Politický rozmach českého státu v době vlády Lucemburků

• po smrti posledního Přemyslovce Václava III. – usilují o trůn i panovníci Svaté říše – Albrecht Habsburský -> prohlašuje Čechy za říšské léno = mohl s ním libovolně nakládat, mohl ho udělit jakémukoliv šlechtici -> uděleno synu Rudolfovi Habsburskému x krátká vláda -> Jindřich Korutanský – přijetí panovníka bylo v moci šlechty -> nabídla část české koruny jeho synovi – Janu Lucemburskému -> 1310 dobyl Prahu a byl korunován
  • Jan Lucemburský (1310 – 1346) – nikdy se s českým prostředím nesžil -> většinou mimo zemi, Čechy spíše jako finanční a vojenská podpora = tzv. „král cizinec“, „toulavý rytíř“
• pro počátek vlády charakteristický zápas se šlechtou (Jindřich z Lipé, Vilém Zajíc z Valdeka ) o větší moc ve státě -> donucen vydat tzv. inaugurační diplomy (1310 v Čechách, 1311 na Moravě) = vymezení práv a svobod šlechty a jejich respektování = omezení královské moci
• po roztržce s manželkou Eliškou Přemyslovnou pobýval spíše mimo Čechy -> účast v řadě tažení = zisk řady území pro Českou korunu
• styky s francouzským dvorem -> šíření vyspělé francouzské kultury do Čech

– králův syn Václav (při biřmování Karel) zde vychováván a vzděláván

• 1333 část šlechty ho donutila svěřit část vlády v Čechách synovi -> 1333 se vrací z Francie jako markrabě moravský
• 1346 se mu ještě podařilo prosadit volbu syna římským králem x téhož roku padl v bitvě u Kresčaku, kde bojoval po boku francouzského krále ve stoleté válce proti Anglii

• Karel VI. (1346 – 1378) – svůj život popsal v autobiografii Vita Caroli

• náš nejvýznamnější středověký panovník
• po roztržce rodičů byl od matky izolován na Lokti a Křivoklátě -> r. 1323 odvezen otcem na francouzský dvůr k výchově -> studium na pařížské univerzitě svobodná umění a cizí jazyky -> r. 1333 se vrací do Čech jako markrabě moravský – spoluvláda s otcem – obnovena a posílena královská autorita
• 1346 zvolen římským králem Karel VI. -> 1355 římským císařem = spojení české a římské koruny
• 4 manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická – matka Václava VI., Alžběta Pomořanská – matka Zikmunda Lucemburského a Jana Zhořeleckého
• Čechy centrem Svaté říše římské, Praha sídelním městem panovníka a říšské politiky = bohocentrismus
  • vnitřní politika:
• 1344 založeno pražské arcibiskupství – s pomocí přítele papeže Klimenta IV povýšeno na arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic) = česká církev podřízena papeži
• 1348 – založeno pražské vysoké učení = 1. univerzita ve střední Evropě; zakládací listina Nového města pražského
• 1355 – neúspěšný návrh zemského zákoníku Majestat Carolina ->
• 1356 – vydán říšský zákoník – Zlatá bula -> stanovení výsadního postavení českého státu a českého krále v říši
• stavební činnost: upravil Pražský hrad – královský palác, Svatovítská katedrála s kaplí sv. Václava -> Matyáš z Arrasu, Petr Parléř), Karlův most – spojuje Staré a Nové město pražské, Karlštejn (kaple vyzdobena Mistrem Theodorikem)
• 1378 – umírá na zápal plic, nastupuje nejstarší syn Václav VI.
  • Václav VI. (1378 – 1419)
• díky otci korunován českým králem -> r. 1376 římským králem
• oporou jeho vlády představitelé nižší šlechty x konflikty s vyšší šlechtou a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna -> vyvrcholení v r. 1394 – Václav uvězněn na Žebráku (osvobozen bratrem Janem Zhořeleckým)
• 1396 donucen přijmout panskou koalicí její požadavky -> 1400 sesazen z římského trůnu
• 1402 – zajat a uvězněn ve Vídni, po návratu podpora hnutí za reformu církve v čele s mistrem Janem Husem a proti reformnímu hnutí nijak nezasahoval a do dění v zemi už nezasahoval a na počátku husitské revoluce po pražské defenestraci (1419) umírá -> jediný právoplatný dědic českého království = Zikmund Lucembruský