Tomáš Baťa
- Úvod
Hned na úvod práce je ale důležité říci si, kdo to vlastně Tomáš Baťa byl, i přestože pochybuji o tom, že by někdo nevěděl, kdo tato významná osobnost, která vyšlapala lepší cestičku, pro všechny podnikatele, kteří přišli po něm, byl. Avšak nejvíce se zaměříme na Tomáše Baťu a jeho vztah ke vzdělání a později na jeho propracovaný systém vzdělávání ve firmě Baťa, kterým se nechal inspirovat progresivně orientovanými Zlínskými učiteli. V práci bude zmíněno, jakým směrem cílil jeho vzdělání a hlavně proč tomu tak bylo. Dalo by se o tom spát dlouho, ale zde jsem se zaměřila pouze na to nejvíce důležité a pro mě to nejzajímavější. Dalším bodem této seminární práce bude motivace zaměstnanců ve firmě, už v době založení
a fungování jeho firmy věděl, že toto je důležitá součást a bez ní by to nešlo. Já jsem si pro tuto práci vybrala dva konkrétní nástroje, o kterých budu psát. Cílem této seminární práce bude lehké nahlédnutí do systému vzdělávání a motivace pracovníků ve firmě a také pochopení jakým směrem se ubíral Tomáš Baťa při svých reformách v těchto okruzích.
2.1 Tomáš Baťa
2.1.1 Stručný životopis
Tomáš Baťa, jinak přezdívaný ,,král obuvi´´ a razitel hesla ,,Náš zákazník, náš pán´´ se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně. Vyrůstal v rodině ševců. Tato tradice se dědila
z generace na generaci a první zmínka o ševci jménem Lukáš Baťa pochází již
z roku 1667. Tomáš Baťa vyrůstal společně se starší sestrou Annou a starším bratrem Antonínem. Po smrti jeho matky se jeho otec rozhodl znovu oženit. Rodinu tedy přestěhoval do Uherského Hradiště, kde začal Tomáš navštěvovat tamní školu. Z tohoto druhého manželství jeho otce vzešel jeho mladší, ale nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. V roce 1894 zakládají Antonín, Tomáš a Anna firmu A. & T. Baťa, která měla sídlo ve Zlíně v tehdejším Československu. Tím odstartovali karieru obuvnické firmy Baťa. V roce 1912 se Tomáš oženil s dcerou správce Vídeňské bibliotéky Marií Menčíkovou a po dvou letech jejich manželství přichází na svět jeho jediný syn Tomáš Baťa mladší, který později přebírá firmu po svém otci. Baťa umírá v roce 1932, konkrétně 12. července a to při letecké nehodě na cestě do Švýcarské továrny.
2.1.1.1 Sociální politika firmy v oblasti bydlení
Nejznámější sociální činností Tomáše Bati pro své zaměstnance byla péče
o bydlení, protože bydlení je základní lidskou potřebou.
„Baťovo město“ bylo vybudováno přesně podle jeho plánů. Nejdříve se nechaly vystavět bytové domy, ve kterých týdenní nájemné činilo 15 Kč. Od roku 1927 bylo zřízeno okolo tisíce bytů v dvojdomcích, kde týdenní nájemné bylo 25 Kč. Rodinné domky amerického typu byly nejprve pouze pro rodiny úředníků a správců závodů. Následovala však jejich plošná výstavba. Pro svobodné jedince se stavěly dívčí
a chlapecké internáty. Ve městě se začali vystavovat i hotely, jídelny, kde oběd stojí 2 – 4 Kč, a kavárny pro přechodné hosty. Pro zábavu bylo postaveno kino a sport.
(Erdély, 1990)
Tomáš Baťa nechal první rodinné domky pro své zaměstnance vystavět v roce 1912. Základní kámen města byl položen v roce 1917. Život v zahradním městě byl nerušený na čerstvém vzduchu uprostřed přírody. Hlavní zásadou bytové výstavby bylo spojení kvality života na venkově s pohodlím městského života. Zahradní bydlení bylo typické domkem uprostřed zelené plochy, obklopené keři a stromy. Mělo simulovat venkovské bydlení, ale přesto v blízkosti pracoviště. V roce 1939 existovalo již 6500 jedno až šesti pokojových bytů.
(Erdély, 1990)
„Z rozhovoru s pamětníkem doby: Bydlení ve Zlíně na tehdejší dobu bylo vyspělé, když si to vezmeš, že celá řada lidí byli z celé republiky a všude se bydlelo jinak. Většina kluků byla z domova, kde měli jen škopek a s kozami bydleli v jedné cimře. Nechci to shazovat, ale oni byli skutečně chudáci, někteří ti lidi. Zvláště tady na tom Valašsku, kde kamení je bída. Teď přišli sem a dostali byt 3 + 1 s koupelnou a se záchodem splachovacím, na tehdejší dobu to bylo nadstandard. Dnes lidi říkají: „Je to na spadnutí.“ Ale on to tak Baťa chtěl. Tehdy se z toho neplatili daně, pak to chtěl zbourat a postavit zase nový. On postavil ubytování pro lidi a on z toho nemusel platit daň.“
(http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9104/kon%C4%8Dit%C3%ADkov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1,str. 41 – 42)
2.1.1.2 Vzdělávání ve firmě Baťa
V Baťově systému hrála otázka formování člověka významnou úlohu. Zpočátku,
pro něj otázka školství ve firmě nebyla tak důležitá, ale postupem času zjistil, že
i pro něj to je určité plus. Ve 20. letech se obklopoval progresivně (moderně) orientovanými Zlínskými učiteli, zejména hlavním představitelem Stanislavem Vránou. Přestože on sám nějaké vyšší vzdělání postrádal, byl si vědom toho, že jeho zaměstnanci musí mít dobré vzdělání a proto se rozhodl reformovat i tuto otázku. Nedůvěřoval formálnímu a teoretickému vyučování. Po svých pracovních, kteří měli na starosti vzdělávání, chtěl, aby tomu dodali určitý náboj a určitý stupeň soutěže. Sám Baťa říká ,,Civilizace, či vývoj společnosti znamená rozšiřování příležitostí
k boji nebo chcete-li, k soutěžení.“ Život považoval za skutečnou soutěž a v ní vítězí pouze ten nejlepší a nejsilnější, pokud to tak můžeme říci. Za svůj cíl si dal vytvoření systému, který by motivoval jeho zaměstnance (mladé ženy a muže), taky
aby dosáhli konkrétního cíle například získání vyššího postavení ve firmě.
Ve 20. letech 20. století vytvořil svůj osobitý pedagogický systém, nejdříve se snažil aplikovat ho v rámci firemních kurzu, které probíhaly od roku 1919 a později v rámci Baťovy školy práce. Do této školy dosazoval pouze charismatické pedagogy, kteří dokázali ve studentech podnítit chuť dosáhnout mnoha dovedností a schopností, tedy nadšení pro práci, rozhodování se, vnitřní touhu pro podnikavosti a jiné. Jeho systém nespočíval pouze v získávaní informací, i když i toto je důležitou součástí, ale především v praxi, kterou studenti získávali ve firmě. Potřeboval schopné pracovníky a zdatné vůdce pro vyšší pozice. Díky Baťově firmě patřil Zlín v roce 1929 k pouhým třem místům ve státě, kde se zavádělo i obecněji pokusné školství. Sám tvrdí, že ,,Každý má vědět proč, a čemu se učí. Učme se prací. Ta je nejlepší metodou.“
V roce 1924 založil učňovskou školu obuvnickou, ale kvůli narůstající výrobě se firma rozrůstala a on sám si uvědomil, že potřebuje i jinak orientované zaměstnance, než jen ševce. Proto 15. 9. 1925 byla zahájena Baťova škola práce pro chlapce
a v roce 1929 Baťova škola pro dívky. Na těchto školách vznikaly obory jako elektrikář, chemik, stavbař, koželuhy a jiné. Tímto vzděláním museli projít všichni studenti i ti, kteří se měli stát vedoucími pracovníky určitých úseků firmy. Postupem času vznikal třístupňový systém vzdělání, který se dělil na základní odborné školy, dvouleté průmyslové školy a vyšší průmyslové školy s maturitou. Jedinou podmínkou pro přijetí byla schopnost uchazečů se od 15ti let uživit sami a musí umět hospodařit s výdělkem. Do prvního ročníku se přihlásilo pouze 80 žáků, druhý rok trvání 326, v roce 1930 se přihlásilo 604 zájemců a každý další rok se hlásilo 10 000 uchazečů, přijatý byl každý 10. Zájem o tuto školu byl opravdu enormní. Průběh studie byl následovný: studenti přes den navštěvovali továrnu a večer večerní školu. V továrně tedy získávali praxi a večer informace. Při čemž za praxi byli odměňovaní mzdou. V prvním ročníku byla týdenní mzda ve výši 145 Kč, ve druhém ročníku 166 Kč a ve třetím ročníku 187 Kč. Tato mzda byla na tu dobu velmi slušná a stávalo se tak často, že studenti měli více peněz než jejich rodiče. Z toho vyplývalo, že rodiče se nesměli jakýmkoli způsobem starat o své děti a naopak. A to z důvodů, aby se studenti naučili hospodařit s penězi, uměli šetřit a nebo naopak je uměli investovat. Každý student měl své konto a druh účetní knížky. Mohlo by se zdát, že výuka končila koncem vyučování nebo koncem pracovní doby, ale tak tomu nebylo. Firma se snažila studenty vychovávat i mimo tato prostředí. Snažila se jim ovlivnit
a určovat jejich morálku a vztah ke společnosti, ve které žijí.
2.1.1.2.1 Ubytování a rozvrh studentů
Bydlelo se na internátech, zde byli studenti rozděleni podle profesí. Ubytování si studenti společně se stravou hradili sami a zbytek peněz z výplaty měli jako kapesné.
Vstávalo se zde v půl 6, následovala rozcvička, hygiena a pak snídaně. Od 7 hodin byl nástup ve fabrice, kde pracovali až do poledne. A po poledni a dvou hodinách osobního volna se sem opět vraceli a pracovali až do 5 večer. Od 5 hodiny byla večeře a od 6 večerní studium. Některé předmět si studenti mohli sami navolit a jiné byli povinné. Mezi povinné předměty patřily cizí jazyky, zejména německý jazyk
a anglický jazyk, účetnictví.
2.1.1.3 Péče o zdraví
„Chci být šťastným. Avšak člověku nelze být šťastným, žije-li mezi nešťastnými, jako nelze zůstat trvale zdravým mezi nezdravými. Mým cílem tedy je, aby bylo na světě více šťastných lidí.“
- Baťa
V závodech byla nainstalována ochranná opatření. Na zdech byly vylepeny výstražné nápisy a výstražné plakáty. Zaměstnanci byli povinni nosit ochranné pomůcky a to kožené rukavice a masky. Pracovníci, kteří při své práci museli stát, byli chráněni gumovými punčochami křečovým žilám za to ti, kteří při práci seděli, měli pohodlná křesla. Závodní lékař prováděl pravidelné prohlídky zaměstnanců. Zaměstnanci také druh výkonu práce střídali. Baťa zaměstnával invalidy i dokonce slepce, kteří byli finančně ohodnoceni stejně jako ostatní dělníci. Továrny byly tak velké, že čas přesunu pracovníků šetřil okružní tramvajový autobus. Roku 1927 byla založena Baťova nemocnice. Nejdříve sloužila pracovníkům závodu, časem se však rozšířila pro veřejnost. Nemocnice byla členěna na oddělení: chirurgické, pro nemoci vnitřní, infekční, ortopedické, pro onemocnění dutiny ústní a chrupu, ušní, krční nosní, pro ženy a porodnici, pro děti a dorost.
(Erdély, 1990)
2.1.1.4 Sociální oddělení podniku
Sociální oddělení vzniklo v roce 1924, do té doby ho zastupovala jiná oddělení. Postupem času se zdokonalovalo. Mělo zajistit poradenskou činnost a evidentní činnost. Sociální referenti zařizovali poradenskou činnost. Měli na starosti vyřizování žádostí, stížností, poskytovali sociální oporu a právní poradenství. Evidenční sociální oddělení evidovalo rodiny, novorozence, nemocné, zaměstnance, zemřelé,
a tak dále. Sociální referenti posuzovali návrhy na zlepšení pracovního prostředí, zaměstnancům pomáhal řešit pracovní a soukromé problémy, také vyřizoval přání
a stížnosti zaměstnanců, změnu práce a žádosti o pracovní místa. Evidenční oddělení mělo podrobnou dokumentaci o každém pracovníkovi.
(Končitíková, 2009)
2.1.1.5 Baťův podpůrný fond
Fond byl vytvořen jako nástroj sociální politiky Tomáše Bati. Baťův podpůrný fond byl samostatný spolek, který měl náležitosti právnické firmy a dělil se na 2 proudy: oblast sociálně – zdravotní a oblast podnikatelskou. Z fondu byly vypláceny podpory zaměstnanců v nouzi, podpory vdov, důchodců, invalidů a jednorázové finanční podpory nemocným zaměstnancům, pohřební výlohy pro dlouhodobé zaměstnance, dary novomanželům a novorozencům. Pro vyplácení podpor nebyl stanoven žádný řád a byly udělovány dobrovolně. Správní výbor fondu také vydával peníze
na výstavbu nových domů, poněvadž Baťova sociální politika zahrnovala péči
o bydlení zaměstnanců. Baťův podpůrný fond vykonával svou činnost do roku 1960.
(Končitíková, 2009)
2.1.1.6 Podpora rodin s dětmi
Rodiny s dětmi byly podporovány tak, aby se dětem dostávalo sociální a zdravotní péče, a také aby bylo dopřáno rodičům soukromí a to tak, že děti měli oddělené pokoje od rodičů, což v této době byl nadstandard.
„Pro vícečlenné rodiny byl připraven speciální sociální program podpor tak, aby děti nijak nestrádaly a měly stejné podmínky rozvoje jako děti bohatších rodičů. Na správný vývoj dítěte nedohlíželi jen rodiče a lékaři, ale také sociální pracovník. Sociální pracovník navštěvoval rodinu několikrát do roka a kontroloval, v jakých podmínkách děti žijí. Zejména se kladl důraz na hygienické a rodinné poměry, kvalitu stravy, kulturní rozvoj a školní výsledky. Tomáš Baťa se zasloužil o to, aby děti dostávaly více mléka a ovoce. Byl si dobře vědom nutnosti kvalitní stravy pro správný vývoj dítěte. Péči o děti po všech vývojových stránkách odůvodňoval Tomáš Baťa potřebou kvalitních zdravých a sebevědomých budoucích pracovníků závodů.“
(http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9104/kon%C4%8Dit%C3%ADkov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1, str. 61)
„První závodní mateřská škola byla otevřena 15. září 1918. Otevření mateřské školy se od počátku těšilo velké oblibě. Koncem roku 1918 navštěvovalo závodní mateřskou školu okolo 70 dětí.“
(http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9104/kon%C4%8Dit%C3%ADkov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1, str. 62)
2.1.1.7 Motivace zaměstnanců
Tomáš Baťa prohlašoval, že každý zaměstnanec by se měl stát spolupodnikatelem. Od tohoto se možná odvíjí i jeho způsob jednání se zaměstnanci a jeho motivace. Každému zaměstnanci byla dána stejná šance seberealizace. Velkou pozornost věnoval jejich sociální situaci, což už samo o sobě je dost motivační. Ale toto rozhodně není jediný druh motivace. Pro své zaměstnance stavěl sociální zázemí – levné a kvalitní ubytováni, stravovací prostory, také pečoval o jejich zdraví. Ve svých nemocnicích nabízel dostupné ceny, a tudíž to bylo pro zaměstnance výhodnější než jít někam jinam. Těmito způsoby si Baťa zajistil návrat svých financí, které investoval do zaměstnanců v podobě mezd. Zaměstnancům byla vyplacena, ale později jimi byla také utracena v Baťově komplexu. Zaměstnanci tak měli pocit, že pro ně jejich zaměstnavatel dělá vše a všichni byli spokojeni. Jak už jsem výše zmínila, Baťa chtěl, aby se každý zaměstnanec stal spolupodnikatelem, v tom spočíval jeho významný nástroj motivace, který se nazýval příklad. Jednalo se o to, že každý dělník si na konci týdne sám spočítal svou mzdu, to navodilo právě ten tížený pocit spolupodnikatele a to, že mají kontrolu nad svými financemi. Dalším neméně významným nástrojem motivace bylo zapisování hospodaření na tabuli. Toto sloužilo k tomu, aby pracovníci daného úseku měli na očích přehled hospodaření úseku
a aktuální stav výkonu. Pokud tento stav nebyl nějak vábný a zjistilo se, že jejich výkon pokulhává za daným plánem, napnuli svoje síly, aby ho dohnali či předehnali. A to je to, co Baťa chtěl.
- Závěr
V této seminární práci jsme se dozvěděli, jak fungoval tak dobře provedený
a vypracovaný třístupňový systém vzdělání a jaký vliv to mělo na jeho studenty/zaměstnance a myslím, že si z toho dokážeme odvodit jakým způsobem jeho práce a rozvoj firmy ovlivnil budoucí podnikatele až do dnešní doby, protože on sám chtěl moderní a dobře prosperující firmu a to je, si myslím, cílem každého podnikatele ať už takového formátu jako byl právě Baťa, ale i těch menších. Zjistili jsme, jakým způsobem je možné motivovat své pracovníky nebo jakým způsobem, alespoň zajistit jejich lepší pocit z toho, že se o ně zaměstnavatel stará. Dle mého názoru nejsou jeho nástroje motivace zastaralé, ale dosti jimi předběhl dobu. Pokud bych si zakládala firmu, pak právě tyto nástroje by byli velice důležitou součástí motivace mých pracovníků. Protože si myslím, že dobře motivovaný pracovník je dobrý pracovník. Závěrem bych chtěla říci, že díky psaní této seminární práce jsem se dozvěděla o jeho významné osobnosti věci, které jsem předtím netušila a myslím, že on je právem inspirací mnohých podnikatelů a že je dobře, že právě on zaujímal tak vysoké postavení v době, kdy dostat se do čela nebylo lehké.
- Přehled literatury a dalších zdrojů
wikipedie – internetová encyklopedie – životopis Tomáše Bati
- FENOMÉN BAŤA A ZÁKLADNÍ PRINCIPY BAŤOVA ŠKOLSTVÍ – Karel Kostka – http://www.kostka-skola.cz/archiv/soubor/KOSTKA-72792-fenomen-bata-a-zakladni-principy-batova-skolstvi.pdf
- Baťovy školy práce – http://batastory.net/cs/milniky/batovy-skoly-prace
- Baťova soustava řízení – http://www.intuitivnimarketing.cz/management/batova-soustava-rizeni-minulost-ci-budoucnost-10
- KONČITÍKOVÁ, Gabriela. Sociální program v podnikání Tomáše Bati zakladatele. Zlín, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd.
- ERDÉLY, Jenő. Baťa – švec, který dobyl světa. 1. vyd., V nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990, 191 s. ISBN 80-900249-1-2.
- KONČITÍKOVÁ, Gabriela. Sociální program v podnikání Tomáše Bati zakladatele. Zlín, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd.
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9104/kon%C4%8Dit%C3%ADkov%C3%A1_2009_bp.pdf?sequence=1