Vývoj v řecké oblasti od městských států k otrokářské demokracii
periodizace řeckých dějin:
- temné období (1100 – 800 př.n.l.)
- = období kulturního úpadku -> informace o této době čerpáme z Homérových eposů Illias a Odyssea
- osidlování řecké oblasti Acháji a Ióny -> různé kultury:
- krétská kultura -> Egejská oblast, Kypr, Kréta hl. město Knóssos
- mykénská kultura
- 1000 let př. n.l. řecká kolonizace – stěhování na ostrovy v Egejském moři a pobřeží malé Asie -> vznikají nové osady -> města
- kultura:
- Homérovy eposy Illias (o trojské válce, hlavně o jejím konci) a Odyssea (o cestě ithackého krále Odyssea domů, o soupeření o vlastní ženu)
- mytologie = soubor mýtů a legend, kde hlavní roli mají bohové -> líčeni jako lidé x krásnější, nesmrtelní, žili na Olympu
- archaické období (800 – 500 př. n. l.)
- sjednocování malých řeckých obcí -> vznik městských států = centrum výroby a vlastní správy
- obyvatelstvo rozděleno podle majetku, podílí se na jeho řízení (muži – plnoprávní občané)
- rozkvět vzdělanosti – rozšíření používání písma alfabeta
- stol. př. n. l. – velká (druhá) řecká kolonizace – důvody:
- snaha získat půdu (přelidnění, nedostatek zemědělské půdy v hornatém Řecku)
- potřeba surovin, dovoz otroků
- plavba po Egejském moři, Středomoří, Černomoří -> zakládání nových osad a kolonií:
- Itálie, Sicílie
- Černomořská oblast
- u moci tyrani (samovládci) – většinou aristokrati, sledovali jen své cíle => období tzv. rané řecké tyranidy x pouze přechodná vláda
- politické problémy řešeny pol. prostředky = v řadě, shromáždění = vznik politiky = typický rys a odlišnost řeckých států od jiných starověkých zemí
- nejvýznamnější řecké městské státy:
- ATHÉNY – poloostrov Attika
- vláda rodové aristokracie – v čele 9 nejvyšších úředníku = archontů
x 7. stol. př. n. l. boje o moc: aristokrati x chudí => Drakónova reforma: sepsány reformy a zákony podle zvykového práva + Solónova reforma: zrušeno dlužní otroctví, rozdělení obyvatelstva podle majetku + Kleisthenosovy reformy – položen základ demokracii: zavedena politická práva pro všechny svodně občany = klasická otrokářská demokracie -> společnost rozdělena na otrokáře a otroky
- SPARTA – Peloponéský poloostrov
- zaměřena hlavně na armádu -> tvrdý vojenský řád aplikovaný už na dětech od 7 let
- 3 vrstvy: Sparťané (svobodní, plnoprávní), perioikové (svobodní, neplnoprávní – cizinci), heilóti (otroci)
- snaha získat nové území – vznik peloponéského spolku -> různé výboje např. messenské války
- kultura:
- literatura: Homérovy eposy, mytologie, básnířka Sapfó
- filosofie:fil. antropologie, ontologie, gnozeologie -> hledání pralátky světa
- architektura: sloupy: dórský, iónský, korintský
- klasické období ( 500 – 338 př. n. l.)
- pomoc Athén řeckým městům v Malé Asii nad perskou nadvládou vyprovokovala řecko – perské války:
- 490 př. n. l. bitva u Maratonu (pověst o běžci) -> úspěch Athén bez pomoci Sparty
- 480 př. n. l. bitva u Thermopyl -> výhra Peršanů -> vypáleny předem vyklizené Athény
- 480 př. n. l. bitva u Salamíny -> jednoznačné vítězství Řeků -> 479 bitva u Platají poražen zbytek Peršanů
- 478 založen athénský námořní spolek -> osvobození maloasijských měst
- vrchol demokracie za Periklovy vlády x rozpory se Spartou vrcholí peloponéskou válkou -> vítězství Sparty, rozpad námořního celku x oba státy oslabeny vzájemnými konflikty -> Makedonie nastolila svojí vládu
- kultura:
- filosofie: období zlaté trojky: Aristoteles, Platón a Sokrates
- helenistické období (338 – 146 př. n. l.)
- vláda makedonského krále Filipa II. (359 – 336 př. n. l.)
- > vytvořeno silné vojsko, ovládnutí Řecka, vytvořen korintský spolek s cílem obnovit válku s Peršany x zavražděn ->
- na trůn syn Alexandr Makedonský (336 – 323 př. n. l.)
- cíl: upevnit vládu v Makedonii a Řecku, potlačit nepokoje po smrti otce
- 334 př. n. l. připojil k Makedonii celou perskou říši
- 332 př. n. l. vojenské tažení do Egypta -> založena Alexandrie
- 327 př. n. l. tažení do Indie x unavené a slabé vojsko -> vrací se do Babylónu, příprava na další tažení x onemocněl, 323 umírá
- > po jeho smrti dlouholetý boj o dědictví -> výsledkem ustanovení helénistických říší Makedonie, Sýrie a Egypta