Co pro mě znamená osobnost učitele
Co pro mne znamená osobnost učitele? Nad touto otázkou jsem se zamýšlel již jako malý chlapec, když jsem navštěvoval mateřskou školu. Samozřejmě, že jsem tenkrát byl ve věku, kdy člověk ještě není psychicky vyzrálý na to, aby měl na věci soudný názor. Nebo třeba základní škola, tam jsem se také setkával s učiteli. Tito učitelé byli v trošku jiném postavení, než byly „tety“ z mateřské školy. Měli za úkol připravit nás všeobecně na další studia a naučit nás základům, jakými jsou čtení, psaní, počítání, samozřejmě, v neposlední řadě, nás naučit také slušným mravům.
Vzpomínám si na to, jak jsem smýšlel, když jsem navštěvoval tyto instituce a také na to, jak jsem jednotlivé učitele proklínal a říkal si, jak bych to asi udělal já. Kdybych se stal učitelem, páni, to by byla věc, ti mí studenti, ti by se měli… Tak asi přemýšlel každý, kdo prošel základní školou. Existovali učitelé, kteří byli více, či méně, neoblíbení, výjimkou se stalo, že by nějaký byl dokonce oblíbený. Vysloužili si to zkrátka tím, že pořád něco chtěli. Mě se poštěstilo. Měl jsem učitelku, kterou jsem měl rád a s odstupem času se nebojím říci, že i ona měla ráda mě, i když na mě byla někdy mnohem přísnější, než na ostatní. Tato učitelka věděla, jaké mám zájmy, věděla, že mě baví hudba a že docházím na hodiny klavíru. V deváté třídě základní školy mi oznámila, že pokud chci z hudební výchovy jedničku, budu s ní doprovázet třídu hrou na klavír. Ze začátku jsem si říkal, že to není spravedlivé, protože tam bylo více muzikantů. Po nějakém čase jsem zjistil, že to byla její dobrá vůle, abych se alespoň trochu snažil a prodal to, co jsem se naučil. Byla zkrátka mým hnacím elementem a neustále mne do něčeho usměrňovala a dodávala energie. Dnes jí za to patří mé „DÍKY“. Takto si představuji osobnost, kterou představuje pro třídu žáčků učitel. Ideální učitel by měl každému žákovi věnovat to, co potřebuje a v rámci možností se každému žákovi individuálně věnovat.
Z této mé životní zkušenosti soudím, že učitel je pro mě někým, kdo svým příchodem, osobitým vystupováním, svou nápaditostí a důvtipem zaujme snad každého. Jistě, že se nezavděčí všem, jak je známo z fyziky, ideální věci zkrátka neexistují, skutečné se k nim pouze blíží, některé více, některé méně, záleží zkrátka na více okolnostech, které samozřejmě lze z větší části ovlivnit. Pokud se učitel se svou třídou seznamuje, domnívám se, že by měl ukázat obě své stránky. Znamená to, že by měl ukázat svou sílu a zároveň slabost. Pokud takto stanoví své mravní hranice, není to nic příjemného, každý mi jistě dá za pravdu, když se zamyslí nad svou érou na základní škole, ale na druhou stranu je to nutnost, která pouze stanoví strohé meze. Aby to nebylo jenom tak strohé a nehezké, pak nastává vhodný okamžik, aby učitel dal prostor své tvořivosti tak, aby nadchnul své svěřence, aby výklad nebyl pouhým a zdlouhavým monologem, nýbrž aby dal prostor i ostatním a pobídl je tak, aby se podíleli na pomyslném představení před velkou zelenou tabulí.
Pokud učitel pro své svěřence nebude představovat vládnoucího jednotlivce- diktátora a bude jim přítelem a kamarádem, lze očekávat, že sklidí zasloužené ovoce. Učitel by rovněž neměl představovat „loutku“, se kterou jen tak někdo hýbe. Měl by být osobností a do všeho, co dělá, jak se prezentuje, by měl dávat svoje srdíčko a kousek sebe…