Budovy a jejich vybavení – podnikový management

Budovy patří mezi pasivní pracovní prostředky. Do skupiny budov patří veškeré budovy související přímo nebo nepřímo se zabezpečováním výkonů. Jsou to např. budovy výrobní, energetické stavby, budovy správní, obchodní a skladové objekty, poloprovozní a laboratorní objekty, vrátnice, požární věže, sociální objekty, hasičské zbrojnice apod.

Vybavení prodejních, kancelářských a speciálních prostorů – do této skupiny zařazujeme veškeré vybavení místností, ve kterých se realizuje prodej, to je přímý styk mezi zákazníkem a provozovatelem odbytové činnosti. Jedná se o vybavení prodejen, výstavních místností, jednacích místností, ale též vybavení veškerých prostorů, ve kterých se realizuje řízení, správa a komplex tvůrčích činností. Do této skupiny se nezahrnuje vybavení prostorů poloprovozů, vývojových dílen, které mají převážně charakter běžných provozních prostředků.

Další důležité technické charakteristiky jsou manipulovatelnost (pro instalaci, údržbu a demontáž), citlivost na prostředí (pro údržbu a úpravu provozního klimatu) a náročnost na údržbu. Z hlediska provozní náročnosti pracovních prostředků je důležité si ověřit spotřebu energie, vody a dalších médií a náročnost na obsluhu, a to z hlediska její kvalifikace a prostředí obsluhy (hlučnost provozu, sálové teplo, únik škodlivých látek).

Vnější prostředí, jednací místnosti

V obchodní a hospodářské činnosti má značný význam i prostředí, kam přicházejí a v němž se přijímají návštěvy a kde se odehrává obchodní a podobné jednání, ale stranou pozornosti by neměly zůstat i jiné prostory, kam přicházejí řadoví zákazníci. V mnoha firmách, bankách a podobně je recepce nebo informační pracoviště, které je prvním styčným bodem návštěvníka s institucí, do níž zavítá. U menších firem je spojeno s dalšími činnostmi, např. s telefonní ústřednou.

Jednací místnosti by měly svým vnějším vybavením navodit příjemnou pracovní atmosféru. Nejde pouze o čistotu a vnější vybavenost nábytkem, ale i o určité estetické nároky, např. květinovou výzdobu. Nemělo by jít v žádném případě o místnosti průchozí ani volně přístupné jiným a měly by umožňovat plnou koncentraci přítomných na vlastní jednání.

Řada firem, bank a jiných institucí vystavuje ve firemních prostorách vzácná umělecká díla. Ta působí esteticky a zároveň mají ukázat bohatství jejich majitelů. Hluboká křesla pro klienty v advokátních kancelářích v dřívějších dobách měla i psychologický efekt, protože rady poskytující advokát seděl vždy výše než ostatní. Jistě není vhodné, jsou-li části vybavení jednací místnosti označeny zřetelnými písmeny a inventárními čísly. Pro účastníky jednání by měla být k dispozici čistá a vybavená sociální zařízení.

Naším prvořadým cílem je, aby si od nás naši návštěvníci odnesli ten nejlepší dojem.

Výpočetní a automatizační technika osvobozuje člověka od monotónní, časově náročné převážné přípravné práce – dochází k lepšímu pocitu seberealizace.  Vytváří se větší časový prostor pro náročnější duševní činnost. Je tedy důležité vytvořit takové pracoviště, kde by bylo umožněno zvýšit výrazněji produktivitu práce administrativních, technicko-ekonomických a správních činností.

Je to velmi náročný cíl, protože vybavení moderního pracoviště vhodným zařízením automatizační, výpočetní a další techniky je ještě složitější, než vybavit kancelář vhodným nábytkem či jinými zařizovacími prostředky.

Hlavním problémem je dobudovat informační systém, rozšířený o automatizační mechanizmy přístupu k jednotlivým informacím nebo jejich výběrům, založený na vzájemné spolupráci člověk – počítač.  V posledních letech došlo k rozvoji osobních počítačů, které se dostaly z výpočetních středisek přímo na pracoviště.

Kancelářské prostředí

Atmosféra kancelářského prostředí může přispět i k produktivitě práce.

Uspořádání kanceláře: „informatizace kancelářských prací“ na jedné straně a komunikační deficit na straně druhé vyžadují v současnosti zcela nové uspořádání kanceláře. Cílem by měly být takové prostory – nazvěme je „inteligentní budovy“ – , které člověku umožní vytvářet proměnlivá pracovní místa, v nichž si každý může najít určité soukromí, jsou funkční, nejsou příliš drahé, přitom jsou pohodlné a reprezentativní a navíc jsou použitelné nejenom v současnosti, ale také za několik let při změněných podmínkách. Základními kritérii jsou:

• architektonické uspořádání
• flexibilita
• kvalita pracovního prostředí (akustika, klimatizace, osvětlení, umístění nábytku, komunikační zařízení, výhled z pracovního místa apod.

Těžiště dalšího vývoje se musí přesunout ze statických organizačních modelů na dynamické, procesně orientované modely, což se v oblasti plánování kanceláří projeví především v posílení těch řešení, která budou umožňovat proměnlivost velkých prostorů podle více individuálního či více kolektivního charakteru práce a velmi efektivní využívání komunikační a informační techniky. Základními body prostorového konceptu by především měly být:

• základní charakter a flexibilita použití
• komunikační spojení (mluvené slovo, text, data, obraz)
• optimalizace organizace práce
• diferenciace požadavků na plochu
• efektivní využití plochy

Pracovní místo jako významný životní prostor

Pracovní místo je většinou spojeno s určitým stálým prostorem a časem vyplývajícím z povahy a náplně práce. Jak ukázaly výzkumy, zlepšené pracovní podmínky mohou velmi pozitivně ovlivnit spokojenost a motivaci pracovníka a tím také jeho pracovní výkon. Výzkumy dále ukázaly, že následkem stresových faktorů vzniklých na pracovišti může docházet k nejrůznějším nemocem. Proto musí být při plánování kanceláří naším dalším cílem přijímat takové konstruktivní a zároveň lidská opatření, aby pracovní místo jakékoliv stresové situace vylučovalo popřípadě tlumilo na minimum. Takové místo může být ne zvnějšku, ale zevnitř pak právem označováno za životní prostor.

Další důležitý fakt, ze kterého bychom měli vycházet, je ten, že každý pracovník potřebuje určitý volný prostor, který mu zajistí jistě soukromí, a v němž se může sám lépe realizovat.