Věda vs. víra – esej

Spor mezi vědou a vírou se táhne už od počátku letopočtu, obrátky však nabral v renesanci, v době mnoha objevů v přírodních vědách. Myslím, že téměř každý zná procesy s Galileiem a jeho slavnou větu: „A přece se točí“.  Proč se však církev vždy snažila potlačovat vědecké objevy? Bylo to ze strachu o popření smyslu víry v boha nebo ztráty moci?

Obávám se, že hlavním důvodem byla možnost druhá. V dobách, kdy měla církev obrovskou moc, přece nešlo, aby přišel někdo, kdo jasným důkazem vyvrátí samotné základy církve. Řešení bylo jednoduché – takových lidí se buď prostě zbavovali nebo je donutili přiznat, že nemají pravdu. Dnes je však naštěstí situace jiná. Doba strachu vyjádřit svůj názor je pryč a každý se může projevit jak chce. Církev se již nemůže zbavovat lidí, kteří proti ní vystupují. Ztrácí tím mnoho svých stoupenců, mnoho věřících a tím i svoji moc. Nemyslím si, že by snad někdy mohla zaniknout, obávám se však, že bude pomalu ale jistě slábnout.

Církev má totiž jednu velkou nevýhodu. Každý vědecký objev je chápán jako pokrok, jako krůček lidstva o něco blíž k pravdě. To je samozřejmě naprosto správně. Avšak nikdo nechápe pokrok jako hanbu, že jsme dodneška zastávali špatný názor. Když je však církev donucena uznat, že se v něčem mýlila, je to bráno jako její prohra. Vždyť věda se v historii mýlila tolikrát a tak moc, že bychom se měli červenat hanbou. Chybovat je lidské, řekneme si, ale vždyť stejným způsobem chybuje i církev. Ano, vědecké názory, v historii kacířské, byly potírány někdy přílišnou krutostí, to je však už dávná minulost.

Povědomí o strachu církve z vědy vyplývá dle mého názoru hlavně ze středověku, z dob iknivizice. Každý z nás ví, že za vědecké názory, například za heliocentrický, který vyvracel teorii, že naše planeta je ve středu vesmíru, se tenkrát upalovalo. Dnes už však mnoho významných duchovních prosazuje názor, že věda a víra si neprotiřečí. Prosazují dokonce názor, že vědecké objevy jen dokazují existenci boha. Samozřejmě, že existují ortodoxní věřící, kteří popírají evoluci, ale takoví se najdou vždycky. Jsou mezi nimi překvapivě i velice vzdělaní lidé. Takoví lidé pak hážou na církev špatný stín a vytváří dojem, že se snaží potlačit vědu stejně jako ve středověku.  Názor na dnešní církev a neschopnost spolupráce s vědou je dle mého názoru zaujatý a škodí tím jak věřícím tak nevěřícím.

Největším nepřítelem biblického popisu stvoření světa je Darwinova teorie evoluce. Avšak i s tou si dokáží věřící filozové poradit. V Bibli je řečeno, že svět byl stvořen v sedmi dnech. Pátý den patřil stvoření velkých ještěrů. Vezmeme-li jednotlivé éry vývoje našeho světa, zjistíme, že se v druhohorách, což je podle vědců éra pátá, vyvíjeli dinosauři – velcí ještěři. Dny jsou pak podle jejich názoru dny boží a nedají se brát jako dny v našem chápání. Stejně tak ráj, Adam a Eva jsou podle nich příběhy, které by se měly brát jen duchovně, ne konkrétně. Mě osobně se takový názor zamlouvá, přestože z něj mám trochu pocit jakési univerzální odpovědi na všechny otázky týkající se vědy a víry.

Proč však brát evoluci jako něco co odporuje vzniku světa podle křesťanství? Vždyť samotná evoluce je jakýsi neustálý vznik, vytvořen takovým způsobem, že funguje sám, bez dopomoci. Nemyslím si, že by tím byla vyvrácena boží práce. Provtní počátek všeho přece musel někde začít. Pak už to stvořitel, ať už je to Bůh, Alláh nebo třeba Zeus zařídil tak, aby se svět vyvíjel dál sám. Podle vědců vznikl svět Velkým třeskem. Z následného chaosu se pak postupně vyvíjel život, nejdříve bakterie, potom primitvní plazi, nakonec my, lidé. Není to trochu moc náhod najednou? Jak je možné, že z jakéhosi Velkého třesku vznikla existence bytostí myslících a schopných ovlivňovat věci kolem sebe? Možná, že jsem trochu zaujatý, protože jsem věřící, ale existence něčeho vyššího, nad naše chápaní, je dle mého názoru nepopřitelná.

Je však možné, aby lidstvo dokázalo v budoucnosti existenci boha racionálními důkazy? Aby nastalo dokonalé propojení vědy a víry? Myslím si, že ne. Víra bude vždy o krok za vědou a stejně tak bude věda vždy o krok za vírou a je jen nás, abychom mezi nimi dokázali najít rozumný kompromis.