ČESKÝ LITERÁRNÍ VÝVOJ VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ – Česká literatura v 60.70 letech 19. století
Obecná charakteristika doby (Májovci)
- doba Bachova absolutismu
- Říjnový diplom z r. 1860 vede k novému uspořádání politi. poměrů
- Únorová ústava z r. 1861 umožnila oživení politického a kulturního života v zemi
- Politickým reprezentantem českého měšťanstva se stává Česká národní strana (v čele stál zeť F. Palackého, František Ladislav Rieger).
- Po rakousko-uherském vyrovnání v r. 1867, odmítá se tato strana podílet na veřejném politickém životě a zahájila politiku tzv. pasivní rezistence
- V r.1874 vzniká strana tzv. mladočeská, opírá se o zájmy mladé prům. buržoazie
- Čes.národní strana, označována jako staročeská, opírá se o zájmy velkostatkářů a šlechty. Radikální postoj mladočechů vůči vídeňské vládě jí přinesl řadu sympatií.
- V r. 1878 vznikla Slovanská sociálně demokratická strana, bojovala o uzákonění všeobecného hlasovacího práva
- V r. 1871 vznikla česká nakladatelství Ottovo a Šimáčkova a pak Vilímkovo, vzniká 1 česká encyklopedie Riegrův slovník naučný
- Vznikají různé kulturní a společenské spolky založil V.Hálek
- Miroslav Tyrš založil tělovýchovnou organizaci Sokol, vzniká pěvecký spolek Hlahol, vychází časopisy a noviny Národní listy, Květy, Lumír
- Prozatímní divadlo 1862 – realizace Tylovy myšlenky – budování Národního divadla (sbírky peněz, 1868 položení základního kamene, 1881 otevření a požár, 1883 definitivní otevření Smetanova opera Libuše)
Literární vývoj
- koncem 50. let se objevují první pokusy o oživení literatury, začíná nová etapa české literatury
- 1858 vydán almanach Máj (příspěvky básníků i prozaiků)
- na almanachu se podíleli: Jan Neruda, Adolf Heyduk, Vítězslav Hálek, Rudolf Meyer, Karolina Světlá, Jakub Arbes, J.F.Frič, K.J.Erben, Karel Sabina, G.P.Moravský – tzv. skupina Májovců
- chtějí vyjádřit rozpor mezi tím, co chtějí a co skutečně je
Program Májovců
- snažili se povznést českou literaturu na světovou úroveň
- snažili se podat pravdivý obraz skutečnosti
- propagovali realismus
- bojovali proti soc. a národnostnímu útisku, zájem o zobrazení přítomnosti
- snažili se o max. sdělnost vlastních literárních projevů a o rozšíření čtenářské obce
- propagovali uměleckou svobodu
- Vítězslav Hálek (1835-1874)
- pocházel z Mělnicka, kde strávil své dětství
- organizátor almanachu Máje
- po akademickém gymnáziu studoval na filozofické fakultě v Praze, studia nedokončil, věnuje se novinářské a spisovatelské činnosti
- 1861 stal se redaktorem Národních listů (uveřejňoval své divadelní a literární kritiky a fejetony)
- byl organizačně činný v Umělecké besedě, společně s Nerudou stál u zrodu nových časopisů – Květy, Lumír
Tvorba:
- psal verše, povídky a dramata
- neprošel existenčními problémy jako J. Neruda oženil se ze zámožnou dívkou
Večerní písně (1859)
- básnická sbírka, okamžitě ho proslavila
- básně s motivy šťastné lásky, jarní přírody, důraz na pozitivní životní hodnoty
- byla kladně přijata čtenáři i kritikou
V přírodě ( 3 svazky,1872-1874)
- nový typ přírodní poezie založený na bezprostředním prolnutí básníka s ní
- jaro zobrazuje jako symbol lásky, v přírodě nachází klid pro lidskou společností plnou rozporů. Snaží se psát o rodném kraji
Pohádky z naší vesnice (1874)
- sociální balady, romance a pohádky-používá básnické formy
- snaží se zobrazit soudobý život na vesnici
- děj je zobrazen do středočeské vesnice
- nejvýznamnější jsou sociální balady, vyjádřil v nich rozpor mezi chudobou a bohatstvím, jsou to příčiny utrpení a neštěstí lidu. Nejznámější:
Dražba-při dražbě krávy-jediný zdroj obživy chudé vdovy a jejích dětí pukne hl.hrdince srdce
Jíra-žebrák Jíra nepořídí žebráním ve mlýně, mstí se a mlýn zapálí, ale mlýnská chasa hodí Jíru do ohně.
Povídky z venkovského života
- první povídky se dotýkají vztahu 2 mladých lidí, kterým různé předsudky, zvláště majetková nerovnost nebo rodiče brání v lásce. Dokladem je povídka:
Muzikantská Liduška
- rodiče brání své dceři v lásce k chudému muzikantovi Toníkovi a nutí jí bohatého
ale nadutého Krajzu
- když nešťastný Toník vidí, že si jí nemůže vzít,odchází na vojnu
- po jeho odchodu se Liduška zmátne na rozumu
Na statku a v chaloupce
- je zde podán protikladný obraz neradostného života na statku s citovou vyprahlostí a chamtivostí bohatých a idylického vztahu chudých lidí
Na vejminku
- zabývá se vztahy mezi dětmi a jejich stárnoucími rodiči, kteří jsou vystavení krutému zacházení
Pod pustým kopcem
- zobrazuje konzervativního sedláka v jeho protikladu syna, na něhož působí nová doba a svobodomyslné názory. Vezme si chudou dívku proti otcově vůli,odchází ze statku
Povídky z městského prostředí
Poldík rumař (rumiště-skládka)
- příběh obětavého a ušlechtilého muže, pečujícího v době nemoci o syna ženy, kterou kdysi miloval a která ho opustila pro pískaře, jenž nakonec opustil jí.
Napsal několik veršovaných dramat s historickými náměty, nejznámější:
Král Vukašín-zahájil éru prozatímního divadla. Nejznámější tragédie: Záviš
z Falkenštejna.
Jan Neruda (1834-1891)
- narodil se v Praze část svého života prožil na Malé Straně
- vyrůstal ve stísněných poměrech
- po maturitě na gymnáziu začal studovat práva a filozofii
- nedokončil je a věnoval se žurnalistice a spisovatelské činnosti
- vůdčí (inspirativní) osobností nové generace, která vydala almanach Máj
- působil jako redaktor v nejrůznějších denících a časopisech (Čas a Hlas)
- v r. 1865 trvale zakotvil v Národních listech
- společně s Hálkem se zasloužil o vydání časopisu Květy a Lumír
- vynikající básník, novinář, prozaik, kritik divadla a literatury
- navštívil německo, Itálii, Francii, Egypt, Balkán
- nikdy nebyl ženatý (lásky: Anna Holinová a K. Světlá)
- k ženám měl vztah velmi vroucný a vášnivý
- ženy ovlivnily mnohé jeho básně
Hřbitovní kvítí (1858)
- sbírka
- vyjadřuje autorovo zklamání ze soudobých poměrů
- vytváří drsné a provokující obrazy lidské bídy,ovlivněna básnickou chudobou a nešťastnou láskou
- verše mají drsný až skřípavý ráz, užívá i hororových slov
- Sbírka byla soudobou kritikou odmítnuta
- 10 let poté nic nenapsal (věnoval se novinařině)
Knihy veršů (1868)
- sbírka
- skládá se ze 3 oddílů: 1.kniha veršů výpravných-převládají zde epické básně
- významné jsou sociální balady:
- Před fortnou milosrdných-starý děda doprovázený svým vnukem do kláštera milosrdných bratří vede monolog, v němž vzpomíná na svůj těžký život. Svou poctivou práci se nedomohl majetku a ani jeho syn mu nemůže zajistit klidné stáří. Děda to však synovi nezazlívá,protože ví jak je život těžký
- Dědova mísa-odhaluje bídu nejchudších městských vrstev, která narušuje i mezilidské vztahy v rodině. Syn svému starému otci vyrábí korýtko, protože rozbil veškeré nádobí, malý vnouček také prosí otce aby ho to naučil, protože když bude starý bude taky nádobí rozbíjet. Poté si syn uvědomí, jak svému otci křivdí.
- kniha veršů lyrických a smíšených- cykly veršů věnované Otci,Matce a Anně
10 básní věnovaných otci zobrazuje konflikt mezi synovskou láskou a vzpurnou mladistvou odbojností, cyklus Matičce básně jsou horoucím vyznáním lásky syna matce. V cyklu Anna obžalovává nespravedlivý osud, že mu nedal možnost uživit svou milou- Annu Holinnovou
– 3 Kniha veršů časových a příležitostných- představuje vlasteneckou lyriku.
Písně kosmické (1878)
- 3 sbírka
- velký úspěch u čtenářů i u kritikem, stal se uznávaným a slavným básníkem
- verše vystihovaly náladu této doby
- obsahuje verše o vztahu člověka ke kosmu,např.v básni A mluví člověk zobrazuje cestu lidí od bezmoci k vítězství, Vzhůru již hlavu národe – vlastenecká výzva do boje proti malosti,povzbudivá síla pro malý národ plyne s kosmu
V r. 1883 zakládá edici Poetické besedy, v níž měly vycházet básnické práce májovců, ruchovců, lumírovců. Tuto edici zahájil sbírkou:
Balady a romance (1883)
- sbírka
- balady a romance zde osobitým způsobem přetvořil, balady mají ráz spíše rozmarné romance a naopak
- chtěl zde předvést složitost moderního života do zjednodušených poměrů světa minulého
- má 3 okruhy: 1. náměty z národních dějin: Balada česká –rytíř Paleček (šprýmař), před bohyní Vesnou vysloví své přání, aby po své smrti vždy na jaře na 8 dní ožil.
- Romance o Karlu IV.- rozhovor Karla IV. Z Buškem z Velhartic o českém víně je zamyšlením nad povahou českého člověka, která je drsná, nelehce přístupná ale lze si ji oblíbit až delším soužitím s ním. Pod tvrdou slupkou je však skryt bohatý svět prožitků
- Romance o Černém jezeře, Balada o duši Karla Havlíčka Borovského– Havlíčkově duši pomůže do nebe epigram, v němž žádá Jana Nepomuckého a přímluvu za Čechy, aby jim jazyk neshnil v hrobě, v básni je skryta výzva k větší politické aktivitě národa.
- biblické a legendární motivy – Balada o svatbě v Kanaán– popisuje velkou velkolepš vystrojenou svatbu, kde Ježíš přeměnil vodu ve víno. V závěru je vylovena předtucha mateřských útrap.
- Romance štědrovečerní– žárlivému mládenci Petrovi se zdá sen, že nejkrásnější dívka Andulička dává políbení malému Ježíškovi.
- motivy obecně lidských vztahů: Romance helgolandská, Balada dětská– inspirován smrtí 2 měsíční dcerky básníka Adolfa Heyduka, které byl kmotrem.
- Balada stará-oklamaná mladá žena s právě narozenou dcerkou skočí do mlýnského náhonu, aby mladý mlynář věděl, co způsobil
Prosté motivy (1883)
- sbírka
- obsahuje intimní a přírodní lyriku
- Nerudova osobní zpověď
- básně jsou rozděleny do čtyř cyklů podle ročního období
- hodně se tam objevuje, jak se Neruda cítí sám
Zpěvy páteční (1896)
- sbírka, poslední jeho sbírka
- vyšla po Nerudově smrti
- vyšla díky Vrchlickému, který ji utřídil
- vlastenecká poezie, láska k národu (ústřední téma)
- básně: V zemi kalichu-verše plné víry ve šťastnou budoucnost národa
- Moje vlajka červená a bílá – vyvolává emotivní vlastenecké asociace
- Jen dál – pohled na bouřlivou minulost, přítomnost a nadějnou budoucnost národa. Věří, že se český národ opět pozvedne.
Neruda prozaik
Malostranské povídky (1878)
- popisuje příběhy z Malé Strany, kterou dobře zná
- otiskoval je samostatně časopisecky, do knihy jich zařadil 13
Trhani (1872)
- popisuje život lidí na železnici, všímá si zde tragických osudů lidí z okraje společnosti
Povídka Pan Ryšánek a pan Schlegl
- vypráví o nepřátelství dvou bohatých obchodníků p. Ryšánka a p. Schlegla, sedávali spolu v malostranském hostinci U Štajniců u téhož stolu,aniž by spolu mluvili
- nepřátelství trvalo 11 let, důvod byl, že milovali stejnou dívku, která si vzala p.Schlegla, ale brzy zemřela.
- Ryšánek onemocněl, v hostinci se neukázal měsíc
- když po dlouhé době vstoupil, Schlegl se vyptával na jeho zdraví, dokonce mu nabídl svůj tabák.
U tří lilií
- o bezcnosti, kterou neohne ani smrt. U 3 lilií se koná zábava. Vypravěč pozoruje dívku, která tančila a potom na nějaký čas opustila zábavu. Když se vrátila, odpověděla na otázku přítelkyně, že jí právě zemřela matka.
Doktor Kazisvět
podivínský doktor Heribert nikdy nikoho neléčil. Na pohřbu rady Schepelera se náhodou sesune rakev s nebožtíkem a víko se otevře. Doktor vezme nebožtíka za ruku a zjistí, ovšem k malé radosti pozůstalých , že rada žije. Od té domy mu lidé začali říkat Kazisvět.
O měkkém srdci paní Rusky
Paní Ruská chodí na všechny pohřby a přitom pláče za zemřelého, ale přitom ho pomlouvá. Lidé si stěžují, tak jí policie zakázala chodit na pohřby. Ona se však přestěhuje k městské bráně, kudy musel projí každý pohřeb.
Hastrman
Postavou je Rybář, který chodí v zeleném fraku, proto Hastrman. Vlastní sbírku kamenů, o které si myslí, že jsou to vzácné drahokamy. Jednou je donesl profesorovi, aby zjistil jejich hodnotu. Dozvídá se, že jsou bezcenné. Snil, že svůj poklad dá neteři,vyhazuje je z okna, ale neteř ho s manželem zastaví, aby své kameny věnoval jejich dětem. Oba dva ho mají rádi,i když nevlastní žádný poklad.
Přivedla žebráka na mizinu
Žebračka „bába milionová“ si chce vzít žebráka Vojtíška, ten jí však odmítá, proto o něm rozhlásí, že vlastní 2 domy. Lidé mu pak nechtějí nic dát a jednou ho najdou zmrzlého.
Neruda novinář
- cestoval po Evropě a své zážitky zpracoval v cestopisných fejetonech
- fejeton-beletristickopublicistický útvar. Je vtipným a duchaplným nedlouhým vyprávěním či úvahou na aktuální téma, ke kterému autor zaujímá osobní postoj. V novinách umisťován pod čarou.
- publikoval je v dennících Hlas, Čas, Národní listy pod šifrou J.N.
- všímal si různých otázek své doby(německého nacionalismu),církve, staročeské politiky. Zajímal se rovněž o všední život obyčejného člověka.
- napsal 2000 fejetonů, máj 1890 = jeho nejznámější fejeton
- z vybraných fejetonů pořizoval knihy: Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, z cestopisných Obrazy s ciziny
Karolína Světlá
- jménem Johanna Rottová, provdaná Mužáková
- pseudonym si zvolila podle manželovy rodné vsi Podještědí
- pocházela ze zámožné obchodní rodiny
- navštěvovala německou školu, doma se věnovala francouzštině,hudbě a ručním pracím
- její učitel hudby, Petr Mužák (později její manžel), jí seznámil s českým národním životem a literaturou
- literární ambice podnítila četbou George Sandové, přátelství s B.Němcovou a smrt její jediné dresy, v literární činnosti hledala zapomnění
- byla aktivistkou ženského hnutí, po vážné oční chorobě se stáhla do ústraní a své práce pak diktovala své neteři
Próza: psala pouze prózu, kterou můžeme rozdělit do 2 okruhů
- náměty z pražské měšťácké a aristokratické společnosti: nejznámější
Černý Petříček – jde o tragický osud 2 mladých lidí:Františka a Stázičky, jimž příbuzní brání v lásce a připraví jim tak krutý osud
- náměty z venkovského prostředí: Svého vrcholu dosáhla 5 románů z venkovského prostředí:
Vesnický román
- vypráví o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel o statek jako čeledín a oženil se s ovdovělou rychtářkou
- život s touto ženou je nesnesitelný, zamilovává se do Sylvy
- rozchod s manželkou a spojení se Sylvou mu brání vše, Antošova matka (sňatek je pro ní posvátný)
- Sylva slibuje umírající rychtářce,že si Antoše nikdy nevezme
- odchází do alžbětinského kláštera, kde pomáhá nemocným
- brzy umírá i Antoš
- řeší zde manželský konflikt na základě nerozlučitelného manželství
Kříž u potoka
- hrdinka se provdá za člena prokletého rodu Potockých, Štěpána
- prokletí rodu, žádný z jeho členů není v soukromém životě šťastný a manželství končí rozvratem, Eva se rozhodne ho zlomit
- ze začátku je Eva se Štěpánem šťastná, ale pak začnou problémy
- Štěpán vyčítá Evě, že se věnuje více dítěti než jemu, a začne chodit do hospody, najde si i milenku
- Při hádce Evu zraní a ujme se jí Štěp. bratr Arnošt, vyznává jí lásku, a chce aby s ním odešla
- Eva však vytrvá, prosí Štěp. milenku, aby je nechala na pokoji, Štěpán je vyslechne a uvědomuje si Evinu lásku
- stává se dobrým manželem a prokletí rodu je zlomeno
Kantůrčice
- tématem je láska venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií v Praze podlehl svodům velkoměsta, ale díky Enefě se mravně obrodí
Frantina
- je zde zobrazena láska chytré a energické rychtářky Frantiny k Apolínovi (vůdce loupežníků)
- o jeho loupežnictví se Frantina dozvídá před svatbou
- uvědomuje si jaké hrozné činy Apolín napáchal, dává přednost morální povinnosti před osobním štěstím a Apolína zabije
Nemodlenec
-dějovou osnovu tvoří psychologický rozpor mezi láskou a pomstou, který je vyřešen tím, že hrdinka upouští od svojí pomsty na zemanské rodině Luhovských, kteří jí způsobili mnoho příkoří
Ruchovci a Lumírovci
- konec 60 let, nový představitelé jsou příjímání vlídně a s porozuměním
- skupina literátů, která odvodila svůj název z almanachu Ruch, který vyšel r. 1868, který redigoval Josef Václav Sládek
- almanach byl vydán u příležitosti položení základního kamene ND
Hlavní cíle skupiny
- reprezentanti tzv. národní školy
- návaznost na Národní obrození
- kladen důraz na národní tradice
- propagovali myšlenky slovanské vzájemnosti
- pro současný národní boj uváděli příklady z české historie
- projevují zájem o český venkov,jakožto zdravé jádro českého národa
- hlavní představitel Svatopluk Čech
Druhou tendenci v české literatuře představují Lumírovci
- reprezentanti kosmopolitní školy
- okruh spisovatelů soustřeďující se kolem časopisu Lumír (1873)
- který v letech 1877-98 redigoval J.V. Sládek (co se rozešel s ruchovci)
- hlavní představitelé – Sládek, Vrchlický, Zeyer
- navazovali na Májovce a jejich úsilí o světovost české literatury
- požadavek umělecké svobody
- snaží se svou tvorbou přiblížit světu a pocitu moderního světa
- překlady z angloamerických a románských literatur
- do literatury přinesli silnou smyslovost, bohatou obraznost a nové literární formy
Oba směry se dostávají do sporu o funkci a orientaci liter. umění,počátkem byla stať E. Krásnohorské Obraz novějšího básnictví českého
Ruchovská poezie byla charakteristická:
- vzrušeným rétorickým stylem, autor se snaží aktivizovat a povzbudit občanské a národní cítění českého čtenářstva
- obrazy z národ. dějin a osvobozeneckých bojů sloužily jako vzory mravní síly
- obrazy venkova a selství sloužily jako základ českého národa
- tvořili politickou a úvahovou lyrickou poezii a epickou poezii s látkami historickými, slovanskými a alegorickými
Lumírovská poezie byla charakteristická:
- novými motivy a básnickými formami na základě překladů z cizích literatur
- tvarová vybroušenost poezie souvisela s požadavkem umělecké svobody a čistoty umění
- mnozí lumírovci byli ovlivněni francouzskými parnasisty,hlásali zásadu umění pro umění
- tvořili intimní lyrickou poezii reflexivní lyrickou poezii s motivy obecně historickými
Svatopluk Čech (1846-1908)
- pocházel z Ostředku u Benešova z rodiny hospodářského správce panských statků
- měl patnáct sourozenců (byl nejstarší)
- vystudoval práva krátce byl advokátním koncipientem
- nakonec se stal publicistou a spisovatel
- 1878 spoluzakladatel a pak 20 let řídil časopis Květy
- nikdy se neoženil, byl velmi plachý
- navštívil Francii, Itálii, Švýcarsko
Epická poezie
- můžeme jí rozdělit do 4 tématických celků
- náměty historické
- epos Husita na Baltu (byla uveřejněna v almanachu Ruch)
- Báseň Žižka–líčí jak chtěl Žižka zničit Prahu a jak mu v tom Rokycana zabránil,když nabádal Čechy k národní jednotě
- Václav z Michalovic (nejslavnější a nejzdařilejší epos)
- o malém chlapci, který je vychován Jezuity
- vychovali si ho k obrazu svému, když zjistí že je synem šlechtice popraveného po bělohorské porážce
- poté vypovídá jezuitům poslušnost
- končí tragicky-když chce z kopule chrámu volat lidu, spadne a zabije se
- náměty alegorické
– prezentovány 2 básněmi Evropa a Slávie
- název lodi Evropa odplouvají na ní političtí vězňové-Revolucionáři Pařížské komuny do vyhnanství
- vypukne na ní spor mezi radikály a umírněnými, zvítězí umírnění a vůdce radikálů vyhodí loď do povětří
- na lodi Slávie plují slovanští revolucionáři do vyhnanství
- Slované se sjednotí, aby čelili vzpouře anarchistů, spor končí symbolickým smířením- sňatkem Polsky s Rusem
- náměty venkovské
- Ve stínu lípy – 7 veselých i vážných příběhů,
- Vyprávějí si je obyvatelé malé vesničky, kteří se scházejí na lavičce pod lípou
- vyprávějí si příběhy, které se opravdu staly
Lešetínský kovář (1883)
- část nákladu byla díky vládě zkonfiskována (díky ději)
- líčí živost venkovského kováře Václava a jeho dcery Lidušky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu
- shromáždí kolem sebe nespokojené dělníky a vyvolají vzpouru
- vzpoura je potlačena a kovář při ní zahyne, kovárny se ujímá Václav pomocník, ženich Lidušky
- náměty satirické
Hanuman – zvířecí epos
- příběh o opičím státě, který chce vstoupit do Evropy
- kritizuje Lumírovce
Lyrická poezie
- nejznámější Píseň otroka
- boj otroků za svobodu tvoří paralelu boje českého národa za samostatnost
- během dvou let se dočkala 24 vydání, byla úspěšná
psal politickou a vlasteneckou lyriku:
Jitřní písně – je zde zařazena báseň Dosti nás vyzývá k národnímu sebevědomí a
boj proti malověrnosti
Próza
Největšího úspěchu dosáhl satirickým a kritickým zpodobením směšné postavy
maloměšťáka Matěje Broučka –bezzásadový, zbabělý, nekulturní toužící po pohodlí
Pravý výlet pana Broučka do měsíce
- panu Broučkovi se zdají sny, když se opije, ocitne se mezi Měsíčňany, kteří se živí pouze vůní květin, a proto tam pan Brouček strádá, kritika maloměšťáků
Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století
- Praha je obležena Zikmundovým vojskem, je svědkem boje na Vítkově, odkud prchá i s cepem, který mu kdosi dal do rukou. Je zajat a předveden k Žižkovi a má být upálen jako zběh a zbabělec v sudu. Volá o pomoc, a když otevře oči spatří hospodského Würfla, který mu pomůže, kam podnapilý večer spadl.
Josef Václav Sládek (1845-1912)
- narodil se ve Zbirohu u Berouna
- studoval přírodní vědy,studium přerušil 2 pobytem v USA (působí jako učitel,
redaktor krajanských novin, dělník na farmách, na stavbě železnice a na lodi)
- oceňoval demokratičnost veřejného života, všímal si stinných stránek americké společnosti a špatného postavení černochů a přistěhovalců
- po návratu z Ameriky působil jako redaktor Národních listů poté prof.angličtiny
- jako dlouholetý redaktor časopisu Lumír probojoval s Vrchlickým, Zeyerem moderní chápání smyslu umělecké tvorby
- jeho život poznamenala smrt jeho první ženy
- 1898 odchází do ústraní, protože je nemocný (nervová choroba)
- jeho chorobou je poznamenána jeho závěrečná tvorba
- jeho pohřeb se stal národní manifestací
- překládal z Angličtiny
- přeložil 33 Shakespearových dramat
Básně (1875)
- básnická sbírka
- lyrické verše
- je poznamenána smrtí jeho první ženy
Na hrobech indiánských
- život o vymírání amerických indiánů
Jiskry na moři (1880)
- obsahuje osobní lyriku a elegičnost nad ženinou smrtí, bolest pomalu ustupuje díky novému rodinnému štěstí
Je proti nám kdo není s námi
- politická lyrika a epické básně ze života venkovského lidu
- vlastenecká lyrika
Selské písně a české znělky (1889)
- sjednoceny do jedné knihy, touto sbírkou si u čtenářů vydobyl velký respekt
- lyrický mluvčí který se chová jako anonymní zpěvák a mluví o sobě jako o venkovanovi a sedlákovi. Vypovídá o svém vztahu k ženě, dětem, polím , jež obdělává vlastníma rukama. Vztah k půdě nechápe vlastnicky, ale jako vztah k životnímu bezpečí
- vzniká nový umělecký směr – ruralismus
V zimním slunci (1897)
- odráží se tu poznamenání jeho nemocí
Poezie pro děti
- Zlatý Máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky věnovány jeho dceři Helence. Užívá v ních různých forem:říkanku, bajku, drobnou lyriku, snaží se jimi povzbuzovat v dětech kladný vztah k rodině,přírodě, práci i k národu.
Jaroslav Vrchlický (1853-1912)
- jeho občanské jméno Emil Frýda
- narodil se v Lounech
- po maturitě studoval na filozofické fakultě historii, románské jazyky , filozofii
- po 3 letech odchází ze studií do Itálie,kde působil jako vychovatel ve šlechtické
rodině
- po návratu působil jako tajemník Českého učení technického
- v r. 1893 se stává profesorem srovnávacích dějin literatury na pražsko univerzitě
- oženil se s dcerou Sofie Podlipské
- manželství bylo na začátku šťastné, ale později už ne krize se odráží v jeho tvorbě
- do té doby byl vysoce uznávanou osobností české poezie doma i v zahraničí
- od r. 1908 je velmi vážně nemocen /nervovou chorobou/
- ranila ho mozková mrtvice
Charakteristika tvorby:
Jeho dílo sčítá 270 titulů, z toho 80 básnických sbírek, zbytek tvoří překlady z 18 cizích jazyků a dramatické tvorby. Psal poezii, dramata,literární studie a překládal
Z hlubin (1875)
- básnická sbírka
- sbírka, která prozrazuje silný vliv Nerudova Hřbitovního kvítí
- verše plné pesimismu a melancholie
ve sbírkách Eklogy a písně a Poutí k Eldorádu a dalších sbírkách 80. let vyjadřuje svou lásku k životu a rodinnému štěstí, oslavuje ženu jako zdroj krásy.
V 90 letech dochází v jeho intimní lyrice k prudkému zvratu.Dokazuje to sbírka:
Okna v Bouři (1894) manželská krize
– do ní je zařazena báseň Za trochu lásky vyjádření smutku, protikladnost zpovědi, básník odmítá lásku, ale zároveň po ní touží.
Intimní poezie dosahuje životní rovnováhy
Hudba v duši, Moje sonáta – uplatnil nové básnické formy románských literatur:
znělku, villonskou baladu, italskou baladu, rondel, ritornel
Filozofická poezie
Zlomky epopeje (1878-1906)
- hlásí se k idejím lidského pokroku a optimisticky zdůrazňuje velkou budoucnost lidstva
Selské balady
- čerpají náměty z dějin selského odboje,v baladách zachycuje počátek, nebo tragický závěr těchto bouří např. Hrabě Breda
Dramata: témata z českých dějin
Hippodamie
- nejslavnější drama, dramatická trilogie
- zpracoval jí jako scénický melodram Zdeněk Fibich
Noc na Karlštejně
– hra plná zápletek daných zákonem pobytu žen na hradě Karla IV
Překládal především z francouzštiny.
Přeložil jako 1. do češtiny Dantovu Božskou komedii.
Uvedl do české literatury řadu zahraničních spisovatelů:Victora Huga, Charlese Baudelaira, Danta Alighieriho, Francesca Petrarcy, Williama Schakespear, Johanna Wolfganga Goetha, Fridricha Schillera a dalších
Svým dílem dovršil úsilí o světovou úroveň české literatury
Svou poezií připravil místo pro nové umělecké směry, impresionismus a symbolismus
Jakub Arbes (1840-1914)
- narodil se v Praze na Smíchově v rodině ševcovského mistra
- po ukončení reálného gymnázia studoval polytechniku (nedokončil je)
- začal se věnovat žurnalistice a spisovatelské činnosti
- v státoprávní době pronásledován a v r.1873 odsouzen v Č.Lípě německým soudem na dobu 13 měsícům vězení
- po návratu se vrátil k publicistické činnosti, ale pro svůj protivídeňský postoj a sympatie dělnického hnutí propuštěn z redakce Národních listů
- 1879 ztratil místo dramaturga Prozatímního divadla
- žil jako spisovatel na volné noze, snažil se vydávat vlastní časopisy nebo přispíval svými články do různých novin a časopisů
- později trpěl vážnou oční chorobou, která mu znemožnila číst a psát, zde mu pomáhala dcera Olga
Tvorba:
V žurnalistice vedle soudniček psal politické zprávy, úvahy namířené proti církvi,
vídenské vládě, fejetony, reportáže, práce z dějin divadla
Psal soc. romány, vedla ho k tomu společenská nespravedlnost, kterou pociťoval na sobě.
Kandidáti existence (1878)
- pokus uskutečnit utopický socialismus v praxi ⇒ snaha o odstranění společenských a sociálních rozdílů mezi lidmi pomocí nějakého dobrého skutku
Štrajchpudlíci
- těží ze života pražského dělnictva 1824-48 v barvírnách plátna
- přivádí mezi ně sociálního reformátora, který se snaží uskutečnit zásady utopického socialismu
Mesiáš
- příběh revolucionáře, který se po mnoha letech vrací z vyhnanství do vlasti
- pozoruje, jak se česká společnost vzdálila myšlenkám revoluce
Romaneto
– prozaický žánr (název pochází od Nerudy)
- základ je důkladně prokomponovaný fantastický nebo dobrodružný příběh, na jehož počátku stojí nějaká záhada, která je postupně odhalována rozumným, vědeckým způsobem
romaneta: Ďábel na skřipci, Svatý Xaverius, Ukřižována, Zázračná madona – triumfuje
rozum na náboženskou vírou
Svatý Xaverius
- zpodobuje chudého mladíka, kterému se smyslem života stalo pochopit tajemné poselství obrazu umírajícího S. Xaveria v chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně
- snaží se o to složitými počty, stanoví si cestu k pokladu
- když na místě nad Prahou začne kopat, lekne se ohně, který se náhodou vzňal a přízraku Sv. Xavera
- utíká z místa a mizí z Prahy
- vypravěč, který se s mladíkem seznámil v chrámu a pozoruje jeho hledání, setkává se s ním ve vězení
- zjistí, že byl odsouzen neprávem, krádeže drahokamů v chrámě se nemohl dopustit
protože v té době hledal poklad
- marně se snaží mladíkovi pomoci, mladík mezitím umírá
Newtonův mozek
- založena na fantastickém prvku: vypravěči se ve snu zjeví jeho přítel, který mu nabídne výlet v v záhadném přístroji rychlejší než světelný paprsek, při němž zhlédne historii lidstva. Vypravěč spatřuje dějiny jako nepřetržitý řetěz zabíjení.
Etiopská lilie
- soustřeďuje se na utrpení jedince, utlačovaného soc. poměry
- zobrazen osud talentovaného pražského učitele a vědce
Další romaneta: Šílený Job, Advokát chuďasů
Jeho dílo ovlivnilo tvorbu Ladislava Klímy a Jaroslava Havlíčka.