Můžeme informace (znalosti) vlastnit, můžeme s nimi obchodovat?
Pro začátek bych zmínil několik pojmů, které si je třeba pro správné chápání této práce ujednotit.
- Informace je význam, který příjemce přisuzuje údajům (datům)*
- Data jsou vhodně uspořádaný obraz vlastností objektu, vhodně formalizovaný pro přesnost, interpretaci nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů.*
- Znalost je proměnlivou směsí uspořádaných zkušeností, hodnot, do souvislostí zasazených informací, názorů expertů a podložené intuice, která vytváří prostředí a rámec pro vyhodnocování a začleňování nových zkušeností a informací. Vzniká a je používána v mysli znalostních pracovníků. V organizacích je často zabudována nejen v dokumentech a archivech, ale i v organizačních postupech, procesech, praktikách a normách.*
Nyní tedy přistoupíme k pokusu o odpověď na otázku z nadpisu. Tuto je považuji za vhodné rozdělit na několik dílčích podotázek. Neboť obecně se na danou otázku jednoduše odpovědět nedá a i přesto, že se nemusíme za každou cenu této práci dostat k jednoznačné odpovědi, bude to dále užitečné.
- Můžeme vlastnit a obchodovat s daty?
- Můžeme vlastnit a obchodovat s informacemi?
- Můžeme vlastnit a obchodovat se znalostmi?
U dat se situace zdá být poměrně jednoduchá. Data, tak jak je chápeme v jejich fyzické reprezentaci, jsou celkem dobře skladovatelné. Jde o specifické uložení symbolů. Zcela jistě je můžeme vlastnit, těžko je pak můžeme prodávat. Pokud půjde o zcela nesmyslná data, bez významu, ze kterých se nebude možné získat žádná informace, nedovedu si dost dobře představit kdo by to od nás koupil i když i to je možné (dnes se dá prodat prý vše) – obchodovat s daty teda ano. Přicházím o bezvýznamnost dat, pokud na ně hodlám uplatňovat autorské právo, protože ve chvíli kdy prohlásím, toto je můj shluk symbolů, chci ho chránit, dávám mu jasný význam – toto je shluk symbolů jehož autorem je Karel Novák. Dávám nesmyslným datům nějaký smysl. Tedy to co dělá data prodejné nikoliv prodatelné je informace kterou je z nich možné vyčíst. V závislosti na tom jaké se dají z dat vyčíst informace z dat to může být prodej legální, nelegální, eticky v pořádku či nemorální. Není pochyb že je možné takové data i zcizovat, poškozovat či znehodnotit. Některé z těchto činností je možné provádět velmi snadno např. například elektronické šíření dat, ať už po síti či na digitálních discích. Takže informace se dá též skladovat a též prodávat i přesto, že se v zásadě jedná o výklad jež dává smysl určitým datům. Pouze je třeba upřesnit, že informace se dělí, mimo jiné, na dva druhy
– explicitní – tj. ta obchodovatelná, obecně/soukromě známá, (např. díky znalosti významu dat na CD si můžeme přečíst texty jež jsou tam uložené, potom se text stává shlukem textových symbolů, jež může být opět nesmyslným, ovšem při správném výkladu se stává informací vyšší úrovně a takto to jde samozřejmě dál a dál a dostáváme se ke znalostem)
– implicitní – což je vnitřní znalost, převážně v hlavách lidí, intuice – tedy mimo jiné opět znalost.
A jsme u znalostí. Znalost nám teda pomáhá vyhodnocovat data a získávat z nich informace. Znalost se dá vlastnit. Prostě buďto ji osoba má nebo nemá. Ti kdož znalosti mají je mohou předávat těm kteří je nemají a mohou si za to nechat platit. Mohou své znalosti ukládat do knih, článků, esejí atd. Též by se dalo říci, že znalost je informace sama o sobě. Je to způsob jakým přisoudit datům/informacím význam a s informacemi se obchodovat dá, pak tedy i se znalostmi.
S čím se naopak obchodovat nedá je talent a schopnost jednotlivce používat nabyté znalosti k efektivnímu přiřazování významu dat.
* viz. přednášky
** P.R.Gamble, J.Blackwell: Knowledge manegement, Kogan Page, 2001