Píst vstřikovacího čerpadla, vyroben z oceli 15 260, kalit a popustit na HRC = 40±2 (stupeň přesnosti 3, drsnost 0,05)

1. Vyjmenujte a popište dokončovací metody obrábění, nástroje, kinematika, použití a schématický náčrt
2. Které plochy pístu je nutné jemně opracovat a jakou metodu pro dokončení navrhujete
3. Jaký je vztah mezi drsností a stupněm přesnosti obrobených ploch, jak závisí na způsobu obrábění a jak se značí
4. Popište kalení a vysvětlete význam IRA a ARA diagramu

a)

Dokončovací operace

• slouží k získání nejvyšší jakosti plochy(drsnost až 0,02).Vysoké rozměrové přesnosti IT 2-3 a přesnosti geometrické

 

Honování

• vnitřní válcové plochy př. válce spalovacích motorů,válce hydraulických zařízení.drsnost až 0,1

Princip

• brousím honovacími kameny z diamantu nebo karburunda, které jsou upnuty v honovací hlavě a malým tlakem přitlačovány na obráběnou plochu. Hlava koná otáčivý pohyb i ve směru osy.Honovacím kameny se rozpínají mechanicky nebo hydraulicky

Stroje

• speciální honovací stroje jedno a více vřetenovou

Superfinišování

• drsnost 0,1 až 0,05 používá se vnější válcové plochy

Princip

• superfinišovací hlava ve které jsou brousící kameny hlava je přitlačována malým tlakem k hlavě kmitá podle osy obrobku. Obrobek koná otáčivý pohyb

 

 

Lapování

• drsnost 0,02 k úběru materiálu dochází volným brusivem rozptýleným v kapalině nebo pastě. Lapovací nástroj má negativní tvar obrobku a koná nepravidelný pohyb vůči obráběné ploše

 

Chemicko-mechanické lapování

• produktivnější způsob pasta obsahuje kromě brusiva kyselinu která naruší obráběnou plochu a ta se snadněji brousí

 

Lapování vzájemných souvislých součástí mezi sebou (zalapování)

• mezi pohyblivé součásti se nanese lapovací pasta.Po zabroušení vzájemně se dotýkajících ploch se pasta odstraní a plochy očistí

 

 

b)

Obrábět budeme funkční plochy pístu (ty plochy kde bude nejmenší drsnost)

Volíme metodu zalapování

 

c)

Když chceme mít součást co nejvíce přesnou tak jí musíme vyrobit s co nejmenší drsností

 

d)

Kalení

• záměrný ohřev na kalící teplotu, výdrž na této teplotě a následné velmi rychlé ochlazování.
• zvyšuje se tvrdost materiálu a toho dosáhneme vytvořením nerovnoměrného stavu vnitřní struktury
• Oceli s obsahem uhlíku do 0,2% jsou nekalitelné a s obsahem uhlíku do 0,35% jsou dobře kalitelné
• Pásmo kalících teplot – pro oceli podeutektoidní (C= 0,02 až 0,765%)– 30 až 50^oC nad teplotou A₃; pro oceli nadeutektoidní(C=0,765 až 2,14) – 30 až 50^oC nad teplotou A₁
• Kalící prostředí – vnitřní struktura, kterou požadujeme při kalení je závislá na způsobu a rychlosti ochlazování, na tvaru a velikosti součásti
• Rychlost ochlazování – určuje kalicí prostředí
• oceli s malou prokalitelností se musí chladit rychle

oceli s velkou prokalitelností se mohou chladit pomaleji

 

 

 

Izotermický rozpad austenitu

• ocel se ohřeje na kalící teplotu s výdrží tak dlouhou až proběhne austenitizace a pak se prudce ochladí na určitou teplotu(podle požadované tvrdosti). Výdrž na této teplotě je tak dlouhá až se austenit rozpadne na nové strukturní složky a pak se materiál volně ochladí na vzduchu. Průběh rozpadu sledujeme na tzv. IRA diagramu(pozná se od ARA, že stupnice tvrdosti je vlevo a u ARA je dole

 

Anizotermický rozpad austenitu

• podle rychlosti ochlazování nám v dané oceli vznikají jiné struktury. Podle toho jaké výsledné vlastnosti v oceli chceme tak podle toho ochlazujeme.