Právo a spravedlnost – esej
Pod pojmem spravedlnost si dnes můžeme představit opravdu cokoliv. Všichni lidé na světě chtějí mír a spravedlnost. Každý ji interpretuje ale odlišně. Někteří si myslí, že spravedlnosti lze dosáhnout pomocí finančních prostředků.
Existují dvě definice spravedlnosti podle Jeremy Taylora, žijící v 17. stoletím. První je komutativní ( reciproční) spravedlnost, která byla vyjádřena takto: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi“. Je to tedy spravedlnost, kde je předpoklad výměna výhodných věcí za jiné výhodné věci. Druhým typem spravedlnosti je tzv. distributivní. V této spravedlnosti byla určitá povinnost dávat své určité věci někomu jinému jako např. platit daň nebo clo státu. To již bylo uvedeno v listě starých Římanů. Tento typ je ale odlišný od prvního v tom, že závazek je uložen z vůle Boží nebo z jeho přímo podřízeného zástupce, není tedy založen na žádné směně a nevyplývá z žádné smlouvy. Je založena na milosti, na víře v Boha, v odpovědnosti a podle přikázání.
Všichni ve společnosti teda máme určitý názor na spravedlnost. To nejčastěji vyplývá z pozorování člověka, o kterém jsme přesvědčení že je spravedlivý. Každý vidí tedy spravedlivého člověka jinak, může to být prezident, soudce či obyčejný občan. Ve staré antice jím byl Solon , aténský zákonodárce. My se však nemusíme obracet v minulost. Lidé pochopili spravedlnost z tradice a zvyků, které byli generačně přenášeny až do dnešní doby.
Právo je podle definice soubor příkazů, zákazů a dovolení, které si společnost upravuje sama ke svému prospěchu. Veškeré právo má náboženský podtext, už od dob Mojžíše, který sestoupil z hory Oreb a spravedlivě odsoudil izraelity. Byl tedy zákonodárcem. Další definicí práva je dle Fullera, že právo je činnost podřizující lidské chování pravidlům. Nikde není napsáno,že právo mají tvořit lidé moudří a ctnostní, a chtěli jen obecné dobro pro všechny občany. Některé činnosti člověka však nemohou podlehát zákonům, protože ty zákony nemuseli být vyhlášeny. Je to skutečnost, jelikož žádný právní systém není spravedlivý. Jediným řešením je ustanovení určitých mravních standardů ještě před platností právního řádu.