Odměňování

1) Zásady odměňování a funkce mzdy

2) Mzdová soustava – kvalifikační stupnice

– tarify

– mzda reálná a nominální

3) Struktura mzdy – pevné a pohyblivé složky

4) Postup výpočtu mzdy

5) Vztah růstu mezd – k produktivitě práce

– k inflaci

6) Minimální mzda, valorizace, úřady práce

7) Doklady pro výpočet mezd

 

 

1) Zásady odměňování

Mzda – v podnikatelské sféře

Plat – v rozpočtové a příspěvkové organizace

 

Mzda

– plnění poskytované za vykonávanou práci (odměna za práci)

– plnění: – peněžní (většinou)

– jiné způsoby (např. naturálie, náhradní volno, viz. Zákoník)

 

Výše mzdy závisí na: (obecné zásady odměňování)

– druhu práce (kvalifikace)

– množství vykonané práce (úkolová mzda)

– jakosti (např. potraviny, chirurg (nezáleží na množství, ale jakosti)

– namáhavosti (např. práce v podzemí, nezdravé pracovní prostředí)

 

Funkce mzdy

– podíl na tvorbě HDP (čistého)

– motivační – růst kvalifikace

– pro podnik je to náklad

– plnění za vykonanou práci

 

2) Mzdová soustava

Základem mzdových předpisů je mzdová soustava, která obsahuje jednotný katalog prací a tarifní stupnici

Jednotný katalog prací – katalog, ve kterém jsou uvedeny všechny činnosti se zařazením do

příslušných tarifních skupin, podle toho si firmy mohou vytvořit katalog

vlastní

Tarifní stupnice – máme 12 tarifních stupňů s ke každému je stanoven mzdový tarif (hodinový i

měsíční)

Členění mzdy

1. a) nominální – to, co dostaneme zaplaceno (kolik Kč)
2. b) reálná – to, co si ta to koupíme

– závisí na nominální mzdě přímoúměrně a cenách předmětů nepřímoúměrně

– souvisí s inflací (i když bude reálná mzda klesat a nominální mzda růst – ceny budou růst

rychleji než nominální mzda)

 

V podnikatelské sféře záleží na tržní úspěšnosti firmy, pokud je firma úspěšná, může po dohodě zvýšit zaměstnancům mzdu. (záleží na tom, co mají ujednáno v Kolektivní smlouvě), většinou je vyšší než podle mzdového tarifu

 

 

3) Struktura mzdy

– mzda se skládá s pevné a pohyblivé části

Pevná část = základní mzda

1. a) časová mzda – výhoda: méně administrativně náročná, zaměstnanci vědí kolik dostanou, je jedno-

duché plánovat mzdové potřeby

– nevýhoda: postrádá motivační prvek (měla by být doplněna vhodným systémem

prémií a odměn

– použití: – když nelze přesně stanovit výkon (nedá se změřit) – vrátný

– když je kladen důraz spíše na kvalitu než množství

– u pásové výroby – nelze ovlivnit výkon produkce

– výpočet:  = odpracované hodiny . mzdový tarif

– mzdový tarif – kolik pracovník dostane za 1 hodinu práce (zaměstnavatel nesmí

vyplatit méně než je minimální mzda

– udává kolik korun dostane pracovník zaplaceno za normovaný čas nikoliv skutečný

1. b) úkolová mzda – výhoda: motivace (podmínka dobrá organizace výroby)

– použití: když je výkon dobře změřitelný

– odměna závisí na výkonu jednotlivce nebo skupiny

– výpočet: = počet vyrobených kusů . sazba za 1 kus

Sazba za 1 kus =           Mzdový tarif

Výkonová norma množství

– kolik korun dostane pracovník za 1 kus

1. c) podílová mzda – je stanoven základ + podíl na zisku (% z tržeb)

– použití:  v obchodě, ve službách (čím víc prodáš, tím větší odměna)

 

Pohyblivé části

Prémie – pracovní je dostává pravidelně (prémiový řád, ví kolik a za co)

– vedoucí tím pracovníky motivuje

– za splnění, nebo překročení předem stanoveného úkolu

– jsou plánované

Odměny – jsou vypláceny nepravidelně (jsou jednorázové)

– za splnění mimořádných pracovních úkolů, nad rámec pracovních povinností  + odměny při

příležitosti významných jubileí (pracovních, životních..)

– jsou vypláceny z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), podnik si tento fond zřizuje

Příplatky – stanovují se v Kolektivní smlouvě

– za práci ve stíženém, nebezpečném a zdraví škodlivém prostředí

– za práci v noci (50 %)

– za práci o svátcích, Ne, So, přesčasy (25 %)

Doplatky – pokud je pracovník dočasně přeřazen na práci s menším platovým oceněním, rozdíl do

jeho průměrně měsíční mzdy mu musí být doplacen (počítá se ze 3 před. měsíců)

Osobní ohodnocení – přidává se k základní mzdě (příplatek)

– za mimořádný výkon a dosavadní trvání dobrých výsledků

– osobní příplatek do určité míry základu mezd

Podíly na zisku – podnik je vyplácí až podle toho jak hospodaří

Naturální požitky – jen u některých pracovních odvětví

Náhrady mzdy – za dovolenou,  náhrady nemocenského pojištění (úraz, nemoc, lázeňská péče,

hospitalizace, mateřská, karanténa, ošetřování člena rodiny), za výkon veřejné

funkce, svědčit u soudu, státem uznané svátky

Náhrada za nemoc – je vypláceno se mzdou (připočítává se k čisté mzdě)

– malá organizace – do 25 zaměstnanců – dávky nemocenského pojištění za ní

vypočítává OSSZ

– velká organizace – vypočítává si je sama a tyto dávky odvede OSSZ a odečte

si to (SP)

– výpočet – základem je průměrná jednodenní hrubá mzda za uplynulé čtvrtletí

(minulé), pokud je tato mzda větší než 270,– Kč, základem je 270,–

– první 3 dny dostává zaměstnanec (nemocný) 50 %

– další dny potom 69 % základu mzdy

= hrubá mzda za minulé čtvrtletí

kalendářní dny – dny nemoci

 

– můžeme pobírat maximálně 1 rok

Náhrada za dovolenou – přibližně po 3 měsících práce (odpracovaných 60 dnů)

– základní délka je 3 týdny a od 33 let 4 týdny (15 odpr. let po 18 roku věku do

odpracovaných let se započítává: úspěšné ukončené studium, vojenská služ-

ba, mateřská dovolená, OSVČ, nezaměstnaný evidovaný na Úřadu práce

– změny lze dojednat ve Kolektivní smlouvě

– dodatková dovolená (horníci)

– zvláštní dodatková dovolená (pracovníci na stavbách odloučených od rodin)

– další dovolená (zaměstnanci, jejichž práce je závislá na povětrnostních pod.)

– když pracovník neodpracoval 60 dnů má nárok na dovolenou za každých 22

odpracovaných dnů ve výši 1/12

– krácení dovolené – za neomluvené směny 1 až 3 dny

– za omluvenou nepřítomnost (nemoc…) za prvních 100 zameškaných dní se

krátí o 1/12 (za každých dalších 22 dnů o 1/12)

– čerpání dovolené – termín určuje zaměstnavatel, musí být umožněno čerpat

alespoň souvisle 14 dnů, pracovník musí oznámit dovolenou alespoň 14 dní

předem, dovolená se čerpá do konce následujícího roku

– proplatit dovolenou si může dát zaměstnanec jen v případech uvedených v

Zákoníku (při ukončení pracovního poměru)

– výpočet: =          hrubá mzda za minulé čtvrtletí

počet odpracovaných hodin . počet hodin/den

Srážky

Zdravotní pojištění – vybírají ho zdravotní pojišťovny na lékařské vyšetření, ošetření ambulantní i

nemoc, slouží k úhradě léků,  (některé léky hradí pojišťovna plně, některé pacient

doplácí, některé nehradí nic)

– všichni pojištěnci se dělí do tří skupin

1. a) státní pojištěnci – pojistné platí stát (ministerstvo financí (např. žáci ZŠ, vojáci)
2. b) zaměstnanci – vykonávají závislou činnost, část platí sami (4,5 %), část

zaměstnavatel (9 %) (účtuje se do nákladů)

1. c) OSVČ – musí si zaplatit pojištění sami (13,5 %)

 

Sociální pojištění – částky kontroluje a vybírá Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ)

– 3 položky – důchodové pojištění – největší část, používá se na výplatu důchodu

– nemocenské pojištění – slouží k náhradě mzdy, jestliže je nemocný

– příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – řeší problém nezaměst. 3%

– dvě skupiny – a) zaměstnanci – část platí zaměstnanec (8 %), část zaměstnavatel

(26%) (účtuje do nákladů)

1. b) OSVČ – může se rozhodnout zda -li bude platit i nemocenské

pojištění

Záloha na daň z příjmu FO – počítá se z hrubé mzdy po odečtení SP a ZP podle příslušné sazby

– pokud má zaměstnanec jednoho zaměstnavatele nepodává daňové

přiznání

– pokud má dvě a více zaměstnání vypracovává si daňové přiznání typu A

sám (od zaměstnavatelů dostane výpisy (kolik si vydělal, kolik už zaplatil)

– používá sazbu 20 % základu daně (pokud podle tabulek nevíde více)

Jak sjednávat mzdu

1) především v pracovní smlouvě

2) eventuálně v manažerské smlouvě (u řídících pracovníků)

3) v kolektivní smlouvě (pro velké a střední firmy je to výhodnější)

4) ve vnitřním mzdovém předpisu

5) kombinace kolektivní a pracovní smlouvy

 

Kolektivní smlouva

– řešíme výši minimální mzdy a mzdových tarifů + příplatky (So, Ne,..), bližší podmínky a o výši

výdělku, nároky na dovolenou,  termín výplaty mzdy + jakým způsobem bude vyplácena, bezpeč-

nostní otázky a další věci

– kolektivní smlouva se uzavírá mezi odbory a zaměstnavatelem

– mohou se uvést pouze větší tarify než v mzdové tarify

– minimální mzda je v kolektivní smlouvě vyšší – platí ta vyšší

 

 

Splatnost a výplata mezd (podle Zákoníku práce)

1. a) na pracovišti
2. b) v pracovní době

– výjimku může stanovit zaměstnavatel s předchozím souhlasem příslušníků odborové organizace, je –

li to z provozních důvodů nezbytně nutné

– nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje – li na vzdáleném

pracovišti, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě v nejbližším

následujícím pracovním dnu, na svůj náklad a nebezpečí , pokud se nedohodnou jinak

– pokud zaměstnavatel nevyplatí pracovníkovi mzdu do 15 dnů po výplatním termínu, může dát

pracovník okamžitou výpověď

– mzda je splatná pozadu za měsíční období a to nejpozději do následujícího kalendářního měsíce

– nárok na mzdu vzniká okamžitě, jestliže pracovník odpracuje určitý počet hodin

– mzda se vyplácí ve dvou formách – záloha

– doplatek

 

4) Postup výpočtu mezd

Základní mzda

+ Příplatky

+ Prémie

+ Odměny

+ Mzda za dovolenou

= Hrubá mzda

– ZP a SP

– Daň z příjmu

= Čistá mzda

+ Dávky nemoci

– Ostatní srážky (spoření, pojistné, vrácení půjčky, alimenty)

= Mzda k výplatě

– Zálohová mzda

= Doplatek mezd

 

5) Vztah růstu mezd

1. a) k produktivitě práce

z hlediska růstu, produktivita práce by měla růst rychleji než rostou mzdy

1. b) k inflaci

protože ceny stále rostou (inflace) je nutné, abychom se mzdy zvyšovaly (valorizovaly)

 

 

6) Minimální mzda, valorizace, úřady práce

Minimální mzda

– minimální mzda je stanovena zákonem o minimální mzdě (u nás je nyní Kč       ,–)

– od 1. 1 1992 u nás proběhla liberalizace mezd = nový systém odměňování

– stát se snaží omezit zásahy do otázky odměňování = zasahuje méně (stát stanoví o kolik% může

vzrůst mzda za předcházející pololetí)

– mzdy jsou upraveny také jinými právními vztahy (Zákon o mzdě, Zákon o platu, Zákoník práce,

Vládní nařízení, Zákon o kolektivním vyjednávání, Zákon o nezaměstnanosti)

Valorizace mezd

– znamená zvyšování v důsledku inflace

Úřady práce

se starají o tzv. Programy na podporu nezaměstnanosti

– úřad práce poskytuje podporu zaregistrovaných, pokud jim do 7 dnů nenajde práci

– podmínkou výplaty je předchozí zaměstnání v délce min. 12 měsíců + studium

– vyplácí se maximálně po dobu 6 měsíců – 1. – 3. měsíc – 60 % předchozího výdělku

další 3 – 50 %

– účastní-li se rekvalifikace dostává 70 % předchozího výdělku, až do ukončení rekvalifikace

– po 6 měsících končí podpora – dostává sociální dávky

 

7) Doklady pro výpočet mezd

Pracovní síla se eviduje na:

 

Kontrolní lístek

– píchačka, docházkový lístek (u časové výroby)

 

Úkolový lístek

– pracovní lístek (u kusové výroby)

– kolik hodin pracovník odpracoval na výrobě dané věci a kolik je za hodinu (sazba)

 

Směnové plány

– u hromadné výroby (např. špendlíky)

– kolik ks pracovník vyrobil a sazba za 1 kus

 

Průvodky

– sériové výroby (ledničky)

– jsou zde zaznamenány skutečné výkony

 

Mzdové listy

– vedou se pro každého pracovníka

– obsahuje 12 řádků – mzda za každý měsíc

– na 1 rok – na konci roku sečíst a převést na evidenční list důchodového pojištění

– pracovník podepíše – souhlas s tím, že dostal částku celkem za rok

– slouží k výpočtu průměrných mezd a nemocenského pojištění

 

Evidenční list důchodového pojištění (ELDP)

– slouží pro výpočet důchodu

– součet mzdového listu

– celkový příjem ze mzdových listů se přepíše do 1 řádku evidenčního listu

– důchod se počítá za posledních 5 – 10 let

 

Zúčtovací a výplatní listina

– vystavuje se podle kontrolního, úkolového lístku, směnových plánů, a průvodek

– jsou zde všichni pracovníci (každý má svůj řádek)

– uvádí se: odpracované hodiny, základní mzda, ostatní složky mzdy, hrubá mzda, ZP a SP, daň z

přijmu, částka k výplatě