříme nové obrazy => vytváření nových neobvyklých spojení dosavadních zkušeností
– fantazijní představy vznikají záměrně i bezděčně – součást snění
– reprodukční – na základě slovního popisu vytvořen obraz
- d) myšlení a řeč (úzce spolu souvisí)
myšlení – poznávací proces, kterým získáme zprostředkované a zobecňující skutečnosti, jejich podstatných znaků a vztahů
– vyšší stupeň poznání
– poznatky nevznikají přímo, ale prostřednictvím symbolů ( slova, matem,atické vzorce,noty, schémata,..)
Formy myšlení:
- pojem – zobrazení obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů
– je výsledkem abstrakce
– základní výsledek myšlení
– pouze slovní vymezení
- soud – vznikne, když uvedeme dva nebo více pojmů do vzájemných vztahů
- úsudek – z několika soudů vznikne nový poznatek
- indukce – postupuje se od jednotlivých, konkrétních poznatků k obecnému závěru
- dedukce – obrácený postup – z obecného poznatku usuzujeme na jednotlivé případy
- analogie – úsudek z podobnosti
- B) Paměťové procesy:
Paměť – soubor psychických procesů a vlastností, které umožňují osvojení zkušeností, jejich zapamatování, uchování a vybavení
-všechno, co člověk svým informačním systémem přijal, může také uchovat a znovu reprodukovat
- schopnost našeho vědomí použít získané informace k duševní činnosti
- umožňuje nám přežití a přizpůsobení see lidské společnosti
- názorná + slovně logická
- mechanická + logická
- bezděčná (spojeno se silným emočním zážitkem) + záměrná
- krátkodobá + dlouhodobá
Fáze paměti:
- zapamatování (vštípení) – uložení do paměti
- uchování – přebývání v paměti
- vybavení – aktualizace z paměti do životní reality může mít i podobu „jen“ znovuvybavení, kdy si sami nedokážeme věc vybavit, ale bezpečně jí umíme vybrat z nabízeného souboru
- zapomínání – vyhasínání, vymazání paměťových stop
Fantazie = snění; získané informace můžeme rozkládat do prvků, ze kterých vznikly a ty pak skládat do zcela nových obrazů
- C) Motivační – citové a volní
city (emoce) – psychické jevy, které hodnotí objekty našeho poznávání a naši činnost, její průběh a produkty
– city prožíváme
– dělení citů – 1.) podle úrovně
- nižší – souvisí s uspokojením biologických potřeb
- vyšší – podmíněny sociálně
- morální – různé formy hodnotnosti nebo nepřípustnosti určitého jednání z hlediska zájmů společnosti a spol. pravidel chování
- estetické – provázejí prožívání něčeho krásného (vnější vzhled)
- intelektuální – při odhalování záhad, získávání nových poznatků
2.) podle průběhu
- nálady – slabé, trvalé emocionální stavy, které dodávají ostatním zážitkům určité zbarvení
- afekty – silné, bouřlivě probíhající city, krátkodobé
- vášně – silné, pevné a hluboké city, ovládají myšlení a činnost člověka
vůle – psychické procesy a vlastnosti, které zajišťují dosahování cílů, zvláště tehdy, kdy je nutné překonávat překážky; záměrné, cílevědomé úsilí zaměřené k dosažení vlastního cíle
volní procesy – od volit – rozhodujeme se různými cestami k jejich naplnění
– působíme sami na sebe, ale i na druhé
– formování dlouhodobý proces
- 2.) Psychické stavy – celkové psychické prožívání člověka v určitém okamžiku nebo delším časovém úseku
– vztah mezi organismem a prostředím
– souhrn doprovodných jevů prožívaných v průběhu psychických procesů
– relativně stabilnější projevy duševní činnosti, než procesy
znaky:
- polarita – každý může mít svůj protiklad
- proměnlivost – mění se vlivem působení vnějších i vnitřních podmínek
- relativní stabilita – ke změně stavu dochází s určitým zpožděním
- individuální variabilita – formování a průběh psychických stavů u konkrétního člověka je podmíněn vlastnostmi jako osobnosti
pozornost – psychický stav, který zajišťuje soustředěnost jedince po určitou dobu na jeden jev nebo jednu činnost
– nemá specifický obsah
- a) bezděčná – vyvolaná silnými podněty (výrazný zvuk, nápadný plakát) nebo podněty, které mají pro nás osobní význam
– vzniká i zaniká rychle
- b) záměrná – regulovaná cílem a volním úsilím
Schopnost koncentrovat se je závislá na věku, na vrozených dispozicích, na aktuálním stavu.
Nálada – slabé, víceméně trvalé emocionální stavy, kt. dodávají ostatním zážitkům určité zabarvení. Jsou vyvolány různými událostmi, kt. mají pro člověka význam. Lidé mají různou trvalou, základní náladu. Proti negativním náladám je možné a nutné bojovat.