Revoluční střety 1. pol.19.st. Národně osvobozenecké hnutí v Evropě po Vídeňském kongresu
Španělsko– vrací se bourbonský panovník Ferdinand VII. a zrušil ústavu
-snaží se o pokoření španěl. kolonií, které se snaží o nezávislost
-povstání včele odboje stojí Simeon Bolivar ( z Venezuely)
– Ferdinand posílá do Ameriky španěl. vojska- toho využívají důstojníci k pochodu na Madrid v lednu 1820
– 1820 vyhlášena konstituce
– 1823 vzpoura potlačena franc. armádou, obnovena despotická moc panovníka
– španěl. kolonie v Americe získávají nezávislost– Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie
Rusko– povstání děkabristů
– po napoleonských válkách se šíří rus. šlechtické hnutí proti carskému samoděržaví
– 1825 umírá car Alexandr I.= bezvládí
– šlecht. revolucionáři usilují o zavedení konstituce
– v den přísahy ruského cara Mikuláše I. 26. 2. 1825 přitáhli na náměstí v Petrohradě pluky revolucionářů= povstání děkabristů, požadavek ústavy= povstání potlačeno, 5 vůdců popraveno, vyhnanství na Sibiři
Francie– červencová revoluce
= konstituční monarchie, král- moc výkonná
– Ludvík XVIII. ( 1814-24) náhle umírá, po něm Karel X. (1824- 30) = slib poskytování náhrady emigrantům, vrácení půdy šlechtě a církvi
– pokouší se obnovit absolutismus
– v červenci 1830 rozpustil sněmovnu, cenzura= vypukla revoluce
– král. palác dobyt, Karel X. prchá z Francie
– na trůn dosazen Ludvík Filip Orleánský= červencová monarchie– vypracována nová ústava
– v Belgii ohlas na červencovou revoluci- 1830 lidové bouře, snaha o otržení od Nizozemí
– 1831 nezávislost Belgie
Polsko – ohlas červencové revoluce
– povstání ve Varšavě v Polském království v kongresovce v listopadu 1830
– car Mikuláš zbaven koruny
– 1831 povstání potlačeno, polská ústava, sněm, vojsko zrušeny
– polské univerzity zrušeny, porušťování
– 1846 povstání v Krakově( bylo podle Vídeň. kongresu samostat. územím) , Krakov připojen k Haliči
Revoluční rok 1848 v Evropě
– příčiny:
– rychlý vývoj průmysl. revoluce, proniknutí i do hospodář. zastaralích zemí
– snaha odstranění feudál přežitků
– snaha národů setřást nadvládu jiných národů, touha po sjednocení
– výbuch revoluce urychlila neúroda v roce 1847a nákaza brambor
– obchod. a průmysl. krize v Anglii
Itálie
– ledna 1848- vzpoura na Sicílii- vyhnáni úředníci a armáda= král přinucen zavést ústavu
– konstituce zavedena v Piemontě, v Benátkách, Milánu
– roste nespokojenost s rakous. nadvládou= povstání- včele povstání Piemont. král
– papež prchl z Říma, Řím prohlášen republikou- včele Mazzinim– piemont. král se obává dobrovolníků vedených revolucionářem Giuseppem Garibaldim– nepřijímá jejich pomoc
– rakous. gen. Radecký poráží piemont. krále, nejdéle odolávala Řím. republika hájená Garibaldim
– papeži pomáhá francouz. vojsko
– 1849 dobyt Řím
– Rakousko udrželo nadvládu= k sjednocení Itálie nedošlo
Francie
– nespokojenost s vládou, snaha o rozšíření polit. práv
– únor 1848 uspořádala radikální strana shromáždění- vládou zakázáno= na jeho podporu demonstrace= přerostli v ozbrojené povstání
= revoluce zvítězil, král prchl, červencová monarchie svržena
– 25.2. 1848 Francie prohlášena republikou
– vytvářejí se národní gardy, pro dělníky zaváděny národ. dílny
– květen 1848 schází se v Paříži ústavodárné shromáždění- vymyšlení nové ústavy
– prozatim. vlády- vliv strana socialistická=náhráda 5 členým výkonným výborem( v červnu zrušil národ. dílny)
– dělnictvo se vzbouřilo- povstání potlačeno- popravy deportace do kolonií( Ďábelské ostrovy)
– po skončení bojů vypracována nová ústava
– prezident– volby= nejvíce hlasů Ludvík Bonaparte( synovec Napoleona)- 1848 zvolen prezidentem, chce
obnovit monarchii
– 1851 změna ústavy prodloužena moc prezidenta ze 4 na 10 let
– 1852 se prohlásil císařem jako Napoleon III.- 1852- 70 období druhého císařství
– bonapartismus = vláda s hl. oporou ve vojsku
Německo
– požadavek národ. sjednocení
-březen 1848 revoluce v Berlíně= něm. panovníci donuceni k ústupkům= odvolání ministrů, svoboda tisku, , rovnost občana před zákonem
– ve Franfurktu se sešel vorparlament= vypsány volby do jednotného sněmu pro celé Německo= pokus o využití revoluce k sjednocení
– května 1848 se schází ve Franfurktu parlament- delegáti ze všech spolkových zemí i z Něm. zemí( Češi nevyslali)
– parlament jedná o říšské ústavě- střet strany Velkého Německa ( počítá i s Rakouskem) a Malého Německa ( vylučuje účast Rakous. zemí)
– císař. koruna nabídnuta prus. králi Fridrichu Vilémovi IV. = odmítá
– Rakousko odvolalo zástupce
– jaro 1849 Frandfurtský sněm vypracoval všeněmeckou ústavu
– něm. radikál. demokraté vyvolali povstání v Sasku a Porýní- potlačeno- všenárod. parlament rozehnán v červnu 1849, ústava nevzešla v platnost= k sjednocení nedošlo
Rakousko
– neúroda, hospodář. krize, mnohonárodnostní stát
– revoluce se sem šíří z Itálie a Francie = 1. příznaky v Praze, Vídní, Budapešti
– habsur. panství v sev. Itálii ohroženo= od března 1848 válka s Piemont.- sardinským králem
– 11. 3. 1848 1. veřejná politická schůze ve Svatováclavských lázních
– požadavky: shromažďovací petiční právo
-svoboda tisku
– zrušení roboty, a dalších forem poddanství
– úplná svoboda nábož. vyznání
vytvoření společ. sněmu pro všechny země Koruny české
– zrovnoprávnění češtiny s němčinou
– v průběhu jednání převaha buržoazních liberálů včele Rieger, Palacký
– požadavky z Svatovácl. lázní mají být předloženi císaři ve formě petice- 1. pražská delegace neuspěla
– v pol. března 1848 povstání ve Vídni= Metternich musel odstoupit= pád metternichovského absolutismu
– Ferdinand musel zrušit cenzuru, zaručit občan. svobody, a že absolutismus bude nahrazen ústavou
– předsedou nové vlády hrabě Kolovrat
– delegace uher. sněmu vedená Lájošem Kossuthem dosáhla zřízení samostat. ministerstva pro Uhry
– ustanovena 2. petice duben 1848 – císař vydává kabinetní list= slib čes. ústavodár. sněmu, rozšířeného voleb. práva,zřízen nejvyš. úřad pro čes. krále v Praze, rovnoprávnost češtiny s němčinou
– včele čes. vlády hrabě Thurn
– v Praze k uskutečnění petičních požadavků ustanoven svatováclavský výbor, později Národní výbor
– čes. autonomismus je v rozporu se snahou Němců o vytvoření jednotného státu ( součástí měli být i Čes. země a Rakousko)
– na zasedání příprav. parlamentu do Franfirktu pozván Palacký – odmítnul ve psaní do Franfurktu „ O poměru Čech a Rakouska k Říši německé “
– austroslavismus= program na zachování Habsburské monarchie a její přeměnu na svazek rovnoprávných národů ( federace)
– protiváhu Franfurtskému parlamentu představoval slovan. sjezd v Praze 2.- 12. 6. 1848– nesplnil očekávání měl se podle liberálů řídit austroslavismu- odpor Slováků ( Štůr), Poláků, Rusů ( Bakunin)
-12.6. povstání = konec sjezdu
– 12.6. radikálnové na svatodušní pondělí svolali manifestace na Koňském trhu– jeden z proudů napaden gen. Windischgrätzem ( v červnu převelen do Prahy)
= bombardování Prahy- Čechy poraženi jako 1. ze středoevrop. národů- Frič, Sladkovský, Sabina- zatčeni
– studenstvo odvoláno do armády
– ve Vídni se zasedá 1. rakous. ústavodárném říš. sněmu– přijat návrh něm. demokrata H. Kudlicha o zrušení poddanství za přiměřenou náhradu= rolníci nuceni vyplatit se z robot
– na přípravě rakous. ústavy se podílí i Palacký
– nejsilnější revoluč. boje v Habsbur. monarchii jsou v Uhrách
– uher.vláda svolala vlastní ústavodárný sněm
– ústava Uher ohrožuje samosprávu nemaďar. oblastí= bouří se Chorvati
-uher. vláda zřídila vlastní vojsko, výbor pro obranu země v čele s Kossuthem
– poslání rakous. armády do Uher- říjnu povstání ve Vídni– poražena císař. vojskem
– říš. sněm přesunut v listopadu z Vídně do Kroměříže, včele vlády kníže Schwanzenberg
– 2. 12. 1848 odstupuje Ferdinand I. ve prospěch synovce Františka Josefa I. – závazek dodržovat ústavnost
– parlament v březnu 1848 rozehnán- ústava není schválena
–vyhlášena oktrojovaná ústava– nařízená císařem a vládou= omezuje občan. svobody
– radikál. demokraté včele s Fričem a rus. revolucionáčem Bakuninem připravují májové spiknutí ( součást mezinárod. akce)= vyzrazeno
– z 9. na 10. 5. Byli zatčeni organizátoři, vyhlášen v Praze výjímečný stav, uděleno 28 trestů smrti, ale nebyli
vykonány
– revoluce v Uhrách v srpnu 1849 potlačena za pomocí vojsk ruského cara
– v Itálii úspěšný tah marš. Radeckého- ovládl všechny rakous. državy v sev. Itálii