Sociální poměry na počátku kapitalismu, chartismus, utopický socialismus, marxismus, I. a II. internacionála, Pařížská komuna

• sociální poměry na počátku kapitalismu

• průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby -> sociální důsledky:
  • přesun venkovských obyvatel do měst -> vznik nových společenských vztahů:
    • podnikatel = zaměstnavatel
    • dělník = námezdní pracovní síla
  • > kapitalismus = sociální, politický a ekonomický systém založený na soukromém vlastnictví, volném trhu a prodeji pracovní síly soukromým zaměstnavatelům
    • růst počtu obyvatel ve světě díky urbanizaci, omezení úmrtnosti díky lékařství, zlepšení hygieny, jak pracovní síla používány i děti
    • přesuny obyvatel a to nejen v rámci státu -> přistěhovalectví
    • vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti

x stinné stránky: ničení přírody, dloubá pracovní doba (14-16 hodin), využívání levnějších pracovních sil = ženy, děti; zaváděním strojů propouštěni dělníci => rozbíjení strojů – pokládány za příčinu bídy => počátky organizovanosti dělníků => oborová hnutí

• chartismus

– 30. léta 19. století, UK

– vzniklo z Charty lidu

– požadavky :

– zrušení majetkového censu pro vstup do parlamentu

– poslanecký plat, tajné hlasování

× odmítnuto ® bouře (1939)

1940 založena Národní chartistická asociace

O´Connel

® 2. petice

• – většina realizována později
  • utopický socialismus

=    reakce na sociální nerovnost, učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti -> nespokojenost se stavem společnosti, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy => utopičtí socialisté z počátku měli vliv na dělnické hnutí

• Claude Henry Saint-Simon – šlechtic – vzdal se výsad -> odmítá příživnictví ve společnosti: hnací síla pokroku = věda a morálka -> každý má pracovat podle svých schopností -> bohatství z práce, snaha vytvořit industriální společnost pro ty, kteří se podílejí na práci prospěšné pro společnost = dělníci, továrníci, obchodníci
• Charles Fourier : příčina nespravedlnosti je v systému rozdělování => návrh na přestavbu společnosti, chce zřídit tzv. falangy = výrobní a spotřební družstva zřízena z prostředků podnikatelů
• Robert Owen: hl. příčina společenského zla = soukromé vlastnictví, náboženství a současná rodina => zkracuje v továrnách pracovní dobu, ruší dětskou práci, stavba dělnických domků, podpora ve stáří x plány nevyšly
  • marxismus
• navazuje na utopický socialismus (ale kritizuje ho), anglickou politickou ekonomii a německou filosofii (Hegelovy zákony dialektiky) => hl. představitelé = Marx a Engels – dílo Kapitál a Manifest komunistické strany
  • 3 části:
    • dialektický a historický materialismus
    • marxistická politická ekonomie
    • vědecký komunismus
  • > chtějí beztřídní společnost, jejich učení má vliv na programy některých pol. stran, dělnické hnutí – sjednocení dělnických stran:
    • a II. internacionála
  • 1864 – 1876 Mezinárodní dělnické sdružení -> tzv. internacionála – zakládá sociálně demokratické strany, odborové a družstevní organizace, přijímá marxismus
  • > teorie pak rozpracována Leninem
  • 1889 – na sjezdu socialistů v Paříži založena internacionála – nejednotná, sdružovala dělnické strany a odborové organizace
  • > proti válce a zbrojení, odmítá revoluční postup, chce zlepšit pracovní podmínky

x  za 2. světové války se rozpadá -> 1919 obnovena pod vedením britské Labour Party -> 1923 se sdružuje s tzv. 2. internacionálou – pracuje dodnes

• Pařížská komuna

• po porážce Francie v prusko – francouzské válce r. 1871 musí přijmout mírové podmínky:
  • přichází o Alsasko a Lotrinsko
  • válečná daň míru = 5 miliard franků ve zlatě do 3 let
• růst nespokojenosti (nerozhodnost vlády, vojenské neúspěchy, růst cen, špatné zásobování) -> vláda odzbrojuje násilím gardu x ozbrojené střetnutí koncem března 1871 -> občanská válka, vládní vojsko vyhnáno z Paříže -> gardisté spolu s dělníky a řemeslníky obsazují vládní budovu
• březen 1871 vyhlášena revoluční vláda = Pařížská komuna –> cílem pokus uskutečnit představy o nápravě sociálních křivd
• po uzavření míru s Pruskem příprava vládních vojsk + pomoc Bismarcka -> květen 1871 útok na Paříž: týden bojů – tzv. krvavý týden – poslední zastřeleni u zdi hřbitova Pére Lachaise