Personální činnost podniku je činnost, jejímž předmětem je získávání zaměstnanců, jejich výběr a uzavření pracovního poměru, hodnocení zaměstnanců, péče o ně, ale také ukončování pracovního poměru. Tuto činnost zajišťuje tzv. personální útvar.

 

Druhy pracovně právních vztahů

druhy pracovně právních vztahů: pracovní poměr

práce konané mimo pracovní poměr – dohoda o pracovní činnosti

dohoda o provedení práce

Pracovní poměr: je činnost vzniklá na základě pracovní smlouvy a není omezena   časově    (počtem

hodin) narozdníl od dohody o pracovní činnosti nebo od dohody o  provedení práce.

Pracovní poměr vzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a řídí se zákony  a

pracovní smlouvou.

 

Dohoda o provedení práce: uzavírá se s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce není

větší než 100 hodin ročně. Z odměny se nesráží szdravotní ani sociální

pojištění. Dohoda může být sjednána i ústně.

 

Dohoda o pracovní činnosti: Tato dohoda musí být písemná, jinak je neplatná. Uzavírá se na činnost

v rozsahu větším než je 100 hodin ročně, ale     může   být   i  na rozsah

menší.  Odměna, čistá částka k výplatě, se   upravuje   podle   zákoníku

práce, zákonu o dani z přájmu atd.

 

Pracovní poměr

Pracovní poměr je pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve kterém se zaměstnavatel zavazuje zaměstnance zaměstnávat a platim mu mzdu a zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele pracovat.

Pracovní poměr vzniká na základě uzavření pracovní smlouvy, která vzniká po dohodě podniku s novým zaměstnancem.Pracovní smlouva vychází ze zákoníku práce a musí mít písemnou podobu. Ovšem je platná i ústní forma.

Pracovní smlouva musí obsahovat: sjednaný druh práce, na který je zaměstnanec přijímán

místo výkonu práce

den nástupu práce

pracovní smlouva může dále obsahovat, jako je výšem zdy,  doba

trvání pracovního poměru, doba trvání zkušební doby, zvýšení od-

borné kvalifikace atd.

 

Vznik, změny a zánik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce.

 

Pracovní poměr může vzniknout třemi způsoby: volbou,

jmenováním

uzavřením pracovní smlouvy

 

volbou: je to mimořádný způsbo vzniku pracovního poměru a připadá v úvahu jen tam, kde to stanoví

zvláštní předpisy nebo stanovy různých    organizací.   Voleni    jsou   např.   starostové   obcí,

předsedové společenských organizací apod.

 

jmenováním: je to rovněž mimořádný způsob vzniku pracovního poměru. Jmenováním se     zakládá

pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců a u vedoucích pracvoníků, kteří jsou ve   své

práci přímo podřízeni těmto ředitelům. Jmenováním vzniká pracovní poměr také u   těch

vedoucích zaměstnnců, kteří jsou přímo podřízeni majiteli firmy. U některých  vedoucích

pracovníků jmenování určuje zákoník práce. Jmenování může  vždy   uskutečnit   pouze

ředitel podniku, u zaměstavatelů fyzických osob majitel podniku.

 

Uzavřením pracovní smlouvy: pracovní smlouva je základní forma vzniku pracovního poměru.Návrh

na její uzavření může podat zaměstnanec i zaměstnavatel.   Smlouva

vznikne okamžikem přijetí. I když pracovní smlouva není písemná,  je

platná. Výhodnější je téměř v   každém   případě   smlouva   písemná.

 

Občas z důvodů ustanovených zákonem nebo na základě dohody mezi zaměstavatelem a zaměstnancem přicházejí v úvahu změny pracovního poměru.

 

změny pracovního poměru patří:

převedení na jinou práci – jde o změnu druhu práce (na základě dohody nebo z důvodů stanovených

zákonem)

přeložení a pracovní cesta – jde o změnu místa výkonu (přeložení je možně pouze se souhlasem

zaměstnance, na pracovní cestu vysílí zaměstnavatel na dobu nezbytné

potřeby)

 

 

zánik pracovního poměru:

dohodou – může být uzavřena z jakéhokoli důvodu nebo i bez udánmí důvodu. Lze ji uzavřít písemně

i ústně.Zpravidla je vhodnější písemná forma.

výpovědí – Jde o jednostranný právní akt. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která   je

stanovena zákonem. Zaměstnavatel může dát výpověď   jen z   důvodů,   které    výslovně

stanoví zákoník práce. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo  i  bez

jeho udání.

okamžitým zrušením pracovního poměru –  pracovní poměr končí doručením oznámení  o    skončení

pracovního poměru. Jde o zcela výjimčenou formu  pouze

z důvodů uvedených v zákoníku práce.

zrušením ve zkušební době –  ve zkušební   době   může   zrušit   pracovní  poměr    zaměstnanec    i

zaměstnavatel. Oznámení by mělo být druhé straně doručeno  alespoň

tři dny předem.

uplynutím doby –  uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr   sjednán,    znamená,   že   pracovní

poměr končí

smrtí zaměstnance –   smrt    zaměstnance    znamená    automatický    zánik    pracovního     poměru.

Vyhoštením nebo zákazem pobytu –  týká se pouze cizinců. Je-li soudem vyhoštěn, nebo soud vysloví

zákaz pobytu, končí tímto rozhodnutím pracovní poměr.

 

 

trh práce

Zaměstnavatel získává své zaměstnance na trhu práce. Zaměstnavatel přitom může využít řady možností. Může si podat inzerát, nebo může získat zaměstnance osobním náborem, či vypsáním konkurzu. Zaměstnavatel se také může obrátit na úřady práce, které vedou evidenci uchazečů o zaměstnání i evidenci volných míst.

 

Trh práce je tedy souhr nabídky práce a poptávky ke koupi pracovní síly. Trh pracovní síly je souhr nabídky prodeje pracovní síly, tedy souhrn poptávky po práci.

 

nezaměstnanost

 Přijatelný vývoj eknomiky musí mít i prijatelnou míru nezaměstnanosti. Nezaměstnanost na jedné straně znamená ztrátu služeb, které by mohly být vyrobeny.  Vedle ekonomicky propočitatelných ztrát však nezaměstnanost přináší ještě mnoho negativních sociálních důsledků v podobě poklesu životní úrovně nezaměstnaných a jejich rodin.

 

Profesní: vzniká,   zaniknou-li   některé   činnosti.   Pracovníci   kvalifikovaní  na tyto činnost  musí  být

přeškoleni.

 

Regionální: je to nezaměstnanost v určité oblasti, která je spojena se zrušením určité továrny, závodu.

 

Frikční: je normální   jev   provázející  tržní  vývoj ekonomiky. Vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků

z jednoho zaměstnání do druhého.

 

Strukturální: vyplývá   ze   změn   ve   struktuře   národního   hospodářství,   je   vyvolávána   zejména

technickými pokroky a změna prefenčních spotřebitelů.

 

Cyklická: je spojena s hospodářským cyklem tržní ekonomiky. To znamená, že má tendence   výrazně

růst v období ekonomického poklesu (např. letní brigády).