ČLENOVCI – ŽABERNATÍ -Korýši (Crustacea )
| Kmen: ČLENOVCI
Podkmen: ŽABERNATÍ Třída : Korýši (Crustacea ) |
| – patří k nim ti členovci, kteří většinou obývají vodu = většinou mořští živočichové (plankton)
– jejich článkované tělo původně z hlavy, hrudi a zadečku srostlo do hlavohrudi a článkovaného zadečku – končetiny mají dvouvětvové, ty, co vyrůstají na hlavohrudi se přeměnily na 2 páry tykadel (smysly), 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (pro zpracování potravy) + složené / jednoduché oči – některé hrudní nožky jsou také přeměněné na čelistní nožky, ty zbývající slouží k pohybu – vyšší korýši mají končetiny i na zadečku a mohou jim sloužit i k dýchání a rozmnožování – korýši dýchají pomocí žaber ( na bázi nohou ), mohou též dýchat povrchem těla
rozmnožování: – jsou pohlaví původně odděleného = gonochoristé, jen parazité (a přisedlí) jsou oboupohlavní hermafrodité – jejich vývoj je buď nepřímý (složitý) nebo přímý – základní typ larvy: NAUPLIUS – má nečlánkované tělo, jediné oko a 3 páry přívěsků ze kterých vznikají oba páry tykadel a kusadel
– živí se potravou velmi různorodou – chitinová kutikula obsahuje CaCO3, – silná, pevná a přeměňuje se buď v krunýř nebo skořápky
1. podtřída: Lupenonožci – mají tělo kryté kožním záhybem, který vyrůstá na hřbetní straně a nohy jsou lupenité – patří k nim řada perlooček, které se živí hlavně řasami a bakteriemi – žijí ve stojatých sladkých vodách, v kterých jsou důležitou potravou ryb
ř. Perloočky – mají jedno velké černé složené oko – pohyb zajišťují antény, tykadélka jsou zakrnělá, slouží k smyslovému vnímání – tělo je z boku sploštělé, kryté přehnutým krunýřem – mají 5 párů lupenitých nožek s žaberními přívěsky, filtrují jimi plankton a organismy jimi dopravují k ústnímu otvoru – u perlooček se vyskytuje heterogonie
ř. Žábronožky – korýši primitivní s protáhlým tělem, volnou hlavou a lupenitými končetinami – tělo není pokryto kožním záhybem, nemají zpevněnou pokožku – mohou snášet vysoké koncentrace solí ve vodě – nejznámější je žábronožka solná
2. podtřída: Buchanky (Klanonožci) – tito drobní korýšci, žijící v sladkých i slaných vodách, mají zadeček zakončený vidlicí a hruď mají širokou – samičky nosí vajíčka obyčejně ve dvou hroznech na zadečku – tělo nemá kožní záhyb – snadno se poznají podle dlouhých prvních tykadel – ve vodě slouží rybám za potravu, ale některé druhy se přeměnily v cizopasníky ryb i velryb a pak jsou často velmi pozměněného tvaru – mají 3-6 jednoduchých očí (tzv. naupliové oko). – pohybují se pomocí hrudních končetin – dýchají celým tělem, cévní soustava redukovaná někdy chybí – ve vodách se vyskytují po celý rok (i pod ledem) – jsou velcí několik mm.
3. podtřída: Kapřivci – ektoparaziti ryb – z kusadel se vytváří bodec, mají přísavky, kterými přisávají k hostiteli – dýchají celým povrchem těla – z důvodů parazitického života jsou hermafroditi
kapřivec plochý : působí škody v chovech kaprů, může způsobit smrt plůdku
jazyčnatky – endoparaziti, příbuzní kapřivců – žijí v nosních dutinách psovitých šelem, v plicích ptáků a hadů, jsou přenosní i na člověka
svijonožci – jsou přisedlí, žijí uvnitř vápenatých schránek na mořských útesech, na lasturách i velrybách – mají cementovou žlázu, která produkuje sekret, jímž se přilepí k podkladu – filtrují vodu a tím získávají potravu – jsou hermafroditi – jelikož jsou přisedlí nemohou hledat partnera
4. podtřída: Rakovci – je jich ze všech korýšů nejvíc druhů – mají stálý počet článků a končetiny jsou i na zadečku – mívají velká těla s pevným krunýřem – mnoho jich obývá moře – evolučně nejvyspělejší – po naupliovi mají další larvální stadium tzv. zoëa – hlavu tvoří 6 článků, hruď 8 článků, zadeček 7 článků – končetiny jsou i na zadečku
U desetinožců je čtvrtý hrudní pár končetin s nápadnými klepítky (zbraň i uchopování potravy). V mořích žijí humři, langusty a krabi, u nás zase najdeme raky.
Různonožci mají tělo ze stran zploštělé. Přední páry nohou slouží k plování, zadní ke skákání. Mnoho jich žije v mořích, ale také v podzemních vodách. V těch našich nejčistších vodách (a studnách) žijí velmi často blešivci.
Desetinožci – mají 10 párů kráčivých nohou – 1. Pár nohou klepeta, následují 3 páry příústních nožek (podávají potravu) – zadečkové nohy slouží k plavání, samice na nich nosí vajíčka – poslední pár zadečkových nohou se nazývají uropody – v žaludku se vytváří rakůvky (kousky CaCO3 na dobu, kdy bude měnit karapax, tento jev se vyskytuje především u raků – pod karapaxem v místě, kde začínají končetiny je dutina, ve které jsou žábry
Raci – živí se vodními bezobratlými, rostlinami i zdechlinami, vajíčka si nalepují na nohy zadečku, tam žijí i vylíhlí raci, lezou po dně, ale mohou i plavat, žijí v dírách pod břehy, mají přímý vývoj, hlava a hruď jsou krunýřem srostlé nepohyblivě, každý tělní článek nese pár končetin (19 párů)
r. říční : u nás původní, snáší bahnité dno, všežravec, noční, velikost do 20 cm, olivově zelený, vzácný, chráněný r. kamenáč : u nás původní, čisté vody s kamenitým dnem, menší než rak říční, vzácný, chráněný k. říční : zavlečen z Číny na počátku 20. st., v Labi, Vltavě, chlupatá klepeta, v období páření se vrací do moře – hrudní a zadečkové končetiny jsou stejné, tělo je shora zploštělé blešivec potoční : pod kameny, v potocích, všežravec – živí se mrtvými těla živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, někdy se označují jako vodní ráčci – nesprávný název, z boku zploštělí, využívají se jako krmivo pro ryby, želvy, bioindikátor kvality vody – jsou nároční na čistotu vodu |