Promoční projev na Vysoké škole ekonomické

Vaše Magnificence, pane prorektore,

Spectabilis, pane děkane,

Honestissime, pane promotore,

Profesores et doktores,

Vážení hosté,

dostalo se mi cti promluvit v této slavnostní chvíli jménem nás, kteří dnešním dnem končíme magisterské studium Vysoké škole ekonomické, na její Národohospodářské fakultě.

Sešli jsme se v nové aule Vysoké školy ekonomické, kde slavnostně ukončímé své studium, stejně jako předchozí generace ekonomů a vynikajících pracovníků veškerého odvětví společenského a kulturního života ukončily svá studia a přísahaly, že naplní ideály své profese. Vstupujeme dnes do jejich šlépějí. Tyto světlé příklady zavazují i nás, vynaložit všechny síly, abychom byli důstojnými následovníky svých předchůdců a nejlepších tradic naší minulosti. Dnes tu tedy stojíme my, pro které je začátek tisíciletí důležitým mezníkem v osobním životě. Naše vysokoškolská studia končí. Doposud jsme byli studenty žijícími v periodách bezstarostného života přerušovaných obdobími zkoušek, ve kterých se dny úzkosti střídaly se dny opojení úspěchem a případně i se dny zklamání. Tento studentský život dnes skončil. Přichází období nových povinností. Často všedních a opakujících se, ale přece povinností, které budeme muset plnit. Nyní nás očekává důležitý úkol – uplatnit a rozvíjet získané vědomosti v praxi.

Tento okamžik je příležitostí poděkovat těm, kteří nám pomohli dosáhnout našeho cíle. Děkuji Vysoké škole ekonomické, zejména její Národohospodářské fakultě. Obdivuji profesory, docenty a ostatní pedagogy fakulty za jejich rozsáhlé znalosti a úsilí, trpělivost a ochotu opakovaně obsah těchto vědomostí a zkušeností předávat dál. Právě oni nás vedli při formování našich vlastních názorů na hospodářskou politiku a ekonomii vůbec.

Také mi dovolte vyjádřit poděkování ostatním pracovníkům Vysoké školy ekonomické, kteří se o zabezpečení našeho studia zasloužili soustavným zajišťováním organizačního a technického fungování fakulty.

Náš největší a nejsrdečnější dík však patří našim nejbližším, rodičům, prarodičům, sourozencům a přátelům. Bez jejich podpory by se dokázal obejít málokdo z nás. Byli to oni, kteří se nám snažili vytvořit klidné rodinné zázemí a kteří bez očekávání naší vděčnosti přebírali naše obvyklé povinnosti. Prožívali s námi radost z úspěchů a stejně tak nesli obtíže a starosti, které nám studium přinášelo. Mlčky trpěli, že se jim věnujeme stále méně, ale přesto nás vždy v našem úsilí podporovali a měli pro nás slova povzbuzení a pochopení. Ještě jednou mi proto dovolte jménem nás poděkovat všem našim nejbližším co nejupřímněji a to i těm, kteří nemohou být dnes s námi, neboť tento den patří především jim.

Jsme si vědomi, že absolvováním studia není naše vzdělávání ukončeno, neboť chceme-li být úspěšní, musíme své vědomosti dále rozvíjet.

Závěrem bych chtěl vyjádřit naše odhodlání splnit povinnosti vyplývající z odpovědné profese, kterou si zvolíme, naše odhodlání se ctí dostát závazkům k vědě i k Vysoké škole ekonomické. Budeme se chovat tak, abychom se mohli vždy hrdě hlásit k tomu, že jsme absolvovali Národohospodářskou fakultu a že svou prací nezůstaneme nic dlužni jejímu věhlasu.