Husitská literatura
Toto období dělíme na několik etap:
- Činnost Husových předchůdců (poslední třetina 14. stol)
- Činnost Jana Husa (počátek 15. stol)
- Literatura v době husitských válek (1419-1434)
- Literatura období polipanského (1434-1471)
- období
Nejvýznamnější byl Tomáš Štítný ze Štítného venkovský šlechtic z jižních Čech. Nejdříve překládal a to hlavně náboženské spisy z latiny. Tím se zasloužil o vzdělání venkovského lidu. Psal původně pro své děti, později i pro širší veřejnost, hlavně drobnou venkovskou šlechtu, která by mohla jeho myšlenky předávat lidu, který neuměl číst.
& Knihy šestery o obecných věcech křesťanských – vykládá zásady křesťanského života
& Řeči besední – je to psáno formou rozhovoru otce s dětmi
& Řeči sváteční a nedělní – výklad čtení na neděle a svátky jako náhrada za kázání, pro ty, kteří nemohou chodit do kostela.
- období
JAN HUS
narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval artistickou a bohosloveckou fakultu UK, r. 1400 byl vysvěcen na kněze a od r. 1402 kázal v Betlémské kapli, r.1409 se stal rektorem Karlovy univerzity. K jeho názorům patřilo např. vystupovat proti odpustkům, kritizoval církevní hodnostáře za rozmařilý život, požadoval, aby církev žila v chudobě. Měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu. Roku 1412 mu byla zakázána činnost v Praze, a proto odchází do jižních Čech, kde káže pod širým nebem a píše svá díla.roku 1414 je předvolán před koncil do Kostnice, kde má obhájit své učení. Po příjezdu je zatčen neměl možnost veřejného slyšení. Koncil ho nařkl z kacířství a vybídl ho, aby své názory odvolal. Neučinil tak a 6.7. 1415 byl upálen.
Psal latinsky a česky k latinským spisům patří: & „O církvi“ – v této knize vyslovuje názor, že hlavou církve není papež, ale Kristus. Křesťan tedy není povinen poslouchat papeže, pokud jsou jeho nařízení v rozporu s Biblí, která je pro Husa základem křesťanské nauky.
& „O pravopise českém“ – lze ho považovat za 1. pravidla českého pravopisu. Místo tzv. spřežkového zde zavádí pravopis diakritický tj. rozlišování znamének. Dbal o správnou výslovnost, německá slova nahrazoval českými.
Česky psaná díla:
& „Knížky o svatokupectví“ – ostrá kritika církve, vystupuje proti odpustkům
ve vyhnanství vzniká nejčtenější dílo & „Postila aneb vyloženie svatých čtení nedělních“ – vrchol Husovy kazatelské a spisovatelské činnosti.
& „Postila“ – soubor kázání a výkladů čtení z evangelia. Jsou uspořádána podle církevního roku.
& „Výklad Viery, Desatera a Páteře“- výklady 10 přikázání, otčenáš, modliteb věřím v Boha.
& „Dcerka“ – spis, určený ženám a dívkám jak mají správně žít.
& „Listy“ – velká část vznikla v kostnickém vězení. Náhrada za mluvené projevy k posluchačům, přátelům a studentům. Povzbuzoval je ve víře a v boji za pravdu.
- období
Husitská revoluce začala v červenci 1419 v Praze pod vedením kazatele Jana Želivského svržením konšelů z Novoměstské radnice. Husitský program byl obsažen ve 4 artikulech pražských:
1) Přijímání podobojí způsobou – věřící měli přijmout chleba a víno jako krev a tělo Kristova.
2) Rovnost všech sociálních vrstev před zákonem – stejné tresty pro všechny
3) Svoboda kázání Božího slova
4) Zákaz světské vlády kněžstva
Husité podnikaly výpravy do zahraničí – spanilé jízdy- šíření husitského programu. To vedlo k tomu, že si je císař Zikmund pozval na koncil do Basileje k diskusi o rovnosti. Neshody vedly k porážce husitského vojsk r. 1434 Bitvou u Lipan. R. 1436 v Jihlavě uzavřena basilejská kompaktáta, smíření husitů s církví a císařem Zikmundem. Z kompaktáty se však dodržovala pouze zásada příjímání podobojí způsobou – utrakvistická církev
V literatuře dochází ke změně žánrů: zaniká světové drama, rytířská, lyrická a duchovní epika. Do popředí se dostává: satira, duchovní píseň, traktát, postila, kázání, kronika.
Nejznámější duchovní písně jsou zaznamenány v & Jistebnickém kancionále (kancionál – sborník duchovních zpěvů, který potřebovali věřící při mši). Patří sem písně:
& Ktož jsů boží bojovníci – byla zpívána před bojem a měla dodat vojákům odvahu.
& Povstaň, povstaň veliké město pražské
Z veršovaných skladeb, mají ráz polemiky patří: & Žaloba Koruny české, Porok Koruny české a
Hádání Prahy s Kutnou Horou – obsahuje náboženský a soc. program husitství. Psána formou alegorického soudního sporu, v němž Praha v postavě krásné ženy symbolizuje pokrokové husitství, kdežto Kutná Hora v podobě nevzhledné stařeny hájí stanovisko kal. církve a kostnického koncilu.
Tyto skladby jsou obsaženy v & Budyšínském rukopise.
Polemika – spor, v němž se protivníci navzájem vyvracejí názory a přesvědčuji jeden druhého o správnosti toho svého.
Katolická strana – vyjadřovala se proti husitům stejnými lit. žánry.
Protihusitská báseň & Václav, Havel a Tábor – vyčítavě se obrací k táboritům a viní je za válečné utrpení v zemi.
K mezinárodní veřejnosti se husité obracely svými latinsky psanými spisy:
& Vavřinec z Březové, autor lati. psané kroniky & Husitská kronika – zpracovává události z let 1414-1422. Nejlepší hist. pramen pro tuto dobu-bohatá na fakta, údaje jsou spolehlivé. Autor stál proti Zikmundovi, tak i proti táboritům. Svým zaměřením se blíží Dalimilově kronice.
Napsal i: & Píseň o vítězství u Domažlic – oslava vítězství husitů nad křižáky v r. 1431, kteří se rozutekli, když uslyšeli píseň Ktož jsů——–.
- období
je charakteristické rozbroji mezi feudály. Církev ztratila své místo v politickém i hospodářském životě. Konec období byl charakter. válkami katolické šlechty v čele s uherským králem Matyášem Korvínem proti Jiřímu z Poděbrad a kališnické šlechtě. Byla pronásledována nová vzniklá církev – JEDNOTA BRATRSKÁ.
V r. 1468 byla v Plzni vytištěna Trojanská kronika – první tiskem vydaná kniha u nás. Prvotiskům – knihám vytištěných do r. 1500 se říká pleny (inkunábule).
Z liter. žánrů dominuje polemika.
Nejvýznamnější osobností byl Petr Chelčický – byl představitelem drobné šlechty, bohatstvím opovrhoval. Vzděláním byl samouk, měl rozsáhlé teologické znalosti. Byl důsledným pacifistou, tvrdil že násilí nelze přemoci násilím, proto odmítal obranné války, tedy i husitské.
& O boji duchovním – zde zavrhuje husitské války. Jeho jedinou autoritou je Bible a přikázání Nezabiješ.
& O trojiem lidu řeč – pojednání v němž autor odsuzuje dělení společnosti na stavy (kněžský, rytířský, robotný) proti němu staví Bibli a rovnost všech lidí.
& Postila –kázání s úvahami, souhrn učení.
Nejvýznamnější dílo: & Sieť viery pravé -kritika církve, hromadění majetku, touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve.
Byl zásadový kritik středověké společnosti, neměl smysl pro realitu a historický vývoj. Jeho díla měla později vliv na skupinu náboženských hloubavců, kteří v r. 1457 založili obec bratří a sester. Zakladatelem spol. byl Řehoř Krejčí. Byly pronásledováni katolíky a kališníky.
Později se začala objevovat i literatura zábavná. Nový vztah k životu ztělesňovala postava moudrého šaška krále Jiřího z Poděbrad, bratra Palečka, který spojil upřímnou náboženskou víru s radostí z pozemského života.
Hlad po zábavné tvorbě nemohl být hned ukojen, proto se vydávaly starší středověké skladby, byli upravovány do podoby bezrozměrného verše.
Velký zájem byl i o cestopisná díla: nejvýznamnější:
& Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – autorem je Václav Šašek z Biřkova.
Vypráví o cestě českého poselstva, které navštívilo Evropu.Od středověkých se liší důrazem na realitu a potlačováním fantastických prvků. Autor si všímal tamějších památek, výtvarného umění, ale také způsobu hospodaření a polit. zvyklostí.