Členovci – vzdušnicovci
ČLENOVCI:
(podkmen)Vzdušnicovci (Tracheata)
obecné znaky skupiny:
- první organismy, které se přizpůsobily životu na souši
- dýchací ústrojí = vzdušnice = tracheje (rozvětvený systém trubiček)
- hemolymfa rozvádí živiny
- hlavové končetiny:
- 1 pár tykadel (smyslové funkce)
- 1 pár kusadel
- 2 páry čelistí
- kráčivé končetiny nejsou rozvětvené
- složené nebo jednoduché oči
stavební plán těla vzdušnicovců
2 typy tělní organizace:
- hlava+trup
z každého článku trupu vyrůstá pár nohou
- hlava+hruď+zadeček
redukce článků i končetin
hlava je samostatný funkční celek
orgánové soustavy vzdušnicovců
dýchací soustava:
tracheje = vzdušnice = trubice ektodermálního původu zasahující ke všem vnitřním orgánům
trávící soustava:
trávicí trubice je obalena tukem
nejsou přítomny trávící žlázy
vylučovací soustava:
malpighické trubice nebo čelistní žlázy
Systém vzdušnicovců:
nadtřída: mnohonozí (Myriapoda)
třída: stonožky (Chilopoda)
charakteristické znaky skupiny:
- mají zploštělé tělo
- kráčivé končetiny vyrůstají z bočních částí článků
- pár kráčivých končetin je přeměněn v hákovitá kusadla s jedovou žlázou
- pohlavní orgány ústí na konci těla
- žijí na zemi, v půdě, pod listím
- živí se dravě
- tropické druh mohou dorůstat až 30 cm
zástupci:stonožka škvorová (Lithobius forficatus)
- domácí druh
- délka 2-4 cm
- žije v lesní hrabance, pod kůrou, pod kameny
- v noci loví suchozemské korýše a larvy hmyzu
strašník dalmátský (Scutigera coleoptrata)
- žije v jižní Evropě, zasahuje na j. Moravu
- vyznačuje se dlouhými končetinami
třída: mnohonožky (Diplopoda)
charakteristické znaky skupiny:
- tělní články jsou srostlé po dvou
- kráčivé končetiny tvoří dvojice párů a vyrůstají na břišní straně těla
- tělo má většinou kruhovitý příčný profil
- čelisti jsou částečně srostlé
- pohlavní orgány ústí v přední části těla
- jsou býložravé
zástupci:mnohonožka zemní (Julus terrestris)
- domácí běžný druh
- žije pod kameny, v půdě
svinule (Glomeris Sp.)
- rod malých mnohonožek s půlkruhovým profilem těla
- v případě nebezpečí se mohou svinout do kuličky
nadtřída: šestinozí (Hexapoda)
třída: skrytočelistní (Etnognatha)
řád: chvostoskoci (Collembola)
charakteristické znaky skupiny:
- drobní půdní živočichové, kteří mají osm jednoduchých oček
- součástí půdního zooedafonu, podílejí se na tvorbě půd
- na zadečku vyrůstá vidlice = furka = skákací aparát
- živí se býložravě i masožravě
zástupci:
huňatka sněžní
larvěnka obrovská
třída: hmyz (Insecta)
obecná charakteristika skupiny:
- z evolučního pohledu jedna z nejúspěšnějších skupin organismů
- zástupci hmyzu jsou známí již z permu (období prvohor)
- hmyz osídlil všechny biotopy mimo mořskou vodu
- mají širokou potravní základnu (dravci, býložravci, dekompozitoři)
evoluční úspěšnost hmyzu
- mimořádná úspěšnost hmyzu je dána několika faktory:
- malá velikost těla
- vnější kostra
- výkonné příčně pruhované svalstvo
- výkonná dýchací soustava
- velká rozmnožovací schopnost
- vynikající parametry smyslových orgánů
anatomie hmyzu – hlava
- hlava (caput) je řídícíma smyslové centrum tvořené srostlými články
- hlava nese:
- 1 pár tykadel
- složené (fasetové) oči
- vnější ústní ústrojí tvoří přeměněné končetiny:
- svrchní pysk (labrum), pár kusadel (mandibuly),
pár čelistí (maxily), spodní pysk (labium)
- ústní ústrojí se u jednotlivých skupin hmyzu liší tvarem a funkcí
anatomie hmyzu – hruď
- hruď (thorax) je tvořena právě třemi články:
- předohruď – nese pár nohou
- středohruď – nese pár nohou a pár křídel
- zadohruď – nese pár nohou a pár křídel
- kráčivá končetina – noha:
- složená z pěti částí
- uzpůsobena kráčivému pohybu
- vyskytuje se mnoho modifikací základního vzory nohy
- křídla:
- vznikla jako vychlípenina tělní stěny
- jsou blanité a prostoupené trachejemi
anatomie hmyzu – zadeček
- zadeček (abdomen) obsahuje:
- zadní část trávicí trubice – střevo
- pohlavní orgány
- vylučovací orgány
- tukové těleso kolem vnitřních orgánů
anatomi hmyzu – další orgánové soustavy
nervová s.:
- žebříčkový typ
- hlavní centrum je trojdílné mozkové ganglium s neurosekretickými částmi (predukce hormonů)
dýchací s.:
- velmi výkonná díky rozvětveným trachejím
vylučovací s.:
- malpighické žlázy
- nefridie se přeměnily na slinné nebo snovací žlázy
ústní ústrojí: bodavě sací (komár), kousací (saranče),
sací (motýl), bodavě sací (moucha)
vývin hmyzu
- vývin hmyzu je nepřímý (přes stadia larvy) ve dvou způsobech:
- s proměnou nedokonalou = hemimetabolie
- nymfa (nedospělé stadium) se podobá dospělci
- během vývinu se několikrát svléká
- s proměnou dokonalou = holometabolie
- larva se nepodobá dospělci
- larva prochází metamorfózou v kukle
smysly a smyslové orgány
zrak:
- orgánem zraku jsou složené (fasetové) oči a jednoduchá očka
- pomocí složených očí hmyz zaznamenává vzdálenost, pohyb a polohu objektů ve svém okolí
- složené oči jsou schopny vnímat i UV část světelného spektra nebo polarizované světlo
- pomocí jednoduchých oček vnímá hmyz světlo a tmu
hmat, čich, chuť:
- čidla pro vnímání těchto smyslových vjemů jsou smyslové brvy
- smyslové brvy se nacházejí podle funkce na makadlech, tykadlech a dalších částech těla
zvuk
- hmyz je schopen vnímat i ultrazvuk
- čidlo se nazývá Johnstonův orgán a je lokalizováno na tykadlech
- speciální sluchový orgán – tympanální orgány má hmyz, který komunikuje pomocí zvuku – cvrčci, sarančata, kobylky
způsoby komunikace hmyzu
zvuková komunikace
- bzučení (komár – sameček rozpozná samičku)
- cvrčení = stridulace (cvrček, saranče, cikáda)
optická komunikace
- včelí tance v úlu
- včela je schopná svým pohybem sdělit polohu i množství dosažitelné potravy
- světélkování (světlušky)
chemická komunikace
- řízení společenstva sociálního hmyzu (mravenci)
- samičky např. motýlů lákají pomocí feromonů samečky k páření
další vlastnosti hmyzu
adaptace = přizpůsobivost
- schopnost přizpůsobení se měnícím se podmínkám prostředí během evoluce
mimikry = napodobení svého vzhledu tvarům prostředí
- strašilky a pakobylky svým tvarem těla napodobují větve nebo listy
- výstražné zbarvení jedovatých druhů a jejich napodobeniny (vosa/pestřenka)
ochranné (kryptické) zbarvení
- motýli přizpůsobují barvu a strukturu tvarů na křídlech tvarům podkladu
chování hmyzu
- chování hmyzu se převážně řídí instinkty (pudy) na základě dědičné dispozice
- většinou slouží k udržení života druhu
- nejvyšší kvality chování hmyzu představuje život hmyzích společenstev:
včely, mravenci, termiti
- dochází k funkčnímu dělení jednotek ve společenstvu
- jednotky mezi sebou komunikují (tanečky včel, pachová stopa mravenců)
- život jedince je podřízen zájmům společenstva
podtřída: bezkřídlí (Apterygota)
skupina šupinušky
charakteristické znaky:
- dlouhé štíhlé tělo zakončené třemi štěty
- primárně nemají křídla
- živí se organickými zbytky
zástupce:
rybenka domácí – žije v domácnostech (odpadní roury, koupelny)
podtřída: křídlatí (Pterygota)
hmyz s proměnou nedokonalou, Hemimetabola
- jepice (Ephemeroptera)
charakteristické znaky:
- 2 páry trojúhelníkovitých křídel
- zadeček zakončen 2-3mi štěty
- dospělci nepřijímají potravu
- žijí několik hodin
- po páření dospělci uhynou
zástupce:
jepice obecná
- vážky (Odonata)
charakteristické znaky:
- mají pestré zabarvení
- 2 páry blanitých křídel, které nelze složit k tělu, umožňují výborný let
- velké složené oči
- nymfy žijí ve vodě (maska)
- dravci
- známé od karbonu (75cm rozpětí křídel)
zástupci:
motýlice, šidélka (štíhlí)
šídla: mohutný hmyz, dlouhý úzký zadeček (šídlo modré)
vážky: robustní hmyz, plochý zadeček (vážka ploská)
- švábi (Blattodea)
charakteristické znaky:
- starobylá skupina hmyzu
- dlouhá bičíkovitá tykadla
- křídla jsou skládána podél těla
- pár křídel přeměněn na tvrdé krytky
- vajíčka kladou do kožovitých pouzder
- mohou žít v lidských příbytcích a skladech
- škodí na potravinách
- všežravci, díky symbiontům tráví celulózu
zástupci:
šváb obecný
rus domácí = šváb německý
- všekazi = termiti (Isoptera)
charakteristické znaky:
- sociální hmyz s kastovním systémem (dělnice. Vojáci, královna)
- královna má enormně zvětšený zadeček
- živí se převážně dřevní hmotou, kterou tráví pomocí symbiontů
- staví si rozsáhlá hnízda se systémem klimatizace a „zahrádkami“ hub
- žijí převážně v tropech a subtropech
- v jednom hnízdě může žít i několik miliónů jedinců
- škvoři (Dermaptera)
charakteristické znaky:
- mají podlouhlé tělo
- přední pár křídel zmenšených do podoby kožovitých krytek
- zadeček ukončen párem klíšťkovitých přívěšků
- jsou všežraví
- nymfy se podobají dospělcům
- u nás běžný, žije pod kůrou a kameny
zástupce:
škvor obecný
- kudlanky (Mantodea)
charakteristické znaky:
- dlouhé tělo s nápadně prodlouženou předohrudí
- přední pár křídel je přeměněn na krytky
- jsou dravé, kořist loví pomocí 1. páru loupeživých nohou
- samice po páření může dekapitovat samečka
- žijí převážně v tropech a subtropech
zástupce:
kudlanka nábožná – žije i na jižní Moravě
- strašilky (Phasmatodea)
charakteristické znaky:
- tvarem těla dokonale napodobují větvičky a listy rostlin, na kterých žijí
- živí se rostlinnou potravou
- žijí v tropech a subtropech
zástupci:
pakobylky: druhotně bezkřídlé, tyčinkovité tělo
strašilky: ostnité výrůstky kutikuly
lupenitky: listovitý tvar těla
- rovnokřídlí (Orthoptera)
charakteristické znaky:
- první pár křídel je přeměněný na ztvrdlé krytky
- zadní pár nohou má prodloužená stehna a holeně, což umožňuje dlouhé skoky
- samci vyluzují cvrčivý zvuk = stridulace
- živí se rostlinnou nebo živočišnou potravou
zástupci:
kobylka zelená: dlouhá tykadla; samice má dlouhé kladélko; živí se dravě; u nás běžné
cvrček polní: většinou převažuje černá barva; samci stridulují třením křídel o sebe;
vyhrabává si nory na loukách
cvrček domácí: obtížný druh, škodí na potravinách; žije synantropně (u lidí);
používá se jako krmivo pro plazy
krtonožka obecná: žije pod zemí; 1. pár končetin je mohutný a uzpůsobený k hrabání chodbiček;
loví zemní hmyz, ale škodí okusem kořenů rostlin
saranče obecná: krátká tykadla; býložravé; běžný druh
saranče stěhovavá: při přemnožení škodí na vegetaci
- vši (Anoplura)
charakteristické znaky:
- vnější parazité ptáků a savců včetně člověka
- žijí v peří nebo srsti (vlasech)
- druhotně nemají křídla
- noha je zakončena drápkem, který umožňuje pohyb po chlupu
- živí se krví nebo zbytky kůže
zástupce:
veš vlasová (dětská): žije ve vlasech dětí v důsledku nedostatečné hygieny;
vajíčka připevňuje na vlasy (hnidy)
- stejnokřídlí (Homoptera)
charakteristické znaky:
- tvarově rozmanitá skupina hmyzu
- ústní ústrojí je bodavě sací, většinou se živí rostlinnými šťávami
- první pár křídel bývá zbarvený
zástupci:
cikády: vyluzují cvrčivé zvuky; larvy žijí několik let pod zemí
mšice: mnohou se množit partenogeneticky (vývoj jen z neoplozeného vajíčka);
produkují medovici, kterou posléze sbírají mravenci
- ploštice (Heteroptera)
charakteristické znaky:
- ekologicky velmi rozmanitá skupina
- mají bodavě sací ústní ústrojí
- živí se rostlinnými šťávami a živočišnými tekutinami
- pár křídel je přeměněn na tuhé barevné polokrovky
- jsou přítomny žlázy produkující zapáchající sekret
- pohyblivé nymfy jsou podobné dospělcům
ploštice vodní
charakteristické znaky:
- krátká tykadla
- dýchají kyslík ze vzduchové bubliny, kterou se uchovávají pod hladinou
zástupci:
splešťule blátivá: dravec, loví na dně a na rostlinách
znakoplavka: plave hřbetem dolů, loví kořist z hladiny
vodoměrka štíhlá: pohybuje se na hladině vody
bruslařka obecná: má robustní tyčinkovité tělo
ploštice suchozemské
charakteristické znaky:
- dlouhá tykadla
- přítomnost zapáchajících látek
zástupci:
ruměnice pospolná: jedinci přezimují společně
skupina kněžice: široce oblé tělo, výrazně zapáchá; velké množství různě zabarvených druhů
štěnice domácí: živí se krví ptáků a savců; cizopasí i na člověku