Stav současné české žurnalistiky aneb omezující podmínky pro provoz českých médií

Stav současné české žurnalistiky aneb omezující podmínky pro provoz českých médií je velmi zajímavé téma k zamyšlení. V následující úvaze se budu na toto téma dívat zejména z ekonomického pohledu, nikoli z hlediska kvality žurnalistiky. Zajímá nás zejména to, jaký vliv má internet na tištěná média a jakým výzvám díky tomu musí vydavatelé čelit. Také si zkusíme zodpovědět otázku, zda-li tištěná média mají budoucnost či ne.
Podívejme se na českou žurnalistiku v číslech, na tištěnou, protože ačkoliv se to možná nezdá, tisk svým dosahem převyšuje ostatní média včetně televize. Grafy, které shrnují čtenost periodického tisku, totiž osvětlují, čemu česká, stejně jako světová, žurnalistika bude čelit v budoucích letech. Čtenost téměř všech deníků totiž klesá. Nejpopulárnější Blesk si v roce 2007 přečetlo zhruba jeden a půl milionu lidí, v roce 2012 počet čtenářů klesl o téměř 200 tisíc. Mladá Fronta Dnes měla čtenost 1 122 000 v roce 2007, dnes je to pouhých 815 000. Podobné je to u všech deníků a u všech časopisů, kromě tak zvaných názorových týdeníků (Respekt, Reflex, Týden), které si zachovávají rostoucí oblibu u čtenářů. Jak je možné, že noviny, které tu byly už od 16. století, které byly často příčinou i důsledkem velkých světových hnutí, mizí?
Odpověď je jednoduchá. Stačí zapnout internet, kde má spousta (vlastně téměř všechny) deníky své tzv. suplementy – stránky, kde stručně, aktuálně a hlavně zadarmo nabízejí totéž co v tištěné podobě. Internet patřící do skupiny nových médií, bude zřejmě zásadně ovlivňovat existenci tisku a médií jak jsme je dosud znali. Vlastně se dá chápat jako „útok“ na klasickou žurnalistiku, kde se k výnosu z inzerce připočítá i výnos z prodeje. Dnešní situace totiž směřuje ke stavu, kde máte kvanta aktuálních informací na dosah ruku během několika sekund, přičemž autorův zisk pochází výhradně z inzerce. Autor zpráv a především vlastník média chce však maximalizovat svůj výdělek, a proto se snaží inzerentovi nabídnout co nejnavštěvovanější stránku. V důsledku toho se rozrůstá další jev, vedle mnoha dalších, v žurnalistice nechvalně proslulý – infotainment. Spojení slov „information“ a „entertainment“ dává dohromady styl informování, který se především v televizi v internetové žurnalistice neustále rozšiřuje. Zprávy chtějí čtenáře zaujmout a toho docílí tím, že ho pobaví a maximalizují atraktivitu zprávy. V televizi je to zajištěno co největším počtem živých vstupů (v TV Nova často natáčených na střeše barrandovských ateliérů), „očitých svědků“, animací, internetové zpravodajství se snaží zaujmout úderností a neotřelostí titulku, popř. fotkou u titulku. Vášně nekončí, někdo posprejoval plot poblíž domu, kde bydlí Zeman – tento titulek zabývající se aktuální tématikou voleb nového prezidenta je toho dokonalým příkladem.
Lucie Ondrová
Proti rostoucí bulvarizaci by se měla bránit jak média, tak čtenáři. Co v tomto ohledu jednotlivá média omezuje, je fakt, že pokud by své internetové verze zpoplatnily, ztratily by na návštěvnosti. Je čtenář ochoten zaplatit cenu za to, že bude dostávat seriózní a důvěryhodné zprávy? Možná ano, ne však, pokud přijde někdo jiný, kdo informace nabídne zadarmo – což se zdá být případem právě české žurnalistiky, kde většinový podíl na internetu drží server Seznam.cz, který prohlašuje, že informace nikdy nezpoplatní.
Najde tištěná žurnalistika řešení? Zdá se, vzhledem k tomu, že náklady názorových týdeníků rostou, že lidem se však čtení novin a časopisů neomrzelo. Noviny si však zřejmě budou muset najít nový způsob, jak čtenáře přilákat. Proto je pravděpodobné, že jestli tisk jako takový pomalu nezanikne, vznikne v žurnalistice mnoho nových žánrů.