Aplikace mezinárodní právní normy na konkrétní trestný čin
Úvod
Při přípravě podkladů k vypracování seminární práce jsem se snažil vyhledat aktuální událost, kterou bych mohl aplikovat dle požadavku na platnou mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a jiným státem. Nezávisle na této mé aktivitě jsem dne 7.11.2009 zhlédl hlavní zpravodajskou relaci televize Nova, která připomněla jeden velmi otřesný případ, který se stal v květnu minulého roku. Pro více informací o celém odkazoval moderátor televize nova na webovou adresu www.tn.cz
Narativní část
Dne 4. května 2008 zmizel v Havlíčkově Brodě teprve devítiletý Jakub Šimánek. Odešel si hrát ven a už se domů nevrátil. Rodina ho okamžitě začala hledat a policie rozjela rozsáhlé pátrání. Chlapcovo tělo objevili kriminalisté až o celý měsíc později, a to v lese přibližně půl kilometru za Havlíčkovým Brodem zahrabané listím. Z hrůzného činu byl obviněn třiačtyřicetiletý občan Slovenské republiky Antonín Novák, kterého policie zadržela po několika týdnech od zmizení Jakuba, přesně dne 9. Června 2009, a uvalila na něj vazbu. Během vyšetřování se Antonín Novák policii přiznal ke zneužití chlapce a k jeho vraždě. Sám ukázal policii ukryté chlapcovo tělo a spolupracoval při policejní rekonstrukci svého hrůzného činu. Novák byl na Slovensku už dvakrát ve vězení za pohlavní zneužívání dětí. Poprvé seděl osmnáct měsíců, podruhé čtyři a půl roku. Podle znalců se už nikdy neměl dostat na svobodu.
Dne 18.2.2009, poté co byl Novák obžalován, začal případ projednávat Krajský soud v Hradci Králové. Po trojdenním projednávání obžaloby u Krajského soudu v Hradci králové byl dne 20.2.2009 odsouzen Antonín Novák k trestu doživotí. Kromě doživotního vězení Novákovi soud uložil takzvanou zabezpečovací detenci. To znamená, že pokud by se někdy z nějakého důvodu dostal z vězení, nebyl by propuštěn na svobodu, ale byl by převezen do detenčního ústavu. Kromě doživotního trestu musí Novák zaplatit náhradu škody. Otci zavražděného dítěte 240 tisíc korun, Jakubovu bratru 170 tisíc korun. Doživotní rozsudek je pravomocný od 21. března 2009. Odsouzený Novák dva dny na to požádal prostřednictvím svého advokáta Krajský soud v Hradci Králové o možnost odpykat si trest na rodném Slovensku. Následně dne 30. března 2009 byly potřebné podklady soudem zaslány na ministerstvo spravedlnosti. Poté byl celý materiál postoupen společně s oficiální žádostí na Slovensko. Dále následovalo řízení o uznání cizozemského trestu a dne 21. října 2009 sdělilo slovenské ministerstvo spravedlnosti, že s převzetím jmenovaného souhlasí. Slovenskou má totiž jak trest doživotí, tak dnes i jeho právní řád umožňuje ochrannou detenci, která Novákovi byla uložena. Navíc má Česká republika se Slovenskou republikou dohodu, která umožňuje vydávání odsouzených.
Konkrétně se jedná o smlouvu o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech č. 209/1993 Sb. Tato mezinárodní smlouva byla podepsána dne 29. října 1992, prozatímně byla prováděna od 1. ledna 1993 a vstoupila v platnost dnem 5. dubna 1993. Dnem 6. srpna 1993 byla rozeslána ve Sbírce zákonů České republiky, částka 52.
Normativní část
Myslím, že na konkrétní situaci, ohledně vydání občana Slovenské republiky Antonína Nováka, odsouzeného v České republice za vraždu k trestu odnětí svobody doživotí, k odpykání trestu do rodného Slovenska se dle zmíněné mezinárodní smlouvy vztahuje v části čtvrté článek 31 Předávání odsouzených. Dle tohoto článku státní občané jedné smluvní strany (v tomto případě občané České nebo Slovenské republiky), odsouzení k trestu odnětí svobody na území druhé smluvní strany, se předávají k výkonu trestu odnětí svobody na území smluvní strany, jejímiž jsou stáními občany, v souladu se štrasburskou Úmluvou o předávání odsouzených osob z 21. Března 1983.
Celá norma mezinárodního práva se skládá z pěti částí a upravuje nejenom trestní věci, ale i věci občanské a majetkové. Část čtvrtá pak v článcích 27 až 31 upravuje právní pomoc v trestních věcech, předávání trestního stíhání, vydávání a předávání odsouzených.
V tomto případě je tedy odsouzený Antonín Novák občanem Slovenské republiky a o možnost odpykání trestu v rodném Slovensku sám prostřednictvím svého advokáta a ústředních justičních orgánů České republiky požádal a bylo mu vyhověno, poté, co se Slovenská strana zaručila, že Nováka nepropustí. To je z právního hlediska myslím v pořádku a v souladu s existující normou mezinárodního práva. Rovněž vycházíme-li z obecných sociálně ekonomických a politických podmínek, je třeba říci, že v zájmu České a Slovenské republiky je takové dohody dodržovat, nejen s ohledem na společnou federativní minulost, ale také jako určitou deklaraci stejných práv státních občanů obou zemí na území druhého státu. Nehledě na to, že náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody odsouzeného Nováka tak přejdou na smluvní stranu tj. Slovenskou republiku, kdy v současné ekonomické krizi je třeba vzpomenout i tuto skutečnost, neboť úspory ve státním rozpočtu se více či méně dotknou nás všech.
Závěrem bych ještě dodal, že celá událost je hlavně pro pozůstalé velmi bolestná, přestože Novák spravedlivě dostal nejvyšší možný trest. A právě proto se také domnívám, že vydání odsouzeného k odpykání si trestu na Slovensko je v tomto případě nejlepší řešení.
Seznam použité literatury
Právní normy
- Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech
Odborná literatura
- MRÁZEK, J. Dokumenty ke studiu mezinárodního práva. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, 444 s.
- POTOČNÝ, M. Vybrané dokumenty ke studiu mezinárodního práva veřejného. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1989, 160 s.
Internetové odkazy
- http://www.policie.cz/clanek/o-nas-clanky-vyvoj-trestne-cinnosti.aspx
- http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/pedofilni-vrah-maleho-jakuba-pujde-sedet-na-slovensko.html