Marketingové prostředí firmy

Při každé marketingové činnosti je nezanedbatelný vliv okolního prostředí. My rozeznáváme několik druhů a to jak podle rozsahu,tak podle bezprostředního vlivu:
1)  POLITICKO-PRÁVNÍ  PROSTŘEDÍ:vymezuje právní podklady popř. omezení pro podnikání.
2) EKONOMICKO-TECHNICKÉ  PROSTŘEDÍ:se se zakládá na technických možnostech provedení daného projektu, na jeho ekonomické náročnosti a výnosech.
3)  SOCIOLOGICKÉ  PROSTŘEDÍ:  vychází ze skutečnosti,že každý člověk náleží do sociologické skupiny,jež se liší např. vzděláním,potřebami,způsobem  odpočinku,názory  na  svět,zájmy apod. Právě tyto rozdílnosti je třeba brát v potaz při jednotlivých marketingových činnostech jako vývoji nového výrobku, rozvíjení nových výrobních programů atd. Proto je nutné důkladně prostudovat tu sociální skupinu, pro niž je daný výrobek určen.

4) KULTURNÍ PROSTŘEDÍ: je určeno stupněm kulturní vyspělosti jak jednotlivce, tak společenské skupiny i celé společnosti.

Jak již bylo výše uvedeno, je možno určit jistý společný postup pro každý marketingový problém, který se skládá z několika etap. Tyto etapy jsou vytyčeny časové chronologie, mají různou délku trvání a obsahují další podetapy.

JEDNOTLIVÉ ETAPY:  1) cílové zaměření… 5 – 8 let.

2) strategie… 3 – 5 let.

3) taktika… 1 – 3 roky.

ad 1)

Řešení každého nového problému vychází ze strany poptávky, z poznání zákazníkových potřeb a přání, protože každý problém vzniká právě rozporem mezi přáním a možností uspokojení potřeb zákazníka. Ke zjištění všech těchto údajů je potřeba provést analýzu:
ANALÝZA INFORMACÍ

Je základním východiskem pro jakýkoliv další postup. Pomocí ní se zpracovávají informace získané ve výzkumu. Ten může být dvojího druhu:

• Primární
• Sekundární

Primární výzkum je značně drahý, jak kvalitativně tak kvantitativně zaměřený, je možno říci, že se jedná o takzvaně specializovaný marketing.

Sekundární výzkum zahrnuje interní a externí data, která jsou volně přístupná.
Informace získané výzkumem se analyticky rozdělí tzv. na „silné“ a „slabé“. Z nich důležitější jsou silné, které se používají pro sestavení „katalogu šancí“ pro nový výrobek nebo službu – zde se zpracují možnosti ve vztahu ke konkurenci, poptávce, rozšíření výrobku nebo služby na trh, k možnostem inovací apod.

CÍLE
Cíl je nutné si postavit co nejvyšší, tento se nazývá „kredo“ a měl by být pro daný typ podnikání typický po celou dobu produkce. Kromě toho existují cíle  dílčí – kvantitativní
a kvalitativní.

Kvalitativní cíl je charakterizován snahou po co nejlepší poskytování služeb.
Kvantitativní cíl je možno charakterizovat jako maximalizace zisku.

ad 2) Základem strategie jsou obchodní zásady, které jsou tvořeny obchodní politikou, managerskou politikou a osobní finační politikou – ta je důležitá zejména při určování poměru mezi cizím a vlastním kapitálem.

Strategie určuje další činnost podniku výhledově na 3 – 5 let, proto by se taky dala nazvat střednědobým plánem. Jsou v ní definovány marketingové cíle, které určujeme na základě cílové skupiny, jimž je výrobek určen. Důležitá je i velikost cílové skupiny, věk, pohlaví, bydliště, úroveň vzdělání, kupní síla, kupní chování, životní styl, věrnost značce apod.
Je nutné si rovněž stanovit:

– oblast zájmů

– rozsah svých výkonů

– rozsah působení

– koncentraci na určitou oblast

– možnosti kooperace

– potřeby zákazníků

Potřeby zákazníků jsou zjišťovány pomocí marketingových metod, které podobně jako celá společnost prodělaly jistý vývoj. Zatímco společnost dospěla ke stavu konfetivnosti, kdy různí lidé mají různé potřeby a jejich různou intenzitu, marketing se vyvinul od masového přes specializovaný k individuálnímu, který je zaměřen právě na potřeby konativní společnosti.
ad 3) Taktika je tvořena tzv. „marketingovým mixem“ což je vzájemná kombinace produktu, ceny, prodeje, reklamy a public relation s cílem maximálního zisku.

Součástí taktiky je „aktuální plánování“ a vlastní akce – tzn. „krátkodobý plán“.

K zajištění správnosti všech naplánovaných činností je nutná kontrola.