Podmět
Podmět (subjekt) – vyjadřuje původce děje, nositele činnosti, vlastnosti
- není závislý na žádném jiném členu
- nejčastěji bává vyjádřen podstatným jménem v 1. pádě nebo zájmenem, ale mohou to být i infinitiv a přídavné jméno
- ptáme se na něj otázkou KDO?, CO?
- podmět může být i nevyjádřený a to pokud je znám ze situace nebo je podmětem všeobecným (tzn. člověk, lidí, někdo)
Druhy podmětu: holý (kočka spala), rozvitý (strakatá kočka spala), několikanásobný (děti, ženy i muži cvičili), nevyjádřený (pracuji na zahradě – já), všeobecný (říkali to v rozhlase – neurčeno kde to říkal), neurčitý (na půdě to zapraskalo – neznámý původce děje), genitivní podmět – ve 2. pádě (v přehradě ubylo vody), záporový (nebylo tam ani nohy)
Přísudek (predikát) – tvoří s podmětem základní skladební dvojici a je na něm mluvnicky závislý, shoduje se s ním
- vyjadřuje děj, činnost nebo stav, který dělá podmět
- ptáme se na něj Co dělá podmět?
Přísudek slovesný – je vyjádřen slovesem – Pavel cvičí, Vítr fičí, Města byla osvobozena
Přísudek jmenný – se sponou – Bratr je spokojen, Pohled se stal nejistým, Otec je zpěvákem, Košile je nová
– beze spony – hlavně přísloví – Mladost radost, Sliby chyby, Pes-přítel člověka
Přísudek citoslovečný – Veverka hop na strom, Myška šup do díry
Předmět (objekt) – větný člen závislý na slovese nebo na přídavném jméně
– může být ve všech pádech kromě 1. a 5 pádu
– nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem(Petr našel míč) nebo zájmenem (poslechl ji), někdy infinitivem (Milan se naučil psát)
Předmět může být: holý (viděl psa, navrhl letadlo), rozvitý (viděl svého psa, nemysli na fantastický román), několikanásobný (viděl psa a kočku, řešil možnosti a předpoklady)