Výroba snímků s mluveným slovem

LITERÁRNÍ PŘÍPRAVA

určení základních cílů z hlediska zaměření rozhlasové stanice, společenské poptávky …
rozsáhlá příprava předchází natáčení rozhlasových her, adaptací literární a dramatické tvorby a literárně hudebních pásem
literární příprava spočívá ve vytvoření technického scénáře, který obsahuje všech detaily mluvené, ruchové, příp. i hudební složky výsledného díla
u dramatizací literárního díla, ale i u literárně hudebního pásma je třeba text upravit do dialogové podoby s případnými vstupy vypravěče (často se i krátí a zhušťuje)
přípravy se zpravidla účastní autor, dramaturg a režisér
u besedy a rozhovoru si moderátor připravuje bodový scénář
u ankety příprava spočívá v přesné formulaci kladené otázky

TECHNOLOGICKÁ PŘÍPRAVA

spočívá v zajištění potřebných frekvencí na nahrávacích pracovištích a na pracovištích pro dokončovací práce (na nezbytně dlouhou dobu, na optimální čas). Tuto přípravu vykonává pověřený pracovník produkce podle pokynů režiséra a zvukového mistra snímku. S touto činností souvisí i dojednání časů s jednotlivými interprety či skupinami interpretů.
technickou přípravu technologických zařízení na jednotlivých pracovištích zajistí techničtí pracovníci podle dispozic vydaných produkcí snímku (vydávání denních dispozic a ostatní produkční činnosti tedy můžeme zařadit do technologické přípravy).
další částí přípravy je zajištění všech předtočených příspěvků, nahraných hudebních děl, archivních snímků (potřeba sledovat i právní problematiku z hlediska autorského zákona).
před vlastním natáčením je potom potřeba uzavřít smluvní vztahy s interprety a vůbec všemi, kdo se účastní výroby snímku.

Zvukové výrazové prostředky ve zvukové technologii využívají znalosti a fantazii posluchače, která je nahrazena příslušným zvukem (např. slyší brzdu auta a dovede si to představit)
současně i zde musí mluvčí svým hlasovým projevem vtáhnout posluchače do děje a umožnit mu emoční účinek díla, současně musí hlas odpovídat i charakteru postavy
zvukové výrazové prostředky závisí i na typu pořadu
často se uplatňují postupy, které nahrazují chybějící vizuální vjemy (popisy okolí, ruchy…)
důraz je kladen na to, aby se posluchač bez problémů orientoval

ROZHLASOVÁ HRA

první se natočí dialogy v malém nebo činoherním studiu
účastní-li se nahrávání více herců, nahrává se signál z každého mikrofonu do zvláštní stopy, nebo se rovnou míchá
poté se v ruchovém studiu vytvoří potřebné ruchy, které se spolu s dodanou hudební složkou a dialogy při konečné mixáži smíchají do výsledného stereofonního záznamu

ROZHLASOVÉ PÁSMO

je složitější, obsahuje komentáře, reportáže, hudební vložky, znělky, archívní snímky, redakční vstupy apod.
nejprve jsou natáčeny reportáže, které jsou sestřihány a zkopírovány na výsledný záznam
dalšími příspěvky jsou tzv. vtáčené separáty (besedy, rozhovory, komentáře a recenze)
finální fáze výroby je konečná montáž z výsledných pásů reportáží, vtáčených separátů, hudební složky, znělek (jingle), archívních materiálů atd.
tuto operaci provádí zvukový mistr s režisérem
Je zde běžné použití letmého střihu mezi jednotlivými složkami
Ve studiu sedí moderátoři či komentátoři (pokud již příspěvky nejsou předtočeny) a stříhá se postupně celý pořad. Jde vlastně o imitaci živého vysálání
záznam je tak připraven pro vysílání