Renesanční architektura
- Pojem, časové vymezení, zdroje
- Základní stavební principy
architektura – Itálie
znaky
Druhy přejala z minulosti.Sakrální (kostel, klášter), světská (městský palác, dům).Dále zahrady s fontánami, lodžiemi či salou terrenou, letohrádky a lovecké zámečky.První novou stavbou byl městský nalezinec.Typy chrámů – stavby centrální (ztělesňovaly požadavek dokonalé harmonie a vyrovnaného klidu).Centr. půdorysem (čtverec) se vyznačují také paláce a zámky.Nové pojetí hmoty a prostoru.Antropocentrismus (středem světa je člověk) à konstrukční jistoty, statický klid a rovnováha.
Ren. stavba – tvarově určitá, jasně půdorysně i pohledově vymezená a tektonická (vyváženost sil nesených a nesoucích), princip rytm. opakování, prosvětlenost prostoru.
Valená klenba (opatřená lunetami), kupole a podpora (patka, dřík a hlavice).Zeď zdůrazněna ve své přirozené hmotnosti a členěna vně i uvnitř horizont. i vert., z cihel nebo lomového kamene, obložené mramorem a zdobené rustikou, nahoře ukončeny mohutnou římsou.
Portály a okna měly formu edikuly (orámování pomocí sloupků).Nejchar. znak je arkáda na sloupech.Zdobení sgrafity.
Antických staveb. řádů užívali umělci s volností.Nejoblíbenější byl korintský a toskánský.
raná renesance
Zakladatelem byl ve Florencii Fillipo Brunelleschi (1377-1446) – zlatník, sochař a teoretik.Neuspěl v sochařské soutěži.Navrhl kupoli florentského dómu.Roku 1419 vytvořil projekt florentského nalezince Ospedale degi Innocenti.Navrhl kostel S. Lorenzo (melounová klenba, stará sakristie).Kaple Pazziů (mel. klenba).Projekt lucerny kupole florenstkého dómu – Palazzo Pitti (nedokončil).
Navázal na něj Michelozzo Michelozzi (1396-1472) – projektoval dominikánský klášter S. Marco, palác Medici-Riccardi a medicejskou vilu Careggi.
Současník Leone Battista Alberti (1404-1472) – stavby pouze projektoval.díla – Palazzo Ruccelai, v Rimini kostel Malatestů S. Francesco, v Mantově kostel S. Andrea a S. Sebastiano.
Benedetto da Maiano, Giuliano da Sangallo.
vrcholná renesance
Zdůrazněna mohutnost stavby, monumentalita, velkolepost, bohatost a nádhera výzdoby.
Donato Bramante – zakl. vrchol. renesance, malíř a architekt.Navrhl římský palác Cancelleria (na průčelí rytmické travé – nestejné plochy vymezené pilastry), přestavoval nádvoří Belvederu ve Vatikáně.Hlavní dílo – chrám sv. Petra ve Vatikánu (centrála na půdorysu řeckého kříže).Vytvořil návrh Svaté chýše v Loretu.
Baldassare Peruzzi (1481-1537) – malíř a architekt, projektoval vilu Farnesinu v Římě.Raffael (1483-1520) – chrám sv. Petra, vila Madama.
mynýrismus (=pozdní renesance)
Přechod tvoří Michelangelo – v jeho díle snaha po subjektivním výrazu (nadsázka, dynamická expresívnost).Manýristé opět nadřadili nadzemský svět věčného bytí pozemskému hmotnému.Zdůraznili vnitřní duchovní zážitek.
Michelangelo – stavební hmotu člení a modeluje podle sebe.Palác konzervátorů, chrám sv. Petra v Římě.Zdramatizoval prostor.Dostavěl Palazzo Farnese, vybudoval chrám S. Maria degli Angeli, mšstskou bránu Porta Pia.
Giorgio Vasari (1511-1574) – galerie Uffizi ve Florencii.Bartolomeo Ammanati (1511-1593) – zahradní průčelí paláce Pitti.Galeazzo Alessi (1512-1593) – kostel S. Maria Assunta di Carignano.
Andrea Palladio (1508-1580) – stavěl díla ve Vicenze a v Benátkách – palladiovský motiv (symetrické seskupení tří otvorů).
- Evropští a čeští stavitelé a jejich dílo
- bod B
architektura
Čechy a Morava
Do českých zemí se ren. umění dostalo jako import královského dvora (Vl. Jagellonský, Ferdinand I.) a vys. šlechty (Rožmberkové, Lobkovicové, Pernštejnové aj.).
Královský letohrádek – it. architekt a kameník Paolo della Stella, Bonifác Wolmut (kombinoval gotiku s renesancí, pocházel z porýní, dokončil letohrádek Hvězdu a Belvedér, navrhl a provedl úpravu sněmovny na Pražském hradě, dále hudební kruchtu ve Sv. Vítu, postavil Míčovnu, projektoval kapli sv. Vojtěcha na Pr. hradě; uvedl do české arch. it. man. klasicismus, kolosální řád a sloupové řády v superpozici – řazení nad sebou).
Další stavby této doby: paláce – Schwarzenberský na Hradčanském náměstí (Agostino Galli), Rožmberský, budova purkrabství na Pr. hradě, Pernštejnský, Martinický na Hr. nám., palác pánů z Hradce pod Novými zám. schody.
Pražské radnice a domy – Staroměstská radnice, Novoměstská a Malostranská (přestavba), Týnská škola na St. městě, dům U Minuty na St. nám.
Zámky (arkády a nádvoří) – Pardubice, Litomyšl, Moravský Krumlov, Prostějov a Přerov, Velké Losiny, Moravská Třebová.Šlechtické zámky měly několik typů arkád, ornamentaliku, arkádová nádvoří v různých tvarech.
Kostely – Jednoty bratrské, kaple sv. Vojtěcha, Vlašská kaple, kostel sv. Rocha.
Na Pražském hradě byl pro Rudolfa II. vybudován Španělský sál.
- M. Filippi (luteránské kostely sv. Trojice na Mal. Str., Matyášovy brány; v jeho tvorbě jsou někt. znaky raného baroka).