Organizace výroby a evidence nákladů

1) Výroba a výrobní proces

2) Struktura výrobního procesu z hlediska – věcného

– prostorového

– časového

3) Příprava výroby

4) Náklady na výrobu a normování nákladů

5) Členění nákladů

6) Cesty ke snižování nákladů

 

1) Výroba a výrobní proces

Výrobní proces – souhrn činností, které jsou vykonávané v časové posloupnosti a vedou ke zhotovení

určitého výrobku nebo poskytnutí určité služby (tvoří ho pracovní proces, obslužný

proces (skladování), chemický proces)

 

Plánování výroby

– stanovení cílů, prostředků a metod, kterými cíle chceme dosáhnout

– určení výrobního programu (které druhy a jaké množství)

– plánujeme podle výzkumu trhu, porovnat cíle s výrobními možnostmi, kolik jsme už uzavřeli

pracovních smluv atd.

 

Uskutečnění výroby

– výrobní procesy

– podle účasti pracovní síly

1. a) pracovní – ruční

– strojěruční

– strojní

1. b) nepracovní – mechanické a automatické (člověk se účastní nepřímo, uvádí stroje do pohybu,

seřizuje a opravuje je, vymýšlí programy, na jejichž

základě stroje pracují, procesy probíhají samočinně)

– chemické – probíhají ve zvláštních aparaturách a provozech

– přírodní – procesy přirozených změn, dochází k nim působením světla, tepla, vody

 

– podle výsledku výroby

1. a) základní proces – hlavní výroba (výsledkem je hlavní výrobek, pro který byl podnik postaven)

– vedlejší výroba (výsledkem je něco co vzniká, aniž bychom o to usilovali (např.

zpracování zbytku kožešin na polštářky))

– doplňková výroba (při naší výrobě nedokážeme využít VK, proto si přibereme jiný

výrobek ze stejného oboru jako hlavní výrobek)

– přidružená výroba (stejně jako doplňková, ale výrobek není ze stejného oboru)

1. b) pomocné procesy – produkuje se zde něco, co by se muselo jinak kupovat (např. obaly, nářadí)
2. c) obslužné procesy – netechnologické (doprava, skladování, kontrola)

 

Dělení výroby

podle počtu vyrobených ks

– hromadná – tzv. výroba na sklad (málo druhů, velké množství)

– pro neznámého odběratele – vyšší produktivita práce – specializace

– např. výrobní linky

– sériová – malosklady nebo velkosklady

– menší počet druhů, ale velké množství

– kusová – většinou výroba na zakázku

– pro známého odběratele

– nutná vyšší kvalifikace – velká obměna (každou chvíli se dělá něco jiného)

 

 

 

podle přetržitosti

– kontinuální (nepřetržitá – 3 směny)

– diskontinuální (výrobní proces se dá přerušit (lehce) 1 – 2 směny)

 

V souvislosti se  zhromadňováním výroby se setkáváme s procesy, které nazýváme koncentrace a specializace.

 

Koncentrace

1. a) horizontální – soustřeďuje se do jednoho místa, výroba stejného druhu, vyrábíme ve větším rozsahu
2. b) vertikální – soustřeďuje se na jedno místo různé výroby, které na sebe navazují

 

Specializace

1. a) předmětná – může být výrobková, nebo součástková
2. b) technologická – jsme zaměřeni na jednu výrobní technologii (např. brusírna (pouze brousí)

– je umožnitelná proto, že existuje dělba práce = rozdělení práce mezi jednotlivé

dělníky

– jestliže existuje specializace – musí existovat kooperace = spolupráce jednotlivých

kolektivů při výrobě

 

Při organizování výroby a uplatňování specializace se setkáváme s procesem, který se nazývá standarizace.

 

Standarizace

1) unifikace – sjednocování útvarů, rozměrů a jiných vlastností výrobků a součástek

2) typizace – na základě unifikace se snažíme vybrat 1 či několik typů od téhož druhu výrobku

3) normalizace – znamená vytváření a respektování státních norem,  které vymezují vlastnosti,

rozměry, tvary, ale i použití vyráběných výrobků

Smyslem procesů je, aby různé výrobky či součástky byly použitelné ve více strojích, tzn. aby náhradní díly byly zaměnitelné.

 

Evidence výroby

– zadání a kontrola  práce (např. průvodky práce (zadáno co se má vyrábět, každý krok zaznamenat,

kdo tam pracoval), pracovní lístky, kontrolní lístky, paletová průvodka)

 

 

2) Struktura výrobního procesu

Chceme-li posoudit výrobní proces (popř. jeho části), zabýváme se tzv. strukturou výrobní procesu  a to ze 3 hledisek – věcného

– prostorového

– časového

 

Věcné hledisko – dělíme na 3 etapy

1) etapa předvýrobní – technická příprava výroby, zabezpečení potřebného materiálu…

2) etapa výrobní – fáze předhotovující – polotovary (stříhaní látky)

– fáze zhotovující – součástky (šití)

– fáze dohotovující – montáž výrobku (žehlení)

3) etapa odbytová – patří sem balení výrobku, skladování, expedice, přebírání výrobku odběratelem…

 

– etapy dělíme na fáze, f. na operace, operace na úkony, úkony na pohyby, pohyby na mikroelementy

 

Prostorové hledisko – jak seskupit pracoviště do dílen

1. a) podle technické podobnosti – vznikne technologická dílna, v dílně budou pracoviště stejného druhu

(pletárna)

– výhoda: dá se snadno změnit výrobní program (kusová, sériová výr.),

vysoké požadavky na kvalifikaci zaměstnanců

1. b) podle technologické posloupnosti – předmětná dílna, stroje různého druhu, které na sebe navazují

(materiál Þ výrobek), hromadná, velkoseriová výroba, malé

požadavky na dělníky, ale velké na opraváře

 

 

Časové hledisko

1. a) postupná výroba – na určité dávce výrobků se provede 1 operace, pak se to pošle na druhou

operaci

1. b) souběžná výroba – na materiálu se provede 1 operace pak jde 1 výrobek na druhou operaci, druhý

výrobek  na první operaci

 

3) Příprava výroby

– musíme určit výrobní program(které druhy a kolik výrobků chceme vyrábět)

– výrobky a) inovujeme (vylepšujeme)

1. b) nový druh – příprava výroby – konstrukční (tvar a rozměry)

– technologická (výrobní postup)

1. a) konstrukční příprava

– probíhá v několika etepách, a jejich počet je závislý na druhu výroby (hromadný, seriový, kusový).

Čím hromadnější, tím musí být konstrukce i technologie dokonalejší. Vypracovávají ji konstruktéři

(široké informace ze svého oboru (i ve světě), kteří musí dodržovat technologičnost konstrukce, tzn.

takové tvary a rozměry, na které bychom byli schopni vyrábět známým výrobním postupem nebo

stávajícím (ten o máme nyní). Máme 5 etap.

 

1) technický příkaz – požadavky na vlastnosti nového výrobku

2) projekt – konstrukční řešení tvarů a rozměrů

3) zhotovení prototypu – zkušení výrobek

4) zkoušení výrobku – testuje zda-li odpovídá požadavkům

5) dokumentace – výkresy – musí obsahovat razítko – kdo, kdy ho vyrobil,  číslo výkresu, co to je, k

čemu to patří, podpis

– konstukční rozpiska – (kusovní), seznam všech druhů součástek a jejich množství

– ostatní dokumentace (pokyny pro obsluhu, opravy, údržbu)

 

Pozn.

Výroba velkosériová a hromadná 5 etap (kusové a malosériová – bez zkoušení prototypu – nákladné)

 

1. b) technologická příprava

– musíme stanovit výrobní postup (sled operací tak, jak na sebe budou navazovat)

 

1) technologové při konstrukční přípravě (zhotovení prototypu)

2) technologická příprava prototypu (ne u kusové a malosériové výroby)

3) technologická příprava výroby – postupy výroby součástí

– montážní postupy

4) technologové musí určit, které součásti budeme vyrábět sami, a které nakoupíme)

5) dokumentace – postupové listy – průvodky práce, výrobní příkaz, doklad o vyhotovení práci (možno

využít při výpočtu mezd

– dílenská rozpiska – příkaz dílně, co, kolik a do kdy vyrobit

– další doklady – rozpiska nakupovaných polotovarů

– montážní listy

– ostatní dokumentace – požadavky na speciální nářadí, přípravky (popř. výkresy)

 

 

4) Normování nákladů

 

Na technologickou a konstrukční přípravu výroby navazují technickohospodářské normy (THN)

 

Normy: – závazné předpisy, které určují optimální spotřebu (ovlivňují náklady)

– dělení: – normy spotřeby práce – výkonové – množství

– času

– normy obsluhy

– normativ počátečních stavů

– normy zásob

– normy spotřeby materiálu a  energie

– normy IM

 

Spotřeba času – jednotková (vyrobení jednoho výrobku, provedení 1 operace)

– dávkové (provedení celé dávky + výměna nářadí)

– směnové (+ příprava pracoviště. úklid pracoviště)

 

Čas – normovatelný – může být v normě – čas práce

– čas přestávek – obecně nutné (oddech, WC, jídlo)

– podmíněně nutné (čeká se až to stroj vyrobí)

– nenormovatelný – nesmí být v normy – ztráty – osobní (zaviní pracovník)

– technickoorganizační (zaviní zaměstnavatel)

– vícepráce (nedostaneme výrobek v

požadovaném stavu)

– čekání na práci

– vyšší mocí (počasí)

Vyskytují se u všech částí, dělení časů nám poslouží k – určování časových norem

– posouzení využití pracovní doby (snímek

pracovního dne)

Určování norem

– rozborové metody – rozborově výpočtová – nejčastější, celou operaci rozdělíme na úkony,  a

k jednotlivým úkonům najdeme časy ve Sborníku norma-

tivu času příslušné časy sečteme ke + přestávky = norma

– rozborově výzkumná – (chronometráž), pozorováním na pracovišti, vezmeme

průměrného dělníka, operaci rozdělíme na úkony a

opakovaně měříme jednotlivé úkony, uděláme průměr +

přestávky = norma

– sumární metody – jen pokud není technická a technologická příprava, pro stanovení norem se využijí

statistické metody (modus, medián, aritmetický průměr…)

 

Hmotná a ekonomická stránky výrobního procesu

1. a) z hlediska hmotného

– počet materiálu

– počet pracovníků

– počet strojů

– vlastnosti výrobků

 

1. b) z hlediska ekonomického

– množství peněz, které vynaložíme na výrobní proces (náklady)

– výstupy (tržba, zisk)

 

5) Náklady na výrobu a jejich členění

 

= množství živé a zvěcnělé práce vynaložené na výrobu výrobku, vyjadřujeme v peněžních jednotkách

(peněžně oceněná spotřeba)

 

Dělení:

1. Podle materiálových druhů
2. Provozní – a) materiálové náklady (spotřeba materiálu)
3. b) mzdové náklady (mzdy)
4. c) nemateriálové náklady (nájemné, cestovné)
5. finanční – úroky, pokuty, penále
6. mimořádné – dary, mimořádné odměny, manka

 

1. Podle účelu
2. a) výrobní činnosti
3. b) nevýrobní činnosti (např. jídelna)

 

III. Podle vnitropodnikového útvaru

– dělení podle jednotlivých hospodářských středisek, sledování skutečných a kalkulovaných nákladů

Þ jejich porovnáním zjistíme vnitropodnikový hospodářský výsledek

1. a) úspora Þ skutečné náklady < kalkulované náklady
2. b) překročení Þ skutečné náklady > kalkulované náklady
3. Podle položek kalkulace
4. a) přímé – dají se stanovit na jednu kalkulační jednici
5. b) nepřímé (režijní) – společné pro zhotovení většího počtu výrobků

– na 1 kalkulační jednotku se musí rozpočítat (použití přirážkové kalkulace)

– výrobní režie, zásobovací režie, správní režie, odbytová režie

 

1. Podle místa vzniku
2. a) prvotní – vznikají poprvé spotřebou materiálu, služeb
3. b) druhotné – spotřebováváme něco, co jsme už vyrobili

 

1. Podle plánovatelnosti
2. a) plánované (počítáme s nimi)
3. b) neplánované (manka, škody, pokuty, penále)

 

VII. Podle změny s objemem výroby

1. a) fixní (stálé) – jsou stejně velké, nezávisí na objemu výroby, jen do určité výše

– tyto náklady mohou růst nebo klesat skokem a to tehdy, když se prudce sníží nebo

zvýší výroba (např. náklady na osvětlení

 

1. b) variabilní (proměnlivé)

– proporcionální –  rostou přímoúměrně s objemem výroby, náklady na jednici jsou stejné (1 stůl – 1

deska, 2 stoly – 2 desky)

 

– progresivní – s růstem objemu výroby rostou rychleji, v jednici výroby rostou rychleji (mzdy za

nařízenou práci přes čas)

 

– degresivní – s objeme výroby rostou pomaleji, v jednici klesají (pohonné hmoty)

 

Manažerské pojetí nákladů

– pracuje na rozdíl od účetního pojetí se skutečnými (relevantními) náklady, které zahrnují i oportunitní (alternativní) náklady (náklady obětované příležitosti)

 

Oportunitní (alternativní) náklady

= ušlý zisk tím, že podnik investoval do něčeho jiného (většinou jsou to úroky  od banky)

 

Nákladová funkce

 

N = FN + b.q

 

N – náklady, FN – fixní náklady, b – variabilní náklady na 1 kus, q – objem výroby

 

Bod zvratu

– hledáme takový objem výroby, aby to alespoň pokrylo náklady

 

 

– v kusech    q =   FN  .
p – b

 

– v Kč            q =   FN  .

1 – p

q

 

p = cena, q – objem výroby, FN – fixní náklady, b – variabilní náklady na 1 kus

 

6) Snižování nákladů

 

1) Vlivem zvyšování výnosů – a) zvyšování cen

1. b) zvyšování výkonu
2. c) zvyšování ostatních výnosů

2) Vlivem technického rozvoje – modernější, lepší materiály, lepší konstrukční řešení

3) Vlivem úspory energie – vody, energie

4) Vlivem kombinace předešlých případů