Obecná psychologie

 = zkoumá obecné zákonitosti fungování lidské psychiky

 

Předmět: psychické jevy

A/ psychické procesy– trvají krátkodobě (vteřiny)

1/ kognitivní procesy= smyslové= poznávací ( vnímání, myšlení, představy )

2/ paměťové- Ebinghaus

3/ motivační= emoce+ vůle

 

B/ stavy= nálady– dlouhodobější charakteristiky psychiky

1/ pozornost

2/ spánek

 

C/ vlastnosti– temperament……studuje psychologie osobnosti, ne obecná psychologie

 

 

 

Biosociální determinace lidské psychiky

– determinace= určení

 

Sociální činitelé

1. užší sociální prostředí– interakce se skupinami ( viz. kpt Socializace jedince)
2. širší soc. prostředí– vývoj společnosti v závislosti na klimatických a geografických podmínkách

– masmédia

– normy společnosti (zákon)

 

 

 

Biologičtí činitelé

1. CNS (mozek + mícha)
2. Žlázy s vnitřní sekrecí=štítná žl., hypofýza, nadledviny, varlata, vaječníky
3. stav organismu – akutní, chronické
4. traumata- úrazy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Psychické procesy:

    A/ Kognitivní= poznávací, smyslové:

1/ Vnímání– patří mezi kognitivní psychické procesy

= subjektivní proces odrážení objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů

– poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smysly

– zahrnuje proces analýzy a syntézy

 

Proces vnímání-

PODNĚT– působí na ANALYZÁTOR– vzniká POČITEK– více počitků jednotlivých analyzátorů se sjednotí ve VJEM

 

Analyzátor= smyslový orgán

• tvořen receptorem, nervovou drahou, korovým centrem v CNS
• je podrážděn při dostatečné intenzitě podnětu– absolutní práh čivosti

 

Dělení analyzátorů

A/ vnější– dálkové= zrakový, sluchový, čichový

– dotykové= chuťový, tlakový, tepelný, bolesti

 

B/vnitřní– pohybu, rovnováhy, polohy, bolesti, trávení, dýchání, srdeční činnosti

 

Počitek= obraz některého jednotlivého znaku vnímaného podnětu (barva, nakyslá chuť)

– pouze teoreticky, nelze takto rozčlenit, vnímání je syntéza

 

Vjem= výsledek vnímání= obraz předmětu nebo procesu jako celku

 

Naše vnímání je významně ovlivněno: zkušenostmi, pamětí, myšlením…

+ okolnostmi: psychickými vlastnostmi- temperamentem, intelektem…..

+ psychickými procesy- pozorností, stupněm aktivace

 

Druhy vnímání

1/ prostoru– tvar, velikost, vzdálenost, umístění ve směru

2/ času– délka trvání časového úseku (měřítkem bývají biologické funkce- srdce)

3/ pohybu– souvislost s předchozím, vnímání zrakem je doprovázeno pohybem očí, hlavy

4/ sociální- termín sociální percepce /problém sociální psychologie/

 

Kompenzace– dojde-li k poškození či není-li některý smyslový orgán vyvinut, ostatní receptory mohou vyvážit nedostatek (slepci –hmat, sluch)

 

Vlastnosti vnímání

Výběrovost- Zaměřenost- Celostnost

 

Podnět- (analyzátor) počitek- vjem- pojem- soud- úsudek

– podnět teď právě nepůsobí na smysly- představa ( paměťová, fantazijní)

– pojem ( slovní vyjádření) + soud + úsudek= MYŠLENÍ

2/ Představy= názorné představení předmětu

– nepůsobí v dané chvíli na naše smysly, nevnímáme je

 

            Představa  X  Vjem

 

Představa   –    méně přesná, méně zřetelná

• útržkovitá=fragmentárnější= není celistvá
• individuálnost představ (každého zaujme něco jiného)
• nestálá

 

Fyziologická podstata: paměťové stopy, které se vzájemně spojují a kombinují

 

Představy tvoří mezistupeň mezi smyslovým a rozumovým poznáváním

 

Asociační zákony spojování představ-

a/  primární –  zákon dotyku v prostoru a čase (vybavuji si, jak se představy setkaly, jak spolu souvisejí, představuji si to, co bych chtěl, ale teď nemám)

–  zákon současnosti a následnosti

– zákon podobnosti a kontrastu

 

b/  sekundární–  zákon živosti (citová= emocionální významnost)

citově indiferentní= bezvýznamný  X  diferentní

–  zákon novosti (neobvyklost, novost se lépe vybaví)

–  zákon častosti

 

Dětské představy= tzv. eidetické představy= jasné, živé představy jako vjem ( u umělců)

Perseverační představy= neustále se vracející představy ( fantazie), vědomě je chci potlačit, ale z podvědomí se vysune— souvisí s duševním onemocněním.

 

Typy představivosti:

 

1/ vizuální- zrak: obrazy, mapy, schémata

2/ auditivní– sluchová: melodie, hudba

3/ motorické– pohybové: výsledek činnosti

4/ smíšený typ

5/ gustativní– chuťové: chuťový zážitek, degustér

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3/ Myšlení= zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti na základě vystižení

podstatných znaků a vztahů

 

Myšlenkové operace:

1/ analýza= rozklad, rozbor

2/ syntéza= skládání

3/ třídění

4/ srovnávání

5/ abstrakce= vyčlením si podstatné ( abstrahuji) a odhlížím od nepodstatného= zobecňování

6/ konkretizace= dostáváme se i ke studiu detailů

7/ soud= tvrzení, věta, co něco říká

8/ úsudek= odvození konečného soudu z jiných soudů

 

Pojem= výsledek myšlení

• vystižení podstatných a obecných znaků
• definován slovem, větou
• definování závisí na znalostech, zkušenostech a věku
• vznik systému= vzájemně související pojmy

 

Vývojové stupně myšlení:

1/ manipulace s předměty

2/ hlasitá řeč

3/ vnitřní proces

 

 

 

 

Řeč= nástroj komunikace

• vyjadřuje výsledky myšlení

 

Jazyk= nástroj řeči

• lexikální systém ( slova)
• lexikální jednotky se mění podle gramatických pravidel ( tvarosloví)+ syntax ( skladba)- věty ( slova do vět)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 B/ Paměťové procesy:

 

Paměť= proces buď mezi kognitivními procesy nebo výkonovými vlastnostmi

= psychický proces odrazu minulé zkušenosti v našem vědomí

 

Procesy paměti:

1/  Zapamatování= uložení do paměti

• bezděčné
• záměrné

 

2/  Uchování= přebývání v paměti

• charakteristický proces zapomínání- křivka….Ebinghaus- pamatovat si materiál beze smyslu
• zapomínání chrání mozek před poškozením- duševní hygiena

 

3/  Vybavování= aktivizace minulé zkušenosti

 

                    –  3 stupně: podle shody materiálu s vybaveným

 

a/ reprodukce: dobré vybavení

• maximální shoda s tím, co jsme se měli naučit

 

b/ upamatování, rozpomínání: nutné připomenout okolnosti

 

c/ znovupoznání: opětovné setkání s materiálem

 

Dělení paměti:

 

– krátkodobá: hippokampus rozhoduje o tom, co se má uložit do dlouhodobé paměti

– dlouhodobá

 

– názorná: = mechanická-souvisí s jednotlivými smysly ( během 13-15 roku se mění na slovně-logickou)

– slovně-logická

 

– bezděčná: pamatuji si, co nechci

– záměrná: zapojení vůle

 

3-5tileté děti- mechanická paměť

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Psychické stavy: (= nálady)

• charakterizují jednán a chování, prožívání člověka po určitou dobu
• souvisí se stupněm podráždění CNS – excitace= nabuzení, vzruch, podráždění

X      inhibice= útlum

 

Stupně aktivace CNS:

1/ nízká– spánek (útlum postupuje ve vlnách)

2/ snížená– stav mezi spánkem a aktivitou (vzbouzení, usínání, denní snění)

3/ střední– normální činnosti

4/ zvýšená– řešení problémů, ale ještě nic moc

5/ vysoká– stresující, řešení náročných problémů

 

Pozornost

 

– křivka výkonnosti: od 9-12 hodiny maximum, ráno a kolem 13-14 hodin útlum, kolem 20 hodin aktivita

• projevy: a/ zaměřenost= vybíráme si pouze něco ( figura, pozadí)

b/ soustředěnost vědomí= stupeň intenzity, jak silně

 

• vlastnosti: a/ rozdělování = rozlišení 6-12 podnětů najednou

b/ přenášení pozornosti– časový sled

 

– fyziologické základy pozornosti jsou reflexní- nepodmíněné:

1/ orientačně-pátrací reflex : hledáme v novém prostředí – NOVOST

2/ zákon vzájemné indukce: inhibice  X  excitace v okolí………čtu a neslyším zvonek

souvislost s předchozí zkušeností

 

Druhy pozornosti: a/ úmyslná

b/ neúmyslná

 

Učení

širší pojetí: každé obohacování individuální zkušenosti v průběhu vývoje ( nevrozené), týká se i vyšších živočichů

užší pojetí: záměrné, systematické, cílevědomé získávání vědomostí, dovedností a návyků

dochází k výsledkům učení

 

Vědomosti: soustavy představ, pojmů, soudů, úsudků – teoretické

Dovednosti: a/ senzomotorické– spojení vnímání s pohybem ( jízda na kole, v autě..)

senzitivní= vnímající, smyslový

motorické=  pohybové

b/ intelektové

c/ sociální– př. asertivita= dovednost, prosadit se

empatie= vcítit se, porozumět někomu, pomoci

Návyky: stereotyp- spjat s podvědomím

 

 

 

 

Teorie učení

 

• Klasické podmiňování- I.P.Pavlov
  1. signální soustava– u živočichů; reakce na signál…..X reflex..podmíněný/ nepodmíněný
  2. signální soustava– člověk reaguje na slovo- představa- při opakování vznik dočasných paměťových stop- při opakování uchování, jinak pohasínání

 

• Teorie vhledu

–     „šimpanz, banány“……..gestaltismus ( vše se jeví jako celek)

• zkouší- dívá se- NÁPAD
• POCHOPENÍ SOUVISLOSTÍ bez předchozích zkušeností

 

• Senzomotorické

 

• Pokus + omyl
  • experimenty
  • NÁHODA vyřeší problém— zapamatování
  • „kočka v kleci“

 

• Latentní
  • tvorba kognitivních map v klidu, kdy je nepotřebujeme hned

 

• Verbální
  • učení se slov bez chápání významu ( básnička- malé děti)

 

• Pojmové
  • učení se definic
  • chápání a zařazení do systému

 

• Sociální učení
  • učení se života ve společnosti
  • NÁPODOBA = observační učení= typ sociálního učení

 

Činitelé učení

1/ VNITŘNÍ– fyziologický stav

• psychický stav ( pozornost)
• psychické předpoklady= dispozice ( musí se rozvíjet)
• osobnostní vlastnosti ( vůle)
• vliv předchozích vědomostí a dovedností

a/ negativní= interference= negativní ovlivnění nových vědomostí

b/ pozitivní= transfer– to, co jsme se naučili před tím nám pomáhá si zapamatovat a naučit se nové

 

2/ Vnější – osobnost učitele ( metodik, odborník, osobnost)

• prostředí ( třída)
• širší prostředí ( ohodnocení prestiže= společenského uznání, vzdělání ve společnosti)
• učivo ( náročnost, obsáhlost)

Psychologie osobnosti

– teoretická disciplína zabývající se rozdílu mezi osobnostmi

– studium psychiky osobnosti každého člověka

——- a/ typické: typologické= shodné pro skupinu osobností

—–b/ individuální: týkající se pouze 1 osoby

 

Osobnost je celek= individuální jednota sociálních, biologických a psychických aspektů

 

 

                                                     SEBEPOJETÍ= vědomí sebe sama pokud ne- schizofrenie

= uvědomění si individuální odlišnosti

 

1937 ALLPORT  sepsal 50 různých definic osobnosti podle filosofických názorů

 

 

 

 

 

Definice osobnosti

• Introgenní- vnitřní záležitosti
  • chápou osobnost jako navrstvování kolem původní vrozené síly ( Freud, Jung, Adler)
  • přeceňují biologické a vrozené

 

• Exogenní- přeceňují úlohu prostředí
  • formování osobnosti díky sociálním vlivům
  • sociologizující teorie osobnosti= jedinec je soubor sociálních rolí, pozice v sociálním prostředí

 

Typologie osobnosti

 

A/ Konstituční  – typická tělesná stavba podmiňuje psychologické vlastnosti osobnosti                                                       psychický typ

– termín somatotyp= typ tělesné stavby

 

• Ernst KRETSCHMER ( Německo)– práce v psychiatrické léčebně s nemocnými pacienty, neměl zkušenosti se zdravými

– dílo „Tělesná stavba a charakter“

1. Pyknik= tlouštík: zavalitý, krátké tělo a končetiny, žádný krk

–    vzhled mezi 30-40 rokem

• veselý, společenský, dobrosrdečný, citový, snadná odklonitelnost, soc. kontakt

inklinuje k psychické nemoci: maniodepresivitě= střídání období mánie ( veselost), která se zkracuje, s obdobím deprese ( úzkost, strach), které se prodlužuje v přibývajícím věkem  ( př.: Kopecký )– pokud se neléčí, dochází k sebevraždě

Typ psychiky: cyklotým

 

 

1. Astenik= hubený, vyzáblý, kost a kůže, dlouhé končetiny, vystouplý hrudník

• nemluví, uzavřený, orientovaný do sebe
• sklon k perseveraci= ulpívání na jednotlivých obsazích vědomí a jejich opakování)

inklinuje k psychické nemoci: schizofrenii= rozdvojení osobnosti

Typ psychiky: schizoidní, schizotýmní

 

1. Atlet= široký krk, ramena

• menší přizpůsobivost v cítění a myšlení
• stabilita, houževnatost

neinklinuje k žádné nemoci

Typ psychiky: viskózní= těžkopádný, prostý způsob myšlení, v afektu zuřivý, pomalejší

 

1. Smíšený typ= z každého něco

Typ psychiky: dysplastik

 

Kritika teorie- nedostatek zdravého materiálu, práce jen s nemocnými

• pouze pacienti
• determinismus= vysvětlení něčím

 

• William Herbert SHELDON ( USA) – měření těla na 17 místech ( tvář, tělo, body)
  • práce s vysokoškolskými studenty

 

Teorie „zárodečných listů“

1. a) Endomorfní typ: nejvíce rozvinuta TS- společnost, živost, žije dneškem

 

1. b) Mezomorfní typ: vyvinuty svaly, kosti, krevní oběh

: rád ovládá druhé- dominantní osoba, rád ovládá druhé

: sebevědomost

 

1. C) Ektomorfní typ: vnější list

: vyvinuty nervy ( astenik), citlivý, vztahovačný, submisivní=podřízený

 

B/ Psychologické

 

• Jungova teorie– introvert, extrovert; temperament, psychika

 

• Eysenck– extro/ introvert + stabilita ( nerozčílí se) X labilita ( nálady, rychlé reakce) temperament
• Hippokrates – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik

 

• Spranger– dělení podle hodnot v životě, čemu kdo dává přednost
  1. ekonomický- peníze, materiální statky
  2. estetický- umění
  3. sociální- pomáhat ostatním
  4. mocenský- vládnout
  5. ideový- náboženské, duchovní hodnoty, žádný materiál
  6. teoretik- vědci, tvořivost, abstraktní poznání

Struktura osobnosti

 

• Dynamické vlastnosti– s čím se narodíme, může se poopravit ( temperament)
• Aktivačně–motivační vlastnosti– pudy, potřeby
• Výkonové vlastnosti– inteligence, emoce, soc.
• Vztahově–postojové vlastnosti– charakter
• Seberegulační vlastnosti– postoj k sobě samému

 

 

Dynamické vlastnosti- Temperament

 

= hýbe s ostatními záležitostmi psychiky

– ovlivňuje myšlení, vnímání, chování, další stránky psychiky

 

Definice temperamentu:

= soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování, prožívání, zvláště tím jak: a/ rychle reakce vznikají

b/ jsou silné= intenzita

c/ rychle se střídají

• vrozené, z části dědičné, vlivem výchovy se může usměrnit

 

Hippokrates ( Řecko)– 5.-4. století př.n.l……..pokračoval a rozpracoval Dr.Galenos

        Typologie podle poměru 4 tělních tekutin v těle

1. sangvinik (sangve=krev)– živý, společenský, rychle reaguje, rychle mění názory, otevřený, nemyslí na budoucnost, bezstarostný
2. cholerik (žlutá žluč)- afekt, výbušné reakce, silné reakce
3. melancholik (černá žluč)- vážný, uzavřený, má svůj svět, stálý v citech
4. flegmatik (hlen)- nečinnost, přemýšlivý, snášenlivý, stálý, rozvážný

 

 

 

1. A) Sangvinik

 

Kladné: optimismus, všímavost, přizpůsobivost, podnikavost, pohotovost, výřečnost, aktivita, výkonnost, družnost v jednání, rozhodnost, otevřenost k druhým, nekonfliktnost, smířlivost, snášenlivost, ukázněnost, družnost, společenskost, bez trémy

 

Záporné: povrchnost, lehkomyslnost, nerozvážnost, riskující, přehnaná odvážnost, nesoustředěnost, nestálost, snadno se nechá rozptýlit, po nadšení snadno ochabne, bezmyšlenkovitost, přílišná hovornost, ovlivnitelnost, malá náročnost k sobě, přehánějící vnější problémy, nekritičnost

 

1. B) Cholerik

 

Kladné: citové zážitky silné a hluboké, vášnivost, citlivost, schopnost silného volního zaujetí, zásadovost, velká pracovitost, výkonnost, rychlé pracovní tempo, snadný přechod od jedné činnosti ke druhé, iniciativnost, aktivnost, důkladnost, samostatnost, energičnost, snaha po uplatnění

 

Záporné: výbušnost, hněvivost, vzteklost, impulsivnost podléhání citovým hnutím, prudká vzplanutí, dráždivost, zbrklost, špatné ovládání, dříve jedná než myslí, prudkost, netrpělivost, nevyváženost, nesnášenlivost, nesmiřitelnost, vzdorovitost, tvrdohlavost, prosazování vlastní vůle

 

1. C) Melancholik

 

Kladné: hluboké, stálé a trvalé city, vážnost, hlubokomyslnost, svědomitost, smysl pro povinnost, houževnatost, pečlivost, rozvážnost, důkladnost, ohleduplnost k druhým, oddanost, věrnost

 

Záporné: pesimismus, malomyslnost, smutek, obavy, starostlivost, ustaranost, plachost, bojácnost, zakřiknutost, skleslost, nevýraznost v projevu, bolestínství, slabost a pomalost reakcí, neschopnost dlouhodobého pracovního zatížení a vypětí, rychlé vyčerpání, nejistota, nedostatek sebedůvěry a odvahy, uzavřenost, samotářství, sklon zabývat se příliš vlastními prožitky, nedůvěřivost, urážlivost

 

1. D) Flegmatik

 

Kladné: vyrovnanost, smysl pro spravedlnost, chladnokrevnost, klid, trpělivost, vytrvalost, rovnoměrnost činnosti, schopnost snášet dlouhodobé zatížení, výkonnost, samostatnost, snášenlivost, přizpůsobivost, přátelskost, dobromyslnost, vyváženost reakcí, pořádkumilovnost, sebeovládání, disciplína

 

Záporné: nedostatek citového zaujetí, lhostejnost, malá citlivost, ochablost, pohodlnost, pomalost, váhavost, nerozhodnost, nedostatek pracovního nadšení, malá aktivita, neprůbojnost, nepružnost, stereotypnost, šablonovitost, přizpůsobivost jen prostřednictvím kompromisů

 

 

 

I.P.Pavlov ( Rusko)– studium vyšší nervové činnosti

• studium vztahu mezi procesem excitace a inhibice
  1. síla= intenzita
  2. vzájemná vyrovnanost
  3. vzájemná pohyblivost- jak rychle se nahrazují

 

Typ vyšší nervové činnosti

1. I) Silný– vyrovnaný- a/ živý ( sangvinik)

b/ klidný ( flegmatik)

– nevyrovnaný ( cholerik)

1. II) Slabý ( melancholik)

 

 

Hans Jürgen EYSENCK– typologie pracuje s Jungovými termíny extrovert, introvert

+ stabilita ( vyrovnanost), labilita ( nevyrovnanost)

 

 

 

 

Aktivačně-motivační vlastnosti

 

= souhrn činitelů nutících nás něco konat, nekonat  A) vnitřní= impulsy

1. B) vnější= incentivy (= pobídky)
2. A) Vnitřní- potřeby

  Popis činnosti: na začátku je potřeba, kterou si uvědomíme, spojíme ji s incentivou, vzniká MOTIV… motivace= souhrn činitelů,…uvědomění si CÍLE, tvorba PLÁNU, samotná ČINNOST. Pokud cíle nebylo dosaženo dochází k frustraci

– dělení potřeb : a/ nižší= primární= fyziologické= tělesné ( potrava, spánek, pohyb/ aktivita, dýchání, pocit bezpečí, orientace, sex)

b/ vyšší= sekundární= psychické ( specificky lidské)

Maslow- nejdříve musejí být uspokojeny nižší potřeby a pak vyšší

• závisí na stupni rozvoje živočichů

 

Základní potřeby na vyšší úrovni

• poznávací
• aktivity ( zájmy, kroužky)
• aspirace= dosahování cílů, které si klademe; úroveň a dosažitelnost

 

Sociální:  –    nutné, aby člověk patřil do nějaké skupiny= afiliace

• potřeba kladného ohodnocení= prestiž
• kooperace= potřeba spolupracovat
• kompetice= potřeba se srovnávat, soutěžení
• dominance= jen u někoho, tendence ovládat někoho, ovlivňovat

X

• submise= nechává se ovládat, nevede, pasivní chování
• observace= potřeba imitace, nápodoby
• identifikace= potřeba ztotožnění
• sympatie= potřeba obliby
• existencionální potřeby: smysl života ( odchod do důchodu, přechodové záležitosti- střední škola…)
• aspirace= dosahování cílů, které si klademe; úroveň a dosažitelnost

 

 

Hierarchie v uspokojování potřeb:

 

1/ estetické potřeby

2/ poznávací potřeby

3/ potřeby rozvoje

4/ potřeba sebeúcty

5/ potřeba lásky

6/ potřeba bezpečí

7/ fyziologické potřeby

 

Zájmy: vnitřní činitelé motivace

= dlouhodobé, systematické, záměrné zaměřené aktivity jedince na určitou oblast poznání

– souvisí se sekundárními potřebami člověka

 

 

Návyky: vnitřní činitelé

= výsledek učení

– naučené způsoby chování a reagování- stereotypní, v určité  situaci se chovám určitým způsobem

– sociální návyky- pozdrav

– nesprávný návyk— haló efekt

 

1. B) Vnější činitelé motivace

1/ systém sankcí– odměny a tresty

2/ cíle= perspektivy– a/ blízké

b/ střední

c/ vzdálené

– souvisí se životními hodnotami ( partner, vlivné postavení, dostatečné zázemí)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výkonové vlastnosti

 

– ovlivňují výkon, úspěšnost jakékoli činnosti

 

• dispozice= vloha= vrozený předpoklad úspěšného vykonávání určité činnosti
• dovednosti= dílčí předpoklady k určité činnosti ( podmínky)
• schopnosti
• nadání
• talent
• genialita

 

Inteligence= obecná schopnost- učit se ze zkušeností

– řešit nové problémy

– adaptovat se= přizpůsobit se

– orientovat se v nových situacích na základě určování   podstatných znaků a souvislostí

1. inteligenční testy:

Alfred BINET- 1904- úkol od francouzského ministerstva, aby separoval děti v 1. třídě

• úkoly pro děti—- a) chronologický věk= biologický věk

1. b) mentální věk= úroveň duševních schopností pro daný věk

• někdy neodpovídá

 

William STERN- USA- za I. sv. války úkol vybrat lidi způsobilé k důstojnické funkci na základě IQ testu

1) test Army-a : špatné, pouze z anglické mluvnice

2) test Army-b : neverbální, obrázky

Inteligenční kvocient= mentální věk/ chronologický věk x 100

 

IQ skóre:

GAUSOVA KŘIVKA

 

 

0- 25…..hluboce

25- 40…těžce (ležáci)

40- 55…středně

55- 70…mírně

70- 80…hraniční

80- 90…slaboduchý

90- 110..normální

110- 120…bystrý

120- 130…nadprůměrný

130 – výše..vysoce    nadprůměrný

 

 

Mentální deficit je často způsoben nedostatečnými sociálními podmínkami, někdy v kombinaci s tělesným postižením.

Zastavení mentálního vývoje na úrovni 3, 6, 13tiletého dítěte ( podmínky)

Postižení: hormony ( II. pohlavní znaky)

Geny ( Downův syndrom)…v těhotenství

 

IQ testy– WECHSLEROVA inteligenční škála-1/ aritmetika

2/ porozumění textu

3/ číselné řady

4/ slovní zásoba

5/ podobnost

6/ obrázky

7/ doplnění obrázků

8/ paměť

 

Mentální retardace= zpomalení, zpoždění mentálního vývoje

Mentální deficit= nedostatek

 

Demence= získané chorobné oslabení rozumových schopností ( =zhloupnutí)

• změny u dospělých jedinců ( 3 roky)

1. a) zažití traumatu= úrazu ( poškození CNS, operace, nádory, zlomeniny)
2. b) stárnutí= stařecká demence

 

Oligofrenie= vrozená dědičná; důsledek poškození CNS

1. chromozomy
2. poškození ve vývoji: 1/ prenatálním= vývoj plodu ( léky, drogy, alkohol, zarděnky,

rentgen)

2/  perinatálním= během porodu ( porod koncem pánevním, přidušení)

3/ postnatálním= během prvních dnů vývoje po porodu do 2- 3 let ( nepřítomnost enzymů)

 

Mentální deficit:    IQ 70 a níže…

 

Mírně       52- 67 ( debilové)- žádná logika, rozum na úrovni 10tiletého dítěte

  Středně    36- 51 ( imbecil)- těžko se učí číst a psát, úroveň 6tiletého dítěte

  Těžce      …- 35  ( idiot) – úroveň 2- 3letého dítěte, neurologická postižení, ležáci, spazmy, časově omezený život, neschopnost pohybu, obrny, nefungují reflexy, srdeční vady, vady receptorů, kombinace chorob

 

Vojtova metoda– stimulace reflexních míst bezprostředně po narození dítěte

 

 

 

 

Model IQ- manželé THURSTONOVI: 7 faktorů inteligence

 

1/ operace s čísly: numerické schopnosti

2/ slovní fluence: plynulost slovního vyjádření

3/ verbální myšlení= slovní: schopnost porozumět slovně sdělenému textu

4/ schopnost usuzování

5/ paměť

6/ prostorová orientace

7/ vjemová pohotovost: vnímání

 

Sociální inteligence= sociální takt: jedinec má schopnost správného reagování v mezilidských vztazích ( prosadit se, komunikace, navázat+ udržet+ vhodně ukončit komunikaci)

– vhodné zareagování na jakoukoli situaci

 

Emoční inteligence= 1. zareagování nás nutí vyjádřit city bez zapojení intelektu ( trvá déle)

– had na cestě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vztahově-postojové vlastnosti

 

– každá situace vyvolá reakci

– první reakcí je reakce citů….. únik  X  boj….nebo ambivalentní postoj= + i –…současně mě to přitahuje, ale i odpuzuje

Přitahuje X Odpuzuje X Lhostejnost

– druhá reakce je rozumová …- může být v rozporu s první citovou

• záleží na charakteru= postoje a vztahy k něčemu
• postoj= relativně ustálený způsob reagování na něco

3 stránky: a) rozumová= racionální ( zdůvodnění)

1. b) iracionální- citová
2. c) emocionální

 

Druh postoje:

• předsudek= na základě 1 vlastnosti tvorba názoru
  • iracionální složka
  • na základě zkušenosti,…obecný předpoklad
• přesvědčení– racionální
• mínění– verbalizované přesvědčení

 

Postoje se během života utvářejí, v dětství, v pubertě kritičnost a přehodnocování, prostředí, vývoj.

 

Charakter= vtisknutá značka…….u Freuda superego

Allport= eticky zhodnocená osobnost

Etika= věda o morálce; zakl. Sókratés

Morálka= společenské konvence, pravidlo jednat a chovat se nějakým způsobem

 

Struktura charakteru= stavba  … systém= soustava

Postoje      –     ke společnosti …COMTE zakl. Sociologie, filosof- zavedl pojmy                     egoista X altruista

• k sobě samému
• k problému a způsobu jeho řešení
• k práci
• k přírodě

 

Definice charakteru: ta část osobnosti, která umožňuje řídit jednání podle společných požadavků

– dáno rozumovou vyspělostí jedince

Stádia vývoje charakteru:

1. Amorální( egoistický)= kojenec do 1 roku: impulzivní, egocentrický, vlastní potřeby
2. Egoistický= rané dětství do 2-4 let: už nějak ovládá city, ne tolik impulsivní
3. Konformní= předškolák- 1., 2., 3. třída:potlačena individualita, stádovitost, snaha o zalíbení
4. Iracionální vědomí= adolescent: svá individualita, prosazení není rozumově podloženo
5. Racionálně–altruistický= rozumný, vidí ostatní následky svého chování

Charakter se projevuje– v cílech, co si klademe

• v prostředcích, kterými dané cíle dosahujeme

Postoj k sobě samému

 

= ego= já= jáství= self= me………….. ( Freud- hledám sebe sama ID X Superego)

 

Ego= souhrn zkušeností

• vnitřní síla řídící všechno
• vědomí identity a výjimečnosti v čase a sociálním prostoru
• vědomí jedinečnosti
• osoba vnímaná, myšlená, cítěná sama sebou

 

1) Sebeuvědomování– já odlišné od okolí

• manipulace s končetinami
• zrcadlo
• dojmy, cítění vlastního těla
• vztahy k okolnímu prostředí= interakce

 

2) Sebepojetí= sebereflexe– hlavní je psychika

• souhrn postojů k sobě samému ( sociální)

 

Co jsem? Co umím? Kam patřím? Jaký jsem?

 

Typy– a) reálné já

1. b) ideální já– kritika, ideál ( +; -)
2. c) zrcadlové já– jak mě vidí ostatní……..nejlepší je od všeho něco

 

3) Sebeocenění– hodnotící složka…. Jsem dobrý?

Ambivalentní= napůl, kolísá

Formuje se v nukleární rodině ( od 3 let, puberta)

 

Zdroje: a) v činnostech- něco mi jde lépe, hůře, ostatní

1. b) srovnávání výsledků činnosti
2. c) interakce s ostatními