Megality

Megality

Slovo megalit je složeno ze dvou řeckých slov: mega, což znamená velký a lithos, to jest kámen. Tedy velký kámen, nic víc, nic míň. Všeobecně za megality označujeme stavby z velkých kamenů, které vyžadovali součinnost velkých skupin lidí. Tyto stavby se nacházejí po celém světě, jejich počet se odhaduje na 10 000, čísla se samozřejmě liší podle toho, co mezi ně počítáme a co nikoli. Jsou to v podstatě jedny z nejstarších památek architektury a dokazují vývojový pokrok v evoluci člověka. Nálezy jsou především z eneolitu (4700-2200 př. n. l.). Autory megalitických staveb nejsou Keltové, jak tvrdí jeden velmi rozšířený omyl, protože megalitické stavby jsou prokazatelně o mnoho starší. Keltové je pravděpodobně využívali, ale rozhodně nejsou jejich autory. Velice diskutabilní je záměr stavby megalitů. Někteří tvrdí, že sloužili jako obřadní místa, jiní že sloužili k astronomickým účelům, jiní je označují jako pohřební svatyně. Různé teorie tvrdí, že megality vůbec nejsou lidským výtvorem, nýbrž výtvorem jiných a vyspělejších civilizací, které k nám přišly z kosmu. V poslední době se především někteří angličtí badatelé domnívají, že důvody pro stavbu megalitů musely být ještě i jiné, a hledají je v oblasti energií. Energií léčivých, ochranných, posilujících, umožňující kontakt na dálku…

Menhiry

Menhir je jeden hrubě otesaný velký kámen, který je svisle zapuštěný do země. Slovo pochází z keltštiny – men = kámen, hir = dlouhý. Jsou to vůbec nejstarší megalitické stavby, některé se datují už okolo 4600 př. n. l. Nejvýznamnější naleziště je v Bretani (Francie), poblíž vesničky Carnac, kde se jich nachází zhruba 1000 různých velikostí.

Kromlech

Mnoho menhirů a trilitů uspořádaných do kruhu či elipsy označujeme jako kromlech. Slovo pochází z bretonštiny – crom = zahnutý, lech = kámen. Zřejmě sloužily ke stanovení kalendáře a k pozorování různých úkazů na obloze. Nacházejí se především v Anglii (např. Avebury)

Dolmeny („kamenné stoly“)

Stavba s pilíři nesoucími strop se nazývá dolmen. Vždy je tvořen nejméně 3 na výšku postavené kamenné bloky, které nesou aspoň 1 větší kámen. Zřejmě sloužili jako pohřební komory. Výskyt: západní Evropa, Středomoří, Palestina, severní Afrika, Krym, Kavkaz.

Kamenné řady

Kameny uspořádané do dlouhých řad, které jsou většinou orientovány severo-jižně a východo-západně. Jedna stará legenda praví, že se jedná o zkamenělou římskou armádu. Méně pravděpodobné hypotézy v nich vidí astronomické observatoře, přistávací dráhy létajících talířů, dostihová závodiště nebo pohřebiště. Naleziště Carnac, kde kameny tvoří řady dlouhé až 8 km.

Megality v ČR

Poměrně dlouhou dobu se tvrdilo, že v Čechách žádné megalitické památky nejsou. Až v poslední době se objevuje řada publikací a článků o tom, že v Čechách a na Moravě megality skutečně jsou. První písemné zmínky nacházíme v polovině 17. století. Na konci století 19. docházela do Národního muzea četná hlášení o výskytu megalitů na řadě míst. Na všechny se ale brzy zapomnělo a v roce 1926 Albín Stocký prohlásil: „Pravých megalitů v Čechách není.“ Českým menhirů se často vytýkají jejich poněkud drobné rozměry, ale například v Indii převážná část megalitů je podobně velká jako české a za megality považovány jsou. Zřejmě největší menhir u nás můžeme najít v kladenském okrese u obce Klobuky. Výška je 3,5 m a hmotnost 5 tun. Někdy je nazýván Kamenný pastýř a vypráví se o něm v mnoha pověstích.  Jedna mluví o zakletém sluhovi, který se rouhal, jiná o zkamenělém ovčákovi, která tvrdí, že ještě před nedávnem byl obklopen kruhem zkamenělých ovcí. Jedna z báchorek také vypráví o tom, že pastýř každý rok postoupí o špendlíkovou hlavičku směrem ke kostelu, až tam doputuje, nastane soudný den. Poblíž Kolína, v Libenicích, se našla stéla ze svatyně, která pochází z mladší doby halštatské. Na našem území je to jediná vztyčená kamenná stéla, která je doložena archeologicky. V Čechách můžeme navštívit i kamenné řady, které se nacházejí nad obcí Kounov (okr. Rakovník). Co do počtu kamenů jsou velice podobné řadám v Carnacu, ale rozměry kamenů jsou často mnohem menší. Nejdelší řada měří 450 m.

Zdroje:

Svět posvátných megalitů 2 (Václav Volek, 2006),

České megality (Radko Šařič, 1999),

Tajemné megality (Svoboda, 1990),

internet