Ergoterapie u seniorů

Ergoterapie je zdravotnická disciplína, která nabízí aktivní pomoc lidem každého věku, s fyzickým, psychickým či intelektovým postižením, omezující jejich funkční kapacitu a samostatnost. Toto je definice, kterou si může přečíst každý z nás. Je ale pravdou, že pro klienty, kterým je ergoterapie velmi blízka toto vymezení pojmu není až tak důležité. Často se setkáváme s tím, že osoba, která právě hraje například hru Člověče nezlob se neví, že právě rozvíjí své logické uvažování, trénuje jemnou motoriku tím, že musí kostku chytit, upustit a že musí použít špetkový úchop při pohybu s figurkou. A je to dobře – nejlépe se věci učíme a trénujeme pomocí hry a zábavy, kdy si ani neuvědomujeme to, že při tom něco procvičujeme.

Ergoterapie, jak jsme již nastínili v úvodu, je metoda použitelná pro lidi každého věku a tedy i pro seniory. Myslím, že si v dnešní době společnost (podle statistik velmi rychle stárnoucí společnost) stále více uvědomuje, že je třeba se věnovat nejen dětem, ale právě i seniorům. Málo kdo má to štěstí a prožije své stáří v plné fyzické i psychické kondici. Většinou je stáří doprovázeno mnoha zdravotními potížemi jak z hlediska úbytku fyzických sil, tak z hlediska obtíží v oblasti kognitivní – zejména paměti a orientace. Podle mého názoru má na seniory velký vliv zejména psychika a jejich sociální zařazení-nezařazení ve společnosti. Často slýcháváme, že si senioři stěžují, že jsou svým dětem na obtíž, a i proto se značná část z nich stěhuje do domovů pro seniory. S tímto přístupem nelze zcela souhlasit, nelze ho však ani zcela zavrhovat. Pokud rodina nezvládá péči o staršího člověka, zejména pokud je mu diagnostikován nějaký z typů demence, nemůžeme tuto volbu odsuzovat a je třeba mít na paměti, že pro rodinu je tato péče velmi psychicky, fyzicky i ekonomicky náročná. A právě i v domovech pro seniory má ergoterapie své místo.

U seniorů ergoterapie svá specifika a je určena především k léčbě porušených fyzických funkcí – zlepšování fyzické síly, drobné motoriky, koordinace pohybů, nácvik a eventuálně obnova pohybových stereotypů v oblasti porušené i neporušené. Dále má terapie úzký vztah k léčbě poruch psychických – nesoustředěnost, vytrvalost, deprese. Je využívána také k nácviku k co možná největší soběstačnost; k nácviku všedních denních činností – sebeobsluhy, k obnově zapomenutých běžných činností, eventuálně náhradních činností a k nácviku používání vhodných kompenzačních pomůcek.

V rámci výuky předmětu Aplikace sociální práce jsem navštívila se svými spolužačkami domov pro seniory v Brně. Pro obyvatelky tohoto domova jsme si měli připravit asi 2 hodinový program. Domnívám se, že by se námi přichystaný program dal nazvat ergoterapií. S klientkami jednotlivé skupiny zpívali, tvořili nejrůznější výrobky – malování na hedvábí, koláž z látek a další výtvarné činnosti. Při práci je možno využít nejrůznějších technik a pomůcek. Z výtvarných technik je to především malba, kresba nebo v současnosti velmi oblíbená decoupage. U žen, kterým to motorika a úroveň zraku dovolí, mohou být oblíbeny ruční práce jako je vyšívání, pletení, háčkování nebo právě malba na hedvábí. Některé domovy nemají vlastní zahradu a klienti se nedostanou na procházku, proto jim můžeme přírodu donést k nim a pracovat s nejrůznějším přírodním materiálem. Na podzim se nabízí koláže z listí, aranžování květin apod. Senioři se také mohou účastnit výzdoby domova – nabízejí se Vánoce a stromeček, který může být ozdoben ozdobami z moduritu nebo modelovací hlíny. Námětů je jistě mnoho a je na každém terapeutovi, aby neustále přicházel s novými nápady.

Velmi důležitou součástí každé činnosti ať s dětmi nebo seniory je motivace. Myslím si, že je to jeden z největších problému, se kterými se bude ergotrapeut u seniorů potýkat. Lidé v tomto věku si nevěří, že něco dokážou udělat a často ani nevidí důvod, proč by to měli dělat. Nabízí se tedy volit takové činnosti, na jejichž konci vidí člověk nějaký výsledek. Četla jsem o domově seniorů, který v rámci ergoterapie šil panenky pro děti do nemocnice. To jistě seniory potěší, když vidí, že jejich práce je užitečná a někomu jinému přinesla radost.

Problémem, se kterým se jistě potýká mnoho domovů je dle mého zabezpečení pozice ergoterapeuta a jeho finanční ohodnocení. Přeci jen stále převažuje myšlenka, že je nutnější jedna zdravotní sestra navíc, než ergoterapeut, který klientům vyplní volný čas a zajistí jejich psychickou pohodu do té míry, jak je to možné. Je dle mého vhodné, aby se klienti částečně účastnili pod vedením ergoterapeuta o péči o svůj pokoj nebo zahradu u domova. Jistě to ušetří čas zaměstnancům a klienti budou mít náplň svého volného času.

Úkolem ergoterapeuta v domově seniorů je také vytvářet individuální programy pro klienty. Cíl léčebného programu by měl být zároveň cílem klienta a společně s ergoterapeutem a dalšími členy multidisciplinárního týmu se vytváří krátkodobý a dlouhodobý plán. Klientův cíl může být zaměřen na sebeobsluhu, mobilizaci na lůžku, soběstačnost, úchopy či nácvik vhodné kompenzační pomůcky. K vytvoření účinného plánu je nutné získat velké množství informací o klientovi a zde přicházejí na řadu diagnostické metody jako je pozorování, testování nebo rozhovor s klientem i rodinou.

Podle toho, čím se klient bude zabývat volíme buď individuální nebo skupinovou ergoterapii. Individuální forma bude nejvhodnější při nácviku mobilizace nebo nácviku používání nové kompenzační pomůcky. Skupinová ergoterapie má zase své výhody ve vzájemném povzbuzování, pomoci, navazování kontaktů a lepším udržení pozitivní nálady. Tuto formu využijeme tedy při nejrůznějších aktivitách jako je zpěv, výtvarné tvoření a další. Ergoterapie se nemusí účastnit jen senioři v domovech a je dle mého vhodné, aby na ni docházeli i senioři, kteří se o sebe stále umějí postarat a žijí ve svém vlastním bytě.

Poměrně značná část lidí se ke konci svého života potýká s onemocněním zvaným demence. Nejčastější a také nejznámější je Alzheimerova choroba. I při této chorobě má ergoterapie své místo. Ergoterapeut se individuálně klientovi věnuje a nacvičuje s ním například orientaci v prostředí, výcvik pravo-levé orientace, orientace na těle, jemné motoriky, apraxie, stereognozie, koordinace, dále se zabývá cvičením paměti, tréninkem počítání, senzorickou stimulací, reprodukcí obrázků, čtením a dalšími činnosti zvolenými podle konkrétních potřeb seniora. Avšak jak vyplývá z prognózy onemocnění, ergoterapie své místo bohužel nebude mít v konečném stádiu této nemoci.

Cílem ergoterapie je aktivizace klienta, vyplnění volného času, zabavení klienta, prevence proti psychickým obtížím, depresím a další významné aktivity. Je tedy zřejmé, že má svůj význam. Přesto, že se již dá studovat jako samostatný obor na univerzitě, stále o své místo v rámci rehabilitace bojuje. Stále mnoho lidí neví, co to ergoterapie je a doufám, že brzy se stane tak známou v podvědomí lidí jako je například canisterapie nebo hipoterapie.

Použitá literatura a internetové zdroje:

MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. Olomouc: UP, 2005. ISBN 80-244-1075-3

Domov pro seniory Elišky Turkyňové

http://www.ddpraha6.cz/index.php?o=57

Ergoterapie jako nefarmakologická léčba Alzheimerovy choroby

http://sestra.cz/scripts/detail.php?id=293823