Zahraniční obchod

zahraniční obchod

předmět a význam zahraničního obchodu

formy zahraničního obchodu

obchodní a platební bilance

směry a prostředky obchodní politiky

organizace zahraničního obchodu

vývozní a dovozní operace

dodací a platební podmínky

platební prostředky

způsoby financování zahraničního obchodu

 

Zahraniční obchod: je směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice daného státu

s právnickými   a   fyzickými   osobami   jiných   států.   Subjekterm zahraničního

obchodu může být i stát jako celek.

 

Předmět zahraničního obchodu: zboží: jsou to spotřební statky, hmotné kapitálové statky (investiční

majetek, materiál, suroviny atd.

služby: pojištění, bankovní  služby,  věcné  služby  (např. doprava)

práva:  licence,   chráněné   vzory,   autorská   práva,   leasing atd.

 

Význam zahraničního obchodu: ekonomický: je to úspora   výrobních  faktorů,   která  se  projeví

v úspoře nákladů

politický: vzájemný obchod zvyšuje přátelské vztahy mezi státy a

zvětšuje vzájemnou závislost, což je  obecně   mírovým

faktorem

kulturní: poznávání způsobů života v jiných zemích, jejich kultury

 

Formy zahraničního obchodu:

Export (vývoz): přímý – tuzemský výrobce prodá své zboží zahraničnímu obchodníkovi.  Přímý export

je výhodný tam, kde není třeba provádět velký průzkum trhu.

nepřímý – tuzemský výrobce prodá své zboží tuzemskému obchodníkovi, který je pro-

dá do zahraničí. výrobce musí vývozci prodat levněji, než  je  vývozní cena.

 

Import (dovoz): přímý – tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od zahraničního dodavatele

nepřímý – tuzemský obchodník nakoupí zboží od tuzemského dovozce, který koupil

zboží v zahraničí

 

Reexport (vývoz dovozu): přímý – zboží nakoupené v cizině je prodáno a dopraveno do jiné cizí země,

ale zboží fyzicky neprojde naším územím.

nepřímý – zboží nakoupené v zahraničí je dovezeno k nám a pak je opět do

zahraničí prodáno a vyvezeno

 

Důvodem reexportu mohou být obchodně politické nebo ekonomické

překážky.

 

Obchodní a platební bilance: bilancovat v zahraničním obchodě znamená porovnávat výstupy ze

systému národního hospodářství s jeho vstupy.

Obchodní bilance: Zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb. Pokladem je hlášení celnic o

přechdu zboží a služeb přes hranice státu. Obchodní bilance ale nezachycuje

platby za zboží.

 

Obchodní bilance může být aktivní, což znamená,  že je je vývoz větší než dovoz,

pasivní, kdy je dovoz větší než vývoz a nebo může být obchodní bilance

vyrovnaná.

Saldo: je to rozdíl mezi hodnotou vývozu a hodnotou dovozu.

 

Platební bilance: zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí.

Platební bilanci sestavuje ČNB podle systému Mezinárodního měnového fondu.

 

Struktura platební bilance: běžný účet: zachycuje platby za nákup a prodej zboží a služeb a jednostra-

né pohyby peněž bez protihry

kapitálový účet. zahycuje přímé zahraniční investice a pohyb krátkodobého

finančního majetku

změna devizových rezerv: představuje úbytek nebo přírůstek devizových

rezerv včetně kurzových rozdílů

Jestliže jsou příjmy větší než výdaje, vzniká aktivní saldo, které představuje zvýšení devizových rezerv. Jestliže jsou však výdaje větší než příjmy, vzniká pasivní saldo, tedy schodek, který představuje snížení devizových rezerv. Vyrovnaná platební bilance je pokud se příjmy rovnají výdajům.

 

Směry a prostředky obchodní politiky:

Obchodní politika:  je to souhrn zásad a odpovídajících prostředků, podle kterých vláda každé země

uspořádá své hospodářské vztahy s jinými státy.   Je   také   součástí zahraniční

politiky.

Směry obchodní politiky: protekcionismus: vyznačuje se zásahy státu do zahraničního obchodu, které

jsou zaměřeny na ochranu vnitřního trhu před konkurencí

ze zahraničí a na podporu vlastních výrobků na zahranič-

ních trzích.

liberalismus: vyznačuje se omezováním zásahů státu do hospodářství, odst-

raňuje překážky ve volném pohybu zboží mezi státy.  Dovoz a

vývoz mohou proávdět všechny subjekty, které mohou podni-

kat v tuzemsku. Je to také ale zavedení směnitelnosti koruny.

Prostředky obchodní politiky:

jsou to opatření, jimiž stát zasahuje do zahraničního obchodu v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky.

Dělí se na: autonomní: pasivní – slouží k ochraně domácího trhu před konkurencí ze zahraničí. Patří

sem například tarifní opatření, jako jsou cla, ale také množstevní o-

mezení dovozu a vývozu.

aktivní – složí ke zvýšení konkurenční schopnosti domácího zboží na zahra-

ničních trzích. Patří sem například vývozní prémie, kdy stát poskytu-

je vývozci odměnu za vyvezené zboží, nebo stát poskytuje vůvozcům

úvěry, aby se mohli lépe prosazovat na zahraničních trzích. Jsou také

pojišťovány úvěrová rizika státem atd.

smluvní: bilaterální – kam patří obchodní smlouvy, které se uzavírají na nejvyšší úrovni,

dále jsou to také obchodní dohody, platební dohody, které upravují

vzájemný platební styk. Dále jsou to úvěrové smlouvy, smlouvy o za-

mezení dvojího zdanění atd.

multimediální – prosazují se s postupným vzájemným propojováním národních

eknomik. Patří sem například organizace jako je OSN, OPEC,

EU, MMF, Světová banka atd.

Organizace zahraničního obchodu: Organizaci a řízení zahraničního obchodu provádějí tyto řídící

orgány: Parlament, vláda, ministerstva a ČNB.

 

Vývozní a dovozní operace:

vývozní operace:   Příprava vývozní operace: průzkum trhu

akvizice – souhrn činností jejichž cílem je získat trh

předběžná kalkulace

nabídková činnost

Realizace vývozní operace: uzavření kupní smlouvy

dodání zboží a dokladů

fakturace

přijetí platby

výsledná kalkulace

dovozní operace:   Příprava dovozní operace: rozbor potřeby dovozu

vyhledávání možných dodavatelů

poptávky

vyhodnocení nabídek

Realizace dovozní operace: uzavření kupní smlouvy

převzetí dodávky

zaplacení zboží

výsledná kalkulace

 

Dodací a platební podmínky:

Dodací podmínky:  určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Dodací podmínky také řeší

přechod rizik při poškození či ztráty během  dopravy,  přechod nákladů,  a místo

přechodu  nákladů.   V   mezinárodním   obchodě  je   obvyklé,   že   se   využívá

mezinárodních pravidel.

 

Platební podmínky: platební podmínky určují skutečnosti, jako je mizinárodní situace,  druh zboží, stav

na trhu, vztahy partnerů, předpisy státních orgánů atd. Platební podmínky obsahu-

jí subjekty placení – kdo komu bude platit, místo placení,  měna, ve které se bude

platit a doba splatnosti.

 

Platební nástroje:

1. nedokumentární: platba v hotovosti

hladký plat (úhrada) – prostřednictvím banky

šek

směnka

 

1. dokumentární

 

Dokumentární inkaso:

Dodavatel odešle zásilku nějaké speditérské firmě a bance předá doklady a žádost o inkaso. Banka je předá druhé bance, která vyzve odběratele k zaplacení. Ten dostane doklady ke zboží teprve po zaplacení. Poté si zboží může vyzvednout.

 

Dokumentární akreditiv:

O otevření dokumentární akreditivu žádá odběratel.Banka se zavazuje, že dodavateli zaplatí, až když splní sjednané podmínky.

 

Způsoby financování zahraničního obchodu:

 

Financování vývozu: bankovní úvěr – touto činností se zabývá Česká exportní banka

faktoring – odkup krátkodobých pokledávek

forfaiting – odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek

 

Financování dovozu: úvěr –od vývozce nebo od banky

leasing – operativní, nebo finanční